DSLR na cestě časem - 20. díl
11.2.2009, Roman Pihan, článek
V minulém díle jsme započali popis funkce vyvážení bílé (White Balance, WB) včetně jejího historického vývoje a řešení tohoto problému v dobách filmu. Dnes se podíváme na základy elektronického vyvažování bílé a možnosti dnešních moderních DSLR.
Vyvažování bílé v dobách filmu
Vyvažování bílé v dobách filmu (ať výměnou filmu nebo barevnými filtry) mělo jednu zásadní nevýhodu – bylo velmi nepohotové a nepřesné. Těžko totiž mohl mít fotograf v brašně 10 druhů filmů či korekčních filtrů pro 10 různých barev světla. Navíc odhadnout barvu okolního světla okem je nemožné (oko barvu nevidí, protože mozek bílou vždy vyváží), a tak nezbylo než na základě zkušenosti barvu hrubě odhadovat. V řadě prostor (zejména interiéry) se barva navíc mění s místem, protože se mísí různé barevné zdroje (typicky interiér osvícený oknem a žárovkami). To nadále komplikovalo vyvážení bílé a zvětšovalo by počet potřebných druhů filmů či barevných filtrů a zhoršovalo manipulaci s nimi.
![](dslr-na-ceste-casem-20-dil/2587/img/body-0.47E.jpg)
Množství barevných filtrů, které nabízejí výrobci filtrů, je opravdu velké. Ne všechny slouží primárně ke korekci světla, řada z nich však ano. Na digitálních fotoaparátech, které umožňují elektronické vyvážení bílé, nejsou již vůbec nutné.
V praxi se tedy na scéně nevyvažovala bílá buď vůbec (amatéři) či jen velmi hrubě (denní světlo, zářivkové světlo, žárovky – takto to dělala většina profesionálů) a zbytek se prováděl v pozitivním procesu při vyvolání. U barevně nenáročných snímků či tam, kde realitu nikdo nezná (například krajina), to nepředstavovalo žádný problém. Avšak u snímků, kde barva je základem (módní fotografie, fotodokumentace atd.) to nestačilo, a proto se do snímku většinou zabrala i tzv. barevnice – tabulka přesně definovaných barev – a podle ní se finální snímek barevně rovnal/dolaďoval. Práce to byla veliká a piplavá, jiný způsob ale neexistoval.
![](dslr-na-ceste-casem-20-dil/2587/img/body-1.11DE.jpg)
Tzv. barevnice (Test Color Chart) slouží k přesnému vyvážení bílé tam, kde je barevná věrnost podmínkou. Barevnic je mnoho druhů, v každém případě ale slouží k barevnému srovnání výsledného snímku podle známého etalonu různých barev.
Vyvážení bílé v minilabu
Digitální minilaby, které zpracovávaly velké množství amatérských filmů, musely předpokládat barevně zcela nevyvážené negativy. Amatéři totiž běžně používali jeden film (typicky na denní světlo) a střídali motivy pořizované v denním světle i umělém světle tak, jak šel život. Snímky proto byly mnohdy zcela nevyvážené a vyvážení provedl automaticky až minilab. Prováděl vlastně dnešní automatické vyvážení bílé (Automatic White Balance, AWB), které je i dnes k dispozici na všech DSLR. Popis jeho práce najdete v dalším díle.
![](dslr-na-ceste-casem-20-dil/2587/img/body-1.40C4.jpg)
U amatérských snímků pořizovaných z negativních barevných filmů prováděl vyvážení bílé až minilab a situace tak byla podobná automatickému vyvážení bílé na digitálních fotoaparátech.
Vyvážení bílé na digitálních fotoaparátech
Dokonalé možnosti elektronického vyvážení bílé včetně možnosti nastavit vyvážení bílé pro každý snímek jinak a včetně možnosti si barvu světla přesně změřit nabídly nejprve digitální kamery a později s rozvojem senzorů i digitální fotoaparáty. S trochou nadsázky se dá říci, že možnosti všech jsou přibližně stejné a liší se jen v detailech či způsobu ovládání.
![](dslr-na-ceste-casem-20-dil/2587/img/body-3.3AE2.jpg)
![](dslr-na-ceste-casem-20-dil/2587/img/body-7.3C42.jpg)
![](dslr-na-ceste-casem-20-dil/2587/img/body-11.27C0.jpg)
Vyvažování bílé je opravdu klíčem k úspěchu, co se barev týče. Venku se žádné drama nekoná, velký problém jsou ale umělá světla. Nahoře barevná „pravda“, uprostřed vyvážení bílé na žárovku, dole při vyvážení na etalon střední šedé. Snímek je z koncertu u příležitosti vydání nového CD „Na křídlech koní“ zpěvačky Ivy Marešové a skupiny 999 - na snímku společně s Davidem Krausem.
Princip elektronického vyvážení bílé
Základní úkol vyvážení bílé (viz minulý díl) je eliminovat vliv barvy okolního světla na barvu předmětů. Elektronické vyvážení bílé probíhá tedy tak, že zná-li fotoaparát jaká barva světla (spektrum) je na scéně, může nerovnoměrnost tohoto spektra z výsledného snímku odečíst. Ví-li například fotoaparát, že na scéně svítí žárovky, což je snadno možné fotoaparátu sdělit volbou ikony „Žárovka“ (Tungsten
![](dslr-na-ceste-casem-20-dil/2587/img/body-15.3E0C.gif)
![](dslr-na-ceste-casem-20-dil/2587/img/body-15.4068.jpg)
Bílé světlo má vyvážené spektrum, a proto „dráždí“ RGB kanály senzoru všechny tři stejně. Odrazí-li se tedy bílé světlo od bílého papíru, vyprodukuje na výsledné fotografii bílou barvu.
![](dslr-na-ceste-casem-20-dil/2587/img/body-16.4006.jpg)
Spektrum žárovky je však silně nerovnoměrné, a proto obarvuje předměty (například bílý papír) do červena.
![](dslr-na-ceste-casem-20-dil/2587/img/body-17.4760.jpg)
Vyvážení bílé není tak nic jiného, než na základě znalosti nevyváženosti spektra použitého světla provést takovou elektronickou korekci RGB kanálů, která nerovnoměrnost spektra potlačí a bílý papír tak bude zase bílý. V případě žárovky to tedy znamená potlačit červený kanál a zesílit modrý kanál.
Přednastavené možnosti vyvážení bílé na DSLR
Možnosti vyvážení bílé na různých DSLR jsou v podstatě stejné a zahrnují několik předem definovaných zdrojů světla, u kterých konstruktéři znají konkrétní barvu (spektrum) světla. Tu potom pevně naprogramovanými hodnotami kompenzují vhodnou korekcí RGB kanálů. Typické možnosti jsou:
Žárovka – potlačuje červený kanál, zesiluje modrý
Zářivka – potlačuje zelený kanál
Slunce – bílá se nevyvažuje, světlo je skutečně bílé
Blesk - světlo je blízké bílé, přesná barva odpovídá známé barvě továrního blesku
Pod mrakem – lehce se potlačuje modrý kanál
Ve stínu - potlačuje se modrý kanál
Některé fotoaparáty nemají volbu „Blesk“ (Olympus), místo něj je nutné volit automatiku (AWB), „Slunce“ nebo „Pod mrakem“. Naopak mohou mít více voleb pro různé druhy zářivek - například Olympus má vyvážení bílé pro tři druhy zářivek.
![](dslr-na-ceste-casem-20-dil/2587/img/body-19.34E.gif)
Typické přednastavené druhy světel, a tím i vyvážení bílé na dnešních DSLR. Zleva doprava – slunce, ve stínu, pod mrakem, žárovka, zářivka, blesk.
Proč je stín modrý
Je-li slunný den s modrou oblohou a nalézá-li se fotografovaný předmět ve stínu, není to slunce, které na předmět svítí. Zdrojem světla ve stínu je obloha, která je svitem slunce rozzářená. Světlo se totiž rozptyluje na částečkách vody a prachu v atmosféře a toto rozptýlené světlo potom svítí i tam, kam přímé slunce nemůže. Jenže světlo se v atmosféře nerozptyluje stejně, jeho modrá složka se rozptyluje více než červená, která je mnohem více atmosférou pohlcována. Proto je jasná obloha modrá, a proto i světlo ve stínu musí být modré, a to tak modré, jak modrá je obloha. Proto je „stín“ modrý, a proto i volba vyvážení bílé na ikonu „Stín“ potlačuje modrý kanál.
![](dslr-na-ceste-casem-20-dil/2587/img/body-19.13F2.jpg)
Nalézá-li se fotografovaný předmět ve stínu slunce a pod modrou oblohou, je to obloha, která předmět osvětluje. Světlo ve stínu musí proto být modré, stejně modré jako je obloha. Tento jev je mimořádně silný ve vyšší nadmořské výšce. V každém případě ale vyvážení bílé nastavené na „Stín“ potlačuje modrou složku světla.
Příště se podíváme na automatické vyvážení bílé, pokročilejší vyvážení bílé a na některé „špeky“.