Ten Full HD full frame čip od Canonu nestačí? Ten v noci natáčí dost slušně.

moc ted nectu, tak nevim presne o ktery produkt se jedna. da se to sehnat do 10k? jen jsem si tak posteskl, ze pri zakladnim iso napr. v interieru standardni cmos­/ccd snimace potrebuji relativne dlouhe casy. teda kdysi jsem videl nejaky dokument bbc, ve kterem v noci snimali cernobile slow motion sceny v prirode ­(asi 10000 fps­) s velmi peknym detailem. s detailem mam docela problem porad se mi na tom neco nelibi. ale nejak nemam moznost prohrabat se 50 fotakama a 70 objektivama a vybrat si co me nejvic oslovi ­(takto by asi nebyl problem vybrat ten pravej kram na foceni­). receneze na netu nic neresi, protoze se stejne nakonec musi nejak zmanipulovat raw a vyrobit z toho neco na co se da koukat a to je asi ciste otazka umeni prace s editorem a jeho schopnostmi lokalnich­/globalnich uprav. mozna staci i mensi snimace, jen neco spatne delam v editoru a globalni zvyseni brightness proste nevyresi problem s lokalnimi tmavymi misty na fotce. nicmene co se tyka te fotici veci, rad bych, aby byla kompaktni do velikosti cca aps kompaktu s prislusnou lehkou optikou a cenove prijatelna. rikam si, jestli lze dosahnout napr. kvality vystupu z 6d na zakladnim iso na aps kompaktu.. co by mensi snimac musel mit, aby prenesl verne kazdy odstin ­(idealne pro rychlem expozicnim case­) a jake rozliseni, aby s detaily moje oko bylo spokojene pri zvetseni 1:1. samozrejme ze i ff lze udelat kompaktni s nejakym pancakem, ale asi to furt nebude za babku a furt tam bude klapat zrcatko. mrknu na ten fullhd canon, to bude asi neco o cems psal v tech eisa awards, ze? ja dycky klikam rovnou na diskuze, clanky se mi cist nechtej :)

Tady jsou nějaká videa https:­/­/www.digimanie.cz­/canon­-usa­-prezentoval­-nocni­-videa­-tocena­-vysokocitlivostnimi­-kamerami­/6953 plus je tam odkaz i na popis té kamery. Podporuje to ISO 4 miliony :­-)

Co to je, samotné tělo jen za půl mega... Ani k tomu radši nechci vidět to ostatní.

"samozrejme ze i ff lze udelat kompaktni s nejakym pancakem, ale asi to furt nebude za babku­" ... to urcite nebude, vid nedavna diskusia o vyrobnych cenach FF snimacich cipov :­(

"a furt tam bude klapat zrcatko­" ... to nie je nutne, vid napr. Sony RX1 :)

Keby len v horsom svetle, ale dnesne bezne kompakty nie su schopne bez sumu snimat ani na zakladnom ISO :­(

K tomu oku: To ze clovek ani pri horsom svetle nevidi vyrazny sum, este neznamena ze oko je ­"technicky dokonalejsie­". Napriklad ludske oko nerobi staticke fotky ale nataca kontinualne video, ktore pracuje s dobou expozicie okolo 1­/25 sec ­(a navyze, tento cas je ale ­"analogovy­", t.j. neexistuje tu exaktny casovy okamih kedy sa expozicia zacala a kedy skoncila, ale je to kontinualny proces­). Co je vsak dolezite, je ze cokolvek co sa hybe rychlejsie, nez jeden ci dva bunecne pixely za tento ­"expozicny­" cas, je uz beznadejne rozmazane. Dalsou dolezitou vecou, ktora dava pocit dokonalosti ludskeho oka, je brutalny postprocessing v mozgu ­(ktory dokaze kompenzovat aj to rozmazanie­). Keby sme mali moznost zachytit presne ten obraz, ktory oko posiela zrakovym nervom do mozgu, velmi by sme sa divili aka otrasna kvalita to je ­- to by uz sebelacnejsi kompakt mal lepsi vystup ­(no mozno az na ten sum­).

Podla mna, sucasna technika v kvalite zobrazenia a schopnosti snimat za zleho svetla ludske oko uz dobehla. Napriklad take nocne video zo Sony A7S, natacane s dobou expozicie 1­/25 s a nasledne dobre sprocesovane ­(kvalitne odsumene­), dokaze dat minimalne tak detailny, cisty a jasny obraz, aky by vnimal clovek ktory by sa nazivo pozeral na danu scenu.

Ale oko má furt vyšší dynamickej rozsah, když koukam na něco v protisvětle tak to očima celkem normálně vidim, foťák to bez HDR zachytit nedokáže aniž by bylo přeexponovaný pozadí. Oko má hlavně skvělou schopnost panningu, díky tomu můžu vidě ostře i věci co se rychle hejbou. A co se týče toho nočního vidění, tak jsou mezi lidma velký rozdíly. Sám jsem několikrát viděl jak někdo měl problém za šera projít přes tmavou místnost a furt o něco zakopával, hlavně u ženskejch to vídam často a přitom tam bylo vidět docela normálně. Zajímalo by mě jeslti se ženský oko ňák liší od toho mužskýho, protože jak jsem tam tak seděl v tom tmavym přednáškovym sále, tak skoro každá holka si musela svítit mobilem aby to dokázala projít, přitom tam vidět bylo, to je docela zajímavý.

Ano, je pravda, ze clovek ked sa diva na velmi silno kontrastnu scenu, vidi ju lepsie nez ju dokaze vyfotit fotak. Ale nie je to kvoli samotnemu dynamickemu rozsahu oka ako takemu, ale je to dane skor tym, ze pokym fotak vie nastavit iba jedno ISO pre cely snimaci cip, hodnota ISO sa v ludskom oku nastavuje viacmenej ­"lokalne­", t.j. dve rozne oblasti sietnice dokazu naraz fungovat s roznymi hodnotami ISO ­- dalo by sa napisat, ze oko tak nejak implicitne robi jednoexpozicne HDR. Zjednodusene si to mozno predstavit ako snimacie cipy of Fuji ktore mali rozne citlive pixely a pouzili sa informacie z tych pixelov ktorych citlivost prave lepsie zodpovedala svetelnym podmienkam v danom mieste. Ale keby sa napriklad rychlo za sebou ­(rychlejsie, nez oko dokaze menit ISO­) na tom istom mieste striedali tmave a svetle plochy, oko tie tmave vobec neuvidi a namiesto nich bude vnimat iba ciernu tmu.

Panning je nieco, co by som vobec nespominal. Resp. ak chceme uvazoval tuto vyhodu ludskeho oka, mali by sme kvoli korektnosti porovnania pripustit aj to ze pannigovat budeme aj s fotakom. A vtedy sa vyhody ludskeh oka spojene s panningom raz­-dva stratia :­) Oko vidi dobre a ostro len malu oblast uprostred zorneho pola. Zdanie ostrosti celej videnej sceny sa potom dosiahne tym ze okom rychlo pohybujeme a mozog si vyslednu scenu zlozi z viarerych ciastkovych zaberov tychto malych oblasti. Je to ako keby sme fotak vyzoomovali na pomerne velke ohnisko ­(uvidi malu oblast uprostred sceny­) a scenu potom vyskladali z velkeho mnozstva fotiek. Oko tu ma iba jednu vyhodu ­- svaly nim hybuce su ovela sviznejsie nez akekolvek ruky ktore by hybali fotakom a cely proces panningu sa deje viacmenej podvedome.

Rozdiely medzi ludmi vo videni v noci su, ale to nie je dane tym zeby niekto bol muz alebo zena, alebo cokolvek ine ­(myslim napr. rasu :­) ­), ale tym, ze niektori ludia trpia roznym stupom serosleposti. Napriklad poznam cloveka ktory pri osvetleni zodpovedajucom cca F4, ISO500, 1­/100sec ­(teda este celkom dost svetla­) uz temer nic nevidel. Je mozne, ze ta seroslepost statisticky zeny postihuje viac. Alebo je to mozno prave o tom ze zensky mozog funguje inak, a inak aj postprocesuje zrakove informacie :­)

Mě právě s těma ženama napadlo jestli to třeba neni tim že mužskej mozek a oči jsou evolučně přizpůsobený lovu, kdežto ženský oči ne. Možná je to blbost, ale když jsem byl na jedný přednášce a byla v tý místnosti tma, tak opravdu každá ženská si musela posvítit aby našla to svoje místo k sezení. Nemam nic proti ženám, nejsem ani rasista, jenom řikam co jsem viděl v reálu a nekecam. ;­-­) Oči maj hlavně taky dokonalou stabilizaci obrazu oproti foťáku a okamžitej autofocus, je pravda že se nemůžu očima zaměřit na celou scénu, jenom na jednu část, ale díky tomu okamžitýmu autofocusu to tolik nevadí a udělat foťákem panning neni zas tak jednoduchý jak to vypadá na první pohled. Pokud by byla pravda že oko má expoziční čas 1­/25s tak při takovym čase bych s foťákem panning nikdy neudělal, to bych musel mít robotický ruce který by dokonale sledovaly ten pohybující se předmět. Ale zase v uplný tmě má už technika na vrch, když dam na foťáku iso 25600 tak je to sice zašuměný a špatná kresba, ale na rozdíl od očí tam je něco vidět. ;­-­)

PS: Připadá mi že s tim viděnim v šeru jsem dost nadprůměrnej, dokážu se orientovat i v dost velký tmě a to jsem krátkozrakej, trochu světloplachej a mam další oční vady. Možná že právě tim to je, že jsem zvyklej na to že blbě vidim a proto dokážu z toho co vidim vytěžit víc než někdo kdo vidí perfektně.

jo to bi mje taki zajymalo

Na noční obloze? Protože na denní by to bylo divné, když ­"šum jak prase­" nemám na ISO 200 ani u svého LX7.

Ovšem píšeš: ­"...odšumování to většinou vyřeší...­" Čili ­"šum jak prase­" v RAWu? Tak to je možné, že tam nějaký bude ­(ale určitě ne jako prase­). No, RAW z LX7 focený na ISO 200 odšumuji zcela beze ztráty rozlišení snad ve všech případech, vč. interiérů s nízkým osvětlením.

Nepíšeš, o jaký full frame jde.

Samozřejmě že v RAWu, nebudu přece kvalitu snímače hodnotit podle upravovanejch a odšumovanejch JPGček. Nevim jakej Canon to je, nevyznam se v nich. Můžu ti poslat ukázkový RAWy kde je ten ­"šum jak prase­" jasně vidět. Což o to, šumí i Full Frame, ale jde o to jak, u FF ten šum až tak nevadí a neni tak vidět zhoršení kresby při vyšších isech, ale na MFT se to projevuje už od toho isa 800 vejš. Ale jsem s foťákem maximálně spokojenej, to co jsem od něj očekával splnil a nemusim tahat 10 kilo krámů jako táta. Ale na produktovou fotku a podobný věci to fakt moc neni, protože ten šum na iso 200 je opravdu dost silnej, hlavně v modrý barvě, takže je to vidět dost silně třeba na šedejch kovovejch površích a ve stínech, odšumovánim se dá vyřešit ta celkem jednolitá plocha jako je třeba obloha, ale tam kde potřebuju zachovat kresbu mi odšumování moc nepomůže, musí se s nim opatrně, vždycky je lepší to radši nechat zašuměný než to rozpatlat odšumovánim. MFT foťáky jsou určitě úžasná věc, ale v těch reklamách hlavně Olympusu kde to srovnávaj s FF jsou fakt dost mimo, jediná výhoda je velikost a pohodlnost ovládání, což je ale to o co mi šlo primárně, takže jsem spokojenej.

Tak posli nejaku fotku z toho tatovho Canonu, a podla exifu zistime co to je.

Je to EOS 5D. Když si to táta koupil tak jsem to s tou mojí G7 porovnával a dělal jsem i testy isa a vyšlo mi že ten starej FF je na tom přibližně stejně jako moderní MFT snímač co se týče isa, ale má při vyšších isech lepší kresbu a hlavně vyšší dynamickej rozsah. Jinak mu to ale nefotí kdoví jak úžasně, je to dost neostrý ty fotky, jedinej objektiv kterej dokázal udělat opravdu ostrou fotku je pevná 50 mm od Canonu, jinak je to co se ostrosti týče dost bída, tam to asi chce Lkovej objektiv na ten FF, měření expozice taky nic moc, dělá mu to skoro všechno podexponovaný. Tam je hlavní výhoda že má to základní iso 100 a já mam 200, když dam rozšírit na 100 tak je to sice uplně bez šumu, ale dynamickej rozsah jde do háje a přepaly jsou pak zbarvený do růžova, takže je to nepoužitelný pro běžný focení venku.

jo, tak to me presne taky stve a k tomu navic na iso100 mi to nedovoli raw takze ani kdybych chtel ten snizenej rozsah nahonit bracketingem, tak mam smulu. pritom nektery snimace umoznujou treba iso50. to mi hlava nebere, uz nevedi cim by lidi omezili..

Vysvětlím :­-­) ISO 200 je nativní citlivost toho snímače. ISO 100 je citlivost rozšířená, tedy je to hardwarově pořád ISO 200, jen s dvojnásobnou expozicí, která se v JPEGu stáhne o 1 EV. Tedy ISO 100 je vždy o 1 EV přepálený snímek, takže není moc důvodů tam dávat RAW. Nic bys nezískal. Není to žádný naschvál výrobce, ale prostě jen to, že snímač má vyšší nativní ISO citlivost. Ty ISO 50 budou také rozšířené citlivosti, takže buď to RAW také nebude mít nebo bude patrně po otevření moc světlý ­(pokud RAW konvertor rovnou nestáhne ten jas za tebe­).

Čip má jednoduše určitý hardwarový rozsah citlivostí a s tím nic nenaděláš. Pak jsou rozšířené citlivosti, a ty můžeš využít ve fotoaparátu přímo nebo si je úplně stejně tak nasimulovat sám a udělat si klidně ISO 1 nebo ISO miliardu.

to jsou triky... takze kdyz si dam pred optiku nd filtr, ktery si vyzada delsi exp. cas, tak budu mit vylepsenej pomer signal­/sum?

Nejde o expoziční čas, ale o celkovou expozici. Čím více snímek exponuješ ­(čím je světlejší­), tím méně šumu bude mít. Nasbíráš totiž více světla ve srovnání s vygenerovaným šumem. Proto někteří fotografové využívají techniku ETTR ­(Exposing To The Right­), kdy exponují tak silně, aby byl histogram co nejvíce vpravo, ale aby zároveň ještě nedocházelo k přepalům. Pak bude po dalších úpravách dosaženo lepšího poměru signálu a šumu. Samotný expoziční čas ale poměr nevylepšuje, pokud je jas RAWu stejný.

oukej :)

Fotit přeexponovaně se vyplatí u scén kde nehrozej přepaly a nebo kde mi nevaděj, ale taky už jsem na to přišel že když stáhnu expozici u přeexponovaný fotky, tak to vypadá líp než kdybych to rovnou vyfotil správně exponovaně, bohužel rozsah toho MFT snímače mi nedovoluje tuhle taktiku používat moc často. Když například přeexponuju oblohu která je vidět skrz listí a snažim se to pak opravit staženim expozice, nebo jenom světel, tak s tim nic neudělam, fotka na vymazání.

taky se snazim intuitivne vyplnit cely rozsah snimace. driv jsem si myslel, ze ettr znamena pridat expozici az v postprocesu, napr. pri foceni nocnich scen, kdy je drtiva cast dat namackana ve stinech. s tou denni oblohou skrz listi zkus trochu vic clonit. pri otevrene dire se to svetlo rozlejza vsude mozne, odrazi se to vsude mozne od snimace do objektivky a zpatky.. mozna to pomuze. a nejlepsi bude asi delat dve expozice a tu oblohu tam nejak nablendovat z te druhe expozice, pokud nebude vitr moc hazet listim a vetvema. muj nejvetsi problem je, ze kdyz nekde pridam svetlost, tak mi zmizi vetsina barev a obloha treba prestane byt modra a celkove v ni prestanou byt videt detaily a pritom treba jeste vubec nejsem na kraji histogramu, takze tam neni zadny orez dat.. to same se stinama, kdyz stahnu tonovou krivku dolu, tak vsecko co neni hodne svetly uplne hnusne zcerna a odstiny uplne zmizi, takze misto peknych ztmavenych prechodu mi z toho vyleze cernej flek..

Clonim vždycky pokud mi to expoziční čas dovoluje, moje oblíbená univerzální clona je 7.1, ta sedí mýmu objektivu asi nejvíc. U toho případu s listím proti obloze je právě problém ten pohyb listí ve větru, pokud je dost světla tak se to dá, když to ale vychází už na vteřinový časy, tak je z toho potom v HDR mazanice. Snažim se těmhle fotkám vyhejbat. S tou tonální křivkou si pohraj víc, já mam Zoner a můžu na ní přidávat další body, takže když mam třeba ořízlý stíny ­(vidim to na histgramu­) tak to zesvětlim a vytáhnu tak kresbu ze stínů, tim mi ale celá fotka hnusně zesvětlá, tak pak hodim další bod těsně vedle a to trochu snížim a tim zase získam kontrast a zustanou zesvětlený jenom ty nejtmavší tóny co byly předtim bez kresby, ta tonální křivka je dost mocnej nástroj.

"kdyz nekde pridam svetlost, tak mi zmizi vetsina barev a obloha treba prestane byt modra­" ... to je priznak nevhodneho algoritmu. Bezna implementacia svetlosti je zvysit hodnoty RGB v obrazku, ale aby nedoslo k prepalom, cim su hodnoty blizsie k maximalnej hranici ­(255 pre 8­-bitove formaty­), tym menej sa zvysia, pricom kazda hodnota R,G,B sa spracovava zvlast nezavisle od ostatnych hodnot. Potom sa stane to, ze zvysenie svetlosti u sytej tmavomodrej farby #000080 vznikne napr. #8080C0 co je sice tiez modra, ale kedze zlozky R a G mali na zaciatku ovela nizsie hodnoty, vzrastli viac nez zlozka B, a tym padom sa sytost znizila.

Spravny algoritmus na zvysenie svetlosti bez zmeny sytosti by mal v kazdom pixeli zvysit hodnoty zloziek, ale nemal by menit ich pomer. Zo sytej tmavomodrej #000080 by mal urobit rovnako sytu svetlejsiu modru #0000C0.

My to chápeme jak funguje rozšíření isa, bohužel když je někde přepal bez kresby, tak programy na zpracování RAWu si s tim neporaděj a snažej se tam ňák doplnit ňákou kresbu a naprostá většina softu udělá to že jsou tyhle místa zbarvený do růžova, takže pokud použiju rozšířený iso, tak je RAW prakticky nepoužitelnej, ale interní JPEGy z foťáku se použít daj. Jedinej soft co jsem našel a dokázal takovej RAW zpracovat bez chyby byl RAW Therappe, dokonce je to freeware.

zkus photo ninja

Na ISO 800 ten Panasonic skutečně šumí asi trochu víc. Fakt je, že vývoj snímačů nejde tak dopředu, jak bychom si asi přáli a zde se zkrátka projevilo, že ten Canon má více jak 2x větší buňku pixelu na snímači. Má vlastně 2x větší snímač plus na něm ještě o zhruba 4 miliony méně buněk ­(13 vs. 17­), než ten Panasonic. Ale zase že bych na základě toho řekl, že ten Panasonic šumí jako prase a ten EOS 5D že je strašně kůůl, to asi ne.

Navíc je to něco jako přirozený jev. Jen sotva si můžeš stěžovat, že máš v RAWu šum, když v nějakém RAW editoru vůbec neaplikuješ odšumování. Vzhledem k tomu, že výstup z RAWu můžeš klidně zmenšit 2x, tj. v případě toho Panasonicu na 8 megapixelů, protože těch 16 Mpx je stejně interpolované rozlišení, takže nepřijdeš vůbec o žádný detail, tak si myslím, že bez viditelné ztráty rozlišení půjde zcela bez problému zbavit šumu i RAW pořízený na ISO 800, ne­-li ještě na vyšší citlivosti. Jde o to, si s tím pohrát a používat kvalitní editor, např. Camera RAW, ale existuje řada dalších. Někdy jde i o to, nechat tam určitou nerušivou hladinku šumu, nežehlit to do úplné eliminace šumu.

Tak pardon, omyl... plošně má ten Canon dokonce 5x větší snímač a tedy díky menšímu rozlišení má ten Canon plošně více jak 5x větší buňku pixelu, než ten Panasonic. Takže zkrátka docela o dost ;­-­).

"plošně má ten Canon dokonce 5x větší snímač a tedy díky menšímu rozlišení má ten Canon plošně více jak 5x větší buňku pixelu, než ten Panasonic­" .... no ale ak ma Canon 5x vecsie pixely, a Panasonic napriek tomu sumi len o trochu viac, potom to jednoznacne ukazuje ze vyvoj ide velmi intenzivne dopredu :­) Predstav si ze by nejaky cip, vyrobeny technologiou toho Panasonicu, mal 5x vecsie pixely ­- potom by sumel ­(velmi priblizne povedane­) 5x menej, co je uz podla mna velmi vyznamne zlepsenie.

Uz nejaku dobu hlasam, ze vyvoj snimacov, hlavne co sa tyka odstup signal­/sum, ide dopredu primeranym tempom, avsak rozne megapixelove vojny a podobne snahy co najviac zmensit velkosti pixelov vsetok tento technologicky pokrok uspesne ­"kompenzuju­". Cest vynimkam ­- staci si napr. porovnat aky ostup signal­/sum ma nedavna Sony A7S II ­(12 MPix­) voci nejakej starsej FF zrkadlovke ktora tiez ma okolo 12 Mpix ­(napr. Canon 5D, Nikon D3, D700...­) ­- na vysokych ISO ma Sony A7S podstatne nizsi sum nez tieto starsie zrkadlovky.

Úplně přesně je to tedy, že ten Canon má 4x větší snímač a díky tomu menšímu rozlišení tedy nemá VÍCE jak 5x větší buňku, ale přesně 5x větší.

Takže skutečně ­- do jedné buňky pixelu toho Canonu 5D se vejde 5 buněk Panasonicu G7.

Samozřejmě že jde pokročilejma metodama odšumování ten šum omezit, například Zoner nově umí lokální odšumování podle barvy nebo jasu, takžs si dam třeba modrou barvu ­(obloha­) na 50% a že to trochu rozpatlá oblohu mi nevadí, zbytek fotky bude prokreslenej dobře a tam necham třeba těch standardních 20% co běžně používam. Ale jde o to že to jak ta fotka vypadá bez odšumování je to hlavní na čem záleží, to jsou výchozí data ze kterejch vychází to co s tim můžu dělat a co ne. Zmenšení rozlišení fotek stejně dělam při ořezech, i když je to jenom vedlejší efekt. Ale mam 4K monitor, takže se musim dost krotit aby mi ta fotka furt vycházela na celou plochu monitoru, to rozlišení 3840x2160 je 8 megapixelů, takže zmenšování fotek už teď radši moc nepraktikuju. Od tý doby co mam ten 4K monitor ten šum vidim uplně všude, už jsem tim šumem uplně posedlej, dřív na 24­" monitoru s 1920x1200 jsem to tolik neřešil. Samozřejmě když tu fotku budu chtít vytisknout, tak až do formátu A4 je to uplně v klidu i na to iso 3200. :­-D
Ale musim uznat že na to jak je ten senzor velkej jsou ty fotky fakt dobrý i co se toho šumu týče, je to velkej pokrok za poslední roky.

zoner rikas? ten se mi nepodaril rozbehnout, porad rve, ze chce nejaky knihovny, ktery nemam nainstalovany.. jakou znacku monitoru mas? nevis jakej monitor ma khalai?

Mam AOCU3277WB, je to 32­" MVAčko. S knihovnama jsou občas problémy, nemyslim zrovna v Zoneru ale obecně, většinou je problém u tebe v systému, mně způsoboval problémy starší MSI Afterburner, ale pokud ti něco nejde spusit kvůli DirectX problému, tak se to dá většinou ochcat tak že si najdeš to konkrétní DLL v System32 a překopíruješ ho do kořenový složky toho programu co blbne, to většinou zabere.

jj, mam enterprise edition, coz je trochu osekany. knihovny jsem hledal, kopiroval a stejne to rve dal. nicmene je nejvyssi cas na linux + dark table.

zajimalo by me, zda mikrococky nad snimacem zakrivuji svetlo na tu bunky tak, ze neni patrne, ze jsou na tom snimaci oddelene nejakou minimalni hranici izolacniho materialu ­(par nanometru­), coz by pri zvetseni 1:1 melo zobrazit na obrazku sit tvorenou temito hranicemi ­- prakticky slepe misto snimace ­- nebo se nejakym vypoctem ta sit odstranuje. vzhledem k tomu, ze jsem zadnou sit nikdy na zadnym obrazku nevidel..

jinak odsumovani, to jen zprumeruje sebe a barvy okolnich pixelu, ne? chtelo by to nejakou metody priblizne identifikace nahodne barvy v pixelu a pak ji natvrdo promenit na nejakou prirozene vypadajici a ne zprumerovat okoli pixelu a ztratit detail.. aspon mne se zda, ze kdyz zapnu odsumneni, tak se barvy vsude tak nejak rozpliznou.. ale je to velikost 1:1, takze zrejme bude nasledovat resize a je to mene patrne.