AF­-S NIKKOR 85mm f­/1,4G je to tam i napsáno ;)

Už to vidím :­) Díky :)

No, a já mám zkušenosti přesně opačné :­-D Právě Sony 18­-55mm mi přijde jako objektiv, kde co kus, to Kinder Surprise a ani ten nejlepší kousek, který jsem držel v ruce ­(a že jich bylo­), opticky za moc nestál. Naopak se mi moc nepotvrdila pověstná špatná kvalita Canonů, jejich 18­-55mm sice není žádný zázrak, ale celkem to ujde.

Ja viem posúdiť iba svoj seťák od Pentaxu, ale čo som čítal recenzie, jeho 18­-55 vychvaľujú ako najlepší setový objektív. Opticky nie je nijak citeľne horší od Tamrona 17­-50­/2,8 ­(dokonca aberuje na širokom konci menej, ako odclonený Tamron­) a je asi dvakrát rýchlejší pri ostrení.

To je pravda, rozmazanie pozadia ISO­-m nedozeniem.

Cisto teoreticky by nebol problem vyrobit predsadku ktora zlepsi svetelnost daneho objektivu, zaroven znizi hlbku ostrosti a pritom nezdvihne cenu objektivu na dvojnasobok ­(nieco na styl telepredsadok TCON17 a pod.­) ale prakticky som to este nikde nevidel v ponuke.

nejsem optik ani fyzik, ale rekl bych, ze to technicky neni mozne... takove fotograficke perpetum mobile ;o)

Ja sa zase vo fyzike a optike vyznam, a tvrdim, ze to mozne je :­) Podobne, ako je mozne urobit telekonvertor ktory predlzuje ohnisko bez zmeny svetelnosti ­(napr. spominany TCON17­), je mozne urobit aj podobny konvertor ktory pri nezmenenom ohnisku zlepsi svetelnost. Akurat podmienka je, ze sa musi nasadit pred objektiv, a nie medzi objektiv a telo, ako je to u zrkadloviek obvykle zvykom.

TCON svetelnost nemeni len tam, kde objektiv ma dostatocne kratke fyzicke ohnisko a male vstupne sosovky. Inak predsadka, ktora by zlepsila svetelnost asi principialne vyrobit ide, ale v praxi by obraz a­) zhorsila vo vsetkych parametroch b­) pravdepodobne by to bola masa skla a v konecnom dosledku by z toho bol nepouzitelny hybrid z cenou vacsou nez objektiv spraveny normalne :­) ­/jedna z dovodu skla a druhak z dovodu konstrukcie­/. Najjednoduchsie a najlacnejsie ako mat lacny objektiv s velkou svetelnostou je zmensit snimaci cip :D, co ale zase prinasa problem iny, takze je to bludny kruh. Jedina cesta von pri pouziti sucasnej fyziky je prejst na iny opticky material, ktory by sa rovno odlieval a bol lahucky. Ale sucasny opticky plast asi nie je mozne pouzit na vacsie sosovky. Ale mozno v buducnosti ..

Uplne by stacilo, aby TCON17 nepredlzoval ohnisko. Tym ze na vstupe ma vecsi priemer, by bez zmeny ohniska zlepsil svetelnost 1.7 krat ­(mnozstvo svetla by sa zvysilo 1.7^2 = skoro 3 krat­), a to bez nejakej vyraznejsej straty kvality ­(nie vecsej nez sposobuje teraz­). Samozrejme vstupny priemer objektivu nesmie byt vecsi ako vystupny priemer TCONu, a pouzity objektiv by musi mat urcite minimalne ohnisko, inak by sme mali na fotke cierne rohy.

PS: Ani zo skla sa nedaju robit lubovolne velke sosovky. Pri priemere sosovky viac ako cca meter su uz ohyby pod vlastnou vahou tak velke ze to uz sposobuje vyrazne opticke vady. Preto sa pri dalekohladoch vecsie robia iba zrkadla.

V tom máte pravdu. Na druhé straně rozdíl v hloubce ostrosti, daný jedním clonovým číslem, za které zaplatíte někdy skutečně dvojnásobek ceny objektivu, na reálné fotografii poznáte jen těžko. Daleko větší rozdíl vytvoříte většinou snadno ­(a opět zdarma­), když vy nebo objekt popojdete o půl metru k sobě, od pozadí atd. podle situace. Nemám nic proti ultradrahým a ultrasvětelným objektivům, sám také některé používám. Jen nabízím alternativu pro ty, kdo zatím ještě nevyhráli první pořadí ve Sportce:­-)

To nie je az tak jednoduche. Priblizenim sa k sebe musim pouzit sirsie ohnisko, aby sa mi vsetko voslo do zaberu tak ako predtym, a toto sirsie ohnisko mi zase spolahlivo ­"vykompenzuje­" vecsie rozostrenie pozadia ktore ziskam tym ze budem ostrit na mensiu vzdialenost a pozadie bude dalej.

Ale funkcia fyzicke ohnisko vs. vzdialenost vs. svetelnost vs. rozostrenie pozadia nie je linearna, teda v praxi to mozne je a dost vyrazne. Ak by tomu tak nebolo, nemame problem s makrom pri velkych zvacseniach :)

Pri makre je pre dosiahnutie velkeho zvecsenia potrebna bud extremne kratka zaostrovacia vzdialenost ­(aby bol objekt co najblizsie­), alebo extremne dlhe ohnisko ­(aby mal co najvecsiu relativnu velkost­), alebo najlepsie oboje. Oba tieto faktory sposobuju velmi malu HO.

Lenze ked sa foteny objekt priblizi k fotaku povedzme z jedneho metra na pol metra, co nie su nijak extremne kratke ostriace vzdialenosti, a ohnisko je dostatocne kratke, aby zachytilo napr. portret cloveka, tak podla mojich skusenosti to nespravi vecsie rozmazanie pozadia ­(umiestneneho velmi daleko­) nez ked tento clovek ustupi o pol metra dozadu a ja mozem pouzit dvojnasobne ohnisko aby mal na fotke tu istu velkost. Ale zavisi to samozrejme aj od toho ako sa zoomovanim meni svetelnost.

Hlbka ostrosti je funkcia svetelnosti, vzdialenosti objektu a fyzickeho ohniska. Velkost zvacsenia je dana premietnutim zaostreneho obrazu cez opticky bod sustavy, a je to vysledok funkcie fyzickeho ohniska a vzdialenosti objektu. Extremna kratka ostriaca vzdialenost alebo extremne dlhe ohnisko su len jedny z mnohych moznosti konkretnych hodnost dosadenych do tejto rovnice. Znamena to taktiez, ze najvacsie zvacsenie dosiahnem extremne kratkou vzdialenostou objektu kombinovanu s extremne dlhym ohniskom :­) V praxi potom vyuzitelne opticke zvacsenie je dane realnym rozlisenim fotografickeho media ­/napr. digi snimacom/

Hej hej, len teraz mi neslo o presne urcenie HO, ale cisto iba o reakciu na alternativu, ktoru uviedol pan Jaroslav Klíma.

Chápu, že než přijmout něco, co se Vám už moc nelíbí nebo s čím nesouhlasíte, je daleko jednodušší­/pohodlnější hledat nějaký skrytý záměr.

tady bych se autora zastal, serial se venuje postupne problematice foceni jako celku, postupne se zabyval co, kde, jak a nyni prislo na radu ­"cim­". je to proste soucast foceni a neda se tomu vyhnout. Ostatne i v teto oblasti panuje mnoho polopravd a mytu a marketing se snazi ruzne mlzit, tak neni na skodu hlavne zacatecnikum ledacos objasnit. Jasne, ze neexistuje jedna univerzalni pravda, ale na druhou stranu foceni je o kompromisech a kdyz neco ziskam, tak na druhe strane o neco prijdu... a prave o tom tento clanek je... nebo ne? ;o­)

Milan

www.milansphotography.com

Přesně takhle je celý seriál myšlen. Konkrétní rady krok za krokem, čísla a značky, jaké se často objevují jinde, jen těžko mohou vyhovovat všem a navíc kopírováním málokdy vznikne něco nového, originálního. Když se ale člověk zamýšlí nad souvislostmi, postupně získává rozhled a především sám aktivně fotografuje, brzy má vcelku jasno o tom, co je podstatné a nadčasové, co za to stojí a kudy má smysl pro něho samotného postupovat dál.

Technické vybavení není nejpodstatnější, ale bez něho to také nejde:­-­) To je také smysl a odlišnost hlavních kapitol seriálu. Děkuji, že umíte číst a dokážete vidět nejen poslední řádek, ale i celek:­-)

Asi to každý vnímáme jinak, ale vzhledem k tomu, že autor v rámci cesty za fotografií musel nezbytně zmínit i techniku, kterou se fotografie zaznamenává, nevidím v tomto článku žádný rozpor s původním záměrem tématu.

To se da takhle tezko poradit, zalezi co chces fotit a jake mas plany do budoucna. Obecne receno bych rekl ze ano. Vyhoda stredni ci vyssi tridy SLR je vetsinou ­(neplati to obecne­) hlavne v rychlosti ovladani, rychlosti obecne a lepsich materialech. Nejlevnejsi zrcadlovky maji vetsinou podobne ovladani jako kompakty, vetsina veci se nastavuje v menu, coz je pomale. Take maji obecne nizsi rychlost serioveho snimani a zpracovani fotek obecne. V naproste vetsine jsou plastove a pokud vim, krome Pentxu nejsou vodeodolne. Ve stredni tride muzes mit klidne stejny chip jako u nejlevnejsich, ale spousta ovladacich prvku je pres tlacitka, coz je vyrazne rychlejsi, maji lepsi CPU a tim rychlejsi zpracovani fotek­/ rychlejsi seriove snimani a nedy i AF. Vesmes byvaji vode odolne a kostru pristroje maji z oceli ci hliniku, nebo magnezia a pouzite plasty jsou kvalitnejsi, takze dele vydrzi.

Musis si sam zhodnotit, zda uvedene rozdily jsou pro tebe vyhodne, zda se vyplati to, co jsi psal, nebo jeste treba muzes zvazit koupi pouziteho tela stedni tridy a lepsi objektiv, zvlaste pokud ti nezalezi na videu a live­-view, ktere u starsich tel bud nejsou, nebo jsou tezko pouzitelne­/ mene kvalitni.

Pokud budes fotit jen obcas a v klidu, ne profesionalne, tak ziskas lepsi fotky z lepsiho objektivu, az na nejake vyjimky lepsi fotak lepsi fotky neudela. Pokud bys planoval lepsi telo a setovy objektiv a vcelku rychle dokoupit lepsi sklo, tak ano, lepsi telo ti muzu doporucit. Pokud vis, ze si dlouho nebudes moci dovolit upgrade, tak bych doporucil bud levnejsi telo, nebo lepsi telo z druhe ruky. Zvlaste pokud bys chtel fotit narocnejsi temata jako sport ci svatby, tak bych doporucil kombinaci vyborneho skla a lepsiho tela, tam by levny setovy objektiv urcite nestacil...

Pro autora clanku ­- velmi pekne napsany clanek, jen ty priklady prepoctu ohniskovych vzdalenosti nekde trochu nesedi ;o­)
70­-150 FF neni ekvivalent rozsahu 40­-70 na APS­-C, snad na 4­/3, na APS­-C je to ekvivalent 43­-46 az 93­-100 ­(pri koeficientu 1,5 nebo 1,6­), takze by bylo presnejsi rici 40­-100 na APS­-C

Milan
www.milanstryja.com

Ano, Vaši radu mohu podepsat. Navíc lepší tělo jde vždycky časem dokoupit, ale je hloupost platit za objektiv, který časem ­(brzy­) přestanu používat. Kvalitní objektiv nestárne a může přežít celouřadu těl, i když ty většinou stejně neměníme proto, že by přestaly fungovat fyzicky, jen nám už nevyhovují morálně. A je nutné přiznat, že s výjimkou těžkých profesionálů je většina podobných výměn naprosto zbytečná a jen si rádi hrajeme s novými a lepšími hračkami. Ve skutečnosti totiž vždycky stačí dostatečně světlotěsná krabička, obsahující závěrku, kvalitní čip, měření světla, ovládání clony a ostření objektivu, vnější displej, synchrosáňky na blesk, případně expoziční módy M, A, S, P­) Vše ostatní je příjemné, ale není nezbytné. A to vyjmenované mají i nejlevnější zrcadlovky jakékoliv značky ve standardu!

S tím přepočtem cropfaktoru na APS­-C máte samozřejmě pravdu, nejčastější hodnoty jsou 1,5 ­(Nikon­) a 1,6 ­(Canon­). Měl jsem na mysli spíš velmi přibližné rozmezí a obecné doporučení, protože každý využije jiný rozsah ohnisek, podle toho, co a jak fotografuje. Řada autorů třeba považuje za ­"základní­" ohnisko na kinofilm ­(nebo fullframe­) 35 mm, byť to nekoresponduje s rozměrem úhlopříčky formátu. Berou to tak, že právě tohle používají nejčastěji. Vlastní přepočet i preferenční rozsahy si už každý jistě dokáže stanovit sám podle toho, čemu se věnuje.

samozrejme, kazdemu vyhovuje jiny rozsah, jen ten prepocet proste nesedel a je to skoda mit chyby v jinak perfektnim clanku­/ serialu. jen tak mimo soutez... pomerne oblibeny rozsah na foceni lidi­/ mody je take 70­-200 na FF a bud to same na APS­-C, popripade 50­-135 na APS­-C .... ale samozrejme tohle je hodne individualni a asi by to bylo na extra clanek. Ja osobne treba pouzivam na medium formatu nejvice objektiv 80­-160, po prepoctu na FF je 64­-128 mm. Kazdopadne zrejme nikdo si s jednim objektivem nevystaci a clovek drive ci pozdeji skonci s batohem plnym skla, pokryvajicim rozsah od 10 do 400 mm ve 4 ­- 5 ruznych objektivech, aby >80% fotek vyfotil jen s jednim z nich ;o­)

Milan
www.milansphotography.com

K tomu nestarnutiu objektivov by som nieco dodal .. myslel som si to tiez, nez som bol upozorneny na to ­(nastastie sa ma to netyka­), ze objektivy, ktore maju vnutri stabilizaciu casom potrebuju servisny zasah, a treba pocitat, ze cas od casu nejaky peniaz do toho vrazit je nutne.

Třeba co se týče svateb, ano lepší sklo to chce, ale neřadil bych to mezi první nejnutnější, pokud teda chcete fotit spíš klasické fotky a ne bůhvíjak ­"kreativně­". Důležitější je dobrý blesk a kvalitní práce s ním. Bez toho se podle mně obejít nejde. A potom to lepší tělo. Tělo, které pro amatérské využití je fajn, se rychle prodraží, pokud si vezmete, že už maximálně po pár desítkách tisíc fotek bude chtít drahé opravy a fotit se vám s ním bude celou dobu akce hůř a pomaleji. Takže, když pro příklad vezmeme Canon, šel bych do něčeho nad 600D a pod 5D :­)
Ale záleží opravdu na plánovaném využití...