Logo výrobce jsem umazal.

Tak nějak to tipuji na nějakou ­"čínu­" ;­-­).

Mam doma zbierku mobilov a je ­"na počudovanie­" že ak nejakú batériu nafúkne, tak na 100% je to čína. A čo sú originálky vyrobené inde vo svete, tie držia aj celé roky a nič sa s nimi nedeje.
A presne ako píše Egeris, foťák za XY tisíc a v ňom lacná čína akumulátor :­-­) podobne je to aj s počítačmi, najnovšie CPU Intel, grafika 1080ka, ssd disky a čo ja viem čo ešte a všetko to napája zdroj NONAME za pár šupov :­-D týmto ľuďom nerozumiem :­-D

Asi ti nedošlo, že ten sajrajt, co Li články obsahují, je silně žíravý a jedovatý. Takže by tě, pokud by ses s tím dostal do kontaktu, humor rychle přešel.

Tak samozřejmě jsem myslel roli náhodného kolemjdoucího, který by se bavil ­"mumrajem­", jenž by ta brašna vyvolala. Je jasné, že např. v roli najmutého nosiče té brašny by mi moc do smíchu nebylo.

A přesto se to stává. Do letadla sis nesměl vzít Galaxy Note 7, už dnes si nesmíš vzít ani více než 100 Wh a USA už zakazovala i laptopy, čtečky knih nebo tablety. Rozšířit to na fotoaparáty by nemylo vůbec nic divného, jen rozšíření již existujících ­(nebo dočasných­) zákazů na menší kapacity.

Problém s bateriemi je všeobecně u zařízení, které běží ­(jsou v chodu­). Když vidím, kolik lidí v letadlech ignoruje nařízení vypnout notebooky a mobily při přistání a vzlétnutí, tak jsem dost naštvaný. V první řadě bych definitivně zakázal používaní jakýchkoliv elektronických zařízení na palubě.

Vždyť k tomu není žádný důvod je vypínat. Elektronických zařízení je plné letadlo :­-­) To opatření při startu a přistání je jen pro jistotu a týká se všech bezdrátových technologií, protože zjišťovat možný vliv je složité, tak je snažší to zatím zakázat. I když se ukazuje, že je to vlastně zbytečné:

[odkaz, pro zobrazení se přihlaste]
"Evropská agentura pro bezpečnost v letecké dopravě ­(EASA­) tento týden schválila nové předpisy, umožňující používat takzvanou osobní elektroniku, jako jsou mobilní telefony, tablety či počítače, během všech fází letu. Dosud platilo, že během startu a přistání musí cestující vypnout všechna elektronická zařízení.­"

Problém je opravdu ta připosranost z terorismu, která se bude díky nesmyslným rozhodnutím politiků jen zhoršovat.

Přijde mi že je stále lepší když baterie vybuchne přímo na palubě, kde se dá snadno odděleně uhasit, než když od toho postupně chytne celý nákladní prostor. Krom typických šmejdů od Samsungu se to zase tak často nestává. Navíc není jasné, zda to byla vůbec originální baterie. Před mnoha lety měl podobný problém Dell v laptopech, tam to ovšem hořelo hodně rychle :­-/

Obsah Li článků je mimořádně citlivý na vzdušnou vlhkost, pokud se hermetičnost článku, byť i jen jediného, naruší, dochází okamžitě k masivnímu vývinu tepla, a prudkému nárůstu tlaku uvnitř článku, který může vést až k explozi, následně pak dochází k zahoření uniklé hmoty, která je navíc silně žíravá a značně jedovatá. Takže pokud podrobíme Li baterii LIBOVOLNÉHO typu a LIBOVOLNÉHO výrobce extrémní teplotě, nebo extrémnímu mechanickému namáhání, či kombinaci obojího, skončí to vždy nedobře. Jen mne napadá, co se stane s elektromobilem po opravdu důkladné havárii, kdy se obsah článků dostane do styku se vzduchem, ­(auto začne okamžitě hořet­) a hasiči to začnou hasit vodou.

Ale to stále není důvod k plošnému zákazu přepravy elektroniky v kabině. Jinak ji totiž nemůžete přepravovat vůbec, nechat to v kufru je totéž, jak to nechat přejet válcem, při tom zacházení na letištích. Kdyby se to stávalo denně tak to chápu, ale tohle jsou naprosto izolované případy.

Snad jedině kompromisní řešení, nechat přepravovat elektroniku bez vložené baterie. Jenže u plno notebooků a mobilů se dnes baterie ani vyndat nedá. Další možnost přepravovat vybitou, ale to také není snadné.

Nakonec jsme zase u té ceny a snahy co nejvíce ušetřit. Aby to bylo ještě složitější, tak například v notebooku máte více dodavatelů ­"stejné­" baterie s naprosto odlišnou kvalitou.

Nechávat Li baterii vybitou znamená koledovat si o průšvih, pokud se vybije pod tzv. bod zlomu, což hrozí i tehdy, když spotřebič, ve kterém je uložena se ,,hlídací elektronikou­" odpojí, začne rychle degradovat; v lepším případě o ni jen přijdeš, v horším shoří jasným plamenem.

Nesmysl, hluboké vybité vede k degradaci a poškození článku, ale není rizikové z hlediska vzplanutí článku. Pokud by platilo, co píšete, byla by všechna vyřazená a vyhozená elektronika potencionální zápalnou bombou, což tak není. Každý článek sám o sobě trpí samovybíjením, takže pokud necháte vybitý notebook třeba 3­-5 let bez napájení, články v baterii se podvybijí pod hranici trvalého poškození a žádný ochranný obvod v tom nemůže zabránit, pokud články nemá z čeho dobíjet. Akumulátor se trvale poškodí, ale rozhodně neplatí, že by byl náchylnější ke vzplanutí, spíše naopak.

Nejnebezpečnější je pro Li­-Ion nebo Li­-Pol články následující zacházení:
1­) Mechanické poškození ­(např. propíchnutí­), které vede ke vzplanutí takřka okamžitě. Hrozí více u článků bez pevného obalu jako jsou např. v mobilech a tabletech, naopak články 18650, které jsou v noteboocích jsou mechanicky daleko odolnější.
2­) Přebití článku. Opravdu nebezpečný stav a proto jsou články chráněny ochranným obvodem nebo balancerem pokud je baterie spojená z více článků. Ochrana může být buď součástí spotřebiče nebo samotného článku. Druhý případ je rizikový při použití neoriginálních baterií bez ochranného obvodu. Pak stačí aby se porouchal nabíjecí obvod obvod a nastane problém.
3­) Zkratování článku, kdy vlivem vnitřního odporu dojde k jeho přehřátí a nastartování řetězové reakce. Články jsou ale velmi tvrdý zdroj napětí s malým vnitřním odporem, takže často vzplane dříve připojený obvod.
4­) Přehřátí článku vnějším vlivem ­(jako nebezpečný práh se uvádí 65­-75°C­).

Když se hasí hořící automobil se hasí zasadně pěnou. A ti někteří výrobci baterii neví kolik si za ni učtovat např. do Nikonu D5 5200 Kč.

A pěna se míchá a ředí čím? VODOU! Takže to vyjde nastejno, co hořelo málo, začne po pokropení hořet o hodně rychleji, jediné, čím lze tyto baterie hasit, je prášek, písek, nebo sníh ­(CO2­). A riziko otravy a poleptání stále zůstává, bez ohledu na použité hasivo.

Panasonic chtěl za náhradní baterii do LX7 něco přes tisíc korun. Tak bylo to o pár stovek dražší, než od Avacomu. No, nakonec jsem si řekl, že rozdíl není tak zásadní, poslechl jsem tedy text manuálu ­(takovéto ­"vyvarujte se používaní jiných, než originálních baterií­") a šel do originálu.

No, je jasné, že Nikon uživatele full framu pořádně oškube :­-­), to je jasné, když ví, že uživatel full framu má desítky až stovky tisíc na nákup těla a objektivů.

Uvědom si, že máme kapitalismus a vyrábět kvalitní, bezpečné a levné věci je silně out.