jen napíšu než odpoví nějaký znalec :­-­)
když je místo clony uvnitř ND fitr tak ten má opravdu jen dvě polohy, je tam nebo není podle množství světla, jestli takový ND filtr jde ručně zapnout a vypnout, to nevím, hádám že ne. pokud je irisová clona tak to je ta složená z lamel a umí plynule zmenšovat a zvětšovat díru. pokud jde clona nastavovat v mnoha krocích např od F3,5 až F12 tak je to irisová clona ­(skutečná lamelová)

Kompakty bez možnosti nastavování clony mají v drtivé většině případů jen ND filtr. Kompakty s možností nastavení clony mohou být obojí, spousta z nich má jen ND filtr ­(clonu pak lze nastavit na pouhé dvě možnosti­), spousta těch lepších jich má clonu irisovou. Profi kompakty mají zpravidla jak irisovou clonu, tak i ND filtr, obojí nastavitelné.

Clonove cislo F je definovane ako pomer priemeru vstupnej sosovky k jej ohniskovej vzdialenosti. V pripade objektivu s menitelnou clonou je to samozrejme priemer clonoveho otvoru. Pozor, ako ohnisko sa vzdy berie realne ohnisko.

Takze ak je objektiv nastaveny na 18mm a ma pri tom clonu F3.5, potom priemer otvoru bude 18­/3.5= cca 5mm.
Kompakty maju mensie cipy a tak isto obvykle aj mensie realne ohniskove vzdialenosti. Taka typicka ohniskova vzdialenost pri kompakte na najsirsom ohnisku byva napr. 4 mm. V pripade, ze pri tomto ohnisku je clona nastavena na F3.5, znamena to priemer vstupneho otvoru 4­/3.5 = cca 1.1 mm.

Preco ta vlastne zaujima realna velkost diery v objektive ?

Číslo F je pomer ohniska a vstupního otvoru. Takže pokud budeš mít třeba F4 objektiv s ohniskem 40mm, díra bude 40­/4 = 10 mm. U 200mm ohniska bude 200­/4 = 50 mm. I když bude v průměru 5krát větší ­(plošně 25krát­), pro fotografii jako takovou to bude znamenat naprosto totožné množství světla. U zrcadlovky je při stejné F číslu díra zpravidla větší, protože má větší čip a pro stejný úhel záběru potřebuje delší ohnisko. Zatímco třeba kompakt má 6mm ohnisko a F2 objektiv ­(díra 3 mm­), zrcadlovka pro stejný úhel záběru potřebuje dejme tomu 24mm ohnisko, což při F2 objektivu bude znamenat 12mm díru. Oba fotoaparáty ale vyfotí v podstatě stejnou fotografii.

vám oběma moc díy za přesnou odpověď, pro focení to samozřemě nepotřebuju, jen mě zajímá ze zvědavosti jak clona funguje tak jsem chtěl vědět velikost a taky co čísla znamenají, neumím si dobře geometricky představit jak běhají paprsky přes clonu že clona mění množství světla rovnoměrně po celém čipu, spíš bych si představil že udělá na fotce kruhový výřez :­-­) kdyby to byl foťák ­"díra v krabici­" tak to chápu ale v souvislosti s objektivem si tak nějak neumím promítnout paprsky foceného objektu přes clonu.

Představ si to takhle. Máš nějaký bod ve scéně, třeba maličkou LED diodu velikosti špendlíkové hlavičky, která se promítne na čipu jako jeden pixel. Světlo z této diody se šíří do celého světa ­(proto jde vidět odkudkoli, vidíš ji ty, vidí ji třeba i tvůj kamarád, který stojí o metr vedle­).A teď si představi objektiv, ten má řekněme clonový otvor o průměru dva centimetry. Světlo z této diody se šíří do celého světa, šíří se tedy i do jakéhokoli bodu tvého objektivu. Tedy doprostřed i na hranu clony, prostě na celou plochu clonového otvoru ­(ta je v našem případě 3,14 cm2­). Odtud všechno její světlo usměrňuje objektiv na jeden jediný pixel čipu. A teď si představ, že zacloníš tak, že clona má průměr jen centimetr. Co se stane? No v podstatě vůbec nic, co se týče scény. Světlo diody se šíří pořád stejně, ale do objektivu už projde zmenšeným clonovým otvorem jen cca 0,79 cm2 ­(3,14­/4­) . Zbytek dopadne na ­"přicloněnou­" clonu a ta ji nepustí na čip. Na stejné místo čipu pořád dopadá světlo z diody, ale díky polovičnímu průměru a čtvrtinové ploše bude tohoto světla jen 1­/4. To znamená, že fotoaparát musí 4krát déle snímat, abys dosáhl stejně světlé fotografie.

takhle fotograficky to chápu že plocha clony určuje množství světla, ale když si vzpomenu na fyziku ve škole kde jsme si malovali přes čočku vodorovný parsek od špičky stromu jak projde čočkou, promítne se někam a paprsek spodku stromu který jde na střed čočky a promítne se jinam a je tam pak vidět zvětšení tak si neumím tyhle paprsky představit že ještě projdou clonou, ale příklad s ledkou není špatnej. vlastně si umím představit funkci samotnýho objektivu nebo zjednodušeně jedny čočky jak to proleze a jak se to promítne, umím si představit i funkci samotný clony jako v případě ty krabice kde místo objektivu budu mít jen malou díru a obraz bude ostrý a světlý podle velikosti díry ale oboje dohromady si představit neumím :­-D
musím si někde najít obrázek s paprskama kde by paprsky prošli clonou a zároveň čočkou, s jakousi ­"1D­" clonou by to mělo jít nakreslit :­-)

Kazdy fotograficky objektiv sluziaci na zobrazovanie obrazu na film­/cip mozno zjednodusit na jednu spojnu sosovku, kde ohniskova vzdialenost sosovky zodpoveda realnemu ohnisku objektivu a priemer sosovky zodpoveda velkosti clonoveho otvoru.

Celkom dobry popis ako to cele potom opticky funguje na tejto sosovke, je tu:
http:­/­/sk.wikipedia.org­/wiki­/%C5%A0o%C5%A1ovka_%28optika%29

Konkretne na tomto obrazku:
http:­/­/sk.wikipedia.org­/wiki­/S%C3%BAbor:Lens_image_common.png
je pekne vidno ako prechadzaju jednotlive luce z daneho bodu obrazu cez sosovku a ako sa potom zbiehaju do jedneho bodu na cipe.

Už to chápu konečně :­-­)
hned jsem to z obrázku viděl, jeden bod ­- LEDka svítí přes objektiv kuželem světla, ten se sejde zpět do jednoho pixelu v rovině ohniska a průměr kuželu zmenším clonou, tím množství světla z jednoho bodu scény.
už tomu rozumím tak vám oběma děkuju :­-­)
J.

Ano, presne tak to funguje :­-­) A v podstate totoznym zpusobem je ovlivnovana hloubka ostrosti ­(nezaostrene body se na cipu nezaostri do jednoho bodu, tedy vrcholu kuzelu paprsku, ale nekam do toho ­"kuzelu­").

Samozrejme vediet absolutny priemer diery v objektive pre fotenie netreba, ale predsa len, nasla by sa jedna vec pre ktoru je to uzitocne ­- a to je ziskanie predstavy o miere rozostrenia pozadia.

Ukazem to na priklade: Dajme tomu, ze chcem vediet, ako bude rozostrene pozadie, ak pouzijem objektiv s dierou velkou 10 mm, hlavny motiv pre zaostrenie bude vo vzdialenosti 1 meter, a pozadie bude vo vzdialenosti 2 metre. V takom pripade sa pozriem jednym okom na hlavny motiv z miesta, kde bude objektiv, prstami ­(alebo aj predstavivostou­) si zaramujem kompoziciu, a zapametam si presnu polohu pozadia voci motivu. A teraz ­(pozor, pride to najdolezitejsie­) sa okom posuniem do strany presne o velkost priemeru diery v objektive, a vsimam si, o kolko sa mi posunulo pozadie voci hlavnemu motivu ­(v tomto konkretnom pripade sa posunie presne o 10 mm­). Nasleduje pointa ­- prave to, o kolko sa mi posunie pozadie voci zaramovaniu obrazu, presne zodpoveda rozostreniu pozadia na fotke !

Z matematickeho hladiska si to mozno predstavit aj tak, ze plocha diery objektivu je velka mnozina malych oci, ktore su vsetky upriamene na hlavny motiv, a obraz pozadia sa potom posklada ako sucet obrazov zo vsetkych tychto malych oci. Cim je priemer diery objektivu vecsi, tym je aj sirsi rozptyl uhoov, z ktorych oci pozoruju hlavny motiv, a tym viac su ­"rozptylene­" jednotlive obrazy pozadia od jednotlivych oci ­- v sucte potom bude pozadie viac rozostrene.

PS: Vsimli ste si, ze pri stanoveni rozostrenia pozadia sa nikde neberie do uvahy aj samotna absolutna velkost snimacieho cipu ? T.j. ze je uplne jedno aky je velky cip, z hladiska rozostrenia pozadia je dolezite len to ako si fotku zaramujem ­(t.j. ekvivalentne ohnisko­) a absolutne priemer diery v objekitve.

s tou velikostí rozmazání to je taky zajímavý.

https:­/­/www.digimanie.cz­/art_doc­-062FD148FF35D9BFC1257876006A66A2.html
Pozri kapitolu ­"Kresba v praxi­".

Diky =­) ... ze ja sem to predtim nenasel

Presne tak :­)
Napriklad bezne setove objektivy maju najlepsiu kresbu niekde v oblasti F8 az F11, a pokial cloveku naozaj zalezi na dobrej kresbe, tak je vhodne pouzivat tieto clony.

V podstate ano, ale samozrejme zalezi na objektivu. Jsou objektivy, ktere foti vyborne i na plnou diru a clonit tam v podstate neni treba. Vetsinou ale postaci priclonit jen trochu, tzn. F1,8 objektiv tak na F2,5­-2,8, F3,5 objektiv tak na F4,5 a podobne. Takze to chce si vlastni objektiv poradne vyzkouset a zjistit, jak to s nim vlastne je.

Neměl byste tip na ideální clonu při 18mm u setového objektivu k NX10, vím, můžu si to otestovat sám, ale vzhledem k tomu, že jste tento foťák podrobně testoval, třeba mi ušetříte práci a zkoumání...? ;)

https:­/­/www.digimanie.cz­/art_doc­-29A303F7B3957BBFC125770F007313BC.html
Treba pozriet v casti ­"Sférické zkreslení a vinětace­"

Protoze tento setak je mozna nejlepsi zakladni 18­-55mm objektiv, ktery existuje ­(mozna bude lepsi ten od Pentaxu, ale zatim jsem jej podrobne netestoval­), nemusite se bat ani clon kolem F4,5 ­- F5. Obecne je ale lepsi clonit tak nekde kolem F7 az F9, aby bylo ostre i popredi ­(pri ostreni na dalku se pri mensich clonach muze stat, ze popredi bude mimo hloubky ostrosti­). Obecne lze ale rici, ze u tohoto objektivu jsou velmi dobre pouzitelne temer vsechny clony, jen ty uplne nejnizsi maji trosku problem s chromatickou aberaci.

Díky za odpověď. Do upgrade firmwaru mě dost rozčilovalo soudkové zkreslení na nejkratších ohniscích, ale funkce ­"oprava deformace­" tuto vadu výborně napravila. Od jiných uživatelů jsem slyšel, že tato fce foťák prý poněkud zpomaluje ­(sám jsem si toho nevšiml­), osobně ji ale nikdy nevypínám...

Milan, busy ­- dakujem obom za odpoved. Vidim ze sa musim este veeela ucit ;­) Tesim sa na dalsie diely Koaly.

Tipoval bych někde mezi 5.6+1 stop a 8 nebo možná i 11... není lepší, než se složitě ptát na fóru, prostě párkrát stisknout spoušť? ;­-)

Viz. http:­/­/www.slrgear.com­/reviews­/showproduct.php­/product­/1345­/cat­/83­/date­/1273596429 ­- 5.6­-8 na nejkratších ohniscích, 8­-11 na nejdelším. Při F16 se obávám je potřeba stativ

díky oběma za odpovědi, zdá se že to asi bude nějak kolem F11, hlavně díky za stránku s grafem, jen nerozumím tomu jestli na vodorovných osách jsou nějaké veličiny nebo to je plocha snímače?
na první odpověď musím odepsat že jsem si myslel že by mělo být jednodušší se zeptat na digimanii než dělat doma další fotolaboratoř a jednotlivé vlastnosti si měřit sám, přesto plánuju že si to chci aspoň orientačně změřit, i když to nebude až tak primitivní jako udělat pár fotek, abych o tom měl lepší představu, ideální by byl graf závislosti ostrosti středu fotky na cloně, graf v odkazu je super jen nevím jestli mu dobře rozumím.

plocha grafu je opravdu plocha snímače ­(fotky­) a z toho grafu se dozvím vše o ostrosti, díky za odkaz, přesně to jsem chtěl znát. ještě že se mám kde zeptat v česku :­-)

My meli pinhole se clonou cca F114 a fotky byly relativne ostre na fotopapire 15x10cm. Kdyz jsme udelali pinhole na kinofilm s vyssi clonou, uz to bylo opravdu hodne znat.

K tomu se musím přidat, vždy mi vrtaly hlavou clony a citlivost ISO, takže poslední dva koalí díly mi udělaly neskutečnou radost ­- konečně tomu trochu rozumím :­). Díky a pokračujte dál ve skvělé práci ­(pac a pusu Koale­).

A dodám ­- koukám na pohyblivé grafy na SLRGear. Třeba na nějaký dobře navržený zoom, například slavný Canon EF 70­-200mm f­/4L IS USM a zkouším, od jaké clony se začíná zhoršovat ostrost. Na 70 mm je to 8, na 200 mm je to 11. Podle tvrzení v článku, kdyby se na 200 mm zhoršovala kresba od 11, tak na 70 mm by to muselo být až od 32!

Teda tohle byla blbost, tohle sklo má zrovna konstatní světelnost, ale skla s F:4­-5,6 se chovají nachlup stejně.

Myslím, že v článku je zdůrazněn vliv clony na difrakci ­(zoom sám o sobě clonu ovlivňuje v relativně malém rozsahu­) ­- tedy menší díry­(nebo spíše hodně malé díry­). Jde imho o to, že při malé díře trpí ohybem na hraně i paprsky blízko paraxiálního prostoru, respektive větší procento paprsků dopadajících na čip než u malého clonového čísla.

Ale možná se mýlím?

Nemylis :­) Skusim to vysvetlit aj ja ­(tak polopatisticky­):

Clona v objektive predstavuje otvor o urcitej velkosti a mnozstvo svetla ktore dopadne na cip je dane velkostou plochy tohto otvoru. Difrakcia je ­"rozmazanie­" tych svetelnych lucov, ktore prechadzaju tymto otvorom velmi blizko okraja ­- tato vzdialenost je dana vlnovymi vlastnostami svetla a preto zavisi od vlnovej dlzky svetla ­- pre zjednodusene predstavy uvazujme ze je rovnaka ako vlnova dlzka svetla. Dokola okolo clonoveho otvoru mame teda akysi ­"pas rozmazanosti­", kde plocha tohto pasu je sucin vlnovej dlzky svetla a obvodu clonoveho otvoru.

A teraz, dajme tomu ze priemer clonoveho otvoru zmensime 2x ­(napr. z F2 na F4­). Obvod clonoveho otvoru sa tiez zmensi 2x, teda aj absolutne mnozstvo difrakciou ­"rozmazaneho­" svetla klesne na polovicu. Lenze ! Celkova plocha otvoru sa tym padom zmensila 4x, a preto celkove mnozstvo svetla, na zaklade ktoreho robime expoziciu, tiez klesne 4x. A teraz to pride: ak pri 4x mensom celkovom svetle mame iba 2x menej rozmazaneho svetla, co to znamena ? To znamena ze mame relativne 2x viac rozmazaneho svetla ! A kedze pre zachovanie spravnej expozicie bud 4x zvysime expozicny cas alebo 4x zvysime ISO, toto rozmazane svetlo bude mat 2x vecsi vplyv na vyslednu fotku.

A to je dovod, preco nam difrakcia viac rozmazava fotky pri vysokych clonovych cislach.