Fotíme s Koalou: Hloubka ostrosti

I na dnešek si pro vás Koala připravila menší fotografické povídání. Dva týdny ji stačily na to, aby si vše řádně prozkoušela a naučila se další základy focení. V dnešním díle se bude zabývat hloubkou ostrosti. Práci s ní (a někdy i boj) si užijí více majitelé zrcadlovek, ale občas se s ní dá dobře pracovat i u kompaktů. Co to tedy je?
Hloubka ostrosti nám vyjadřuje, v jakých vzdálenostech jsou objekty ostré (lépe řečeno zaostřené) a kdy už je pozadí nebo popředí rozostřeno. Na prvním snímku to vidíte, Koala s kamenem je ostrá, ale hory v pozadí už nikoli a podporují prostorový dojem ze snímku (a jak říká Koala, vypadá to taky víc cool :-)). Dnes nám řekne, co vše právě hloubku ostrosti ovlivňuje a jak s ní pracovat tak, aby nám byla dobrým sluhou a ne zlým pánem.

Začneme malou hloubkou ostrosti. Takže, na čem závisí to, jak rozmazané bude pozadí? Jsou to tři vlastnosti. První z nich je clona objektivu, druhou reálné ohnisko a třetí snímací vzdálenost. Mnozí vám budou tvrdit, že hloubka ostrosti závisí na velikosti snímacího čipu, ale to je jen částečná pravda. V podstatě je to druhá strana mince reálného ohniska, takže pravdu má ten, kdo říká, že na velikosti čipu závisí i ten, kdo říká, že ne.
Nejprve se podíváme na clonu. Čím více otevřete clonu, tím rozmazanější bude pozadí. Tedy čím menší F číslo, tím lépe pro rozmazání. U objektivů zrcadlovek máte obrovské možnosti hraní si s clonou (od světelnosti objektivu často až po F22 i více), u kompaktů s irisovou clonou končíte většinou na F8. Většina běžných kompaktů má ale jen ND filtr, tedy dvoupolohovou clonu (tmavé sklíčko) a to hloubku ostrosti nemění. Běžné kompakty tedy pořád fotí na "plnou díru", tedy plně odcloněné a s minimální hloubkou ostrosti. I přesto je většinou pozadí pořád ostré a my si postupně vysvětlíme proč.
Když trochu přicloníte, vidíte, že se pozadí zaostřuje a už se dá pomalu tušit, co je za Koalou. Vyšší clona zpravidla zlepší i kresbu v zaostřené ploše, takže pokud nechcete rozmazávat pozadí, určitě trochu cloňte.
Se cloněním to ale nesmíte zase moc přehánět. Nejvyšší clona sice zajistí větší proostřenost pozadí, způsobí ale také difrakci, což je odborný název pro ohyb světla. Vstupní otvor clona je tak malý, že se na něm světlo rozptyluje a způsobuje celoplošnou neostrost snímku. Ta je sice mírná, ale rozostřený snímek přeci nechceme, ne?
Na obrázku vám Koala nakreslila, co se zhruba děje. Vidíte fotoaparát před autem a ostřil na oko Koaly. Pokud zacloníte málo, Koala bude ostrá od čumáčku po ouška (zelená úsečka). Vše, co je před nebo za tímto "zeleným" rozsahem bude více či méně rozmazané. Tedy přední sklo se rozmaže trochu, kapota více, přední světla úplně. Stejně tak zadní část auta a pozadí za autem bude více rozmazané. Je to tak, že od místa zaostření je ostrý kousek před a o něco větší kousek za (např. při ostření na 20 cm bude dobrá ostrost od 19 do 22 cm). Pokud Koala přicloní, vidíte žlutou úsečku ukazující delší rozsah a ostrá bude nejen celá Koala, ale také přední okno a auto po zadní kola. Stejně s tím se sníží míra rozmazanosti toho, co je vpřed a co je vzad. Tedy i přední světla budou ostřejší než v prvním případě.
Dále zde máme reálné ohnisko (nikoli přepočtené!). Koala nastavila clonu F5,6, aby byla u všech snímků shodná. Na nejširším 18mm ohnisku daného objektivu se pozadí lehce maže. Zkusme tedy přizoomovat, fotoaparát ale bude stále ve stejné vzdálenosti.
U středního 35mm ohniska daného objektivu je už za Koalou pozadí rozmazáno o něco více, hloubka ostrosti se tedy trochu snížila. Zazoomujme na maximum.
Změnil se nám opět úhel záběru, nás ale zajímá hloubka ostrosti při focení ze stejného místa. Jak vidíte, pozadí je více rozmazané než u původního 18mm ohniska. Pokud nevěříte a nevidíte to u onoho 18mm snímku (např. proto, že má jiný úhel záběru a Koala je tam menší), ukážeme vám zhruba podobný výřez z 18mm snímku.
Tak už Koale věříte? Hloubku ostrosti můžete snížit tím, že objektiv více odcloníte nebo více zazoomujete, což ale mění úhel záběru. Jako poslední je tu ostřící vzdálenost. Jak už jste asi pochopili z předchozího nákresu, čím budete blíže, tím více bude pozadí rozmazané. Pokud jsme byli s fotoaparátem při snímání Koaly v autě např. 20 cm daleko a plná hloubka ostrosti byla řekněme od 19 do 22 cm (tj. 3 cm), při snímání ze vzdálenosti 40 cm už může být např. 37 až 47 cm (tj. 10 cm). Čísla si Koala sice vymyslela, pro názornost to ale stačí. A také vám ukáže, že je to pravda.
Koala se zde nechala vyfotit ze vzdálenosti zhruba 40 centimetrů a jak vidíte, pozadí je rozmazané. Co se stane, když půjdeme dál?
Když půjdu dál, samozřejmě zaberu větší oblast, ale všimněte si také toho, že pozadí se začíná poněkud zaostřovat. Stále je rozmazané, ale už to není tak výrazné jako v předchozím případě. Tak, a Koala mě poslala ještě o metr dále.
Koala je maličká, pozadí za ní je opět o něco ostřejší, což nám opět dokáže výřezem.
Když se podíváte na tento snímek ze dvou metrů a ten focený ze 40 centimetrů, je vidět, že ten z kratší vzdálenosti má pozadí o něco více rozmazané. Rozdíl sice není dramatický, ale je tu. Tak a teď nám Koala poskládá všechny kousky skládačky do sebe.

Chceme-li mít hloubku ostrosti co nejmenší, musíme snímat z co nejmenší vzdálenosti s co nejnižší clonou a na co největší ohnisko. Tyto přístupy se ale samozřejmě pěkně bijí. Znáte to, když člověk zazoomuje, tak mu jednak naroste clona (objektivy mají na delších ohniscích horší světelnost než na těch širších), jednak roste i minimální ostřící vzdálenost, takže nemůžeme jít blíž, ale musíme naopak dál. Pak už jen záleží na fotoaparátu, zda delší ohnisko svým vlivem přebije vliv horší světelnosti a větší ostřící vzdálenosti. To už si musíte vyzkoušet sami.

Na druhou stranu někdy chceme ostrost po celém snímku, odpředu až dozadu. Co pak? Ideální je tedy nezoomovat, clonit a ostřit na delší vzdálenosti. Ale... Pozor! Představte si třeba focení krajinky. Chcete ji mít ostrou od svých nohou až po kopec vzadu. Jak na to? Nemá význam ostřit na kopec v dáli, protože ten bude sice ostrý, ale jistě pamatujete na to, že hloubka ostrosti někde začíná a někde končí. Když zaostříte třeba na kilometr, tak vám sice bude končit v nekonečnu, ale bude začínat třeba na 50 metrech. A popředí do oněch 50 metrů se vám rozmaže.

Proto je lepší ostřit někam mezi , třeba na 100 metrů. Hloubka ostrosti směrem vzad bude buď několik kilometrů (takže kopec se tam vejde a bude ostrý) nebo půjde dokonce do nekonečna, ale přední linie pásma plné hloubky se vám posune třeba na tři metry. A máme ostrý celý snímek! Tomuto se říká hyperfokální vzdálenost. Tento pojem je dobré si pamatovat.
Koale to samozřejmě nedá a musí vám to ukázat, byť ne na krajince. Vyfotila si portrét a ostřila na svůj čumák. Ten je fajn, ale co oči? Ty ostré rozhodně nejsou!
Když zaostřila na oči, ty jsou krásně ostré, ale zas to neplatí o čumáku. Všimněte si tady právě toho, že plná hloubka ostrosti je větší směrem vzad než vpřed. Zatímco při ostření na čumák byly oči jen trochu neostré (od čumáku vzad bylo pásmo plné hloubky ostrosti poměrně dlouhé), při ostření na oči je čumák hodně rozostřený (pásmo je směrem vpřed kratší než směrem vzad). A co se stane, když Koala prostě zaostří někam mezi?
Koala zaostřila někam mezi čumák a oči. Výsledkem je to, že sice ani jedno není při dané cloně úplně ostré, ale jak čumák, tak oči jsou zhruba na hranici pásma plné hloubky ostrosti. Čumák na té bližší hranici, oči na té vzdálenější.
Samozřejmě, že ne vždy potřebujete minimální nebo naopak maximální hloubku ostrosti. Jednoduše se musíte řídit podle toho, co právě fotíte. U kompaktů s ND filtrem ani nemáte moc co řešit, tam leda ostřící vzdálenost pro krajinky (neostřit úplně na pozadí, ale pár metrů až desítek metrů před sebe, aby byla kresba ostrá po celé ploše). Naopak pokud budete chtít máznuté pozadí, budete muset zoomovat a jít blízko, tedy tohoto efektu dosáhnete jen u telemakra. Ale proč tedy tyto kompakty tak málo mažou pozadí? Že by tu přeci jen hrál úlohu jejich malý čip?

Určitě si vzpomínáte, že Koala mluvila o vlivu "reálného" ohniska na hloubku ostrosti a nikoli přepočteného. Zde je právě ten háček. Zatímco zrcadlovka na vyfocení dané scény potřebuje např. 60mm ohnisko (reálné i přepočtené, pokud jde o full frame zrcadlovku), kompaktu se 6× menším čipem stačí 6× menší ohnisko pro totožně "zazoomovanou" scénu. Jeho přepočtené ohnisko (úhel záběru) tedy bude také 60 mm, ale reálné ohnisko jen 10 mm. I pokud budu snímat ze stejného místa se stejnou clonou, objektiv kompaktu bude pracovat s kratším ohniskem a bude tedy méně mazat pozadí. Naopak u zrcadlovky bude hloubka tak malá, že bude nutno každou chvíli clonit. Aby to nedopadlo tak jak na snímku výše (pokud tedy schválně nechcete, aby to tak dopadlo :-))

Takže, ačkoli hloubka ostrosti závisí na reálném ohnisku, současně závisí i na velikosti čipu, která při daném přepočteném ohnisku (úhlu záběru) ovlivní volbu reálného ohniska. A právě reálné ohnisko za všechno může. Pro dnešek by to mazání a zaostřování ale už stačilo. Další díl bude následovat opět za dva týdny a Koala si mezitím...
... vyleze na pár tatranských vrcholů.