Vyfoti se stale maximalni rozliseni ­(vyjimkou jsou nektere vysokocitlivostni rezimy, napr. u Canonu­) a to se jen resampluje na rozliseni nizsi. Vyfoti se to tedy se sumem, ktery se zmensenim rozmeru trochu zahladi. Kdyz vyfotite fotku na max. rozliseni a zmensite rozliseni na pocitaci, dostanete v podstate totez.

Mnohem větší vliv než přetékání signálu mezi pixely má rozhodně vlastní ­(ne­)velikost jednotlivých buněk. Síla signálu zachyceného pidibuňkou není o mnoho vyšší, než síla šumu generovaného zesilovacími obvody. Čím slabší osvětlení, tím je to více patrné. Proto je u dnešních kompaktů takový rozdíl v šumu ve světlech a ve stínech při téže citlivosti. O zvýšení citlivosti u takového čipu ­(= zesílení signálu­) pak prakticky nemůže být řeč, jelikož šum roste tak rychle, že brzy překryje vlastní signál...
Další problém je difrakce, kdy u pidičipu s buňkou velkou kolem 1 mikrometru nastupuje její vliv prakticky už při plně otevřené cloně ­(pokud daný foťák vůbec irisovou clonu má­). A to ta skla na plnou díru většinou nemají moc kvalitní kresbu... Vzhledem k tomu, že velikost takové buňky je jen o málo větší než vlnová délka světla, je jasné, že to nikdy nebude dělat dobrotu. Jsem skutečně zvědav na 20Mpix 1­/2,3­" čipy :)

Co mam skusenosti, tak u kompaktov narast difrakcie je pri zaclonovani vyraznejsi, ako vylepsenie kresby objektivu zaclonenim, takze kompakty mavaju zvecsa najlepsiu kresbu prave na ­"najvecsej diere­". Mozno to nie je pravidlom, alebo som mozno mal stastie na tie lepsie objektivy medzi kompaktami ­(Pana FZ28, Canon A630­) ale pri testovani kresby mi to tak vychadzalo.

Jj, to souhlas, dnešní 12+Mpix 1­/2,3­" kategorie bude mít zpravidla na plnou díru nejlepší kresbu, jelikož zhoršení od difrakce roste rychleji než zlepšení od zaclonění. Bohužel ty objektivy na plnou díru většinou nebývají bez chyb a nějaké to přiclonění by jim prospělo, ale pak to zase zabíjí difrakce... Tak jsem to právě myslel, že je to vlastně začarovaný kruh... Kdyby ty čipy měly rozumnou velikost buněk, bylo by možné o pár stupňů přiclonit a výsledná kvalita fotek by byla lepší. U 2­/3­" řady nastupuje difrakce většinou až tak přes F5,6 :)

Aha, tak to jsem tedy nedomyslel, že se velikosti buněk čipů pomalu přibližují vlnové délce světla... Nezbývá, než přijít s novou technologií. Co takhle použití SEM detektoru na čipu ­(z elektronového mikroskopu­)? :­-­)­)­)­) Nebo vyvinout srulovatelné či elastické čipy velikosti A4... Uvidíme, taky jsem zvědav :­-)

V tomhle směru jsem trochu skeptický, sice bychom mohli snímat třeba v UV spektru pro vyšší rozlišení na malém čipu, ale pochybuji o tom, že bychom byli schopní na základě něčeho dopočítat barvy... Krom toho ne všechny objekty budou UV vyzařovat. Snímání viditelného spektra pro potřeby fotografie jako obrazu světa viděného lidským okem se asi nevyhneme :­)
Stejně tak se obávám, že k plošně rozměrnému čipu bude vždycky potřeba rozměrná a těžká optika, ale v tomto směru potenciál pro nové nápady je :)

...o nic bychom stejně nepřišli, klasická fotografie bude za chvíli nuda. Holografický záznam informací to do budoucna jistí... nebo něco ­(pro nás zatím ještě­) nepředstavitelného... Kdyby mi někdo před pouhými 30 lety řekl jaké budeme schopni v dnešní době používat technologie ­(mobilními telefony se svými schopnostmi počínaje ­- současnými nanotechnologiemi a informatikou konče­) asi bych jej považoval za naprostého magora a to netrpím žádnými předsudky. Technologický vývoj se zrychluje exponencionálně v souladu se zrychlováním času, pomalu se začíná vymykat kontrole a nikdo netuší kam se řítíme ale 21.12.2012 to možná všechno skončí... kdo ví? Ale to už je otázka spíše filozofická... Každopádně to bude zajímavé. :­-­))

pokud se ti 21.12. něco stane, tak to asi moc zajímavý nebude, kdyby se opravdu něco dělo tak není pravděpobobný že bys z toho měl radost, pokud bys to přežil.
ale je možný že přežijí některý naše zálohy fotek :­-­) a kdo bude mít nejlepší fotku tak bude vystavena v mimozemským muzeu jako památka na jednu problémovou civilizaci :­-)

Jenom? 1­/1,6­" EXR čip má v SN módu zhruba takový šum při ISO800 jako tyhle kompakty na ISO80­/100, natož nějaký slušnější APS­-C :)

Ano, ale je to za cenu polovicneho rozlisenia. Keby tie kompakty mali realne polovicne rozlisenie, mali by sum este mensi ako EXR v SN.

No, ono to rozlišení reálně poloviční není, btw málokterý kompakt má optiku která by víc jak 6Mpix dokázala rozumě přenést :­) Navíc při zvětšení fotky na plné rozlišení ­(v nějakém inteligentním softu­) často dostaneme kvalitnější a detailnější fotku, než kdybychom fotili v plném rozlišení...
Jinak samozřejmě souhlas v tom, že stejně velký čip s nativním polovičním rozlišením bude o chlup lepší než EXR čip v SN módu, ale v reálu se už dlouho nevyskytují :(

Nikon D3100

keď mi nevyhovuje čas a clona zvýšim ISO,ale zase keď potrebujem ostrosť beriem aj statív a ISO je najnižšie ... a keď mám kinofilm tak mám kinofilm­(ten má svoje ISO a nemám navýber, takže improvizujem a z výsledkami som max spokojný­) ... =)

Těžko říct kdy přesně, ale zejména jsou to případy když
- používám stativ ­(nebo improvizované řešení­), iso snížím
- chci vyšší ISO než je nastavené v limitu automatiky ­(velká tma­)
- se mi z nějakého důvodu nelíbí čas, protože tuším, že foťák zrovna v momentálním stavu stabilně neudržím ­(ale v tomto případě poslední dobou spíš přecházím k prioritě času, někdy je pohodlnější to, někdy ono­)

Jen když je to nezbytně nutné = pokud čas při zamýšlené cloně vychází příliš dlouhý na to aby nedošlo k máznutí snímku. Obecně chodím s citlivostí nahoru jen velmi neochotně :­) Automatickou volbu citlivosti defacto nepoužívám.

No nechcem sa nikoho dotknúť, ale i mnohí dlhšie fotiaci fotografi by mali problém vysvetliť problematiku ISO. Ja sa tiež v nastaveniach foťáku vyhýbam zmene ISO, mením tak čas uzávierky a clonu, až teraz som plne porozumel vplyvu hodnoty ISO. Výborná práca a pochvala autorovi, toto vysoko prevyšuje štandard nielen na iných weboch, ale i ­(vysoký štandard­) tu na digimanii.

Tento článek je mimo jiné užitečný i pro pokročilejší, protože ukazuje, jak a proč je výsledek při stejné citlivosti různý s různě velkými čipy. Gratuluji!

V zásadě to platí, ale do jisté míry se na šumu podílí i konkrétní čip a na rozpatlání konkrétní firmware foťáku.
Staré kompakty třeba sotva zvládaly ISO400 a ani ISO200 nebylo nic moc.
Co se týká firmwarů, tak bohužel je trend jasně takový, že šum je špatný a výrobci se ho snaží odstranit za každou cenu a to sebeblbějším způsobem. Že vzdálenější tráva nevypadá jako tráva, ale zelené cosi, zatímco omítka je šedé hladké cosi a to i u některých zrcadlovek při výstupu do JPEGu při ISO100 je výsledek ­(a pokud to někomu tak hrozně vadí, může použít RAW, na druhou stranu, pokud člověk zmenší 12MPix fotku na 0,5MPix na facebook nebo na 2MPix sem do galerie, tak je to jedno)