Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Fotíme s Koalou: Sluneční clona

23.3.2012, Milan Šurkala, návod
Jak ze svého fotoaparátu dostat maximum? Jak vyfotit i s obyčejným kompaktem hezkou fotku? Není to zas tak složité a s naší Koalou vám pomůžeme překonat nástrahy fotografie. Ve 24. díle se povídáme na sluneční clonu i jak ji improvizovaně nahradit.
Naše Koala v uplynulých dvou týdnech usilovně fotila. Počasí se konečně zlepšilo, přichází jaro, slunce je déle na obloze a také více hřeje. I když ještě skoro nic nekvete, Koala si užila spoustu příjemných procházek. Sluníčko je velký kamarád, pokud jde o teplo a příjemné světlo, ale občas také náročný protivník při focení.




Koala si vyzkoušela i řízení důlní mašinky.



Jistě už dobře znáte různé odlesky, když máte slunce v záběru. Jistě znáte i přepaly. Koala ale v poslední době přišla ještě na další problémy a těmi jsou světelné závoje. I když to bude kapitolka krátká, může být pro mnoho z vás důležitá. Nechala se vyfotit na mašince, kterou před chvíli řídila a celý snímek je nekontrastní, mdlý, a to i přesto (nebo právě proto), že slunce ani není úplně v záběru. Co se tady děje? Proč je ten snímek takový světlý?




I když není slunce přímo v záběru, dokáže způsobit nejen přepaly, ale také nepěkné světelné závoje.



Když se podíváte na následující obrázek, je vše jasné. Koala se nechá fotit, fotoaparát zabírá to, co je v zeleném výřezu. Jak je dobře vidět, slunce není v záběru (žluté paprsky), je totiž mimo zelený výřez, který je fotografován. Nicméně i když není v záběru, spousta slunečního světla proniká do objektivu a v závislosti na konkrétním objektivu, zoomu a dalších parametrech může způsobit právě tu paseku, kterou vidíte výše. Jak z toho ven?




Snímáme to, co je v zeleném výřezu. Jak ale vidíte, slunce, které je mimo tento výřez (není v záběru), i přesto svítí do objektivu.



K některým objektivům se dodává sluneční clona, která právě tyto postranní paprsky eliminuje. U širokoúhlých objektivů bohužel právě díky širokému úhlu záběru nemůže být moc dlouhá. Proto bývá většinou aspoň vykrojená, takže v "rozích snímku" je téměř nulová, ale alespoň nahoru a do stran má trochu výraznější tvar a něco málo odstíní.




Takto vypadá vykrajovaná clona.



U delších ohnisek může být clona díky menšímu úhlu záběru mnohem delší. Většinou také není vykrajovaná, ale celistvá a na délku může mít i hodně přes 5 centimetrů. Pokud se ale podíváte na předchozí snímek s barevnými čarami, vidíte, že ani clona nepomůže. Žluté paprsky, které dělají neplechu, by totiž vyžadovaly minimálně tak 15cm clonu. Tato vzdálenost je tím větší, čím blíž je slunce (nebo jiný zdroj světla) k záběru. Pokud slunce svítí hodně z boku, stačí i maličká clona, aby se jeho jas odfiltroval. Pokud je slunce téměř na kraji snímku, nemusela by stačit ani např. metrová clona.




Clona může pomoci, ale není všemocná.



Pokud váš fotoaparát nepodporuje nasazování slunečních clon (nemá žádný závit), což je drtivá většina kompaktů, je tu ještě jedno řešení. Tím je jednoduše vaše ruka, kterou můžete nastavit v podstatě do libovolné vzdálenosti kam dosáhnete. Stinnou stránkou je ale to, že fotoaparát pak držíte jednou rukou, což může vést k snáze roztřeseným snímků. V silném protisvětle ale budou většinou expoziční časy velmi krátké.




Další možností a u kompaktů v podstatě jedinou, je... ruka.



A výsledek. Neskutečný! V podstatě stejný úhel záběru, jen jsem rukou zabránil slunci pronikat do objektivu a snímek je ihned výrazně kontrastnější a živější. Tuto problematiku určitě nepodceňujte. Jak ale Koala vždycky říká, nic neplatí vždy na 100 % a někdy je právě světelný závoj to, co dodá snímkům tu pravou atmosféru a snížený kontrast je naopak žádoucí. Ono portréty při zapadajícím slunci zejména v babím létě, kdy se slunce prodírá pramínky vlasů, mají neskutečně romantický nádech.




No to je hned o něčem jiném!



Aby vás Koala přesvědčila, že clona se opravdu někdy hodí a někdy ne, nechala se vyfotit ještě jednou ve spadaných listech. Zde se naoranžovělé světlo slunce podepsalo na snové atmosféře. To by mohlo být cílem, pokud byste chtěli vyfotit takovou jemnou fotografii.




Ještě jedna ukázka.



Na druhém snímku použila sluneční clonu a kontrast je hned zpátky. Barevnost je taková, jakou by si jí přál nejeden fotograf, ale co atmosféra? Kam se poděla? Tady už opravdu záleží na tom, co chcete snímkem říci a Koala vás tedy rozhodně nenabádá k tomu, abyste clonu používali vždy a všude. Zkoušejte oboje, zkoušejte být techničtí i zasnění. Stoprocentní pravda ve fotografii neexistuje. Je jen ta vaše. Je to vaše záležitost, co chcete snímkem říci, byť některých pravidel je většinou dobré se držet. Především je dobré vědět, jak toho co nejlépe dosáhnout.




Úplně jiný snímek s jinou náladou. Ale ani jeden není "lepší".



Další možností, jak částečně odfiltrovat nepříjemné světlo, je jednoduše se postavit do stínu. K tomu postačí třeba stín stromu. Není to tak výkonné řešení jako clona, ale zase můžete oběma rukama držet fotoaparát. Téma dnešního krátkého povídání o slunečních clonách je tímto už téměř vyčerpáno. Ještě by bylo dobré si říci, které objektivy na toto trpí. Koala už dobře ví, že nelze paušalizovat, ale během své fotografické praxe zjistila, že nejčastěji se tento problém vyskytuje u objektivů s dlouhými (a občas i krátkými) ohnisky po přizoomování. Viděla to nejen u kompaktů a ultrazoomů, ale i u zrcadlovkových objektivů. Prostě a jednoduše, záleží to model od modelu. Koala se s vámi už dnes rozloučí, půjde se připravit na další díl a mezitím...





... si ještě pohraje s mašinkou.
Autor: Milan Šurkala
Vystudoval doktorský program v oboru informatiky a programování se zaměřením na počítačovou grafiku. Nepřehlédněte jeho seriál Fotíme s Koalou o základech fotografování.