www.digimanie.cz
>
>
>

Foto okolo kol 01: O čem to bude

Foto okolo kol 01: O čem to bude
, , návod
Vítejte u první části nového seriálu, věnovaného další specifické oblasti fotografování. Zatímco až dosud jsme se věnovali nahému tělu a jeho výtvarnému zpodobnění, což možná limitovalo praktickou účast některých z vás, nyní půjde o mnohem dostupnější objekty.
K oblíbeným
reklama

O čem to bude


Nejrůznější samohyby, roztomilá dětská přibližovadla, ale i strašidelná monstra, hltající benzín po galonech, a stejně tak i mimořádně fotogeničtí lidé kolem nich, to vše jsou objekty fotografií, dostupné nějakou formou naprosto každému. A mimo to – jakési vozidlo pro úplný fotografický začátek najde dnes kdokoliv i přímo ve vlastní garáži nebo před domem, ať už jde o bicykl nebo automobil.

Často to navíc takhle chudým výčtem ani zdaleka nekončí. V každé druhé venkovské garáži dříme alespoň pionýr, zvaný pařez, malotraktor s motorem ze staré sekačky, originální zemědělská stavba na podvozku wartburgu nebo GAZu, neřkuli něco ještě zbytečnějšího, jako je motorová koloběžka, skútr, velká otřásněná motorka, láskyplně opečovávaná stará amerika nebo nerozbitný off-road na hraní.

Čekali byste tedy nejspíš, že se to špičkovými nebo alespoň koukatelnými záběry okolených miláčků bude na webu i v rodinných kronikách jenom hemžit. Nebo v takových inzerátech k prodeji, v nichž by mělo nabízené vozidlo vyhlížet, když už ne lépe, než ve skutečnosti, tak alespoň dokonale reálně a zároveň lákavě. Realita je ovšem jiná a tak slýcháme stále dokola tytéž nářky na nepodařený výsledek (ten můj foťák to zase nezvládl) nebo nutné komentáře při společenském prohlížení podobných skvostů: „Víš, na té fotce to tak nevypadá, ale ve skutečnosti je ta ploutev nádherná, interiér nablýskanější, celkové proporce vyváženější, tenhle supersport byl ve skutečnosti vážně k pomilování…“

Příště už takhle trapně vysvětlovat to, co mělo být vidět i bez sáhodlouhých komentářů, nemusíte. Stačí sledovat náš nový seriál a postupně se naučit, jak tohle všechno říct samotným obrazem. Předpokládám jen dvě věci: Že máte kola, auta, motorky, veterány, závody a přehlídky dopravní techniky, nebo třeba jen cestování s nimi, či jejich údržbu skutečně rádi a že máte po ruce fotoaparát, který přiměřeně ovládáte.

Tím ovládáním nemyslím ovšem jen tolik, že ho dokážete zapnout a jednou rukou namířit přibližně příslušným směrem, ale že chápete základní principy jeho činnosti, smysl hlavních ovládacích prvků a orientujete se v nabídce jeho menu. Na neustálé opakování naprostých základů tu totiž prostor nemáme. Pokud si nejste jisti, zalistujte do příště v manuálu nebo využijte dobrodiní internetu. A vzápětí se vraťte – společně se naučíme tyhle dvě záliby (ať už jde o koníček, zaměstnání, povinnost, nebo i vášeň) ideálně skloubit.




Jeep Wrangler Rubicon pláče. Takhle NE! Jedním z hlavních cílů našeho seriálu je, aby podobných fotografií vznikalo co nejméně! Někdo si tady chtěl na věčnou památku (nebo snad jen pro ukázku přátelům večer v hospodě) zvěčnit auťák. Žádné vysoké cíle si nekladl, o fotografii nepřemýšlel anebo ani netušil, že se to má. Není to docela jedno? Jak komu! Určitá informační hodnota obsažena sice je, ovšem v jaké podobě?

My, kteří na formu věříme a snažíme se ji co možná nejlépe sladit s obsahem, tu vidíme asi čtyřicet drobných i naprosto neodpustitelných chyb, z nichž těmi nejmenšími je nejspíš stín větve na dveřích anebo lesk na kapotě, bránící čitelnosti bočního nápisu. Není vidět legendární masku s vlastním stejně legendárním jménem (Face of Freedom), ani znáček na ní, který by si rád nalepil každý jiný off-road či SUV, co jich na světě bylo, je a bude. Takové zacházení si tohle auto rozhodně nezaslouží! A jde to tedy lépe? Na tomhle místě nejspíš o mnoho ne. Hlavním problémem totiž i při pečlivější práci zůstane rušivé a příliš blízké pozadí, stejně tak i nevhodné světlo a jeho směr.

Jako i u jiných fotografických žánrů je totiž největším nepřítelem každého fotografa, kromě neznalosti konkrétního řešení, především jeho vlastní lenost a domněnka, že jakýkoliv plánovaný záběr mohu (musím) pořídit právě tady a teď, škoda každého kroku navíc. Mimochodem, je to i hlavní důvod, proč byly vynalezeny zoom objektivy a proč následně, díky jejich přítomnosti na levných fotoaparátech, vypadá většina laických záběrů tak tragicky. Jestliže ale máme od tohohle modrého chudáka klíčky (nebo se domluvíme s majitelem), nebude určitě problém popojet pár metrů za chalupu s jejím nevzhledným plotem, a ideálně si ještě navíc chvíli počkat, než klesne slunce trochu níž…




… Konečný záběr může totiž vypadat docela jinak! Zadarmo to sice nebude, ale žádné peníze nebudou zapotřebí. Stačí si trochu pohrát s umístěním vozidla, s optimálním natočením kol, rozsvítit světla (stačí tlumená, někdy i jen parkovací, podle požadovaného kontrastu a úhlu záběru), najít ideální pozadí, směr nasvícení, pozici pro fotografa. Následně zkusíme s pohledem do hledáčku nebo alespoň na displej najít jemnými úkroky stranou nebo změnou výšky fotoaparátu co nejvhodnější umístění hlavních odlesků na kapotě. Výsledek by měl být co nejefektnější, ale ne na úkor přehlednosti základních tvarů a čitelnosti důležitých detailů.

Jestliže se střecha leskne, a zároveň se za horizontem nachází světlá obloha, nebude asi nejvhodnější podhled nebo takový úhel záběru, při němž by se tato část s nebem potkala a díky tomu jakoby „zmizela“. Naopak, musíme najít pro fotoaparát poněkud vyvýšené stanoviště, aby se za automobilem objevila ještě tmavá půda a jeho celkový obrys kolem dokola obklopila.

Stativ by byl v takhle zimním podvečeru ještě jistějším řešením, to už bych chtěl ale nejspíš moc. Takže nastavíme vyšší citlivost (ne tu nejvyšší, aby se záběr zbytečně neutopil v šumu) nebo alespoň obligátní ISO Auto, zapřeme se lokty o tělo (předpokládám, že držíte fotoaparát během expozice vždycky a zásadně OBĚMA rukama), na okamžik přestaneme dýchat a… Cvak! Že to nebolelo?

P.S. Tuhle espézetku na silnici nepotkáte, ale v počítači docela běžně. Jak na ni, popíšu v některém příštím pokračování. Zatím jen trochu opožděně „krásný nový rok!“

Postupně projdeme úskalími atraktivního fotografického tématu, v němž se to jen hemží nablýskanými kapotami, rychlými koly, plameny z výfuků i fotogenickým kouřem ze spálených pneumatik. Nejen akčním sportem je ovšem živ fotograf v motoristické branži. Klidnějším a pomalejším z vás mohu proto nabídnout romantické záběry vašich plechových miláčků v krajině nebo na pozadí velkoměstské architektury, vylepšení dokumentárních záběrů z vašich výletů a dovolených s rodinou nebo přáteli, na nichž figuruje i nějaké to vozidlo.

Mnozí z vás určitě rádi navštěvují (a fotografují) nejrůznější výstavy, autosalony, přehlídky plechové krásy, tuningové a motocyklové srazy, fotograficky dokumentují celá vozidla a především jejich detaily nebo principy konstrukčního řešení jednotlivých technických součástí. Dělají to z čistě estetických nebo sběratelských zájmů, ale i pro inspiraci svých vlastních úprav nebo dokonce celých staveb nových a dosud neviděných vozidel.

A sotva pak vylezou z garáží a poprvé vytlačí nově zrestaurovaný veterán nebo vytuněnou oktávku v hráškově zelené dvouodstínové metalíze, s obřím křídlem a s plameny na bocích, opět ji nutně potřebují co nejdříve a co možná nejlépe vyfotografovat, aby se měli čím pochlubit mezi stejně postiženými kamarády. Buďto to zvládnou s pomocí našich rad sami, anebo, což je pro vás ještě lepší, obrátí se na zkušené a poučené fotografy-specialisty ve svém okolí. A vy už také budete vědět, co a jak se v příslušném oboru sluší a očekává.

Na rozdíl od minulých sérií se už budeme daleko méně bavit obecně a teoreticky, protože spoustu věcí jsme již probrali. Naopak se konkrétněji zaměříme na to, jak a kde vznikaly ukázkové fotografie, z jakého souboru byly vybrány a proč zrovna tyhle, jakými prošly úpravami a z jakého důvodu, ve složitějších případech si ukážeme i jednotlivé mezikroky při jejich zhotovení.

Budeme se pohybovat ve světě technického oboru, jehož produkty se dají (i díky své sériovosti, a tím dokonaleji standardizovaným parametrům, než bývá zvykem například u modelek z předchozího cyklu), snáze najít, pojmenovat, roztřídit, přeměřit a zařadit do kontextu doby i stylu. Při vhodných příležitostech se proto letmo zmíníme i o samotných těchto objektech.

Upozorním na zajímavé detaily z toho, co je vidět, ale i z příběhů v pozadí. Umožní to totiž lépe těmhle jen zdánlivě neživým strojům a nadšeným bláznům kolem nich rozumět, pochopit jejich zvláštní znaky, důležité, známé a specifické detaily, legendu i očekávání jejich majitelů a diváků. Tohle vše nám následně dovolí zhotovit jejich fotografie kvalifikovaně – tedy lépe než někdo, kdo rozumí jen svému fotoaparátu, a cokoliv vidí kolem sebe, seká jako onen pověstný Baťa cvičky. Věřte tomu, že rozdíl na výsledných obrázcích bude vidět!

Zkuste brát ale tenhle seriál i jako inspiraci, kam se podívat, jakou akci navštívit, co vlastně fotografovat a kde, jestliže vám benzín voní a bouře roztočených motorů je pro vás hudbou. Budu se snažit v rámci možností upozorňovat i na aktuální tipy, kde se můžete v daném období a oboru řádně fotograficky vyřádit. Provedu vás postupně jednotlivými prostředími a motoristickými podniky, kde jsem s větším či menším úspěchem fotografoval, kam se rád vracím, a kde se podle mě může dařit i vám.

Nebudeme si přitom hrát na tvůrce vysokého umění, ale nespokojíme se ani s první dobrou. Jako milovníci ladných plechových křivek jsme navíc určitě i trochu estéti a ovládat dnešní digitální fotografickou techniku není o mnoho těžší, než se rozjet s obyčejným autem. Někdo obojí zvládne sám a bez pomoci, většina ostatních ale vděčně uvítá pár měsíců autoškoly.

Chcete-li, můžete tedy následujících několik měsíců se svým fotoaparátem navštěvovat „autoškolu“ u nás na Digimanii. Má proti té původní několik výhod. Nestojí nic kromě vašeho času a trochu snažení při prvních pokusech. Nehraje ani na jednotlivé kategorie řidičského oprávnění. Naučíte-li se dobře a v různých situacích fotografovat například skútr nebo i jízdní kolo, leccos z toho uplatníte velmi dobře i u záběrů velkého motocyklu, dodávky, závodní placky nebo mohutného trucku. Budu se na vás těšit už za týden!




Ferrari 599 GTO v barvě, která se oficiálně nazývá Milano Red. Ti, kdo vědí, jí ovšem neřeknou jinak, než Rosso di Rossi, neboli „nejčervenější červená ferrari“. Víc a lépe to nejde. Co platí o barvě, lze říct o celém autě, takže jeho fotografie by se měly snažit minimálně o totéž. S tímto a jemu podobnými automobily se už můžete setkat i u nás, jen vědět, kde hledat, a překonat tu pomyslnou slabost v kolenou, bázeň, anebo docela obyčejnou čecháčkovskou závist, vyjádřenou nejčastěji větou: „Přece nebudu olizovat tu jeho káru, ještě by si myslel, že se mi líbí!“ Kdo s tímhle problém nemá, najde v příštích dílech naší série odpověď na otázky kde, kdy i jak.




Nebudeme fotografovat jen samé motorky, auta a tanky. Když se rozhlédnete kolem, spatříte totiž všude okolo nich i spoustu zajímavých, nadšených a fotogenických bláznů, kteří stojí za uložení na paměťovou kartu vašeho fotoaparátu. Určitě nebudou proti, stačí jen třeba vlídně pokynout hlavou nebo zvednout ruku se vztyčeným palcem (ukazováček nechte chlapům s gulema). Máte přece společného koně, tak o co jde!




Motocykl Ural s postranním vozíkem, v pozadí ještě jeden obdobný Dněpr. Kamarádi kolem kol se rádi baví spolu a sdružují se do větších houfů. Společné chvíle si dovedou pořádně užít a chtějí si vzpomínky na tyhle chvíle zachovat i na doma. Naučíme se tedy, jak takové skupinky organizovat a aranžovat, jak zajistit, aby se nám neustále někdo neschovával, nemrkal a neodcházel předčasně, aby výsledný snímek obsahoval vše potřebné a nic rušivého nepřebývalo.




Honda CR-V nejnovější generace. Zmíníme se i o reklamní a produktové fotografii. Ke zhotovení katalogu Porsche nebo BMW na příští rok se nejspíš nikdo z nás tak snadno nedostane, ale připravit podklady pro webové stránky místního dealera nebo ilustraci pro odborný článek do motoristického časopisu není nijak nereálné. Pokud se naučíte základy příslušného řemesla a dokážete je uplatnit ve správný okamžik. Sledujte nás a dozvíte se víc!
reklama
Nejnovější články
Olympus uvádí malý OM-D E-M5 Mark III s 20MPx čipem Olympus uvádí malý OM-D E-M5 Mark III s 20MPx čipem
Olympus dnes představil nový fotoaparát OM-D E-M5 Mark III, který má přinášet některé z technologií E-M1 Mark II v mnohem menším těle. Má tak 20MPx senzor, vylepšený fázový systém AF s citlivostí od -6 EV a další detaily.
Včera, aktualita, Milan Šurkala2 komentáře
Doporučené fotoaparáty: říjen 2019 Doporučené fotoaparáty: říjen 2019
Při výběru nového zařízení pro pořizování fotografií není jednoduché se vyznat ve stále dost široké nabídce nejrůznějších fotoaparátů. Náš pravidelný průvodce tím nejlepším by vám v tom ale mohl pomoci.
Včera, návod, Milan Šurkala55 komentářů
Nikon prozradil chystané objektivy pro Z-Mount Nikon prozradil chystané objektivy pro Z-Mount
Nikon nás pravidelně informuje o připravovaných objektivech pro svůj nový Z-Mount a nyní už víme plány až do roku 2021. Dostane se na pevná světelná skla, zoomy, ultrazoomy a dokonce i pancake objektivy.
15.10.2019, aktualita, Milan Šurkala8 komentářů
Canon uvedl IVY REC, malý fotoaparát ve formě klíčenky Canon uvedl IVY REC, malý fotoaparát ve formě klíčenky
Na začátku léta oznámila společnost Canon svůj nový fotoaparát IVY REC, který má tvar a velikost typickou spíše pro USB klíčenky. Karabina pro připnutí fotoaparátu pak může sloužit i jako průhledový hledáček.
14.10.2019, aktualita, Milan Šurkala
Fotoaparáty v Apple iPhone 11 Pro (Max) stojí $73,5 Fotoaparáty v Apple iPhone 11 Pro (Max) stojí $73,5
Server TechInsights rozebral 512GB smartphone Apple iPhone 11 Pro Max, aby zjistil, kolik vlastně stojí součástky do něj. Hodnotu spojenou s focením vyčíslil na $73,5 a jde tak o nejdražší položku.
14.10.2019, aktualita, Milan Šurkala1 komentář