Foto okolo kol 04: Veletrhy, výstavy, salóny

Veletrhy, výstavy, salóny

Jen týden po Ženevě mohou zájemci o rychlá i pomalá kola (dvě, tři i čtyři) realizovat svou vášeň dokonce hned na dvou konkurenčních motocyklových výstavách v Praze, po nich se můžeme ihned přesunout do Brna na Classic Show a mohli bychom ještě dlouho pokračovat. Všude tam se to bude přímo hemžit fotografy a není důvod, abyste nebyli mezi nimi. Je dobré se ale včas vyzbrojit a připravit, na místě už bude pozdě.

Především nemá smysl něco radit lidem, kteří o fotografování nijak zvlášť nepřemýšlí. I oni budou mít na výstavě nějaké to cvakátko neustále u sebe (nejčastěji v podobě mobilu), v lepším případě si vezmou pro tuto slavnostní příležitost do kapsy něco speciálního, připomínajícího barevnou krabičku od mýdla nebo pouzdro na cigarety. Ani s ním nemívají přehnaná očekávání a tak ani jejich zklamání z výsledku nebude nijak hluboké (co bychom za jejich lhostejnost leckdy dali). Výsledky stejně většinou po jednom prohlédnutí smažou nebo jimi jen, jako tisíce dalších, zaplevelí internet.
Jelikož bývá na autosalonech po většinu dne hlava na hlavě, může být pro fotografického začátečníka snazší zaměřit se nejprve jen na atraktivní detaily. U nich může snáze kontrolovat okolí, aby co nejméně rušilo, a nepotřebuje ani tak velký odstup, který se vydobývá obtížně. Zde dvakrát záď Lotusu Elise. Dolní snímek působí podstatně klidněji a přehledněji.

Ten, kdo chce mít radost nejen ze samotné návštěvy takového motoristického svátku, ale i z fotografií, které si přinese domů, by měl uvažovat trochu náročněji a více dopředu.

Zvlášť pečlivě by se měli připravit ti, kteří zvažují cestu do Ženevy nebo jinam za hranice všedních dnů. Bolestí všech digitálních přístrojů, ale i blesků, databank, notebooků a tabletů je závislost na akumulátorech a přes ně obecně na zdroji elektrické energie. Přespání v hotelu řeší hodně, řada návštěvníků takových veletrhů však cestuje autobusem, letadlem nebo autem a spí cestou či někde na parkovišti.

I když můžete případně využít palubní zásuvky na 12V, doba nabíjení se drasticky prodlouží. Navíc, jen málokdy budete na takovou zásuvku sami. Není tedy od věci mít s sebou pro každé zařízení dostatek náhradních baterií (minimem jsou dvě sady) a příslušné nabíječky, pokud se cestou dostanete k elektrické síti.

Na cestách i na domácích výstavách budete jako vždy řešit množství a rozměry fotografické výbavy. Že na velikosti záleží, vědí dobře nejen obdivovatelé amerických motorů a impozantních trucků, ale i zkušení fotografové. Netýká se to jen samotných fotoaparátů, ale i odpovědí na otázky, jestli bude stačit jen jeden objektiv, zabudovaný mikroblesk a podobně. Pokud má ale výsledek skončit maximálně v rodinném albu nebo v domácím počítači, stejně většinou skončíte u kompromisu a budete chtít v batohu nebo fotobrašně vyšetřit i nějaké to místo pro získané prospekty a katalogy.
Další ukázky, dokládající pravdivost rčení, že krása spočívá v detailu. Shora dolů: Kompresorem dopovaný motor Mustangu Shelby, který si teprve s tímto srdcem může říkat Super Snake. Proudnicová ploutev klasické ameriky. Karbonem obložený a číslovanou destičkou opatřený středový tunel limitované edice. Heavy Duty Truck v dokonale padnoucím pižamu na oblíbené téma „Stars and Stripes“.
Jednotlivé prvky automobilového designu jsou samy o sobě jistě impozantní, podobně jako krásné ženy. Ale stejně jako u nich to samo o sobě ještě nedělá dobrou fotografii. Něco málo by měl vždycky do banku vložit i fotograf. Třeba oslavu červeno-černé symetrie pod značkou Ferrari.

Jako ideální kompromisní varianta pro podobné příležitosti se tedy v dnešní době může jevit nějaká šikovná bezzrcadlovka, nebo chcete-li, kompakt s možností výměny objektivů. Kvalita fotografií bude dostatečná a rozměry ani hmotnost vám ruce nevytahají. V poslední době se i u tohoto typu přístrojů začínají šířit motorově vysouvané zoom objektivy, které v klidové poloze zabírají přibližně polovinu délky, jež by běžně odpovídala jejich ohniskové vzdálenosti. Některé z takových fotoaparátů se proto vejdou i do větší kapsy, aniž by musely být trvale osazeny ultraširokoúhlými pevnými skly, které nám výrobci i recenzenti ještě nedávno zcela nesmyslně doporučovali jako ideální univerzální kombinaci na cesty.

O něco náročnější fotografové takový aparát doplní o malý systémový externí blesk a ti ještě náročnější dobře vědí, že nad pravou digitální zrcadlovku stále ještě není a rádi se i s ní budou prodírat davem. Všichni ostatní vezmou zkrátka to, co mají doma a soustředí se na bližší, méně se pohybující a více osvětlené objekty a detaily.

Docela rozšířený je názor, že na autosalonech se dobře fotografuje, protože jsou exponáty krásně nablýskané a efektně osvětlené. Osobně bych tak nadšený nebyl. Lesklé karoserie dokonale odrážejí veškerý zmatek a mumraj okolo a najít vhodný a přehled umožňující úhel záběru, především na celky vozidel, může být velký problém.

Vaší snaze určitě nepomůže fakt, že především ve volných víkendových dnech podobné akce praskají ve švech pod náporem nadšených diváků (což na druhou stranu pořadatele jistě těší) a proto pokaždé, sotva poodstoupíte od objektu vašich tvůrčích snah, abyste ho v záběru viděli celý, ten vzápětí zmizí v davu jako umírající housenka pod těly agresivních mravenců.

Trochu lepší je tedy situace snad jen u exponátů, umístěných na zvláštních podstavcích a rampách, na které mohou vstupovat jen hostesky, případně někde ještě výš, zavěšené v prostoru, vystavené z podhledu, na stěnách zvláštních konstrukcí, na pódiích během komponovaných představení a podobně. V této souvislosti je určitě lepší naplánovat svoji návštěvu anebo třeba jen samotné fotografování na vhodný den v týdnu nebo hodinu během dne.

Všední dny bývají méně hektické. Ideální jsou vyhrazené dny pro novináře nebo obchodníky, pokud se na ně dostanete. Na některých regionálních výstavách to není problém, počítejte jen s regulací například prostřednictvím vyšší ceny vstupného, než ve dnech pro širokou veřejnost. I na velkých autosalonech bývá v expozicích téměř poloprázdno třeba i hodinu před uzavřením. Diváci jsou již unaveni a víceméně lhostejně opouštějí bojiště, zatímco ještě před chvílí obležené exponáty čekají jen na milování s vaším objektivem a tvůrčím zápalem.

Přestože jsou především hlavní exponáty osvětlené efektně, nemusí to znamenat dostatečně, myšleno pro fotografování s nízkou hodnotou citlivosti. Připravte se tedy na věčný boj, u kterého se můžete rozhodnout pouze mezi zápasem se zvýšeným šumem, s nedostatečnou světelností objektivu anebo s pohybovou neostrostí. Řešení samozřejmě existují, už jsme ale mnohokrát říkali, že budou drahá, těžká a rozměrná.

Osvětlení bývá navíc hodně kontrastní a velice nehomogenní. Hned vedle ideálně osvětlené plochy najdete krásný exponát v tmavém stínu. Vlastní silný a dostatečně flexibilní externí blesk tedy nebude mít o práci nouzi. Navíc počítejte s tím, že každý vystavovatel používá jiné (a mnohdy nejroztodivnější) světelné zdroje, s různou intenzitou i barevnou teplotou. Vyvážit dokonale bílou bude tedy oříšek anebo to nebude možné vůbec.

Pro vaše nervy bude lepší, tvářit se, jako že jde o záměr a snahu o zachycení efektní reality, podobně jako v cirkuse nebo někde na střelnici. Obsah a forma leckterých motoristických show od nich nakonec nebudou nijak daleko.
Pokud jde o styl fotografování a o fotografické žánry, přijde si na své každý. Někdo se rád věnuje lesklým detailům a téměř makrofotografii, jiný se zhlédne v odrazech a zrcadlení, další dokumentuje nové modely. Spousta fotografů je zde nejspíš především kvůli atraktivně pózujícím modelkám, tanečkům a dalším vystoupením, další zase využívají ideální šance relativně beztrestně mířit svými objektivy do tváří docela cizích lidí v rámci snahy o vtipné nebo pohotové momentky.

Některé stánky se snaží zvýšit atraktivitu vlastních expozic doplňkovým programem, malováním na tělo, soutěžemi pro diváky, předváděcími akcemi a podobně, z nichž většina je i fotograficky vcelku vděčná. A všude se to jen hemží lidmi. Ano, lidé na výstavách, ať už jako diváci nebo účinkující, tanečníci a závodníci, pózující před svými vozy nebo podepisující plakáty, knihy a fotografie. Jsou vlastně samostatnou kapitolou v rámci žánru. Budeme se jim věnovat podrobněji v příštím pokračování.
Celkové pohledy na rozměrné vozy se v hektickém prostředí veletrhů a výstav fotografují obtížně. Mají-li být něčím víc, než jen momentkou, vyžadují totiž pečlivou přípravu, dostatek času, dokonalou kontrolu nad světlem a veškerými odlesky. Nic z toho k dispozici mít nebudete. Nesnažte se proto kopírovat styl fotografií z prospektů, to si raději řekněte o katalog a odneste si ho domů místo vlastních provizorních pokusů.

Třeba jste jiného názoru, já osobně se ale na podobných akcích raději zaměřuji na interakci vozů s okolím a prostředí nepotlačuji, naopak si ho užívám. Pozoruji ho zároveň s hlavním motivem a nejvíc se mi líbí záběry, kde hrají obě složky obrazu jako sehraná dvojka. Na horní ukázce to moc nefunguje, spodní dvě jsou z tohoto pohledu mnohem podařenější. Tři krásné sportovní automobily, každý však hraje vlastní ligu: Prototyp Alfy Romeo 8C Competizione, sebejistý superkabriolet Mercedes-Benz SLS AMG, odtažitě aristokratický bezkonkurenční Bugatti Veyron, vyráběný se ztrátou a jen z prestižních důvodů koncernem se slovem „lidový“ v názvu.
Nikde není řečeno, že nějaký ten samohyb musí hrát na snímku vždycky hlavní roli. Pokud vás zaujal jiný výjev, zaměřte se klidně především na něj a vozidlo využijte jen jako rekvizitu nebo doplněk. Podpořit svůj pohled můžete například posunem roviny ostrosti.