www.digimanie.cz
>
>
>

Foto okolo kol 20: Poezie kolem kol

Foto okolo kol 20: Poezie kolem kol
, , návod
Minule jsme se bavili o tom, jak a proč zachytit co nejrealističtěji celek či konkrétní části vozidla pro dokumentační nebo informační účely. Věrnost, pravdivost, přehlednost a maximum detailů byly naším cílem. Dnes se pro změnu budeme snažit o pravý opak!
K oblíbeným
reklama

Poezie kolem kol


Ne vždy nám totiž musí jít o popisnou informaci, o pochopení konstrukce nebo zachycení reálné situace a podoby. Stejně jako v jiných fotografických žánrech, například u portrétu, aktu, krajiny, zátiší nebo makrofotografie, můžeme i kolem kol záměrně vytvářet i snímky s minimem konkrétní a srozumitelné informace, zato však plné emocí, nálady a poetiky.

Uveďme jen několik z nekonečného množství možností. Každá z nich si žádá něco jiného, po technické stránce ale nemůže zkušenějšího fotografa ničím překvapit. Nejtěžší ze všeho je totiž vždy samotný nápad, uvědomění si konkrétní příležitosti a pohotovost i odvaha vyzkoušet v daný okamžik i nějaké obecně „nesprávné“ nastavení nebo originální přístup, slibující sice nestandardní a snad zajímavý, také ale většinou předem dosti nejistý výsledek.

Záměrně poetickou fotografii můžeme založit například na ladných tvarech dlouhé hladké karoserie. Budeme se třeba snažit vybrat určitý výsek reality, potlačit na minimum veškeré konkrétní prvky a předměty jak z popředí, tak z pozadí. To může být v ideálním případě tvořeno třeba jen plochou jedné barvy, tonálním přechodem, vytvořeným světelným zdrojem na prázdné stěně, zajímavou texturou nebo pravidelně se opakujícím vzorkem.

Samotná linie může být kompletně ostrá, například fotografujeme-li automobilovou karoserii kolmo k jejímu boku, anebo třeba s ostrostí záměrně ubývající do dáli. Vyhneme-li se zachycení konkrétních identifikujících detailů na karoserii, jako jsou dveřní kliky, okenní rámy a podobně, může výsledek působit až abstraktně a připomínat spíše jakousi umělou krajinu nebo některé Drtikolovy klasické ateliérové papírové konstrukce.

Stejně dobře můžeme experimentovat třeba se světelnými skvrnami, tvořenými na rozsáhlejších hladkých nebo strukturovaných plochách karoserie i čalounění libovolným světelným zdrojem, před nějž zařadíme nejrůznější vlastnoručně zhotovené překážky a masky. Vytvoříme je snadno například z kartonu, ze síťoviny, z nejrůznějších žaluzií nebo mřížoví. V přírodě stejně dobře zafunguje i listoví rozrostlejších dřevin. Anebo konstrukce tribun a jiných budov například na závodním okruhu, ale třeba i na opuštěném parkovišti místního supermarketu.




Na stejném místě a ve stejný okamžik můžete často pořídit jak realistický záběr, věrně popisující skutečné dění, tak i fotografii o poznání emotivnější, která vypovídá více o modelu nebo o vás a o vašem náhledu na realitu, než o dané skutečnosti. Zde k tomu stačil jen maličko méně očekávaný výřez a méně popisné osvětlení. Stejně tak nebo ještě mnohem více se mohou na jednom a témže místě lišit pohledy dvou odlišně tvořících fotografů.




I relativně běžný portrét můžete nazdobit a ozvláštnit jinou kompozicí nebo zapojením dalších prvků do obrazu. Lze tím obrazu dodat poetickou nadstavbu nebo doplnit, případně i úplně změnit původní obsahový kontext.




Fotografie ovšem nemusí zcela rezignovat na veškerou informační hodnotu ani tehdy, chce-li přidat špetku poezie. Nahoře vidíme práci se sníženým kontrastem a s posunutou barevností, pod tím vysoký tonální a především barevný kontrast a důraz na zdánlivě nepodstatné okolí hlavního prvku. Třetí ilustrace stojí na dostatečně čitelné siluetě jedoucího automobilu, byť by v celém záběru nebyl ostrý ani jediný pixel. A úplně dole se o nečekanou barevnost postaralo noční osvětlení benzínové pumpy, přičemž hlavní motiv je ostrý a pohybová neostrost se uplatnila jen v pozadí.

O záměrně minimální hloubce ostrosti už byla řeč, ale zkuste se schválně někdy s plně odcloněným objektivem podívat na známé předměty, palubní desku nebo karoserii tak, že jedna jejich část bude výrazně blíže k vám, než ta druhá. Čím blíže k ní přistoupíte, čím budete mít světelnější objektiv a čím bude jeho reálná (nepřepočítaná) ohnisková vzdálenost delší, tím snáze a intenzivněji spatříte ostrou oblast scény, oddělenou od těch neostrých. V běžné praxi jde o problém, který je třeba řešit, dnes ale hledáme emotivní a abstraktnější možnosti zobrazení světa okolo kol. Pokud se dokážete oprostit od všednodenní a jistým způsobem fádní popisnosti a realismu, spatříte svět úplně jinýma očima. Bude už na vás, jak dokážete s nově objevenými liniemi a náhle klidnými plochami bez rušivých detailů zajímavě a osobitě pracovat.

Zároveň s tím vás (a ihned vzápětí poté i vaše diváky) mohou okouzlit třeba fotografie, postavené na záměrném proostření, tedy na „chybném“ zaostření daleko před nebo za hlavní předmět tak, aby se jeho tvary staly nezřetelnými nebo dokonce zcela nečitelnými.

U abstraktních obrazů, které takto často vzniknou i na základě běžných a reálných rekvizit, si můžete cvičit svůj smysl pro barevný nebo tonální soulad, hledat odpovídající, jen jemně odlišné nebo naopak zářivě kontrastní barvy a tóny.

Abstraktní a na první pohled nesrozumitelná (což zní jako vada, jen dokud se nenaučíte používat výraz „tajemná“) fotografie může jindy stát třeba jen na extrémním výřezu, na němž budou opět záměrně chybět identifikující technické prvky.

Zkuste pracovat s texturami. Ve světě motorů a rychlých i pomalých kol jich naleznete nepřeberné množství, ať už půjde o nejrůznější kovy (mimořádně atraktivní je bočně nasvícená povrchově neupravená i zbroušená ocel, chromové plochy, hliník, mosaz, ale i vzácně se vyskytující zlato či platina), nepřebernou škálu běžných i metalických laků, strukturované plastové povrchy, pravé i imitované dřevo, surovou i luxusně upravenou, případně barvenou nebo perforovanou kůži, v neposlední řadě pak o karbonové a kevlarové závodní nebo tuningové díly, elektronové a hliníkové, případně několikadílné šroubované disky kol i samotný vzorek nebo bočnice na nich nasazených pneumatik.

Samostatnou kapitolu fotografické poezie můžeme napsat záběry, založenými na pohybové ne neostrosti, hraničící s čitelností. Sami už máte jistě vlastní zkušenosti například z kapitoly o panningu, kdy vás některé nepodařené záběry, které jste se v první chvíli chystali vymazat, nakonec možná zaujaly víc, než ty učebnicově dokonalé.

Totéž platí o některých záměrně podexponovaných nebo přeexponovaných scénách, z nichž vystupuje jen jeden nebo dva správně osvětlené a čitelné detaily nebo dejme tomu část závodníkovy zamyšlené tváře.

Když už jsme u portrétu, určitě nezapomeňte vyzkoušet takový typ záběru, při němž je hlavní objekt jakoby v dálce nebo v průhledu částečně skryt za výrazným nebo totálně rozostřeným popředím. Efektnost tohoto řešení se ještě znásobí, pokud přidáte intenzivní protisvětlo nebo naopak snížený světelný kontrast, způsobený fotografováním přes jemnou síťovinu, například záclonu nebo i zakřivené či tónované automobilové sklo a podobně.

Nezapomeňte ani během běžného každodenního fotografování při každé vhodné příležitosti vyzkoušet vedle tradičních záběrů i extrémní perspektivu na první pohled třeba nevhodných ultraširokých a ultradlouhých ohniskových vzdáleností. Pohrajte si se zvláštními úhly pohledu, s podhledy a nadhledy.

Velmi dobře lze ve fotografické poezii pracovat s nejrůznějšími reflexy, o pohledech přes průhledné a průsvitné materiály již byla řeč. Všímejte si zkreslených pohledů do zrcadel, například těch kulatých na nepřehledných křižovatkách. Jako zrcadlo může velmi dobře fungovat i naleštěná karoserie nebo plocha zatmavených oken. Čím tmavší interiér, tím lépe. Naopak fotografováním přes taková okna dovnitř vozu získáte zajímavé a třeba i poněkud tajemné portréty, zejména tehdy, pokud těsným výřezem nebo pozdějším ořezem nepřiznáte, že mezi vámi a postavou na snímku nějaká skleněná plocha byla.

Další v dlouhé řadě zajímavých postupů by mohly být fotografie, založené na atraktivních siluetách, na vysokém kontrastu nebo naopak na kontrastu extrémně nízkém, například za mlhy, deště, využívající opar na vzdáleném horizontu nebo horký chvějící se vzduch nad rozpáleným asfaltem během závodního víkendu nebo privátních okruhových dnů.

Je smutnou pravdou, že v dnešní době obrovské nadprodukce všemožných filmových a video reklamních nebo hudebních klipů se jakýkoliv inovativní pohled i postup hledá velmi obtížně a cokoliv nového se náhodou objeví (například onen dnes již slavný „bullet time“ z filmového Matrixu), je následně ihned rozmělněno a rozvlečeno do všech myslitelných koutů vizuálního vesmíru. Pokud však nemáte zrovna naprosto světovládné ambice, může vám být alespoň částečnou útěchou zjištění, že co není novinkou ve světovém měřítku, může za ni být (a běžně bývá) považováno alespoň v Praze, v Kolíně nebo alespoň v Dolní Přibáni. Tady i tam se jen z občasného brouzdání internetem a „tvůrčího“ přetransformování objeveného dá vyžít pohodlně a dlouho. Komu to ovšem nestačí, musí nepochybně zapojit talent, kreativitu a píli vlastní, má-li jakou!




Jak může emotivní působivost konkrétní fotografie ovlivnit jen docela obyčejný a často podceňovaný ořez, vidíme zde. Nahoře jde o zajímavou momentku ze závodu MS WSBK, patřící možná až do kategorie humoru ve fotografii, dole je ale řešení, připomínající graficky působivý plakát, do kterého stačí případně umístit výrazný text. Po humoru ani památky, do popředí vystupuje jen barevnost redukovaná na několik málo výrazných odstínů a kompozici na mimořádně klidném pozadí atraktivně ozvláštňuje šikmá žlutá čára.




Poezie reálně viděné a „jen“ zaznamenané skutečnosti (nahoře) v kontrastu s poezií obrazu manipulovaného od začátku až do konce (dole), včetně aranžování modelu, hledání netradiční perspektivy, čekání na atraktivní večerní protisvětlo a následné počítačové postprodukce.




Nakonec můžete zkusit postoupit ještě dále směrem k totální abstrakci. Nejprve jen zlehka. Pokud se vám ale tento žánr zalíbí, nebojte se přitlačit na pilu. Umožněte divákovi oprostit se od konkrétní situace a domýšlet si scénu zcela podle svého. Pracujte s barvami, kompozicí a lokálním kontrastem. Nebojte se experimentů s ručně zhotovenými předsádkami nebo s fotografováním odrazů a reflexů od vhodných ploch ve svém okolí. Přitom ale stále dbejte na to, aby nepřestalo být jasné, že svět kol jste ani na okamžik neopustili!
reklama
Nejnovější články
Canon EF 50mm f/1.4 USM Canon EF 50mm f/1.4 USM
Dnes se podíváme na objektiv, který má za sebou už nějaký ten pátek. Jde o světelné sklo Canon EF 50mm f/1.4 USM určený pro full frame zrcadlovky společnosti Canon. Jak si bude vést dnes, v roce 2019?
Dnes, recenze, Milan Šurkala
Fotograf používá chytré triky pro vytváření zajímavých snímků Fotograf používá chytré triky pro vytváření zajímavých snímků
Někdy za podivuhodnou fotografií nestojí úpravy ve Photoshopu, ale chytré triky použité přímo na scéně při vytváření takového snímku. O tom se na svém instagramovém účtu snaží své sledující přesvědčit i fotograf z Barcelony.
Včera, aktualita, Kateřina Hoferková1 komentář
Irix uvedl nový objektiv Cine 45mm T1.5 Irix uvedl nový objektiv Cine 45mm T1.5
Společnost Irix přichází s novinkou do svého pomalu se rozšiřujícího portfolia objektivů pro natáčení videa. Tentokrát je tu zbrusu nový Cine 45mm T1.5 s minimálním focus breathingem i zkreslením obrazu.
Včera, aktualita, Milan Šurkala
Laowa představuje 17mm f/1.8 pro MFT Laowa představuje 17mm f/1.8 pro MFT
Venus Optics přichází s novým pevným objektivem pro systém Micro Four Thirds. Jde o model Laowa 17mm F/1.8 MFT a má být světelným lehce širokoúhlým objektivem. Navíc potěší velmi kompaktní stavbou.
21.10.2019, aktualita, Milan Šurkala
Adobe Photoshop pro iPad se blíží, bude mu ale chybět mnoho funkcí Adobe Photoshop pro iPad se blíží, bude mu ale chybět mnoho funkcí
Adobe Photoshop pro iPad je ve vývoji už nějaký ten pátek a měl by se představit ještě letos. Smutnou zprávou ale je, že zpočátku nebude plnohodnotnou alternativou toho desktopového. Má mu totiž chybět dost funkcí.
21.10.2019, aktualita, Milan Šurkala