www.digimanie.cz
>
>

Fotografování lidí – 3.díl: na slunci II

Fotografování lidí – 3.díl: na slunci II
, , článek
V minulém díle jsme popsali úskalí fotografování ve světle poledního slunce. Dnes se podíváme na to, jak tuto situaci řešit – buď expozicí na stíny či přisvícením stínů odraznou deskou nebo bleskem.



reklama

Polední slunce = vysoký kontrast scény


Příčinou potíží fotografií za poledního slunce je velký jasový rozdíl mezi zastíněnými a nezastíněnými místy. Oko se okamžitě přizpůsobí – podíváme-li se jinam, duhovka v našem oku se okamžitě stáhne či rozšíří a tím reguluje množství světla dopadnutého na sítnici. V důsledku toho stále vidíme dobře bez ohledu na rozdíl jasů v jednotlivých místech scény. Dílo k dokonalosti potom dotáhne mozek, který si pamatuje scény z minulého pohledu a i když je aktuálně kvůli velkému nebo malému jasu nemůžeme vidět, tak nám je v mysli na základě paměti „domaluje“.

Fotoaparát tuto možnost nemá a musí nastavit jednu clonu, expoziční čas a ISO stejně pro celou scénu. Snadno se potom stane, že některá místa jsou moc tmavá a některá moc světlá. Hru komplikuje i fakt, že snímače dnešních digitálních fotoaparátů mají poměrně omezený rozsah, kde správně fungují (tzv. dynamický rozsah senzoru). Málo světla neregistrují vůbec a moc světla vede k přepalům. V tomto smyslu je zejména kvalitní černobílý film stále nedostižen.

Je-li kontrast jasů na scéně veliký (a to je právě případ poledního slunce), tak si fotograf musí vybrat, zda bude mít dobře světla (obloha, pozadí, bílé košile, svatební šaty atp.) či stíny (často bohužel zastíněné obličeje, tmavé šaty ženicha atd.). Oboje mít současně nemůže – technika mu to neumožní. Zejména kuriózní je situace svatebních fotografií na plném slunci – ženich v černém, nevěsta v bílém. Obrovský rozsah jasů neboli kontrast scény vede k extrémním nárokům na správnou expozici a i tak to bývá kompromis. Mít jemnou kresbu na bílých šatech a současně vykreslené záhyby a stíny na černém obleku je obvykle nemožné.






Exponovat podobné snímky zcela dobře, tedy s prokreslenou oblohou i obličejem a bez přídavného světla je velký problém. Může pomoci zesvětlení obličeje v PC, objeví se ale silný šum a kresba bývá nevalná. Této metodě některé fotoaparáty říkají „digitální blesk“, nemá však s opravdovým bleskem zhola nic společného.


Expozice na stíny


Za poledního slunce je varianta exponovat na oblohu (tzn. na světla) a mít tak z lidí jen siluety nešťastná. Polední slunce neudělá hezkou siluetu, ale siluetu plnou fleků a sluncem různě osvětlených míst. Je ale varianta exponovat na zastíněný obličej a oželet pozadí – tzv. expozice na stíny. Pozadí potom často vede k jednomu obrovskému přepalu a často tak ani není vidět, kde to bylo fotografováno. Fotoaparát bude mít navíc problémy s ostřením (ostřící senzor bude oslepen) a s tzv. bloomingem, kdy vinou nedokonalého senzoru přeteče přebytečný náboj ze silně exponovaných buněk do buněk sousedních. Ale při dobře zvládnuté expozici i zaostření je to řešení.



Expozice na stíny může vést ke správné expozici obličejů, vede ale k přepalům pozadí. Na snímku je vidět masivní přepal oblohy výměnou za prokreslený obličej muže ve stínu slunce. Počítejte též s problémy s ostřením a případně s degradací obrazu díky bloomingu.


Přídavné světlo do stínů


Nabízí se však varianta přisvítit si tmavá místa nějakým světlem a tím „pustit světlo také do stínu“. Stín potom de facto není stínem, ale místem kam svítí „druhé slunce“. Kde toto světlo vzít? Pomineme-li možnost postavit venku profesionální záblesková zařízení napájená generátorem, jsou dvě schůdné možnosti – odrazná deska a blesk.


Odrazná deska


Odrazná deska je skladná a snadno přenosná a je k dostání v řadě rozměrů, tvarů i provedení. Její cena je podle rozměru od 700,- Kč (průměr 60 cm) a tak je dosažitelná pro každého. Za slunného dne lze využít slabší účinek bílého povrchu, který lze v nouzi nahradit i kusem bílého polystyrenu. Mnohem účinnější je stříbrný povrch, který odráží mnohonásobně více světla. Opět ji lze v nouzi vyrobit z desky potažené staniolem (hliníkovou fólií).



Odrazná deska v rozvinutém a složeném stavu. Je praktická, rozumně přenosná, poskytuje vynikající výsledky, v reportáži je však obtížně použitelná.

Práce s odraznou deskou obvykle vyžaduje asistenta/pomocníka, který desku drží a odražené světlo slunce směruje do stínů – obvykle na tváře fotografovaných osob. Při aranžované fotografii lze i fotoaparát umístit na stativ, nastavit samospoušť a během odpočítávání vzít desku a nasměrovat. Není to ale příliš pohodlné.



Účinek odrazné desky je opravdu blahodárný. Mimo jiné dá i lesk a život očím. Odrazná deska navíc zachová barvu světla na scéně a tak je její účinek velmi přirozený.


Fill-in blesk


Při opravdové reportáži lze s úspěchem pochybovat o možnosti používat odraznou desku a tak se nabízí jiný zdroj světla a sice blesk. Ten sice není příliš kvalitním zdrojem světla – je velmi tvrdý (tedy rozměrem malý) a tak vytváří ostré stíny a silné odlesky zejména na nenalíčené, mokré, zpocené či opalovacím krémem natřené pleti. Je také umístěn blízko objektivu a tak vytváří nepřirozené čelní světlo. Ale lepší něco než nic. Blesk potom plní funkci „druhého slunce“, které svítí do stinných míst a tím je přisvítí. Rozdíl jasů tak klesne a je možné zaznamenat dobře na jedné fotografii oboje – světla i stíny. Tomuto použití blesku se říká fill-in blesk.

Klíčovou dovedností je vyregulovat sílu blesku tak, aby ho bylo akorát – tedy aby dostatečně přisvítil stíny, ale jeho účinek nebyl příliš brutální. Je-li totiž blesku moc, vznikne nepřirozená kombinace světel a snímky potom vypadají jako fotografované v místnosti před fototapetou. Příčinou bývá přílišná síla blesku ale i jeho mírně odlišná barva.



Blesku určenému k přisvícení stínů se říká fill-in blesk. Je to efektivní metoda, počítejte ale s tím, že charakter snímků daný poledním sluncem nezmění a často narazíte na limit jeho výkonu.


Regulace množství světla blesku


Automatika většiny fotoaparátů pozná, že se jedná o použití blesku v režimu fill-in (pozná to podle absolutního množství světla na scéně) a automaticky se snaží dávkovat správné množství blesku. V režimu fill-in se totiž světlo blesku cíleně snižuje právě proto, aby se zabránilo nepřirozenému vzhledu snímků. Názor automatiky na potřebné množství blesku lze korigovat expoziční kompenzací blesku, kterou má většina fotoaparátů někde v menu či na samostatném tlačítku. Víc není možné ani nutné.


Expoziční kompenzace blesku tak, jak jí můžete najít např. u fotoaparátů Canon.


Blesk na kabelu či dálkově odpalovaný


V profesionální praxi a při aranžovaných fotografiích lze použít dálkově řízené externí blesky (kabelem, radiově či infračerveně), kterými se ale svítí na fotografované osoby přes fotografický deštník. Tím lze svítit i ze stran a větší světlo z deštníku produkuje i měkčí stíny. Výsledky jsou vynikající ale řešení je poměrně drahé a náročné.



Možnost umístit blesk mimo fotoaparát a svítit přes deštník poskytne vynikající výsledky. V reportáži je ale tento luxus obvykle vyloučen.


X-sync čas u DSLR


Majitelé digitálních zrcadlovek (DSLR) vybavených mechanickou závěrkou čeká ještě jedna komplikace. Tou je tzv. X-sync čas, který má každý takový fotoaparát a který se lze dozvědět v jeho technických parametrech. To je nejkratší možný čas, s kterým fotoaparát umí fotografovat s bleskem. Kratší časy obvykle nejsou možné a když, tak jen s externími blesky, které dokáží tento limit překonat. Typický X-sync čas je kolem 1/200 sec.

Kdy to vadí? Právě když fotografujete za plného slunce, kdy expoziční časy zejména při otevřené cloně vycházejí i kolem 1/1500 sec. Pouhé zapnutí (vysunutí) blesku tak donutí z technických důvodů fotoaparát k prodloužení času např. z 1/1500 sec na X-sync čas, tedy např. 1/200 sec. To obvykle udělá zcela bez varování a tak pouhé zapnutí blesku může vést k silné přeexpozici! Tento problém ale hrozí jen u poloautomatických režimů A, S či M (Canon Av, Tv, M), v ostatních režimech tento problém vyřeší automatika.



Pouhé vyklopení blesku donutí fotoaparát, aby nenastavoval kratší expoziční čas než je X-sync. Pokud je kratší čas nastaven, nastaví se nejkratší možný, tedy X-sync. X-sync čas u tohoto modelu Canon EOS 400D je 1/200 sec.


Závěr


Všechny tři metody – expozice na světla, přisvícení stínů, odraznou deskou i bleskem jsou možné a v praxi používané. Záleží na záměru snímku a také na aktuálních možnostech. Nejlepších výsledků lze dosáhnou odraznou deskou – produkuje kvalitní světlo stejné barvy jako zdroj, je ale nejméně praktické. Naopak pro jednoduchost bude asi nejčastějším řešením blesk. Je ho však třeba „pustit do snímku“ akorát.

Příště se podíváme na úskalí ale též na krásu světla slunce nízko nad obzorem.
Autor: Roman Pihan

Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.

Nejnovější články
Leica TL2 má problém s hledáčkem Visoflex, může zničit fotoaparát Leica TL2 má problém s hledáčkem Visoflex, může zničit fotoaparát
Leica má nemalý problém se svým novým CSC fotoaparátem TL2. Ten může využívat externího hledáčku Visoflex, tato kombinace ale není zrovna stabilní. V některých případech totiž může nenávratně poškodit fotoaparát.
21.7.2017,  aktualita, Milan Šurkala
Google uvádí Pohyblivé fotky pro Android Google uvádí Pohyblivé fotky pro Android
Google nyní zveřejnil aplikaci Pohyblivé fotky i pro Android. Díky tomuto prográmku můžete natáčet krátká videa, která se mohou uložit do podoby GIFu, navíc jsou upravena speciální formou stabilizace.
21.7.2017,  aktualita, Milan Šurkala
Adobe Camera Raw 9.12 vylepšuje rychlost pomocí GPU akcelerace Adobe Camera Raw 9.12 vylepšuje rychlost pomocí GPU akcelerace
Nový Adobe Camera Raw 9.12 přináší vyšší rychlost aplikace díky vylepšení GPU akcelerace vybraných efektů. Pochopitelně se rozšířila i podpora nových fotoaparátů a byly opraveny některé chyby.
20.7.2017,  aktualita, Milan Šurkala,  2 komentáře
Nová generace mobilní tiskárny Canon Selphy CP1300 Nová generace mobilní tiskárny Canon Selphy CP1300
Společnost Canon představila novou přenosnou fototiskárnu Selphy CP1300. Novinka přináší např. větší displej nebo Party Shuffle Print pro vícenásobné připojení více mobilních zařízení najednou pro výtisk společných fotografií. 
20.7.2017,  aktualita, Milan Šurkala
Portrétní objektiv Busch Glaukar F3.1 se vrací Portrétní objektiv Busch Glaukar F3.1 se vrací
Máme zde další znovuzrození starého objektivu pomocí kampaně na Kickstarteru. Tentokrát jde o pevný portrétní objektiv Glaukar 97mm F3.1, který vychází z někdejšího Glaukaru 3.1/210 pro 4"×5" fotoaparáty.
19.7.2017,  aktualita, Milan Šurkala,  6 komentářů