www.digimanie.cz
>
>

Fotografujeme Měsíc: 2. část

Fotografujeme Měsíc: 2. část
, , návod
V minulém díle jsme započali dobrodružství fotografování Měsíce zejména výčtem překážek u podobných snímků, potřebným vybavením, volbou objektivu a způsobem zaostření. Dnes tento seriál dokončíme.



reklama

Barva a vyvážení bílé


Technicky vzato, Měsíc sám nesvítí a jeho svit je tedy jen odraz slunečního světla. Věrných barev (věrné barvy je třeba brát z řady důvodů s reservou) tedy docílíte nastavením vyvážení bílé na Den (Sunny, Daylight). Situaci ale komplikuje fakt, že světlo Měsíce se dostává do vašich očí a tím i na senzor fotoaparátu přes oblačnost, která barvu světla mění podobně jako při západech či východech Slunce. Je tak možné se setkat nejčastěji s načervenalou barvou ale i s odstíny do modra.

Vzhledem však k tomu, že naše oči v noci barvu nevnímají (vidí jen černobíle), bude barva velmi subjektivní záležitostí. Je tedy praktické nastavit vyvážení bílé na neutrální Den (Sunny, Daylight) a ideálně snímat do RAW, kdy je možné jiné nastavení bílé provést až v PC. V každém případě záleží jen na vás, jakému barevnému podání dáte přednost.



Tento snímek byl pořízen z balkónu hotelu a dává představu o ošemetnosti vyvážení bílé. Zatímco umělé zdroje světel (nejspíše nějaký druh zářivek) má zelený nádech, tak obloha je namodralá. Měsíc také relativně ke zbytku scény září velmi silně a díky tomu je přeexponovaný. Kolem Měsíce je také vidět blooming. Vyvážení bílé nastaveno na „Den“.


Expozice


Největším problémem při snímání Měsíce je stanovení správné expozice. Při expozici je třeba se vyrovnat s dvěma odlišnými problémy:


1. Pohybový management

Pohybový management se musí postarat o dostatečnou ostrost snímku ve vztahu k pohybu jak fotoaparátu, tak Měsíce. Vzhledem k použití ohnisek nad 300 mm by bezpečný čas pro fotografování z ruky byl kratší než 1/300 sec, což je samozřejmě ve vztahu k noční fotografii nesmysl. Reálné časy vycházejí kolem 1/100 až 1/10 sec, což je významně déle. Pevný stativ je proto podmínkou. I na pevném stativu je však snadné rozkmitat fotoaparát při stisku spouště a proto je vhodné použít drátovou spoušť nebo infračervené odpalování. Nemáte-li toto příslušenství, tak zcela postačí nastavit na fotoaparátu samospoušť kolem 10 vteřin a tím dát stativu s fotoaparátem čas se uklidnit.

Zatímco fotoaparát je možné zastavit kvalitním stativem, Měsíc se nejspíš zastavit nepodaří. Profesionální motorové rotátory, které natáčejí fotoaparát stále na Měsíc bez ohledu na jeho pohyb, budou asi nedostupné a tak jediné řešení je dostatečně krátký expoziční čas. Při použití ohnisek kolem 300 mm bezpečně zastaví Měsíc v jeho pohybu po snímači čas kolem 1/15 sec nebo kratší, kdy rozmazání bude neznatelné. Delší časy již způsobí rozmazání Měsíce ve směru jeho pohybu po obloze. Celé je to však trojice „rozlišení – ohnisko – čas“ a tak uvedená hodnota je jen orientační. Praxe však ukazuje, že za jasné noci svítí Měsíc tak silně (možná překvapivě), že expoziční čas nebývá problém.

Správně exponovaný snímek expozičním časem 1/80 sec, který spolehlivě zabrání rozmazání Měsíce jeho vlastním pohybem.
Od časů cca 1/10 sec se Měsíc začne mírně rozmazávat. Výsledek je však závislý na rozlišení fotoaparátu a na použitém ohnisku.
Ještě delší časy způsobí již viditelné rozmazání ve směru pohybu Měsíce. Snímek také začíná být přeexponovaný, protože maximální možné zaclonění f/32 již nedokáže clonit pro tak dlouhý čas.
Ještě masivnější rozmazání vlastním pohybem Měsíce při čase 1 vteřina.


2. Stanovení správné expozice

Asi nejnáročnější úlohou při snímání Měsíce je stanovení správné expozice. V drtivě většině případů bude Měsíc zaujímat na snímku tak malou plochu, že jej automatika úspěšně ignoruje a stanovuje expozici podle zbylé plochy snímku, která je však velmi tmavá. Měsíc jako bodové světlo potom končí beznadějně přeexponován a v jeho okolí se objeví silný blooming, případně se na snímku octnou odlesky objektivu.

Je-li cílem snímek Měsíce, podobná přeexpozice fotografii spolehlivě zničí. Z kresby měsíčního povrchu nezbude zhola nic a Měsíc bude jen bílým flekem na fotografii. Měsíc je totiž překvapivě jasné těleso a tak expoziční hodnoty vycházejí mnohem příznivěji, než by člověk čekal. Stanovení správné expozice vyžaduje použití bodového (spot) měření, které za předpokladu přesného namíření měřícího bodu na Měsíc odpoví na správné hodnoty. Bodové měření ale řada fotoaparátů nemá či bod je příliš velký a tak je mnohdy lepší experimentovat. Začněte na doporučených hodnotách čas kolem 1/60 sec, clona f/8, ISO 200 a kolem nich pořiďte více expozičních variant. Jas Měsíce však velmi kolísá v souvislosti s měsíční fází, oblačností a dalšími faktory. Je proto lepší se na snímky podívat v PC a podle toho přijmout další rozhodnutí. Jste-li na pochybách, tak Měsíc raději podexponujte!

Správně exponovaný snímek, kde Měsíc je na histogramu umístěn v jeho středu (což nemáte šanci vidět na displeji fotoaparátu). Možná vás překvapí expoziční hodnoty – Měsíc je velmi jasné těleso!

Snímky však byly pořízeny v Portugalsku za jasné noci, v ČR může být Měsíc o něco méně jasný.
Akceptovatelně exponovaný snímek, kde je ale červený kanál již mírně přeexponován. Proto je lepší v případě pochybností Měsíc podexponovat.
Dramaticky přeexponovaný Měsíc.
A takto by to exponovala automatika v režimu předvolba clony (A,Av) s clonou nastavenou na f/8 při ISO 200. Díky času 0,8 sec je Měsíc již významně rozmazán ve směru jeho pohybu (viz šipka).

Je-li cílem krajina s měsíčním svitem a tělesem Měsíce jako kulisou, expoziční strategie bude odlišná. Expozici je v tomto případě nutné stanovit podle krajiny „pod Měsícem“ a na vlastní Měsíc není příliš možné brát ohled. Bude tak jistě přeexponován a tedy na snímku skončí jako bílý flek. Vyfotografovat noční Měsíc s kresbou na jeho povrchu a současně prokreslenou krajinu pod ním je zhola nemožné. Rozdíl jasů povrchu Měsíce a krajiny je totiž tak obrovský, že žádný fotoaparát toho není schopen.

Nenechte se zmát tím, že oči takovou scénu bez problémů vidí! Oči a zejména geniální mozek totiž vždy vidí jen malý kus scény a zbytek podle minulého pohledu „domalovává“. Tím se zdá, že vidíte scénu celou, ve skutečnosti je použita značná část minulé zkušenosti. Fotoaparáty tuto schopnost (zatím) nemají a tak podobné snímky končí zklamáním.


Postprocessing


Tak jako negativní film vyžadoval vyvolání a následný positivní proces, digitální snímky vyžadují alespoň malou péči v PC. U snímků Měsíce to bude zejména ořez, kdy se zbavíte přebytečné černoty kolem způsobené nedostatečně dlouhým ohniskem objektivu (k vyplnění celého políčka by byl potřeba objektiv s ohniskem kolem 3000 mm, což běžně neexistuje), dále doladění expozice, kontrastu a barev. Velmi často se Měsíc presentuje v černobílém provedení, což je opět rozumné svěřit postprocessingu. Za pokročilé metody je možné považovat např. odstranění barevné vady, což dokáží některé programy při převodu z formátů RAW.

Velmi efektních obrázků je možné dosáhnout simulací tzv. High Dynamic Range (HDR) techniky. Jde o složení dvou obrázků, každý exponován podle jiných expozičních priorit. Například u snímku krajiny s Měsícem pořídíte dva snímky. Jeden exponován podle krajiny, kde bude Měsíc silně přeexponován a druhý exponován podle Měsíce, který bude mít na svém povrchu kresbu, ale krajina bude zcela černá. V editoru se potom složí oba snímky dohromady, resp. místo přeexponovaného Měsíce na snímku noční krajiny se vloží správně exponovaný Měsíc. Technika je to sice náročná, ale velmi efektní. Měsíc je možné i trochu zvětšit a tím efekt umocnit. Kdy však opustíte pole fotografie a přesunete se do hájemství koláže a grafiky je diskutabilní.


Tento snímek Měsíce je „podvod“ - je totiž složen ze svou fotografií. Jedna byla exponována podle pozadí, kde byl Měsíc beznadějně přeexponován a druhá podle Měsíce, díky čemuž byla zachována jeho kresba. Potom byly obě fotografie v PC složeny dohromady. Polohu Měsíce je vhodné zachovat, čímž zůstanou zachovány přirozené lesky na vodě i v atmosféře. I když to takto přirozeně okem vidíte, na fotografii to takto nikdy normálně nebude.


Závěr


Asi je jasné, že jen těžko vyfotografuje Měsíc tak, že snímek poslouží novým vědeckým objevům. Současné pozemské či vesmírné dalekohledy jsou schopné poskytnout snímky, které běžný fotoaparát není schopen za žádných okolností pořídit neřku-li o faktu, že se v roce 1969 po Měsíci procházeli Američané. Bez ohledu však na výše uvedené je fotografování Měsíce velkým dobrodružstvím, které vyžaduje zvládnout poměrně pokročilé techniky, které zpětně poslouží vašemu hlubšímu porozumění fotografii. A v neposlední řadě můžete udělat řadu pěkných a dekorativních snímků!


Měsíc už byl dávno dobyt a tak se vám nejspíše ze Země nějaké významně nové obrázky nepodaří. Nicméně jeho snímky mohou být velmi dekorativní! Snímek z archivu NASA z přistání Apolla 11 na měsíci v roce 1969.
Autor: Roman Pihan

Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.

Nejnovější články
Leica TL2 má problém s hledáčkem Visoflex, může zničit fotoaparát Leica TL2 má problém s hledáčkem Visoflex, může zničit fotoaparát
Leica má nemalý problém se svým novým CSC fotoaparátem TL2. Ten může využívat externího hledáčku Visoflex, tato kombinace ale není zrovna stabilní. V některých případech totiž může nenávratně poškodit fotoaparát.
21.7.2017,  aktualita, Milan Šurkala
Google uvádí Pohyblivé fotky pro Android Google uvádí Pohyblivé fotky pro Android
Google nyní zveřejnil aplikaci Pohyblivé fotky i pro Android. Díky tomuto prográmku můžete natáčet krátká videa, která se mohou uložit do podoby GIFu, navíc jsou upravena speciální formou stabilizace.
21.7.2017,  aktualita, Milan Šurkala
Adobe Camera Raw 9.12 vylepšuje rychlost pomocí GPU akcelerace Adobe Camera Raw 9.12 vylepšuje rychlost pomocí GPU akcelerace
Nový Adobe Camera Raw 9.12 přináší vyšší rychlost aplikace díky vylepšení GPU akcelerace vybraných efektů. Pochopitelně se rozšířila i podpora nových fotoaparátů a byly opraveny některé chyby.
20.7.2017,  aktualita, Milan Šurkala,  2 komentáře
Nová generace mobilní tiskárny Canon Selphy CP1300 Nová generace mobilní tiskárny Canon Selphy CP1300
Společnost Canon představila novou přenosnou fototiskárnu Selphy CP1300. Novinka přináší např. větší displej nebo Party Shuffle Print pro vícenásobné připojení více mobilních zařízení najednou pro výtisk společných fotografií. 
20.7.2017,  aktualita, Milan Šurkala
Portrétní objektiv Busch Glaukar F3.1 se vrací Portrétní objektiv Busch Glaukar F3.1 se vrací
Máme zde další znovuzrození starého objektivu pomocí kampaně na Kickstarteru. Tentokrát jde o pevný portrétní objektiv Glaukar 97mm F3.1, který vychází z někdejšího Glaukaru 3.1/210 pro 4"×5" fotoaparáty.
19.7.2017,  aktualita, Milan Šurkala,  6 komentářů