Historie fotoaparátu a fotografie

 

Velkým posunem kupředu ve světě fotografie byl i vynález holografie, kterou rozpracoval anglický fyzik maďarského původu Dennis Gabor. V roce 1971 za tento objev dokonce získal Nobelovu cenu. Opravdový rozvoj hologramů nastal až v 60tých letech 20.-tého století, kdy byl již vynalezen i laser.

 

Jedná se o určitou metodu záznamu trojrozměrového vybavování obrazu, která je založena na interferenci koherentních světel laserů. Díky tomu tak získáte trojrozměrné obrazy. Zajímavostí je, že tyto obrazy získáte bez použití čoček. Teprve ale až v 80.-tých letech šlo produkovat hologramy i v barevném provedení.

Holografie rekonstruuje světelné vlny. Bod, který je osvětlený, vysílá sférické vlnoplochy. V momentě, kdy na fotografickou desku dopadnou dvě rovinné vlny, které pochází z jednoho zdroje, vzniknou interferenční proužky. Jedná se o jakési tmavé a světlé pásky, a to je právě hologram. Obecně lze říci, že vznik hologramu je velmi jednoduchý. Vznikne z laserového světla, které se odrazí od předmětu a dopadne na fotografickou desku. Při pohledu na takovou fotografii uvidíte obraz trojrozměrně, dokonale prostorově, ale je to jen zdání. Trik, který spočívá v tom, že se obraz mění podle pozorovacího úhlu. Největším rozdílem holografie a tradiční fotografie je v zaznamenávání intenzity odráženého světla.

 

 

 

Převratným objevem ve fotografování byl vynález tzv. ,,bezfilmového fotoaparátu“, dnes bychom řekli digitálního fotoaparátu. Na tomto vynálezu pracovala firma Kodak už v 70. letech 20. stol. Ale výsledek se dostavil až o téměř 20 let později.

 

V roce 1988 byl představen první fotoaparát, který zaznamenával snímky do počítačových souborů. Jednalo se o Fuji DS-1P, který disponoval interní pamětí o velikosti 16 MB. V roce 1991 Kodak uvedl první zrcadlovku, Kodak DCS-100. Její cena se tehdy pohybovala kolem 13 000 USD.

Roku 1981 společnost Sony uvedla na trh první fotoaparát, který místo filmu na chemickém principu zaznamenával obraz na elektronické prvky CCD. Po roce 2000 aparáty používající digitální záznam začaly vytlačovat běžné kinofilmové.

Fotografie se řadí mezi zobrazovací technologie a už od svých počátků se těší velkému zájmu vědců i umělců. Vědci používají fotografii pro přesný a věrný záznam skutečnosti, např. Eadweard Muybridge ve své studii o lidských a zvířecích pohybech z roku 1887. Umělci se stejně tak zajímali o věrnost zobrazení fotografie, ovšem zkoumali také další nabízející se možnosti, než je pouhé zachycování obrazu reálného světa. Fotografii začala brzy využívat také armáda, policie a bezpečnostní složky. Dnes je fotografie nepřehlédnutelně zastoupena téměř ve všech médiích (noviny, internet, TV), využívá se hojně v marketingu a reklamě a jednoduché fotoaparáty v mobilních telefonech možná naznačují její další rozmach.

Zabudovaný displej přišel s přístrojem Casio QV-10. Úplně první fotoaparát zapisující na karty Compact Flash byl pak Kodak DC-25 v roce 1996.

Dalším významným přelomovým rokem v historii moderní fotografie byl rok 1999, kdy byla představena první zrcadlovka vyrobená samostatně tradičním výrobcem. Tento fotoaparát byl přístupný pouze pro profesionální fotografy. Jednalo se Nikon D1, který jste tehdy mohli pořídit za cenu 6 000 USD.

První zrcadlovkou, která se svými vlastnostmi i cenou přiblížila amatérským uživatelům a taky pro ně byla vyrobena, byl v roce 2003 Canon EOS 300D. Jeho cena se pohybovala kolem 1000 USD.

 

 

 

Od prvního primitivního fotoaparátu Joseph Nicéphore Niepce jsme urazili ve vývoji fotoaparátu opravdu neuvěřitelně dlouhou cestu, která vedla od klasického fotoaparátu na film až po dnešní digitální fotoaparáty, bez kterých se již neobejdeme.

Aby mohla existovat budoucnost, musí existovat historie. Všechny techniky, metody a vynálezy světa mají proto svoji vlastní historii, aby se z nich vyvinula přítomnost. Přítomnost zase zajišťuje další budoucí vývoj a tím pádem samozřejmě i budoucnost a s ní pokrok. U fotografických technik je to také přesně tak. Pozorovat různé fotografické techniky v kontextu minulosti je velmi zajímavé, ale také poučné. Nejenže dnešní moderní fotografování z této minulosti vzešlo, ale často se ještě základy starých fotografických technik využívají i dnes a pak vznikají opravdu pozoruhodná, doslova umělecká díla.