Já teda tabulky na hyperfokál nikdy nepoužíval, ale jdeš na to podle mě ze špatný strany. V situaci, kterou popisuješ, bys měla nejdřív zjistit, na jakou vzdálenost zaostříš ­- např. odhadneš, že nejbližší objekt je od tebe 3 metry, tak zaostříš na dvojnásobnou vzdálenost, 6m. Potom si v tabulkách najdeš, při jaký cloně je těch 6m pro tvé ohnisko hyperfokální vzdáleností, a tu clonu nastavíš. A protože může dojít k řadě nepřesností, klidně přidej 1­-2 stupně.

Ale spíš než se zdržovat s tabulkama mi přijde jednodušší prostě manuálně zaostřit na tu zhruba dvojnásobnou vzdálenost, než ve který leží nejbližší objekt, a nastavit nějakou vyšší clonu ­(8­-11­). Když pak zjistíš, že v popředí nebo v pozadí není fotka ostrá, tak to vyfotíš znova se stejnym zaostřením a vyšší clonou. Pokud jde o situaci, kdy je čas na luštění tabulek, tak bude čas i na kontrolu fotky a případný nový pokus.

Jinak při manuálním ostření nezáleží na tom, kam míří zaostřovací body, prostě bude zaostřeno tak daleko, jako se ukazuje na tý stupnici objektivu.

Je mnoho cest jak dojít k výsledku. Režim A­-DEP ­(Canon­) se snaží nastavit clonu tak, aby všechny AF body byly uvnitř hloubky ostosti. Správně vypočítaná hyperfokální vzdálenost však může v principu dosáhnout ještě větší hloubky ostrosti.

V zásadě ano. Pro přesný výpočet by bylo třeba tabulku spočítat přesně pro váš senzor, ale chyba je poměrně malá, takže ji v klidu používejte.

Nemusí vždy. Často se prostě zaostřovací bod namíří na předmět ve vhodné vzdálenosti, zaostří se a zaostření zamkne ­(stačí podržet spoušť­). Pokud ani tento trik nepomůže ­(u komapktů je to problém díky přirozeně velké hloubce ostrosti­), máte bohužel smůlu.

Myslel jsem si to. Trochu mě zmátly ty články plné tabulek, kde se měří hyperfokální vzdálenosti na setinky metrů. Já vždycky přiostřil ­(při ­"delším skle­" víc­), zaostřil na objekt a překomponoval a čekal, jak to dopadne ­(většinou dobře­). Jenom jsem si nebyl jistý, jestli mi neuniká nějaká tajná informace. :­-)