Island - království krajinářské fotografie: IV.
24.9.2008, Roman Pihan, článek
Dnes naši okružní cestu kolem Islandu ukončíme popisem zejména jeho severní části. Celá cesta měřila i se zajížďkami přes 1600 km, a tak bylo možné z Islandu již něco vidět. V každém případě ale nejsilnější zážitek z jeho krás získáte, vydáte-li se tam osobně.
Jihovýchodní pobřeží
Než však opustíme definitivně jih a východ Islandu, podívejme se, jak vypadá typické islandské mořské pobřeží. Hovořit na Islandu o něčem „typickém“ je však trochu problém, protože krajina se mění tak rychle, že často nestíháte ani měnit kartu ve fotoaparátu. Nicméně přesto lze vystopovat zhruba dva druhy onoho pobřeží.
Prvním druhem je velmi pozvolné pobřeží dlouho ustupující do moře. Je často tam, kde jsou nad pobřežím ledovce. Ta část, která není při přílivu zaplavována mořem, je často obdělávána, ale díky krátkému vegetačnímu období (jen kolem 3 měsíců) většinou pouze trávou, na které se pasou kozy nebo koně či je sklízena do typických kruhových kol. Skrze tyto roviny mnoha meandry tečou i řeky s občasnými bažinatými místy.
Pobřeží typické zejména na jihu pod ledovci, kde se díky naplavenému materiálu vytvořily velmi pozvolné a často řekami protkané roviny.
I když Island není žádná zoologická zahrada, tak teleobjektivy rozhodně s sebou. Na své si přijdou zejména milovníci ptáků, kterých je u pobřeží a v okolí jezera Mývatn opravdu hodně. Zde ohnisko 400 mm.
Druhým typem pobřeží a přiznejme si, že fotograficky zajímavějším, jsou útesy a hory padající do moře. Do hor jsou často zaříznuté i cesty a těsně u moře je obvykle něco, co by se dalo nazvat kamenitou pláží, i když vzhledem k teplotě ne příliš obsazenou.
Typické útesy vrcholků padající do moře a vytvářející nádherné scenerie. I když to vypadá na kilometry pláží, tak věřte, že v 11 °C a ve velmi chladné vodě nebudete mít moc chuť se koupat.
Město Egilsstaðir a okolí
Město Egisstaðir není velké, žije zde asi jen 2.000 obyvatel, ale má důležitý význam jako uzlový bod odloučené východní části Islandu. Jinými slovy – na východě široko daleko větší město nenajdete. Samotné město je zcela obyčejné a moderní, zajímavější je ale objet přilehlé jezero Lagafljót. Vypadá sice tak trochu jako "Mácháč" (dokonce se stromy v jeho okolí), ale přítomnost vysokých hor, klidná, liduprázdná příroda a množství procházek v jeho okolí z něj činí příjemné místo na relax.
Jezero Lagafljót v okolí města Egisstaðir je sice trochu „obyčejné“ , ale příjemné místo na odpočinek a procházky.
Přímo u jezera také začíná asi 5 km (10 km tam a zpět) dlouhá pěší cesta k vodopádu Hengifoss. I když jste již viděli vodopády větší, tento má své kouzlo a hlavně k jeho dosažení je třeba trochu poskakovat po kamenech, brodit horský potok atd. - zkrátka není to asfaltová nuda.
Cesta k vodopádu Hengifoss je krásná a místy poněkud náročná, stojí ale za to.
A samotný vodopád Hengifoss - cíl cesty. Dá se sice poněkud náročně, ale přesto dojít až těsně pod něj.
Městečko Brú
Cestou z oblasti města Egisstaðir k jezeru Mývatn je možné opustit pohodlnou Ring Road a zavítat do drsné krajiny v okolí městečka Brú. Slovo „městečko“ je voleno podle islandských měřítek, protože celé Brú má asi 10 domů. Samotné městečko tedy není cílem cesty, ale krajina v jeho okolí v čele s kaňonem Laugavellir. Za vše nechť hovoří obrázky.
Drsná oblast Laugavellir v okolí městečka Brú je ráj pro ty, kteří hledají samotu bez GSM signálu, hory, pěší turistiku a trochu dobrodružství. A rozhodně je co fotografovat!
Jezero Mývatn
Poslední naší zastávkou na cestě kolem Islandu je jezero Mývatn na severu Islandu. Jezero je situováno do velmi aktivní sopečné oblasti blízko sopky Krafla. Samotné jezero Mývatn je velmi zvláštní, má unikátní vzhled, floru i faunu a obsahuje i řadu tzv. pseudokráterů – útvarů vytvořených explozí páry způsobené tokem horké lávy přes mokrý povrch.
Jezero má plochu kolem 37 km2 a v jeho okolí je obrovské množství značených procházek a turistických tras. V jeho blízkosti také díky unikátnímu prostředí hnízdí spousta vodních ptáků, a tak je jak krajinářská fotografie, tak pozorování a fotografování ptactva nasnadě.
Jezero Mývatn se svými typickými pseudokrátery, které vypadají jako běžný kráter, ale mají jiný druh vzniku.
Máte-li rádi ptáčky, tak u Mývatnu si jich užijete až dost.
Vodopády Godafoss, Dettifoss a Selfoss
Na dosah autem asi 50 km na obě strany od Mývatnu jsou vodopády Godafoss (západně od Mývatnu) a dvojice vodopádů Dettifoss/Selfoss (východně od Mývatnu). Všechny jsou úžasné a stojí za to se k nim vypravit. Zejména stojí za podívanou Dettifoss a těsně u něj Selfoss, i když jsou hůře dostupné z části (asi 30 km) jen po kamenité cestě.
Panorama vodopádu Godafoss složené ze dvou snímků a snímané zespoda vodopádu.
Vodopád Dettifoss tekoucí z ledovce Vatnajökul má šířku 100 metrů a padá 44 metrů dolů do kaňonu Jökulsárgljúfur. Je největším vodopádem Evropy co se týče průtoku vody - kolem 200 m3/sec.
Hverir
Sopečná oblast Hverir těsně na východ u Mývatnu je pravou ukázkou pekla na zemi. Ďáblovu kuchyni zde tvoří sirné a bahenní prameny i prameny páchnoucí páry. Vše kolem vás je horké a člověk si musí neustále opakovat, že to nebouchlo již mnoho let, tak proč právě teď.
Sopečná oblast Hverir je páchnoucí pole bahna, sirné páry a skály. Na mnoha místech je upozornění na 100 °C horkou páru včetně výtrysků. Pro našince žijícího v tektonicky klidných oblastech je to úžasný zážitek.
Krafla a kráter Víti
Pár kilometrů od Mývatnu je i sopka Krafla a kráter Víti, v překladu „Peklo“. Dříve totiž lidé věřili, že peklo je právě pod vulkány. Kráter Víti má ve svém středu zelené jezero, ke kterému však vzhledem ke strmosti svahu nelze sestoupit. Těsně pod sopkou je postavena geotermální elektrárna, která produkuje 60 MW energie a jen umocňuje děsivý dojem z celého místa.
Již cesta k sopce Krafla nevěstí nic dobrého…
Výbuch sopky Krafla v roce 1984 – to není zase tak dávno! Snímek je převzat z Wikipedie.
Sopečný kráter Víti v okolí sopky Krafla.
Turisté na okraji kráteru. Těch, co to chce zažít a ne jen vidět na netu, je prostě dost.
Krajina v okolí vypadá jak vyhaslý gril a pekelná je i expozice – jasná obloha, černá láva, prostě fotografická smrt ve všech ohledech.
Závěr
Island je nádhernou zemí, a to zejména pro ty, kteří milují pohyb v přírodě, případně spojený s fotografováním přírody a krajinek. Island je i velmi bohatou a rozvinutou zemí, a proto vás po cestě čeká rozvinutá infrastruktura hotelů (sice poměrně obyčejných, ale čistých a pěkných), půjčoven moderních aut (samozřejmě vévodí modely 4x4, např. Toyota Land Cruiser), benzinových čerpadel, obchodů, restaurací a dalších. To vše ale samozřejmě zejména kolem Ring Road, kde se místním lidem vyplatí trvale žít. Ve vnitrozemí to bude většinou jen na vás.
Vodopád Hjárparfoss na jihu Islandu.
Island je bohužel pro nás poněkud dražší zemí. Pro srovnání Coca Cola v restauraci asi 60,- Kč, pivo kolem 150,- Kč, běžná večeře v restauraci cca 500,- Kč. V podobném poměru jsou i ceny ubytování a dalších služeb, takže to vyjde rozhodně dráž, než stejná dovolená v Řecku. Nelitujte ale prostředků. Při rozumném chování se dá spousta peněz ušetřit (nákup potravin místo restaurací, ubytování v levných ubytovnách s vlastním spacákem) atd. Island totiž rozhodně stojí za to, o čemž vás snad tento seriál přesvědčil. Šťastnou cestu!
Typický pohled do vnitrozemí Islandu.
