www.digimanie.cz
>
>

Jaký digitální fotoaparát na dovolenou? – 1. díl

Jaký digitální fotoaparát na dovolenou? – 1. díl
, , článek
Každý fotograf to řešil, řeší či bude řešit. Nabídka je obrovská, rozsah cen úctyhodný a s technickými parametry, různými vlastnostmi a jedinečnými vymoženostmi se roztrhl pytel. Ano řeč je o digitálním fotoaparátu. A zvláště čas před letní dovolenou je na výběr ten nejexponovanější…



reklama
Na trhu je snad nespočitatelné množství modelů digitálních fotoaparátů. Řada z nich vypadá podobně a nabízí i podobné funkce. Tak který je ten pravý? Že bychom dali přímou odpověď na tuto otázku, to asi slíbit nemůžeme, je však možné udělat pořádek v kritériích výběru. Ten správný model totiž závisí na tom co budete fotografovat, kde a jak to budete fotografovat, na vašich osobních preferencích a samozřejmě financích.




Zaznamenat krásy věcí které jste viděli kolem sebe pro ostatní je hlavním cílem fotografie.
Podrobným prostudováním celého spektra digitálních fotoaparátů se dá vytipovat několik faktorů, které by z toho rozumového hlediska měly ovlivnit váš výběr. V tomto článku je na pokračování projdeme a uspořádáme s cílem poskytnout vám fakta pro výběr a rozhodnutí. Co potom zbude na vás je vaše osobní a emotivní hledisko – prostě který fotoaparát vám přiroste k srdci.

Megapixely

Na většině webů a u většiny obchodů je rozlišení fotoaparátu (megapixely) považováno za jejich základní parametr. Fotoaparáty jsou tak často i řazeny a tříděny. Megapixely však neznamenají nic jiného, než počet obrazových bodů které obraz tvoří. 5 megapixelový fotoaparát má tedy např. 2600 bodů vodorovně a 1900 bodů svisle – celkem tedy přibližně 5 milionů – 5 Mpix – bodů obrazu. Zatímco kinofilmový formát 24x36 mm má poměr stran 3:2, většina digitálních fotoaparátů má poměr stran blízký 4:3 a vychází tak vstříc běžným počítačovým obrazovkám či televizím.

Kolik megapixelů potřebujete?

To záleží jen a pouze na 2 věcech:
I. Jaký výřez z fotografie děláte

Pokud plánujeme vyříznout z celého obrazu pouze malou část (a je jedno zda ze středu nebo z okolí) potřebujete hodně megapixelů, abyste jich mohli většinu výřezem zahodit. Nahrazujete tak nedostatečně dlouhé ohnisko – jinými slovy nedostatečné přiblížení zoomem. K ořezu ale potřebujete (až na výjimky) zpracovat fotografie v PC, takže uvažovat o ořezu má smysl pouze pokud úpravy fotografií v PC plánujete.



Protože nebylo možné jít blíže a zoom již nestačil, tak bylo situaci nutné řešit až ořezem hotové fotografie. Z původně 6 Mpix obrázku ale zůstal necelý 1 Mpix!

II. Jak velké fotografie budete tisknout

Slovo tisknout je zde velmi důležité, protože pokud prohlížíte fotografie pouze na monitoru počítače, stačí vám 2 Mpix fotoaparát. Jen opravdu málokterý monitor umí zobrazit více než 2 Mpix, většina monitorů má rozlišení 1024x768 = necelý 1 Mpix. Pokud obvykle prohlížíte fotografie na televizi či fotografie vystavujete na webu stačí vám ještě méně.

Pokud tedy opravdu tisknete, tak na standardně kvalitní tisk (150 dpi) je 3 Mpix fotoaparát zcela dostatečný na formát kolem 20x30cm, tj. A4. A z praxe je známo, že takto velké fotografie se tisknou opravdu jen výjimečně. Limitní rozměry fotografií pro různé rozlišení (po případném výřezu) shrnuje tabulka:


Počet megapixelů obrazu
Přibližné rozlišení obrazu*
Max. fotka při 150 dpi
Odpovídá přibližně
8
3500x2300
60x40cm
A2
6
3000x2000
50x34cm
5
2600x1900
44x32cm
A3
4
2300x1700
39x28cm
3
2000x1500
34x25cm
A4
2
1600x1200
27x20cm
* Rozlišení je jen přibližné, přesná čísla se liší u různých výrobců a modelů fotoaparátů. Na věci to ale nic nemění.
S růstem rozlišení a počtu megapixelů roste i velikost JPEG souborů. Jinými slovy vejde se vám jich na kartu méně, zápis na kartu trvá déle, kopírování souborů do PC trvá déle a k případnému zpracování fotografií v nějakém grafickém editoru potřebujete výkonnější počítač. Další a podrobnější informace o rozlišení a megapixelech můžete nalézt v článcích Megapixely a DPI a Megapixely, DPI a JPEG.

Závěr k rozlišení

V praxi se dnes ustálilo rozlišení kolem 4-6 Mpix, které je zcela dostatečné. Větší rozlišení není na závadu, pokud ale nebudete dělat významné výřezy či velké fotografie, budete ho zbytečně platit a velikost souborů vás bude jen obtěžovat. Pokud máme doporučit, vyměňte případné zbytečně velké rozlišení za jiné kvality fotoaparátu.

Objektiv

Objektiv je okem vašeho fotoaparátu. Co objektiv nedokáže optickou cestou dopravit na senzor, to nikdy nezaznamenáte. První otázka kolem objektivu bývá „Má zoom?“ a hned druhá „Kolikanásobný má zoom?“ Mimo velmi jednoduchých fotoaparátů a fotomobilů je již dnes standardem minimálně 3 násobný zoom, špičkové kompaktní přístroje dosahují zoomu běžně 12x.

Zoom a širokoúhlé ohnisko

Obě otázky jsou v zásadě správné, ale některé velmi podstatné faktory chybí. Samotný rozsah zoomu jen říká kolikrát umí fotoaparát ohnisko prodloužit, neboli objekt přiblížit. Neříká ale počáteční stav – neboli jaké je nejkratší ohnisko objektivu (nejširší zorný úhel). U digitálních kompaktních fotoaparátů je problém udělat opravdu širokoúhlý objektiv a tak často nejmenší zoom má do širokoúhlého objektivu hodně daleko. Typická jsou nejširší ohniska kolem 35 mm, jen výjimečně kolem 28 mm. Výsledkem potom je, že při fotografování např. architektury či interiérů se vám fotografované objekty na fotografii prostě nevejdou a buď to vzdáte nebo se pokusíte o nejrůznější krkolomné panoramatické fotografie atp.




Často právě monumentální stavby se do málo širokoúhlého ohniska nevejdou. Odstoupit dále nebývá možné a stavba potom není na snímku celá. Mírné zlepšení nabídne diagonální kompozice.
Zoom a dlouhé ohnisko

Máli objektiv startovací ohnisko např. 35 mm a zoom 3x znamená to, že nejdelší ohnisko je 105 mm, neboli dokáže objekty 3x přiblížit. Dlouhá ohniska (přiblížení) budete přitom potřebovat vždy, když chcete fotografovat detail a nemůžete jít blíže (detail pražského orloje ze země, zvířata, sport, nepozorované fotografování stylu paparazzi atp.).



Dlouhá ohniska umožňují mj. nerušeně zachytit lidi, kteří se díky tomu budou chovat přirozeně. Mají také tendenci rozostřovat pozadí.
Dlouhé ohnisko je tak nesmírně užitečné a hojně využívané. Dlouhá ohniska mají však jednu zradu. Silně totiž „zesilují“ třes rukou (je to podobné jako u dalekohledu - když se silným dalekohledem díváte do dálky, musíte si minimálně opřít ruce o zábradlí jinak pro třes obrazu nic nevidíte). Chvění obrazu způsobené třesem rukou vyžaduje velmi krátký expoziční čas, která má schopnost chvění zmrazit. A na krátké expoziční časy je třeba hodně světla. Toho ale bývá dost jen v poledne a na slunci a tak za „horších“ světelných podmínek (avšak zcela obvyklých) vyžadují ohniska nad cca 200 mm buď podpěru nebo stabilizátor obrazu či dokonce stativ. Jinak vznikají jen rozmazané mazanice.

Pokud bychom si tedy měli definovat nejpraktičtější „zoom snů“, pohyboval by se někde mezi 28-200 mm (7x). Takové fotoaparáty na trhu existují (Fujifilm, Konica Minolta, Canon, Ricoh), patří však obvykle k těm větším a dražším.




Mezi fotoaparáty s příjemným zoom rozsahem 28-200 mm patří např. 8 megapixelová Konica Minolta A2.

Největší zoom rozsah mají digitální zrcadlovky (DSLR) s výměnnými objektivy. Díky výměně objektivů není problém dosáhnout zoom rozsahu 11 až 500 mm (45x !), patří však k největším, nejtěžším a nejdražším.




Nabídka výměnných objektivů pro běžnou digitální zrcadlovku (DSLR) je opravdu úctyhodná!
Digitální zoom

K pojmu zoom se pojí ještě jedna vlastnost a sice digitální zoom. To není nic jiného než matematický přepočet malé střední části obrazu na původní plné rozlišení. Podobný přepočet zvládne každé PC a tak tato vlastnost je v praxi zcela nadbytečná.

V příštím díle našeho seriálu se budeme věnovat praktické práci se zoomem, světelnosti objektivu, stabilizaci obrazu, makro možnostem a dalším.
Autor: Roman Pihan

Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.

Nejnovější články
Leica TL2 má problém s hledáčkem Visoflex, může zničit fotoaparát Leica TL2 má problém s hledáčkem Visoflex, může zničit fotoaparát
Leica má nemalý problém se svým novým CSC fotoaparátem TL2. Ten může využívat externího hledáčku Visoflex, tato kombinace ale není zrovna stabilní. V některých případech totiž může nenávratně poškodit fotoaparát.
21.7.2017,  aktualita, Milan Šurkala
Google uvádí Pohyblivé fotky pro Android Google uvádí Pohyblivé fotky pro Android
Google nyní zveřejnil aplikaci Pohyblivé fotky i pro Android. Díky tomuto prográmku můžete natáčet krátká videa, která se mohou uložit do podoby GIFu, navíc jsou upravena speciální formou stabilizace.
21.7.2017,  aktualita, Milan Šurkala
Adobe Camera Raw 9.12 vylepšuje rychlost pomocí GPU akcelerace Adobe Camera Raw 9.12 vylepšuje rychlost pomocí GPU akcelerace
Nový Adobe Camera Raw 9.12 přináší vyšší rychlost aplikace díky vylepšení GPU akcelerace vybraných efektů. Pochopitelně se rozšířila i podpora nových fotoaparátů a byly opraveny některé chyby.
20.7.2017,  aktualita, Milan Šurkala,  2 komentáře
Nová generace mobilní tiskárny Canon Selphy CP1300 Nová generace mobilní tiskárny Canon Selphy CP1300
Společnost Canon představila novou přenosnou fototiskárnu Selphy CP1300. Novinka přináší např. větší displej nebo Party Shuffle Print pro vícenásobné připojení více mobilních zařízení najednou pro výtisk společných fotografií. 
20.7.2017,  aktualita, Milan Šurkala
Portrétní objektiv Busch Glaukar F3.1 se vrací Portrétní objektiv Busch Glaukar F3.1 se vrací
Máme zde další znovuzrození starého objektivu pomocí kampaně na Kickstarteru. Tentokrát jde o pevný portrétní objektiv Glaukar 97mm F3.1, který vychází z někdejšího Glaukaru 3.1/210 pro 4"×5" fotoaparáty.
19.7.2017,  aktualita, Milan Šurkala,  6 komentářů