Jestli jsem to dobře pochopila, tak je zbytečné se honit za co největším počtem megapixelů, protože na malém snímači to dělá větší šum. Má tedy u foťáku s 16 megap. význam nastavit menší rozlišení? Třeba 10 megap.? Jak se to projeví na fotce? Bude lepší? Pokud ne, proč tam tedy ta možnost nastavení vůbec je? Děkuji za vysvětlení.

Kvalita obrazu na velmi dlouhém konci ­(nad cca 300 mm­) je již často velmi sporná.
- No, u lepších ultrazoomů s kvalitní optikou, v případě zrcadlovek u kvalitního objektivu, toto pravda není a proto bych slovo ­"často­" nahradil spíše slovem ­"někdy­", aby každý laik hned nenabyl dojmu, že ­"zoom jenom devastuje kvalitu­", jak jsem již několikrát na vlastní uši slyšel od mnoha neznalých lidí, co si něco podobného kdesi přečetli.

Takže zoom je dobrá věc, ale rozsah cca 24 ­(28­) až 200 mm ­(8x­) lze považovat v mnohém za dostatečný a ideální.
- Tak to je velmi hrubě řečeno, jelikož některé fotoaparáty mají horší optiku při 6x zoomu než jiné při 12x zoomu. A např. Panasonic DMC­-FZ50 má optiku při 12x optickém zoomu výbornou.

Kompaktem stejně nemáte šanci pořídit kvalitní snímky např. z divoké přírody.
-V případě, že jsou tímto myšleny i pokročilé kompakty ­(např. již zmiňovaný Panasonic DMC­-FZ50­) nemohu souhlasit. Rychlé ostření, dostatečný zoom a dobrá světelnost spolu s rychlou odezvou fotoaparátu toto focení umožňují a sám to mám úspěšně odzkoušeno!

Upřímně – kvalita obrazu je dána cenou fotoaparátu ­(jeho třídou­) a objektivem. Uvnitř tříd je srovnání velmi podobné.Budete­-li se snažit srovnat kvalitu snímků, tak se v tom s nejvyšší pravděpodobností zamotáte a stejně budete porovnávat neporovnatelné. Smiřte se s tím, že kvalita snímků je dnes již dobrá a samozřejmě odpovídající třídě a ceně fotoaparátu.
-Nečekal jsem, že na stránce zaměřené na digitální fotografii se objeví rada typu: ­"Prostě čim víc dáš, tim lepší budou fotky­". Kdyby to alespoň zhruba byla pravda, tak neřeknu! Ale rozdíly v kvalitě fotografií mezi digitálními fotoaparáty ve stejné kategorii a dokonce i cenové hladině, jsou tak velké, že jsem tento výrok nemohl nechat bez povšimnutí!
U zrcadlovek: Olympus E­-520 a Canon EOS 450D ­- stejná cena, U Olympusu horší úroveň detailů zhoršující se s vyšším ISO a dokonce se u něj občas projeví Moire ­(neříkám často a silně, ale projeví ­- a to tuto vadu nemají ani nějaké kompakty­).
U pokročilých kompaktů: Sony DSC­-H50 za 8.500 Kč, Canon PowerShot S5 IS za 8.000 Kč, Panasonic DMC­-FZ18 za 7.000 Kč. Celkem cenový rozdíl a to s tím, že nejdražší z těchto tří fotoaparátů ­(Sony DSC­-H50­) má vcelku dost neduhů a zbývající dva ho jak v kvalitě optiky, tak v kvalitě výsledných snímků, nechávají daleko za sebou! Troufám si tvrdit, že u kompaktů ­"do kapsy­" jsou rozdíly v kvalitě fotografií ještě propastnější a to opět i mezi modely ve stejné cenové hladině. Na tyto typy fotoaparátů však existuje mnoho srovnávacích testů a tak není problém si je najít na internetu.

Proč není v tabulce u rychlosti fotografování uveden nějaký lepší kompakt? Pořízení snímku má dnes mnoho lepších kompaktů např. pod 0,2 sec. Rychlost blesku 2,8 až 6 sekund?! Se svym Panasonicem FZ50 čekám na nabití blesku necelou 1 sekundu při plně nabité baterii, při horším stavu ­(kdy zbývá cca 1­/3­) baterie cca 2 sekundy. A sekvenci snímání při plném rozlišení ve fine módu mám 2­-2,5 sn­/s, což by v tabulce znamenalo 0,5 sec či 0,4 sec.­(Při snížení např. na 8 megapixelů­) se tato rychlost zvyšuje. A to musím podotknout, že FZ50 nepatři v tomto k nejrychlejším fotoaparátům. Dnešní kompakty udělají např. i více jak 5 sn­/sec, což by v tabulce znamenalo údaj pod 0,2 sec.

Blesk kompaktních fotoaparátů má však dosah jen řádově 3 až 5 metrů, a tak na snímky s bleskem z ochozu stadionu zcela zapomeňte!
-Dosah blesku např. u již zmiňovaného Panasonicu FZ50 je 7m. U externích blesků za cca 15­-20.000 Kč bývá dosah cca 15­-20 metrů, což taky na focení z ochozů zrovna není.

Vestavěný blesk však poskytuje jen velmi špatné světlo ­(a to je důvod, proč některé profi DSLR blesk nemají­), a proto nepočítejte s pěknými snímky a to ani na krátké vzdálenosti.
-Jeden z největších keců, co jsem kdy slyšel! I s vestavěným bleskem se dají udělat nádherné fotky, jen fotograf nesmí být trdlo! Výhoda externího blesku je nesporná ­- možnost odrazu blesku v interiéru, více funkcí časování apod. Ovšem i přes tento fakt je tvrzení, že věstavěný blesk poskytuje jen velmi špatné světlo a neuděláme s ním pěkné snímky ani z malé vzdálenosti, velmi přehnané!

-Nechápu, proč u světelnosti objektivu uvádíte jen ty horší, zatímco u zrcadlovek ty lepší varianty. Např. můj Panasonic FZ50 má při rozsahu 35 ­- 420 mm světelnost 2,8 ­- 3,7. Což je podstatně lepší, než uvedené příklady­(3,5 ­- 4,4­).
U zrcadlovky je uvedeno, že pomocí dvou objektivů není problém zajistit rozsah zoomu 24 – 200 mm o stálé světelnosti 2.8 bez ohledu na ohnisko ­(zoom­). Daní za to není však jen velká a těžká sada DSLR + dva objektivy, ale také cena! Na pokrytí ohniska cca 25 – 75 mm se stálou světelností 2,8 jsem nejlevnější našel TAMRON SP AF 17­-50mm F­/2.8 Di II XR LD Asp.­(IF­) za 12.500 Kč a na pokrytí cca 75 – 225 mm se stálou světelností 2,8 jsem nejlevnější našel SIGMA 50­-150 mm F 2.8 APO EX DC HSM za 17.500 Kč. Takže k těm daním za tento rozsah zoomu při světelnosti 2,8 bych ještě s dovolením přidal 30.000 Kč za tyto objektivy, nehledě na to, že jsou to cca ty nejlevnější při této světelnosti bez ohledu na jejich kvality či neduhy!

Článek mi přijde místy velice nepřesný až nesmyslný a někdy mám dojem, že autor se snaží i za cenu ­"manipulace s informacemi­" ­(u rychlosti fotografování uvedeny snad ty nejpomalejší kompakty, u světelnosti nápodobě­) ­"vyzdvihnout­" za každou cenu zrcadlovky. Ano, jsou lepší, rychlejší atd. , ale nic se nesmí přehánět..

Vynikajúci článok.Sem tam niekto napíše aká je skutočnosť.
Vám sa to podarilo.

Ty DPI, megapixely a rozměry snímku si přepočítejte, máte to špatně.

se v létě na serverech objevují články a seriály tohoto typu. Nic proti nim, ale proč proboha vycházejí tak, aby pointa přišla v době, kdy se většina lidí vrací z dovolených? Jsou páni redaktoři schopni domyslet, že člověku trvá minimálně dva týdny, než si jakž takž zodpovědně vybere typ foťáku, pak foťák týden shání a pak potřebuje minimálně dva týdny, aby se s ním naučil a trochu se s ním sžil ­- a rozcykloval akumulátor­(y­)? Aby byl takovýto článek­/seriál k něčemu, musí končit v půli KVĚTNA, ne července!

Pane Pihane, díky va vaši námahu s popularizací digi, ale v tomto případě vychází hodně nadarmo.