Kompakt od Exakty se čtyřmi megapixely
30.6.2004, Michal Spáčil, aktualita
Již nějakou dobu sledujeme na Digimanii osudy a hlavně produkty značek, které kdysi před lety tvořily obzor všech alchymistů zavřených v temných komorách. Z některých se vyklubali výrobci druhořadých kompaktů, jiní se stále perou o místo slunci. Dnes již podruhé nahlédneme k našim severním sousedům, a to na čtyřmegový kompakt s logem Exakta.
Interpolace přímo ve fotoaparátu nemá nejlepší pověst. Přesto se jí řada německých výrobců nevyhýbá, a tak čtyřmegová EXAKTA DC 4200 umožňuje interpolovat na 5,5 Mpix. Smysl tohoto počínání nám poněkud uniká, ale výrobce asi ví, co dělá. O snímání obrazu se stará CCD prvek o velikosti 1/1.8” a výrobce fotoaparátu se (na rozdíl od řady jiných) nijak netají tím, že jej vyrobila firma Sony. Po zmíněné interpolaci “vypadne” z přístroje snímek o rozměrech 2720x2040 bodů, při normálním čtyřmegovém nastavení je to 2272x1704 bodů. K dispozici je ještě 2Mpix, 1,3Mpix a VGA rozlišení. Nevelká citlivost 100 – 200 ISO je zřejmě zvolena kvůli snaze o nízkou hladinu šumu. Mějme na zřeteli, že CCDčka dnes vyrábí jen pár výrobců a většina kompaktů je vybavena víceméně variantami téhož. Záleží pak jen na autorech fotoaparátu, jak moc jej budou “ždímat” a jakými metodami případně omezí vzniklý šum.
Po vzhledové stránce se EXAKTA, která byla oznámena již v únoru letošního roku, drží typického německého kompaktního designu: zadní strana vypadá jakžtakž soudobě, přední prozrazuje zoufalou snahu o aktuálnost v kombinaci se strnulým designérským myšlením. Jenomže: digitální Exakty jsou určeny především pro německý trh a reagují tedy na jeho potřeby. Kompaktů s “normálním” designem od velkých výrobců tam jistě není nedostatek. Domácí firmy proto vycházejí vstříc tamnímu publiku se specifickými nároky na vzhled fotoaparátu. Analogii můžeme najít třeba v původních německých designech elektrických kytar.
Ovládacích prvků je minimum. Přichází zde ke slovu již zřídka vídané umístění spouště do středu voliče režimů. K ochraně objektivu slouží místo obvyklých zatažitelných lamel posuvný kryt, jaký známe třeba z některých kompaktních Olympusů. Objektiv sám má tradiční trojnásobný zoom a je nepatrně posunutý k delším ohniskům: funguje v rozsahu 38 – 115mm při světelnosti f2,8 - f4,9. Doplňuje jej čtyřnásobný zoom digitální. Zaostřit je možné pouze s pomocí autofokusu, v režimu Makro až od téměř skandálních 15cm, v běžném režimu od půl metru.
Vrátí se jednou staré dobré časy?
Slavné to není s velikostí displeje – 1,6 palce a jeho rozlišením (80.000 pix), ani s dosahem blesku, který je účinný od 0,90 do 2,70 m. Kromě automatiky se zde setkáváme s pěti obvyklými scénickými režimy, kromě nočního portrétu je zde i další režim Noc, který funguje spolu se speciálním módem blesku. Manuální ani poloautomatické režimy zde nenajdeme. Doostřování je možné nastavit ve třech stupních (low, normal, high). Videozáznam je možný pouze v rozlišení QVGA a lze nastavit buď 15 nebo 20 snímků za vteřinu. Ani to není žádná velká sláva. Sympatickou vlastností je vnitřní šesnáctimegová paměť, jinak se snímky ukládají na SD nebo MMC. USB používá starší standard 1.1.
Tento přístroj je podle dostupných informací (kterých o německých kompaktech mnoho nenajdeme) venku zhruba půl roku, kromě čtyřmegapixelového rozlišení však jako by patřil do minulosti poněkud vzdálenější. Na Internetu nenajdeme jedinou recenzi. Nejdůležitější vlastností fotoaparátu je jeho obrazový výstup, a ten posoudit nemůžeme – žádný jsme neviděli. Zveřejněné specifikace však příliš dobře nevypadají. Snad příště.
Po vzhledové stránce se EXAKTA, která byla oznámena již v únoru letošního roku, drží typického německého kompaktního designu: zadní strana vypadá jakžtakž soudobě, přední prozrazuje zoufalou snahu o aktuálnost v kombinaci se strnulým designérským myšlením. Jenomže: digitální Exakty jsou určeny především pro německý trh a reagují tedy na jeho potřeby. Kompaktů s “normálním” designem od velkých výrobců tam jistě není nedostatek. Domácí firmy proto vycházejí vstříc tamnímu publiku se specifickými nároky na vzhled fotoaparátu. Analogii můžeme najít třeba v původních německých designech elektrických kytar.
Ovládacích prvků je minimum. Přichází zde ke slovu již zřídka vídané umístění spouště do středu voliče režimů. K ochraně objektivu slouží místo obvyklých zatažitelných lamel posuvný kryt, jaký známe třeba z některých kompaktních Olympusů. Objektiv sám má tradiční trojnásobný zoom a je nepatrně posunutý k delším ohniskům: funguje v rozsahu 38 – 115mm při světelnosti f2,8 - f4,9. Doplňuje jej čtyřnásobný zoom digitální. Zaostřit je možné pouze s pomocí autofokusu, v režimu Makro až od téměř skandálních 15cm, v běžném režimu od půl metru.
Vrátí se jednou staré dobré časy?
Slavné to není s velikostí displeje – 1,6 palce a jeho rozlišením (80.000 pix), ani s dosahem blesku, který je účinný od 0,90 do 2,70 m. Kromě automatiky se zde setkáváme s pěti obvyklými scénickými režimy, kromě nočního portrétu je zde i další režim Noc, který funguje spolu se speciálním módem blesku. Manuální ani poloautomatické režimy zde nenajdeme. Doostřování je možné nastavit ve třech stupních (low, normal, high). Videozáznam je možný pouze v rozlišení QVGA a lze nastavit buď 15 nebo 20 snímků za vteřinu. Ani to není žádná velká sláva. Sympatickou vlastností je vnitřní šesnáctimegová paměť, jinak se snímky ukládají na SD nebo MMC. USB používá starší standard 1.1.
Tento přístroj je podle dostupných informací (kterých o německých kompaktech mnoho nenajdeme) venku zhruba půl roku, kromě čtyřmegapixelového rozlišení však jako by patřil do minulosti poněkud vzdálenější. Na Internetu nenajdeme jedinou recenzi. Nejdůležitější vlastností fotoaparátu je jeho obrazový výstup, a ten posoudit nemůžeme – žádný jsme neviděli. Zveřejněné specifikace však příliš dobře nevypadají. Snad příště.
