Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Modré, příliš modré,…

15.10.2004, Jakub Kozák, článek
Aberace, chromatická vada, barevné poškození,… Jedná se o chybu při snímání příliš ostrých barevných přechodů – tedy zejména v případech, kdy ostré sluneční světlo osvětluje jinak tmavé oblasti a na jejich hranici se objeví svítivá modrá či fialová barva. Podíváme se, jak si s takovou vadou poradit v programu Zoner Media Explorer 6 a jak si vyhrát s barevnými korekcemi v Adobe Photoshopu 7.
Kapitoly článku:
Ve Photoshopu je práce o něco složitější, protože je nutné ručně provádět barevné korekce, které ZME 6 uschoval pod speciální filtr. V zásadě se jedná o poměrně jednoduchý recept: musíte odstranit sytost nežádoucí barvy. Jak to však udělat, aby zůstaly co nejvěrněji zachovány ostatní barvy? Opět bude záležet na tom, kolik plochy „fialové podobných barev“ na fotografii máte.
Nejprve vyberte z menu Obraz -> Přizpůsobení -> Odstín a sytost (nebo stiskněte CTRL +U) – obr. 7.


Obr. 7

V otevřeném dialogovém okně pak zvolte barevný kanál modrý nebo purpurový. Barevný rozsah, který se bude upravovat, vidíte podle trojúhelníčků a oddělovačů v barevném spektru v dolní polovině dialogového okna (viz obr. 8).


Obr. 8

Teď je ovšem potřeba naše fialová barva zhruba uprostřed mezi modrou a purpurovou. Pro přesnější volbu je vhodné použít kapátko (viz obr. 8) a na obrázku kliknout na nežádoucí fialovou plochu. Poté ručně zmenšete rozsah barev zmíněnými oddělovači a trojúheníčky zmenšete barevný rozsah. Poté snižte hodnotu sytosti zvoleného barevného kanálu na –100 (viz obr. 9).


Obr. 9

Nakonec je samozřejmě nutné provést stejnou úpravu stínů a světel jako v ZME 6. Ve Photoshopu ji najdete v Obraz -> Přizpůsobení -> Úrovně. Hodnoty nastavíte zhruba stejně a vidíte, že výsledek je v podstatě stejný jako v ZME (obr. 10).


Obr. 10

Ve Photoshopu máme však samozřejmě mnohem více možností. Například úprava zeleného listí a keřů. Ve světle slunce bývá zbytečně přesycená, což nemusí být vždy žádoucí. Je tedy na místě použít znovu stejného postupu úpravy sytosti (jako v obr. 8), tentokrát vybrat pomocí kapátka nějakou přesycenou zelenou plochu (nejlépe třeba ten keř vlevo uprostřed) a poté nepatrně snížit jeho sytost (hodnota cca –12). V tomto případě je samozřejmě vhodné barevné spektrum co nejvíce rozšířit (na rozdíl od obr. 9, kde jsme ji zužovali), aby se snižovala sytost všech zelených ploch na obrázku. Je zjevné, že je potřeba odsytit vše od světlounce zelené (skoro až žluté) až po tmavozelené stinné oblasti. Výsledek je potom o něco méně zářivý a tedy přirozenější (obr. 11).


Obr. 11

Na závěr snad jen pár rad. Pokud je chromatická vada jen v jedné oblasti (v našem případě v horní čtvrtině obrázku) a hrozilo by porušení podobné fialovomodré barvy v jiné části fotografie, pak si označte výběrem jen postiženou oblast a úpravy se budou provádět pouze v ní.
Pokud vám odlesk světla vadí i po odbarvení (koneckonců tam stále zůstávají ty šedé plochy), pak se dají postižené oblasti ošetřit ručně pomocí klonovacího razítka. V tomto případě by to však byla práce na několik hodin a bylo by třeba velké opatrnosti.