www.digimanie.cz
>
>

Na hloubku ostrosti prakticky

Na hloubku ostrosti prakticky
, , článek
Hloubka ostrosti je termín, který pravděpodobně mnoho fotografů již slyšelo a asi také tuší, co znamená. Přesto kolem ní panuje řada nejasností a zmatků. Pojďme se na ní podívat ryze prakticky a to jak pro potřeby kompaktních fotoaparátů, tak DSLR.



reklama

Co je to hloubka ostrosti


Aniž si klademe za cíl exaktně definovat hloubku ostrosti, tak se dá zjednodušeně říci, že je to rozsah vzdáleností na scéně, kde se na výsledné fotografii zdá vše ostré. Hloubka ostrosti tedy není žádný fyzikální pojem ale jen a pouze dohoda mezi lidmi vycházející z prostých vlastností lidského oka. Protože společně se zvětšováním fotografie se ale logicky zvětšuje i neostrost, tak se jako referenční velikost fotografie považuje formát cca A4 (30 x 20 cm). A naopak - při pozorování fotografie z větší vzdálenosti se tolerance na neostrost zvyšuje a tak se jako referenční považuje vzdálenost 38 cm (běžné prohlížení „z ruky“).


Hloubka ostrosti je rozsah vzdáleností od vás, kde se na výsledné fotografii jeví předměty ostré.

Závěr – pokud se tedy hovoří o hloubce ostrosti, je to rozsah vzdáleností na scéně, které se na fotografii velikosti A4 pozorované z 38 cm zdají zdravému oku ostré. Na tuto „definici“ jsou kalibrovány i stupnice hloubky ostrosti na některých objektivech a vztahuje se k ní i většina grafů a tabulek.



Hloubka ostrosti je vynikající výrazový prostředek umožňují zaměřit pozornost na to, co má diváka zaujmout. Je to však dar i prokletí. S velmi malou hloubkou ostrosti je totiž kritická přesnost ostření.

Pamatujte ale, že běžný člověk od velkých fotografií, plakátů atd. přirozeně odstoupí a tím se oba faktory (velikost fotografie a její pozorovací vzdálenost) vzájemně zruší. Jinými slovy – na velké obrázky se většinou díváme z větší dálky a tak hloubka ostrosti definovaná pro A4 a 38 cm vyhoví i pro jiné rozměry snímků, pokud od nich divák odstoupí.


Na fotoaparátu


Máme-li tedy za sebou informaci o tom co to vlastně hloubka ostrosti je, tak pro fotografy zní otázka jinak: Jak hloubku ostrosti při fotografování ovlivňovat? Velikost výsledné fotografie či z jaké vzdálenosti ji bude divák prohlížet fotograf většinou předem neví, a tak se pro běžné podmínky neuvažuje – respektive se ponechá A4 a 38 cm.

Při fotografování se potom hloubka ostrosti ovlivňuje 3 faktory:
  • Nastavení clonou
  • Aktuálním ohniskem (zoomem)
  • Vzdáleností, na kterou se fotografuje


Clona


Zavírání clony (zvyšování clonových čísel na displeji fotoaparátu ) hloubku ostrosti zvyšuje, zatímco otevírání clony (snižování čísel) hloubku ostrosti, tedy rozsah vzdáleností kde, je „ostro“, snižuje. S otevřenou clonou se často fotografuje večer a v noci a tak bývá hloubka ostrosti nejmenší. Chcete-li zvýšit hloubku ostrosti clonou, tak nezbývá než clonu zavřít, čímž se ale silně prodlouží expoziční časy. S tím se nedá nic dělat a proto je u fotografů vidět stativ i v situacích, kdy by laik řekl, že je světla dost. Důvod je často právě tento.



Velká hloubka ostrosti je obvykle požadována u krajin, architektury, interiérů, makra atp. a tak je typické hodně až extrémně clonit.


Ohnisko (zoom)


Čím kratší použijete ohnisko, jinými slovy čím méně je objekt přiblížen zoomem, tím je hloubka ostrosti větší. Naopak velmi dlouhá ohniska (teleobjektivy, silné přiblížení typu dalekohled) hloubku ostrosti značně snižují a ta tak může dosáhnout až hodnot kolem 1 cm! Fotografujete-li tedy silným teleobjektivem např. portrét, není problém zaostřit na oči, zatímco nos a uši jsou již rozostřené! Tak mocný je vliv ohniska na hloubku ostrosti!



U teleobjektivů (silné přiblížení zoomem) je hloubka ostrosti obecně velmi malá a může dosáhnout až hodnot kolem 1 cm! Správně zaostřit s tak malou hloubkou ostrosti je proto velmi obtížné.


Vzdálenost


Čím jdete k fotografovanému objektu blíž, tím menší je hloubka ostrosti. U makrofotografie, která se často pořizuje ze vzdálenosti několika centimetrů, je hloubka ostrosti i jen několik milimetrů. Mít např. celého brouka ostrého – od tykadel až po zadeček je tak velmi obtížné a je to možné jen při velmi silném zaclonění.


U makrofotografie je typické snímání zblízka, kdy je velmi malá hloubka ostrosti. Udržet tak celého brouka ostrého je mnohdy i při maximálním zaclonění nemožné.

Logicky může vzniknout otázka, zda z hlediska hloubky ostrosti je tedy lepší fotografovat z dálky teleobjektivem, kdy je hloubka ostrosti např. X nebo zblízka s malým zoomem (širokoúhlým objektivem), kdy je hloubka ostrosti Y. Odpověď je možná překvapivá – je to totiž jedno, protože X=Y a tedy hloubka ostrosti je pro oba typy snímání stejná. Oba vlivy se totiž vzájemně kompenzují.

Přesto je mezi X a Y jeden podstatný rozdíl. Hloubka ostrosti bude sice stejná, ale teleobjektivy mnohem více rozostří pozadí. Jinými slovy - věci v dálce za (ale i před) fotografovaným předmětem budou více rozmazané. Proto chcete-li se pozadí zbavit, použijte spíše dlouhé ohnisko (silný zoom) a fotografujte zdálky než ohnisko krátké zblízka.


Kompakty versus DSLR


Časté nedorozumění týkající se hloubky ostrosti panuje okolo velikosti senzoru. Na vlastní velikosti senzoru ani tolik nezáleží – je totiž skoro jedno, zda výsledná fotografie velikosti A4 „prošla“ velkým či malým senzorem. Na čem ale dramaticky záleží je právě ohnisko objektivu (viz odstavec výše). Aby ale malý senzor „viděl“ to samé jako velký senzor, potřebuje před sebou mnohem širokoúhlejší objektiv (kratší ohnisko). Naopak stejný zorný úhel (stejný kus světa před vámi) u velkého senzoru se zrealizuje mnohem delším ohniskem.

Všimněte si, jak pro dosažení stejného zorného úhlu musí fotoaparát vybavený menším senzorem používat objektivy s kratší ohniskovou vzdáleností. Ty mají ale obrovskou hloubku ostrosti.


A na světě je tzv. přepočet. To, co vás v praxi zajímá je, jak velký kus světa před vámi objektiv uvidí. Zajímá vás tedy jeho zorný úhel. Fotografové i výrobci jsou ale zvyklí uvádět rozsah ohnisek objektivu. Zorný úhel se ale mění s velikostí senzoru a tak je zvykem uvádět rozsah ohnisek (rozsah zoomu) přepočtený na 35 mm film. Potom se všichni domluví (bez ohledu na reálně použitou velikost senzoru v konkrétním fotoaparátu) a údaje jsou srovnatelné.

Z hlediska zorného úhlu je tedy situace vyřešena, to ale nic nemění na skutečnosti, že aby na malém senzoru byl realizován stejný zorný úhel jako na velkém senzoru, musí konstruktér použit mnohem kratší ohnisko objektivu. Tím ale dramaticky stoupá hloubka ostrosti.

Závěr? Čím menší senzor má váš fotoaparát, tím kratší konstrukční ohnisko musí používat a tím má větší hloubku ostrosti. Fotomobily používající extrémně malé senzory a tím extrémně krátká ohniska řádu jednotek milimetrů jsou ostré pořád a tak často není třeba vůbec ostřit (ostřící systém často úplně chybí). To je výhodné jak pro konstruktéry (snadné a levné), tak pro uživatele (vše je stále ostré).

Kompaktní fotoaparáty jsou někde uprostřed. Používají senzory velikosti kolem 5,8x7,2 mm a ohniska objektivů v rozsahu typicky 5 až 40 mm (8x zoom). V principu je tak vše stále ostré, při silném vyzoomování lze však již zárodky rozostření pozadí nalézt. Jejich hloubka ostrosti je ale stále vysoká. Chcete-li tedy dosáhnout malou hloubku ostrosti, je nutné sáhnout po pokročilých kompaktech s velkým rozsahem zoomu - alespoň 7x lépe 10x. Jinak bude vše stále ostré, což sice usnadňuje fotografování, ale snímky jsou poněkud „placaté“ – hlavní objekt i pozadí je stejně ostré.



Typický snímek pořízený kompaktem. Na snímku je vše ostré – což je dar (je snadné zaostřit) ale i prokletí (příliš ostré pozadí na snímku ruší). U kompaktů s malým senzorem a příliš krátkým zoomem to řešení nemá.

DSLR používají senzory o typické velikosti APS-C s rozměry kolem 17x25 mm nebo dokonce senzory velikosti kinofilmu (24x36 mm). Potřebují tak pro stejný snímek mnohem delší ohniska objektivů a mají proto hloubku ostrosti již poměrně malou. Proto fotografovat s DSLR je těžší než s kompakty! To již možná ví mnoho novopečených majitelů DSLR! Mnoho snímků totiž končí vlivem malé hloubky ostrosti rozostřených (o rozhýbání snímku dlouhými časy nemluvě).

Profesionálové, kteří chtějí dosáhnout extrémně malé hloubky ostrosti, sahají proto po velkoformátových fotoaparátech a to buď digitálních nebo filmových s rozměry filmu např. 6 x 9 cm. V takovém případě je ale nutné používat objektivy s velmi dlouhým skutečným ohniskem a tak je hloubka ostrosti velmi malá. Je to krásné, ale těžké.


Závěr


Z výše uvedeného vyplývá, že pokud jste majiteli fotomobilu či kompaktu se zoomem méně než 5x, budete mít na snímku vše stále ostré. To je dobrá i špatná zpráva zároveň. Pro ostatní shrňme situaci přehlednou tabulkou:
Ikona Odkaz na databázi
Chci malou hloubku ostrosti
(rozostřené pozadí)
Chci vše ostré
Zoom
(ohnisko)
Přibližte na maximum
(dlouhé ohnisko např. 200 mm)
Oddalte na maximum
(krátké ohnisko např. 28 mm)
Clonové číslo na displeji
Malé - např. 2.8
Velké – např. 8 či 16
Pozn.: Třetí faktor ovlivňující hloubku ostrosti (snímací vzdálenost) logicky vyjde podle toho, jaké ohnisko nastavíte a co chcete fotografovat.
Autor: Roman Pihan

Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.

Nejnovější články
Leica TL2 má problém s hledáčkem Visoflex, může zničit fotoaparát Leica TL2 má problém s hledáčkem Visoflex, může zničit fotoaparát
Leica má nemalý problém se svým novým CSC fotoaparátem TL2. Ten může využívat externího hledáčku Visoflex, tato kombinace ale není zrovna stabilní. V některých případech totiž může nenávratně poškodit fotoaparát.
21.7.2017,  aktualita, Milan Šurkala
Google uvádí Pohyblivé fotky pro Android Google uvádí Pohyblivé fotky pro Android
Google nyní zveřejnil aplikaci Pohyblivé fotky i pro Android. Díky tomuto prográmku můžete natáčet krátká videa, která se mohou uložit do podoby GIFu, navíc jsou upravena speciální formou stabilizace.
21.7.2017,  aktualita, Milan Šurkala
Adobe Camera Raw 9.12 vylepšuje rychlost pomocí GPU akcelerace Adobe Camera Raw 9.12 vylepšuje rychlost pomocí GPU akcelerace
Nový Adobe Camera Raw 9.12 přináší vyšší rychlost aplikace díky vylepšení GPU akcelerace vybraných efektů. Pochopitelně se rozšířila i podpora nových fotoaparátů a byly opraveny některé chyby.
20.7.2017,  aktualita, Milan Šurkala,  2 komentáře
Nová generace mobilní tiskárny Canon Selphy CP1300 Nová generace mobilní tiskárny Canon Selphy CP1300
Společnost Canon představila novou přenosnou fototiskárnu Selphy CP1300. Novinka přináší např. větší displej nebo Party Shuffle Print pro vícenásobné připojení více mobilních zařízení najednou pro výtisk společných fotografií. 
20.7.2017,  aktualita, Milan Šurkala
Portrétní objektiv Busch Glaukar F3.1 se vrací Portrétní objektiv Busch Glaukar F3.1 se vrací
Máme zde další znovuzrození starého objektivu pomocí kampaně na Kickstarteru. Tentokrát jde o pevný portrétní objektiv Glaukar 97mm F3.1, který vychází z někdejšího Glaukaru 3.1/210 pro 4"×5" fotoaparáty.
19.7.2017,  aktualita, Milan Šurkala,  6 komentářů