D500 byl a je velmi slušný apsc foťák a těžko by se hledal lepší v dané kategorii. Mám za to, že Z50 používá prakticky identický senzor ­(BSI CMOS­) vyjma nějakých tweaků jako fázový AF a optimalizace pro nízká ISO ­(specialita Nikonu­). Nakládání se šumem obstarává procesor­/algoritmus. Příklad: Canon R3 byl na DXO vyhlášen králem nízkého šumu načež následovalo tvrdé vyjádření na DPR potvrzené photonstophoto s verdiktem, že procesor v R3 potlačuje šum bez možnosti vypnutí a na úkor detailů­/dynamiky. Každopádně je škoda, že tyhle mašinky pomalu a jistě mizí...

Mohu poprosit o link k sumu na dpreview? Review k EOS R3 zatim nevyslo.

D500 mema senzor BSI.

A nielen ze za CSC nezastava, ale napr. ohladom moznosti ISO ich ­(stale­) vysoko predci. Aspon neviem o ziadnom APS­-C CSC, ktory by vedel ist s ISO az tak vysoko.

Sedm let starý sensor asi nebude nic extra. Na DxOMark má score 84, to má dnes prakticky jakýkoli CSC APS­-C.

Snímač je staršího data, ale v zásadě na úrovni nejlepších APSC dneška. Rozdíly v reálném použití jsou minimální.

Ehmm... no ani náhodou, takový Sony A6600 z roku 2019 má 82.... a mezi cropy vedou stále s 87 Nikon D7200 z r. 2015 a Samsung NX500 z téhož roku.

Zase důkaz, jak je DxO mimo:

https:­/­/www.dpreview.com­/reviews­/image­-comparison­/fullscreen?attr18=lowlight&attr13_0=sony_a6600&attr13_1=nikon_d500&a­ttr13_2=nikon_d7200&attr13_3=samsung_nx500&attr15_0=raw&attr15_1=ra­w&attr15_2=raw&attr15_3=raw&attr16_0=6400&attr16_1=6400&attr16_2=640­0&attr16_3=6400&normalization=compare&widget=1&x=­-0.5950855312088792&y=­-0.4945912438276859

Nejlepší je Sony a6600, za ním je hned Nikon D500 ­(velmi těsné­), třetí je D7200 a jednoznačně nejhorší je Samsung NX500.

Tak ono by bylo dobré si uvědomit, že to hodnocení na DxO se skládá z více parametrů a šum je jen jedním z nich. Je to komplexní hodnocení snímače na základě více parametrů a ne jen jednoho. Takže ono to tak mimo opravdu být nemusí.

To je sice možné, ale jak jsou ty ostatní parametry důležité pro praxi?

Zatímco šum je zásadní. Když odstraním barevný, zůstane mi tam u toho Samsungu jistě více jasového šumu, než třeba u Sony či u D500 a já bych navíc řekl, že u toho Samsungu jde už o poměrně kritické hodnoty pro zachování drobných detailů. Zatímco ISO 6400 ještě není hodnota trhače rekordů, je to v praxi jistě používaná hodnota.

Pak je také nesmysl vyjadřovat test více vlastností jedním číslem. Já být DxO, pro jistotu bych to tak radši ani neprezentoval právě proto, že to lidi v dnešní uspěchané době převezmou jakožto jediný výsledek testu a pak to prostě vypadá dost hloupě, např. při srovnání s testem z DPreview.

"To je sice možné, ale jak jsou ty ostatní parametry důležité pro praxi? ­"

Tak řekl bych, že např. dynamický rozsah docela důležitý je, ne?

"Pak je také nesmysl vyjadřovat test více vlastností jedním číslem.­"

Proč nesmysl? Je to komplexní hodnocení celého čipu. Že zrovna ty dáváš větší váhu jedné vlastnosti čipu než někdo jiný, neznamená, že to hodnocení je hned úplně špatné ­(i když bych řekl, že by ty váhy mohly být nastaveny trochu jinak­). DxO totiž zveřejňuje i výsledky podkategorií, takže se dostaneš k všem číslům, na kterých je to skóre založeno.

Protože by asi bylo nejlepší, pokud by si každý určil váhu všech vlastností sám.

Ale já to chápu, DxO potřebuje prezentovat a doba nahrává ­"extraktům­" ­- většina požaduje prezentaci hodnocení, přes které prolétne okem a dostane výsledek.

Je to těžké. Lidstvo se prostě v tomto případě zamklo do cely pochybných hodnocení.

Není pravda. DxO v Measurements má grafy, lze porovnávat v grafech 3 přístroje najednou.
Nejdůležitější je šum. Ale pak DR. Protože ukazuje, kdy stíny začnou šumět. Pak barevná citlivost. DR často nemá lineární závislost na ISO. Proto je velmi žádoucí procházet grafy na DxO. Bodové hodnocení DxO mě nezajímá. Ale grafy jsou vynikající.

OK, v pohodě.

Čili jako vhodné řešení se nabízí vkládat do textů např. odkaz ­(na kompletní test či alespoň na jeho klíčové závěry­), ale redukovat hodnocení na jedno číslo je v tomto případě prostě pitomost.

A přitom se to děje, např. zde v této diskuzi jsem se dozvěděl, že nějaké snímače mají hodnocení 82, 84, 87 a 87. K ničemu!

Já si těch bodů nevšímám. Pro mě jsou podstatné grafy závislosti na ISO.

Uz je to tady zase. DxO je vynikajici, jen se musi problematice rozumet. Coz jaksi u Vas neshledavam. U DxO neni ppdstatne to jedno cislo, ale jednotliva mereni a grafy zavislosti na ISO. S tim se pracuje.

Podíval jsem se na DxO.
Podle grafů DR je vidět, že NX500 má o 1EV horší.
https:­/­/www.dxomark.com­/Cameras­/Compare­/Side­-by­-side­/Samsung­-NX500­-versus­-Nikon­-D7200­-versus­-Nikon­-D500 _1007_1020_1061

"... to má dnes prakticky jakýkoli CSC APS​­-C­"

Na dpreview som si dal vedla seba Nikon D500 a Sony a6600, a hned bolo pekne vidno, ze D500 je na tom na vysokych ISO lepsie. Sony a6600 malo v rawe vyraznejsi a hrudkovitejsi sum, a jpgy malo viac rozbite. Nikon D500 mal sum nizsi a jemnejsi, a jpgy cistejsie. D500 ma sice menej pixelov, ale ten rozdiel 21 voci 24 MPix zase nie je az tak velky, aby ospravedlnil vyraznejsie hrudy v sume pri a6600. A ked este uvazim ze D500 je o tri roky starsi, tak si myslim ze CSC maju co dohanat.

Porovnavat jpg je uplne mimo. U techto pristroju se foti do rawu. Takze se stahnou rawy, konvertuji se v tom, co mam a teprve tiffy se provnavaji, co z nich jde vytahnout. Chce to trochu znat teorii.

Rawy boli asmozrejme prve co som porovnal.
Ale nemyslim si ze jpg je uplne mimo. Tie fotaky ponukaju aj jpg, tak bolo zaujimave pre uplnost porovnat aj tie.

Fotografovat do jpeg znamená využívat pouze zlomek schopností přístroje. Rozhodně bych nevybíral foťák podle toho, co vypotí do jpeg. A ani si nepamatuji, že bych někdy použil jpeg, a to i z FUJI.

Navíc je rozdíl mezi jednotlivými raw konvertory. Např. vezmu­-li si z dpreview rawy FUJI a vyvolám je v poslední verzi Capture One, vypadají daleko lépe, než to, co je v dpreview. Přitom u jiných přístrojů to zlepšení není tak výrazné. Např.

Fuji X­-T20, X­-T30, X­-T2, X­-T3, X­-T4, Sony A6400 a dalsi.

Plno CSC zaostava za D500. Ovsem neni to osina.

Je to osina, protože třeba u Nikonu se prostě odkleplo, že odteď budou jenom CSC a dále platí, že:

1­) D500 je dost dobrá.

2­) O DSLR by zájem byl, vím to.

3­) Pentax je v mnohém ­"jinej­", proto ho řada zájemců o DSLR vylučuje.

Čili D500 je pro současnou korporátní strategii Nikonu v podstatě nepříjemnost.

1, To asi ano
2, Co je to ­"zájem­". Ono jde o to, jak velký ten zájem je. Vysvětloval jsem ti to už několikrát. V roce 2016 se prodalo 8,3 mil. DSLR. V roce 2017, kdy byly DSLR pořád aktivně vyvíjeny, 7,6 milionu. I v roce 2018 ještě vycházely nové DSLR ­(takže argument o tom, že by neexistovaly novinky, neplatí­), a jsme na 6,7 milionu. 2019 ještě před covidem jsme na 4,4 milionu... Zájem klesá dlouhodobě a přestává mít smysl vyvíjet nové modely pro stále zmenšující se skupinu lidí. Tohle zkoušelo už mnoho firem, které pak zanikly, zbankrotovaly...

Tady právě nemám na mysli vývoj, D500 mizí z regálů, o to jde. Čili stačí jen ponechat výrobu a přístroj v ­"regálech­".

Mám to chápat tak, že vedení Nikonu se v D500 spletlo, a proto je to osina ­(pro vedení Nikonu­)?

Ne, jde o kvalitu toho přístroje. Kdyby byly DSLR obecně někde na úrovni nějakého ­"shitu­" např. typu Canon 2000D, tak nad tím každej mávne rukou a přejde k CSC, když tento směr určil výrobce.

Jenomže přesně takhle to není. Je to tak, že na jedné straně stále zůstávají zájemci o DSLR a na druhé straně v této kategorii vznikly přístroje typu D500, čímž se D500 stává pro Nikon mimořádně nepříjemným ­(osinou v zadku­), protože by o něj jistě byl zájem, ale existence D500 není v souladu s aktuální korporátní strategií ­(Nikon ­"tlačí­" CSC­).

A proto bych spíš volil svobodnější strategii výběru, než do někoho něco tlačit, o co třeba nemá zájem.

Nemohu souhlasit. Firma, aby přežila a rozvíjela se, potřebuje dělat racionální a daty podložená rozhodnutí. Je­-li o něco zájem a je­-li ziskové za cenu prodeje přístroj vyrábět, firma začne vyrábět. Pokud nemá ziskovější alternativu. Jenže to by pak nešlo o osinu.
Prezentujete tu nějaké emotivní postoje, kterými kdyby se firma řídila, velmi brzo by zkrachovala.