prave ze diky vaze se daji udrzet delsi casy

a už si to měl 1­/2, 3­/4 dne na krku a kabelu na rameni ­)­)­)­)­)­)­)­)
znám to, instalatérská nebo fotobrašna, to bylo buřt, obojí 20 kilo ­)­)­)­)­)­)­)

jj měl znám to.
Fullframe plus 150­-600mm plus nějaký objektivy k tomu ­(motokros, závody do vrchu atd.)

Určitě lepší CSC má FUJIFILM. Navíc snímače jsou někde jinde.

No problem, stačí nasadit příslušnou redukci. ­(FF skla na MFT použít jdou, opačně ne­).

asi jste nepochopil o čem mluvím :­-)

Souhlasím. Teď z fleku mě napadají hned tři alternativní výrobci, kteří dělají F1.0 objektivy pro MFT s manuálním ostřením. Myslím si, že takto to bohatě stačí.

Např. Voigtlander Nocton. ­(0,95­).

já MF objektivy nepovažuji za plnohodnotné, jejich použití je v praxi prostě dost omezené. Na jiném fóru se řeší, že ty Olympus objektivy co mají F1,2 ve skutečnosti totiž kvůli složité optické konstrukci propouštějí množství světla odpovídající cloně 1,8 ­(Transmission­) a jsou na tom obecně hůře, než jiné objektivy s F1,4, tak jak by pak asi dopadly objektivy s F1,0 ? Podle mě to na tak malém snímači úplně postrádá smysl, hnát se za ziskem světla a malou hloubkou ostrosti. Olympus by se měl soustředit na teleobjektivy. Mimochodem Olympus prodal přece jen fotografickou divizi, ale optické si nechal, ne? Takže nový majitel fotodivize Olympusu si teď bude muset objektivy nechávat vyrábět. https:­/­/www.dxomark.com­/Lenses­/Compare­/Side­-by­-side­/Olympus­-MZuiko­-Digital­-ED­-45mm­-F18­-on­-Olympus­-OM­-D­-E­-M1­-Mark­-II­-versus­-Sigma­-30mm­-F14­-DC­-DN­-C­-Micro­-43­-on­-Olympus­-OM­-D­-E­-M1­-Mark­-II­-versus­-Olympus­-MZUIKO­-DIGITAL­-ED­-25mm­-F12­-PRO­-on­-Olympus­-OM­-D­-E­-M1­-Mark­-II 532_1136_1691_1136_1774_1136

To je obecne zname, ze mnozstvo svetla prechadzajuce objektivom je vzdy mensie, nez by sa ocakavalo podla deklarovanych clonovych cisel F. Ved preto niektore objektivy ­(hlavne pre video­) uvadzaju aj cislo T* :­)

Na jednej strane, realnych F1.8 namiesto deklarovanych F1.2 a nasledna nutnost navysenia ISO alebo casu o polovocu je na fotografa uz hodne velky ­"podraz­" ­(to uznavam­) ale zase na druhej strane, nie vzdy to musi vadit. Napriklad ak fotim pri dobrom svetle, kde cas ani ISO nie su kriticke, a ide mi hlavne o hlbku ostrosti, tak sa mozem spolahnut, ze ta hlbka bude presne taka ista ako by spravilo F2.4 na FF a ze to ma z hladiska prepustania svetla nejakych realnych F1.8 ma vobec nemusi trapit.

Dalsi dovod, preco nie je pravda, ze taketo objektivy postradaju zmysel, je cisto prakticky. Niekto mi moze povedat, ze F2.4 na FF mi urobi ovela lepsiu sluzbu nez F1.2 na MFT, co samozrejme nepopieram, ale zase na druhej strane, nie vzdy sa mi chce nosit X­-kilogramovu fotovybavu s FF telom za Y­-tisic eur ­(vratane dlhych objektivov­). Mala a ovela lahsia vybava s nejakym vreckovym MFT a nemu zopar objektivov ­(vratane tele a tohto F1.2­) bude castokrat ovela praktickejsia a jej kvalita vystupu bude pre bezne pouzitie stale dostatocna.

Až na to že všechny tyhle Olympusácké objektivy f 1.2 jsou výrazně dražší než FF objektivy f 1.8 a ani hmotnostně nejsou lehčí ba naopak.
Kdybych měl naskládat do brašny 3x tyto skla s f 1.2 ­(17, 25, 42.5 mm­) + tělo např. OMD­-EM1 III jsem na cca 1,8 kg při ceně 134.000,­-Kč
V porovnáním s tímto má např. Sony A7III + 3x FF f 1,8 ­(35, 50, 85 mm­) jen 1,5 kg. Cena 90.000,­-Kč
A dokonce i obdobná sestava FF DSLR Nikon D780 s 3x f 1,8 ­(35, 50, 85 mm­) je lehčí ... 1,68 kg při ceně 92.000,­-Kč
O optická kvalita? Myslím, že se je potvrzuje nesmyslnost těchto předražených m4­/3 hraček.
https:­/­/www.dxomark.com­/Lenses­/Compare­/Side­-by­-side­/Olympus­-MZUIKO­-DIGITAL­-ED­-25mm­-F12­-PRO­-on­-Olympus­-OM­-D­-E­-M1­-Mark­-II­-versus­-Sony­-FE­-50mm­-F18­-on­-Sony­-A7R­-versus­-Nikon­-AF­-S­-Nikkor­-50mm­-F18G­-on­-Nikon­-D750 1774_1136_1701_917_435_975

Pozor, ja som pisal o sadach, obsahujucich aj teleobjektivy. Cize povedzme aspon do takych 500 az 600 mm ­(v pripade MFT samozrejme 200­-300 mm­). Tam sa vahy hned obracaju v neprospech FullFrame.

Nemyslím, že těch tvých ­"až­" 500­-600mm je běžná výbava většiny fotografů, ale budiž.

pevná skla:
m4­/3 Olympus 300­/4 ... 1270g, cena 73 tis.
m4­/3 Panasonic 200­/2,8 ... 1245g, 70 tis.
FF Nikon 500­/5,6 ... 1460g, 93tis.

Takže kde je těch tvých x­-kilogramů?

Jediné, co částečně podporuje tvé tvrzení jsou dlouhé nesvětelné tele­-zoomy jako Olympus 75­-300­/4,8­-6,7 nebo Panasonic 100­-300­/4­-5,6 s váhou kolem 500g a cenou kolem 15 tis. Takové ­"ekvivalentní­" objektivy na FF se světelností f 8­-13 opravdu žádné nejsou a při potřebě těchto dlouhých ohnisek se musíme poohlédnout po nějakém objektivu typu 200­-500­/5,6 či 150­-600­/5­-6,3 s hmotností kolem 2kg při cenách 25­-40tis. Na druhou stranu ale není žádný 300mm tele­-objektiv pro m4­/3 s f 2,8, aby se dal dorovnat hendikep toho malého snímače.... Jo byl vlastně 300­/2,8 na staré 4­/3 DSLR, s váhou 3,3kg a cenou cca 200tis.

Pokud mi ale stačí na běžné focení maximálních 300 mm na FF tak situace se opět obrací.
m4­/3 Olympus 40­-150­/2.8 ... 880g, cena 36 tis.
FF 70­-300­/4­-5,6 ... cca 700g, cena 13­-15tis.
Ano, můžu sice na m4­/3 nasadit něco s f 5,6 na dlouhém konci abych ušetřil pár set gramů, ale jaksi to už zase nebude ekvivalentní...

No, mohl by se obtěžovat dát fázové ostření do všech modelů. Nechápu, proč je to jenom v M1 a nově ještě v M5. A na ostatní hází chrchel.

Mně by se líbil nástupce E­-M5 s 20­-24 mpix snímačem ideálně se stejnou technologií jako snímač ze sony A1 ­- superrychlé vyčítání, schopná elektronická závěrka ­(na focení na krátké časy­), spousta PDAF bodů, dále kvalitní EVF ­(aspoň 3,69 mil. bodů­). Jinak tělo by mohlo klidně zůstat stejné, jako u současné generace. Ze softwaru by mohli zapracovat na AF algoritmech ­(něco jako real­-time tracking od Sony by bylo fajn­), přidat všechny featury z E­-M1 mIII ­(hlavně live ND a starry­-sky AF­). Akorát nevím, jestli by to bylo pro OM Digital výhodné, protože pak už by se mi hledal důvod k dalšímu upgradu asi těžko...

Panas ohlásil na příští rok 50 Mpx senzor, vyrobený novou technologií, která vylučuje ,,patlání­" obrazu.

Patlanie je problemom az v postprocessingu ­(bayerova interpolacia, odsumovanie­). Snimac sam o sebe z principu nema ako patlat.

Busy má samozřejmě pravdu. Mohl bys to nějak upřesnit? Jak by měl být postproces realizován, aby to ­"nepatlalo­"?

Tím ,,patláním­" myslím to, že světlo, dopadající na čočku na čipu se částečně odrazí na vedlejší čipy. Tento problém je možno řešit buď zvětšením plochy čipu, přesněji řečeno, šířkou mezery, mezi jednotlivými buňkami, nebo vytvořením jakési ohrádky, které toto odražené světlo vrátí zpět na buňku.

ano, jeho mašiny fungují i po 300.000 snímcích ­)­)­)­)­)­)­)
E3 mám od doby co vyšla, tisknu plachty 50x70cm, nejedna fotka se s úspěchem účastnila soutěží PSA, FIAP a v knihovně mám 16 katalogů ve kterých je moje jméno ­)­)­)­)­)­)­)

Ehm, tak zrovna E3 je ještě DSLR a ty už Olympus cca 10 let nevyrábí ;­-­).

E3 to už je pěkný stařeček ;­-)

stařeček, stařeček, co to je ,,stařeček,, OM 4 mám eště od bolševika a magnola je o rok starší jak já ­)­)­)­)­)­)­)­)

mechanicky fotoaparat nejde srovnavat s elektronickym ktery starne mnohem rychleji ;­-­)
ja mam starecka canon 400d ­(2006­) a take stale funguje

Ale to jenom proto, že to výrobci sekají jak ­"Baťa cvičky­". Jakmile vymyslí nějaké drobné vylepšení, už je to důvod pro představení nového modelu.

Několik posledních let u levných kompaktů se dokonce neslo v duchu, že v podstatě nevylepšovali vůbec nic, ale přesto vydávali stále nové a nové modely.

Jsou toto skutečně důvody k tomu, abychom mohli objektivně tvrdit, že něco stárne rychleji, než dřív?

Stárnou jen šmejdy. Kvalitní věci vyzrávají, stejně, jako víno.

Není, dokud bude MFT dělat i Panasonic.

No otázka je jak dlouho je bude dělat a na koho budou cílené. Do MFT jsem přes 10 let investoval celkem dost, ale budoucnost vidím čím dál komplikovanější a vůle s tím pokračovat je čím dál menší.
Ono se MFT rozpadá do několika kategorií:
* stylový malý foťák s výměnnými pancake objektivy: člověk může mít pevné ohnisko, rozumnou světelnost nebo nějaký skládací zoom a nic moc světelnost. Problém je, že foťák není až tak malý jak kompakt ­(třeba RX100­) a dva pevné objektivy už ten foťák dost prodražují
* video ­- se stabilizovanými objektivy nebo IBIS je za mě fajn, ale nevím jak je na tom konkurence.
* malý systémový foťák na všechno ­- ok, ale moje G80 tohle splňuje částečně ­- foťák není nějak znatelně menší nebo lehčí než Sony A7III, ale s IBIS, gripem a rozumnou ergonomií by podle mě tělo mělo mít právě tuto velikost. Výhodou jsou lehčí a levnější objektivy ­- do doby, než někoho napadne dělat u FF objektivy s papírově příšernou clonou jako 5,6­-8 a dobrou optickou kvalitou. Jenže ono to nejspíš bude váhově, velikostí a cenou podobné jak 2,8­-4 u MFT, kde se to bere jako dost dobrý. A na focení přírody to je perfektně dostačující. A když k tomu člověk přihodí nějaký 35­/50mm objektiv s clonou 2, tak to bude pro MFT konkurence jak prase a navíc s možností systém upgradovat a foťáky typu Panasonic G9 a PanaLeica objektivy to totálně zabije.
Jediné co vlastně hraje pro MFT jsou lehké teleobjektivy, takový 45­-150mm s váhou asi 200g je super.

Osobně mi MFT nesedí. Buď minimum pro seriozní focení je APS­-C. Jednopalcové pro zbytek, pokud není lepší mobil.

Jediné, co je opravdu mrtvé, jsou DSLR. A ten nový Pentax na tom nic nezmění. Bude to nejspíš poslední DSLR, které se bude prodávat a ještě jen v pár kouscích.

V podstatě si myslím totéž, ale je tu přeci jenom jedno ALE:

Kdyby se Pentaxu nějakým zázrakem podařilo něco podobného, co Leice, tak vývoj DSLR prostě poběží dál, neboť vlastně dálkoměr je něco podobného ­- také starší a technologicky překonaný princip, přesto Leica stále vyvíjí nové modely v této kategorii.

Leica je záležitost pro snoby, Pentax pro fotografy a to ještě jen některé. Takže srovnáváš nesrovnatelné. Jak myslíš, že by dopadli všichni ostatní, kdyby začali zákazníkům nutit monochrome dálkoměry?

No, je to srovnatelné v tom, že v obou případech jde o překonané technologie, které ovšem na trhu zůstávají a jejich výrobci vyvíjejí nové modely. Samozřejmě jasně, Leica prodává za XY násobné marže, než Pentax, ale zase na druhou stranu Pentax se může spokojit s XY násobně nižším ziskem. Jde tedy jen o to, aby Pentax prodal tolik kusů, aby to negenerovalo ztráty, ale alespoň nějaký malý zisk, což si myslím, že asi bude zázrak, ale třeba se to Pentaxu nějak podaří.

"Leica prodává za XY násobné marže­"

Jaké myslíš, že jsou?

"Pentax se může spokojit s XY násobně nižším ziskem­" ­"Jde tedy jen o to, aby Pentax prodal tolik kusů, aby to negenerovalo ztráty­"

Jenže to právě generuje a za poslední dobu docela brutální ­(­-13 až ­-16% podle období, které zvolíš­). Takže žádná marže, žádné zisky. Peníze to nepřináší, ale odplavuje pryč z firmy. Je to bohužel kolonka Other, kam patří vše, co se jinam nevešlo. Průmyslová optika, elektronické komponenty, 3D tisk, medicínská zařízení, finanční­/leasingové služby a do toho všeho ještě fotoaparáty a objektivy. Takže vlastně netušíme, jak jsou na tom právě fotoaparáty. Nicméně, celé tohle je asi 8krát menší než fotografická část fotografické divize Canonu ­(ta má i tiskárnovou část­).

"jde o překonané technologie, které ovšem na trhu zůstávají a jejich výrobci vyvíjejí nové modely­"

Takže co se pravděpodobně stane? Buď to skončí ­(mířit to na mainstream to neuživí­), nebo se z toho stane retro ­"cool­" stylová věc s odpovídající cenou. Možná to Ricoh bude dotovat z jiných divizí, ale protože na tom zas tak zázračně není, tak nevím, nevím. Za poslední čtvrtletí měl jen 0,2% zisk a za posledních 9 měsíců 2,5% ztrátu.

"Jaké myslíš, že jsou?­"

Nevím, jaké jsou, ale budou opravdu veliké. Jsou tam pochopitelně příčiny, kvůli kterým produkce Leicy bude dražší, než v případě ­"běžných­" výrobců fototechniky ­(dramaticky menší objem výroby, patrně výroba na ­"stole­", nikoliv na lince atd.­), ale ty prodejní ceny... ty se pohybují v násobcích cen obdobných ­(např. že jde o FF­) přístrojů jiných firem.

"Jenže to právě generuje ­(ztráty­) a za poslední dobu docela brutální...­"

Tak tušil jsem něco takového, proto jsem také psal o zázraku. V tom případě Pentax na Leicu zřejmě nenaváže a svět se tedy s DSLR brzy definitivně rozloučí. Já osobně z toho radost nemám. Už tak slabá diverzifikace ještě více splaskne, tentokrát o DSLR. Zákazník tím jenom může ztratit, nic jiného.

"Nevím, jaké jsou, ale budou opravdu veliké.­"

Tak to schválně zkus odhadnout. Kolik má Leica na jednom kuse peněz v procentech?

Procenta vyjadřují podíl z velkoobchodní ceny.

Těla:

Středoformáty ­- min. 60%.

M10 sběratelská série ­- min. 60%.

M10 klasika ­- min. 40%.

Zbytek produkce v průměru tak kolem 25%.

Objektivy:

V průměru kolem 50%.

Ooooh, tak to se pak nedivím, že máš názory, jaké máš. To snad nemůžeš myslet vážně, že by Leica mohla mít 50% marži na fotoaparátu. To platí pro hrubou marži, která bere do úvahy jen materiály a cenu produktů, tedy bez nepřímých fixních nákladů. To přeci zdaleka není vše. Pořád tentýž zásadní problém. Ta firma prostě MUSÍ někde vzít na ty fixní náklady. MUSÍ. Cena produktu není dána jen a pouze materiálem.

Tak se na to podívejme. Příjmy: za vše 299 mil. EUR ­(fotoaparáty 213, dalekohledy­/sportovní optika 30, podpora 6, licence a další 49­). Náklady: 140 mil. EUR za materiál ­(materiál dělá 47 %­), platy zaměstnanců 62 mil. EUR ­(21 %­), investice do vývoje, nástrojů, výroby, kanceláří, SW,... 25 mil. EUR ­(8 %­), a mnoho dalšího. Třeba jen prodej a marketing, bum, dalších 23 mil. EUR v tahu ­(8 %­). Nájem a výstavba 9,5 mil. EUR pryč... ­(3 %­) A zjistíš, že Leice z těchto 299 mil. EUR zbylo 27 mil. EUR. Takže žádných 50 %, ale 9 %.

Ano, materiál pro výrobu fotoaparátu za velkoobchodní cenu 150 tisíc bude v ceně 70 tisíc Kč­/kus, ale nesmíš zapomenout na platy zaměstnanců ­(rozpočteno 31 tisíc Kč­/kus­), investice­/vývoj ­(12 tisíc Kč­/kus­),... a Leica má nakonec z každého takového fotoaparátu asi 13 tisíc Kč. 50 %... to jako opravdu nee. Fixní náklady, fixní náklady, fixní náklady. Kolikrát to tu budeme ještě opakovat? Fixní náklady, fixní náklady, fixní náklady.

Leice z ceny fotoaparátu zbude asi 9 % ­(údaje z 2018­-2019)

Dobrá, dobrá, ale nemůžeme přistupovat k fixním nákladům jako k nějaké modle. Co si budeme povídat, dnes se podniky interně docela dost ­"mafianizují­", na rozpočty firem je přisátá armáda pijavic atd. Kdyby tahle železná koule na noze odpadla, fixní náklady by jistě byly nižší a zisk dramaticky vyšší.

Zatímco ceny materiálu apod. určuje dodavatel a s tím firma nic neudělá, resp. může to ovlivnit jen kosmeticky.

To snad není možné... Firmy si hlídají vlastníci, akcionáři. Aby peníze neutíkaly někde. K tomu jsou externí audity, atd... Samozřejmě, že ceny materiálu neurčuje jen dodavatel, ale jde o vzájemné vyjednávání, o trh.

Představy totálně mimo realitu.

Fixní náklady jsou naopak ty, jejichž výše se s objemem produkce nezvyšuje přímo úměrně ­(např. náklady na osvětlení výrobní haly budou stejné, ať za jeden den vyprodukujete 50 nebo 200 ks výrobků­). Fixní náklady mají většinou podobu režijních nákladů a z jejich povahy vyplývá, že jedinou cestou k jejich snížení je jejich zefektivnění – tzn. zvyšovat objem produkce za stávajících fixních nákladů ­(pokud v hale vyrobíte více výrobků, osvětlení sice levnější nebude, ale náklady na osvětlení na jeden výrobek budou ve výsledku nižší než při menším objemu produkce­).

"To snad není možné... Firmy si hlídají vlastníci, akcionáři. Aby peníze neutíkaly někde. K tomu jsou externí audity, atd.­"

To je dost naivní tvrzení. Takhle by to fungovalo v realitě tvrdé měny ­(tvrdých peněz­), ale na té současný svět vystavený není. Inflační měna vysílá do trhu řadu zkreslených informací, zejména pak o cenách čehokoliv. Tohle obrací úplně naruby v podstatě celý trh. V takovém světě může firma podléhat různým kontrolám, ale ve skutečnosti je to jedno. V takovém světě i přes různé kontroly je možné, že se ve firmě chovají, jako by jim pečená kuřata létala rovnou do úst. Musíte si uvědomit, že ­"tištění­" peněz umožňuje poskytovat úvěry fakticky do nekonečna a tak máme na trhu řadu firem, kde v případě tvrdé měny by zaznělo něco jako: Sorry, už Vám půjčit prostě nemůžeme anebo by to bylo za tak velkou cenu, kterou by se v té firmě nikdo neodvážil schválit. Tento problém v realitě inflační měny zcela odpadá. Ekonomika je v ní fakticky postavená na ochotném poskytování úvěrů a jejich cena se fakticky nezvyšuje, spíše dokonce snižuje.

Pokud Vám tohle ekonomické zdůvodnění připadá příliš abstraktní, doporučuji zdůvodnění sociologické. Dejte na Youtubu hledat ­"dekadence morálky­" vyjede Vám hned na prvním místě rozhovor s panem Petrem Hamplem ­(kanál ­"Cesty k sobě­"). To je takový úvod do problematiky, který velmi doporučuji.

"Samozřejmě, že ceny materiálu neurčuje jen dodavatel, ale jde o vzájemné vyjednávání, o trh.­"

Ano, jistě. Ale v okamžiku, kdy firma vybere nějakého dodavatele, už tu cenu určuje jen ten jeden dodavatel.

Sorry, ale tohle jsou totální bláboly 5letého dítěte.
Míchat monetární politiku, tedy makroekonomii a mikroekonomii, tímto způsobem bez základních znalostí, to chce buď hodně odvahy nebo o tom vůbec nic nevíte.
Tady opravdu nemá cenu jakkoliv argumentovat.

"V takovém světě i přes různé kontroly je možné, že se ve firmě chovají, jako by jim pečená kuřata létala rovnou do úst. Musíte si uvědomit, že ​­"tištění​­" peněz umožňuje poskytovat úvěry fakticky do nekonečna­"

Prosím tě, podívej se už někdy na hospodaření firem. Tam máš rozepsané všechno včetně dluhů, které akcionáři sledují velmi bedlivě. Takže úvěry donekonečna si ty firmy ­(obzvlášť pokud nehovoříme o startupech­) neberou. A Leica opravdu není startup, kde se kvůli začátku podnikání počítá s tím, že napůjčované částky budou velmi vysoké vzhledem k tomu, jakou má ta společnost aktuálně hodnotu a majetek.

Firma není státní sféra, kde si můžeš vyrábět peníze, ­"jak se ti zlíbí­". Nepleť to dohromady. Firmy fungují jinak než stát. Firmy totiž fungují s vlastními penězi a penězi akcionářů. Těmi penězi, které jim byly dobrovolně dány. U státu ty daně moc dobrovolně nedáváš. Stát nepotřebuje být efektivní. Firmy efektivní být musí. Doslova zoufale musí být efektivní. Jinak nepřežijí ­(pokud si tedy stát neusmyslí, že jde o natolik důležitou výjimku a firmu, že ji půjčí ­- viz americké automobilky­).

"Ale v okamžiku, kdy firma vybere nějakého dodavatele, už tu cenu určuje jen ten jeden dodavatel. ­"

Dodavatele lze vyměnit. A děje se to naprosto běžně, pokud opravdu nejde o jediného výrobce na světě. Navíc je také otázkou, kdo je ten silnější. Dodavatel totiž zdaleka nemusí být vždy ten silnější, naopak si ceny klidně může diktovat odběratel ­(krásnou ukázkou jsou supermarkety, nebo snad máš pocit, že to jsou vždy jen dodavatelé zboží do supermarketů, kdo si diktují ceny?­) To by se ti asi nejeden dodavatel pěkně vysmál.

Cituji:
"Firma není státní sféra, kde si můžeš vyrábět peníze, ­­"jak se ti zlíbí­­"

Stát nevyrábí peníze. Stát ani netiskne peníze, na to pozor. Pokud jde o postupný růst peněžní zásoby v důsledku úvěrů, je to díky úvěrům komerčních bank.

"Tisk peněz­" mohou dělat v podstatě jen centrální banky. Ovšem ty mají vedení naprosto nezávislé na státu.

Stát získává peníze pouze 2 způsoby. Daněmi a půjčkami, zpravidla na finančních trzích. Tedy od finančních ­(soukromých­) institucí. Nákup státních dluhopisů centrálními bankami ­- to je obrovský problém, pokud se děje ­(v ČR nikoliv­). Ale to je jiná samostatná diskuze.

Ano, řekl jsem to špatně. Chtěl jsem naznačit to, že fungování a hospodaření soukromé firmy je výrazně odlišné od fungování a hospodaření státu ­(např. v tom, jak se zodpovídají za hospodaření, což souvisí s tím, jak efektivní si mohou dovolit být­), také bych byl opatrný s tím půjčováním a ­"vyráběním­" peněz.

V podstatě jste to popsal dobře.

Veřejnoprávní sféra, omezme na stát ­- své peníze si vždy vybere daněmi, apod. Lidé jsou v pokušení přesměrovat státní peníze do své kapsy skrze ledacos. Nakládání se státními penězi hlídá volič. Nicméně musí aspoň trochu věci rozumět. Vrcholem je česká cesta způsobená totální stupiditou většiny českých voličů zvolením Babiše, jehož firmy jsou závislé na penězích od státu a EU. Takže státní peníze zde končí v soukromých firmách, přičemž vlastník si hlídá, aby pramen nevyschnul. Takže daněmi zvětšujeme Babišův soukromý majetek. To prostě nemůže dopadnout dobře.

Soukromé obchodní firmy ­- prostě musí generovat zisk. A nejen to ­- dostatečně vysoký, protože ziskovější firmy je mohou zničit, pohltit...Základem zisku je, aby tržby byly co největší a náklady co nejmenší. Pokud firma negeneruje zisk, nemůže přežít. Zde je zisk problém vlastníka. Aby si ho uhlídal. Špatným vlastníkům většinou firmy zkrachovaly.

Jaké modle? Fixní náklady jsou prostě problém. Jen materiál ­(ten fixní není­) ti dělá 47 %, s platy zaměstnanců ti jsi na 68 % nákladů. Kde tam máš jaké pijavice? Vývoj máš dalších 6 %. Jsi na 74 %. Tam máš jaké pijavice? Vývoj je fixní náklad. Už tady máš prostor maximálně pro 26% marži a to jsi jen nakoupil materiál, zaplatil lidi a vývoj.

Jenže potřebuješ software, aktualizovat výrobní zařízení, testovací zařízení, potřebuješ nakoupit­/udržovat věci do kanceláří od tiskáren přes židle až po papír do tiskárny a kancelářské sponky, to jsou další 2 %. Co tady chceš dělat? A i kdybys tu ušetřil, tak je to nic proti jiným nákladům. Potřebuješ investice do prodeje a marketingu, zajistit provoz těch Leica Stores, řešit podporu, reklamace, servis, nájmy těch prodejen, energie, dopravu, právní služby, počítat se ztrátami na měnových kurzech, amortizaci,... A takhle se dostaneš na 91 %. Kolik tam chceš ušetřit? Kde tam jsou pijavice? Možná by se to dalo zefektivnit a dostat se z 91 % třeba na 88 %, ale stále se nedostaneš na 50 %. Nemáš jak, když jen materiál ti dělá skoro 50 % a další pětinu ti tvoří platy.

Uvědom si, že kdyby Leica zlevnila své ­"předražené­" fotoaparáty jen o 15 %, tak už je ve ztrátě. Asi nebudeme předpokládat, že se s 15% snížením ceny znatelně zvýší prodeje. Když si někdo Leicu nekoupí za 150 tisíc, tak si ji pravděpodobně nekoupí ani za 130.

Buď prodáváš luxusní zboží v malém objemu a fixní náklady při malém počtu kusů rozpouštíš ve vysoké ceně ­(Leica­), nebo prodáváš levné zboží ve velkém objemu a fixní náklady rozpouštíš po kouscích ve velkém počtu kusů. Buď prodáváš high­-end v high­-endových počtech nebo low­-end v low­-endových počtech. Ale nemůžeš prodávat low­-end v high­-endových počtech. Krásnou ukázkou jsou kompakty nebo třeba telefony některých firem. LG teď uzavřelo svou divizi telefonů. Prodalo 23 milionů kusů za rok. Určitě je neprodávalo pod výrobními náklady. Ale bylo to velmi málo kusů na to, aby to dokázalo pokrýt ty fixní náklady, a tak byla divize 6 let po sobě ve ztrátě.

Naopak pěknou ukázkou toho, kdy se podaří prodávat high­-end v low­-endových počtech, je Apple. Ta firma je vynikající, co se týče toho, že dokáže prodávat low­-endové počty high­-endových produktů. A při tom všem má 27% marži za poslední čtvrtletí ­(za poslední rok to bylo myslím 21 %­). Leica sem rozhodně nepatří, ta prodává high­-ed v high­-endových počtech. Také proto má jen 9% marže. Podobně jako mnohé firmy, které prodávají low­-end v low­-endových počtech, mainstream v mainstreamových počtech...

Tady dochází možná k nedorozumění ohledně výrobních nákladů. Do výrobních nákladů patří i přímé mzdové náklady a výrobní režie. Přičemž mzdové náklady ­- tedy časové, nevázané výkonově, náleží do fixních nákladů.

Fixní náklady pochopitelně nemohou být nula, ovšem na druhou stranu mohou také solidně explodovat. Takhle těžko říci, asi bych musel v Leice provést audit :­-­). Nicméně obecně platí, že se plýtvá opravdu hodně. Určitě existují nějaké výjimky, ale je poměrně problematické do této skupiny výjimek ­(automaticky­) zařadit subjekt bez důkladného přezkumu. Jednoduše proto, že může dojít k zásadnímu omylu.

"Nicméně obecně platí, že se plýtvá opravdu hodně.­"

To se plýtvá ve státní sféře. Důvod je jednoduchý. Státní sféra neoperuje se svými penězi, ale penězi jiných, takže jí je to vcelku jedno. Naopak soukromá společnost si obvykle své náklady hlídá velmi dobře, protože to jsou její peníze ­(a plýtvá se jen na pár věcech, které mají demonstrovat sílu společnosti...­). Ať tak či onak, už jsme si ukázali, že jen materiál a platy ti berou 68 %, zisk je 9 %. Takže ti tu zbývá 23 %, se kterými můžeš operovat a hledat v nich místo, kde se plýtvá. Ať uděláš cokoli, na 50% marži se nedostaneš, ani kdyby ses rozkrájel. Nějaké jedno, dvě, možná tři procenta bys našel, ale pak už bys měl fakt velký problém něco najít. Takže jo, možná bys Leicu dostal tak na 12% marži. Stále daleko předaleko k 50 %.

Neplýtvá se na ničem. Náklady na PR atd. by měly být podloženy byznys plánem, tj. porovnáním nákladů a výnosů během časového období. Jinými slovy i to ­"vyhazování­" peněz na PR musí být na základě kvalifikovaného rozhodnutí odpovědných pracovníků. A tedy podloženo tvrdými čísly. Jinou věcí je, že se občas netrefí. Ale to je po. A my řešíme před.

No uvidíme. Na wildlife nebo sport. třeba F1, tak jsou zatím hlavně DSLR. Jiné hledáčky než optické zatím prostě nefungují na extrémně rychlé objekty.

Nesmysl. obnovovací frekvence současných EVF je mnohem vyšší, než schopnost lidského oka reagovat na změny. Je to jen otázka času; až DSLR technika doslouží, budou její skalní příznivci donuceni k upgradu na CSC a teprve potom většině z nich dojde, jací hlupáci byli. Zatím jen tvrdohlavě minusují.

Opět ukazujete svou neznalost? Odkdy schopnost zobrazit rychle pohybující objekt v reálném čase záleží jen na obnovovací frekvenci zobrazovacího média?

Nikde nikdy jsem netvrdil, že jednou CSC dokážou vše, co DSLR. Ale nyní ten čas prostě není.

A na čem ještě? Na době barevné změny každého pixelu? Pokud vím, tak poslední generace jsou OLED hledáčky, tam je rychlost barevné změny nepozorovatelná.

Nejde len o samotnu rychlost zmeny farby pixelov na displeji. Tam ani moderne ­"stare­" LCD nema problem ­- doby odozvy sa pri nich pocitaju na milisekundy, co je clovekom absolutne nepostrehnutelny cas.

Ide tu o celkovy cas spracovania celeho obrazu od jeho expozicie snimacom, vycitania zo snimaca, postprocesu a nasledneho zapisu do displeja v hladaciku. Tento proces je v modernych CSC velmi rychly ­(hlavne Sony sa tym chvali­) a oneskorenie zobrazovania obrazu v hladaciku je clovekom uz nepostrehnutelne ­- daleko mensie nez napr. sklopenie zrkadla v zrkadlovke pri stlaceni spuste.

No, takže se Jirik_H může jít klouzat :­-­).

Jednak jste asi něco nepochopil a vůbec nevím, proč bych se měl jít klouzat.

Sklopení zrcadla, tedy doba sklopení je irelevantní. Protože zmáčknutí ke zmáčknutí spouště dochází na základě viděného obrazu v hledáčku před sklopením.
Dokážete si představit, jaký výpočetní výkon by elektronika musela mít, pokud by mělo být vyčítání senzoru se 120 FPS, zobrazování 5 MPx hledáčku se 120 FPS a s rozumnou barevnou hloubkou porovnatelnou s optikou, dejme tomu aspoň 10 bit? A toto celé musí jít přes AD, DA a další elektroniku?
A s tím související spotřeba?
To byste se za takový stroj asi nedoplatil. Takže kompromisy. Co tvrdí výrobci, je většinou PR a je nutné tato tvrzení ověřit.
Jistě, tu rychlost potřebují jen ve wildlife, sportu, např. F1. Tam jsem opravdu neviděl u profi jediné CSC. Aspo%n zatím.

Prave naopak, doba sklopenia je pri foteni rychlych akcii velmi dolezita. Pretoze clovek moze vidiet scenu okamzite, ale ked sa rozhodne stlacit spust, tak pokym sa zacne exponovat, musi sa zrkadlo sklopit. A za ten cas sa scena moze, hlavne pri rychlych dejoch, dost zmenit.

Kdezto pri CSC ziadne zrkado nie je, a exponovat sa moze prakticky okamzite po stlaceni spuste, takze to, kolko casu nam unikne na scene, je dane iba spomalenim prenosu obrazu zo snimaca do hladacika. A pokial vyrobcovia udavaju naozaj pravdive udaje ­(suhlasim, treba overit­), tak je to ovela menej nez u toho zrkadla.

O rychlost elektroniky v dnesnej dobe nemam najmensie pochybnosti. Pred rokmi by to iste bolo pri rozumnej cene a vydrzi baterie nemozne, ale za tu dobu pokrocila elektronika milovymi krokmi a dnes to uz rozhodne nie je problem. Napriklad mojim fotakom z roku 2012 nemam najmensi problem cez jeho 1.3 MPix EVF beziacom na 60 FPS nafotit tisicku fotiek, na jedno nabitie beznej baterie. A dnesna elektronika je este ovela dalej ­- vyssi vykon pri mensej spotrebe.

S farebnou hlbkou v EVF pri zivom prenose by som si starosti vobec nerobil. Pri spracovavani dat zo snimaca nie je najmensi problem povodne 10 ­(alebo viac­) bitovy dynamicky rozsah namapovat na ­(napriklad­) na osembitovy rozsah displeja v hladaciku. Dolezite je to aby clovek videl kresbu aj v tmavych a aj vo svetlych castiach sceny. Ale ani viacbitova hlbka nie je nic, co by sucasna moderna elektronika a displeje nezvladali.

Je, ale ne tak, jak si myslíte.
Btw, pokud byste měl pravdu, profi by okamžitě DSLR odhazovali. Ale nedělají to.
Nevím, jestli jste někdy fotil rychle pohybující objekty. Protože zrcátko a jeho sklopení není kritické.
Kritické je, aby aparát byl zaměřen na rychle pohybující se objekt. Aby ho dokázal sledovat. Aby NEMĚL ZPOŽDĚNÍ! Jakmile máte zpoždění, jaké je u CSC, nesledujete dostatečně přímo objekt, ale vidíte vše se zpožděním. A tedy nemačkáte spoušť v ten okamžik kompozice v reálu, ale jaký vidíte ve hledáčku. To je podstata. Zpoždění v hledáčku oproti realitě. Zpoždění lidské ­- namáčknutím ­- to nehraje roli. Zkušený fotograf mačká o desetinu, dvě ­(sekundy­) předem, předpokládá intuitivně. Ale potřebuje k tomu vidět reálnou kompozici, rychle pohybující se objekt v reálu, nezpožděný. To u CSC prostě není možné. To máte, jako u střelby na pohyblivý cíl. Čím pomaleji letí střela ­(analogie zpoždění CSC­), tím je větší pravděpodobnost minutí cíle.

Profesionali podla mna nebudu okamzite odhadzovat DSLR z dvoch dovodov:

1. Zvyk a ­(ne­)dovera. Dlhocizne roky, uz od cias analogoveho filmu, sa vsetky profesionalne fotoaparaty robili prave ako zrkadlovky, pretoze v dobach analogu to bol jediny rozumny sposob, ako vidiet scenu pred vyfotenim cez prave nasadeny objektiv. Profesionali si na toto zvykli, a kedze vyrobcovia aj v digitalnych casoch dlhe roky robili fotoaparaty pre profesionalne pouzitie tiez ako zrkadlovky, tak tito ludia ani potom nemali dovod nejak menit svoje zvyky. CSC systemy sme dlhu dobu mali hlavne m4­/3 alebo APS­-C, a profesionali, ktori potrebuju FullFrame alebo este vecsie formaty, stale nemali dovod menit svoje zvyky. CSC skutocne vhodne pre profesionalov su zalezitostou az posledneho roka­-dvoch. To je podla mna este prilis kratka doba, aby na to zacali hromadne predchadzat, hlavne z toho pohladu, ze taky profesional musi mysliet aj na to, ze ho to musi zivit a ten fotoaparat si na seba musi zarobit, preto sa obecne neradi vrhaju do novych technologii CSC, ale radsej maju stare osvedcene DSLR od ktorych uz na zaklade dlhorocnych skusenoti vedia co mozu ocakavat.

2. Typicky feeling z OVF. Tymto sa mnohi ludia velmi radi a casto ohanaju ­- ze maju radi ten pocit ked scenu vidia priamo, na vlastne oci, a obraz sprostredkovany elektronicky im pride ... povedzme ze nie dostatocne komfortny. Sam som kedysi fotil s pravou zrkadlovkou cez OVF, takze viem o com pisem. A profesional ­(aspon vecsina z nich­) potrebuje podavat vykon, aby zarobil, a nebude si ako pracovny nastroj kupovat nieco, co mu bude nejakym sposobom nekomfortne, alebo mu pocitovo proste nevyhovuje.

Nezlobte se, ale blábolíte.

Přeci není možné říci, že sklopení zrcátka problém není, protože intuice a bla bla bla a na druhou stranu tvrdit, že EVF problém je, protože zpoždění obrazu...

Přeci jakožto uživatel EVF mohu snad používat podobnou intuici.

Nehledě na to, že celý problém je naprosto irelevantní, neboť ­(některé­) foťáky disponují funkcí snímání před zmáčknutím spouště, takže intuici, kterou jste měl na mysli, vůbec nepotřebuji. Spíše tady DSLR táhnou za mnohem kratší konec lana, neboť tuto funkci má určitě více ­(novějších­) FF CSC, než FF DSLR, kde musíme brát v potaz i řadu starších modelů.

Ještě jednou. V optice vidím reál. Sleduji foťákem pohybující objekt. A zmáčknu.
V elektronice nevidím reál. Obraz je zpožděný. Což je problém při sledování objektu.

Nebo jinak ­- když jste tak chytrý a zkušený, běžte to povědět profíkům. Určitě budou rádi, když se objeví odborník a vysvětlí jim, co dělají špatně.

Takže si to shrňme.

DSLR. Vidím reálný objekt, zmáčknu spoušť, jde signál k focení. Ale nemohu ještě fotit, protože v cestě stojí zrcátko, které mi umožňuje sledovat reálný objekt. Takže nastoupí sklápění zrcátka. Až se sklopí a projede závěrka, teprve pak může proudit světlo na čip a pořídit se fotka.

CSC. Vidím zpožděný objekt, zmáčknu spoušť, jde signál k focení. Protože v cestě nestojí zrcátko, čip může okamžitě snímat. Světlo pořád proudí na čip ­(při focení pochopitelně závisí, zda má člověk nastavenu první lamelu elektronicky nebo mechanicky­), takže se začne rovnou zaznamenávat.

A teď ta nejdůležitější otázka. Když v prvním případě sice vidím reálnou scénu, ale musím čekat na sklopení zrcátka, tedy se scéna vyfotí se zpožděním, jaký je to rozdíl proti druhému případu, kdy mám sice se zpožděním scénu v hledáčku, ale fotím relativně okamžitě? Nevyjde to plus minus stejně?

Příklad. Jede auto, několik metrů před ním je sloup a Vy chcete, aby se na té fotce auto nedotýkalo sloupu ­(kvůli kompozici­). Takže sledujete auto. Případ DSLR. Vidíte, že se sloup blíží, zmáčknete. Máme tu prodlevu mozku a rukou, takže auto ujede nějakou vzdálenost ­(třeba 200 cm­), pak na spoušť zareaguje sklápění zrcátka a než se sklopí, auto ujede dalších pár desítek cm ­(třeba 50 cm­). Auto se dotýká sloupu ­(ujelo 250 cm, než se to vyfotilo od té doby, co jste viděl v reálném hledáčku­). Případ CSC. Vidíte, že se sloup blíží, zmáčknete. Faktem je, že auto je už blíže sloupu, než vidíte ­(v té rychlosti třeba o 50 cm­). Máme tu stejně dlouhou prodlevu mozku a rukou, takže auto se pohne o stejnou vzdálenost ­(dalších 200 cm­). Ve výsledku opět 250 cm. Jenže fotíte ihned po zmáčknutí spouště, takže jste prodlevu EVF vykompenzoval absencí sklápění zrcátka. Auto se dotýká sloupu stejně jako v případě DSLR. Kde je rozdíl?

Schválně jsem se na to koukl. U Lumixu S5 jsem naměřil zpoždění hledáčku asi 0,03 až 0,04 sekundy. Pak jsem se podíval na nějaká videa ve slow­-motion ukazující sklopení zrcátka a spuštění závěrky. Od doby, kdy se začíná sklápět zrcátko do doby, kdy projede závěrka, uplynulo 0,04 až 0,065 sekundy na Canonech a asi 0,035 sekundy u Nikonu ­(samotné sklopení zrcátka bývá okolo 0,015 sekundy­).

Takže s lidskou prodlevou ­(0,15s­), zpožděním závěrky ­(0,03 sekundy­) a zrcátka tu hovoříme o 0,15+0,03+0,15 u DSLR ­(0,195 sekundy­) vs 0,15+0,035+0,03 = 0,215 sekundy u CSC. Je to fakt tak velký rozdíl?

Ano je to velký rozdíl, a také je rozdíl, co se tam počítá a v jakém režimu. Lidskou prodlevu bych do toho nepočítal, ta je stejná u CSC i DSLR, takže je demagogie ji tam počítat, neboť s ní je rozdíl ­"jen­" cca 10%, zatímco bez ní je to už cca 44%, ale prakticky spíše více ­- viz dále.
Také nevím, kde jsi vzal zpoždění závěrky 0,03 sec u obou? U DSLR je přece závěrka standardně zavřená a po sklopení zrcátka se ihned otevírá a exponuje. Zatímco u CSC se musí mech. závěrka nejdříve zavřít a až pak teprve znovu otevřít a toto zpoždění je často mnohem větší než sklopení zrcátka. Takže je třeba srovnávat standardní režim s mechanickou závěrkou u CSC i DSLR, který jediný nezpůsobuje obrazové problémy tak jako režim s el.první lamelou ­(zhoršení bokehu, proužky v obraze při určitém umělém osvětlení, nerovnoměrné osvětlení snímku u velmi krátkých časů­).
Jinak časy prodlevy po zaostření od zmáčknutí spouště do pořízení snímku dlouhodobě měří např. na www.imaging­-resource.com a z toho vyplývá to, co píšu výše.

DSLR ­- mech. závěrka
Nikon D5 ... 0,039 sec
Nikon D700, D500 ... 0,045 sec
Nikon D750 ... 0,054 sec
Canon 5D IV ... 0,057 sec
Pentax K3 II ... 0,090 sec

CSC ­- mech. závěrka
Olympus EM1 III ... 0,032 sec
Olympus E­-M1 X... 0,038 sec
Fujifilm ... 0,051 sec
Nikon Z6 ... 0,065 sec
Sony A7 III ... 0,101 sec
Sony A9 ... 0,165 sec

Takže pokud k CSC přidám navíc zpoždění hledáčku těch např. 0,03 sec tak i to nej... CSC tělo má o cca 60% větší prodlevu.

Jinak mám osobně opakovaně ověřené, že u DSLR v OVF hodně často vidím, že např. v okamžiku zmáčknutí spouště fotografovaná osoba mrkne a to mrknutí je pak i na fotce, zatímco u CSC to mrknutí v hledáčku vidět nelze, zatímco na samotné fotce tam už prostě je.

Ovšem principiálně je hlavní rozdíl v tom, zda má hledáček zpoždění nebo ne. Zda sleduji objekt v reálném čase nebo ne. Problém je hlavě při změnách v pohybu. Pokud je pohyb rovnoměrný, asi nějak bych byl schopen sledovat objekt i se zpožděným obrazem v hledáčku. Při náhlých změnách ani omylem. Takže chci­-li např. exponovat ptáka, když se chystá vzlétnout, s hledáčkem se zpožděním mám smůlu. A samozřejmě pokud mám pomalejší aparát bez ohledu na koncept.

Znovu, je otázkou, jaká zpoždění tam jsou. Uvedu příklad. Když budete mít pomalou zrcadlovku, která sklopí závěrku za 0,1 sekundy, tak sice vidíte reálný obraz a můžete na něj reagovat, ale ta fotka bude vyfocena až o 0,25 sekundy ­(0,15 Vaše reakce, 0,1 sklopení­).

Když budete mít rychlé CSC, tak sice máte zpoždění hledáčku ­(řekněme 0,03 sekundy­), takže na náhlou změnu opravdu zareagujete později, ale pokud projetí závěrky bude také třeba 0,03 sekundy, tak se dostáváte na 0,21 sekundy ­(0,03 zpoždění hledáčku, tatáž 0,15sekundová reakce Vás jako fotografa, 0,03 sekundy závěrka­). Takže s CSC můžete být navzdory zpoždění hledáčku klidně rychlejší.

Ono prostě záleží na tom, zda je větším zpožděním sklopení zrcátka a projetí clony u DSLR nebo zpoždění hledáčku a projetí clony u CSC. A ostatně jak ukázal Cejpatka, jsou DSLR, se kterými můžete být výrazně pomalejší než s CSC a naopak.

"Takže chci​­-li např. exponovat ptáka, když se chystá vzlétnout, s hledáčkem se zpožděním mám smůlu.­"

No nemusíte mít. Viz výše. Pokud to bude pomalá zrcadlovka, tak sice Vy jste schopen zareagovat kvůli okamžitému hledáčku rychle, ale to neznamená, že na Váš pokyn zareaguje ten fotoaparát také dostatečně rychle. Může se stát ­(ale pochopitelně nemusí a ve většině případů ani nestane­), že CSC na Váš zpožděný pokyn fotoaparát zareaguje rychleji, když má zpoždění hledáčku a clony nižší než je zpoždění zrcátka a clony u DSLR. Ať tak či onak, v celkové prodlevě jsou tato zpoždění výrazně kratší než zpoždění Vás jako fotografa.

Pták Vám bude chtít odletět. Máte­-li rychlé CSC, třeba E­-M1 III, tak zpoždění EVF+clona ­(předpokládejme teď EVF na 0,03 sekundy­) dostanete na 0,062 sekundy. Máte­-li třeba pomalejší EOS 5D IV, jste na 0,057 sekundy. Jako ano, i v takovém případě je to pomalejší, ale teď si uvědomte, že ještě Vy musíte zareagovat na toho ptáka. CSC 0,212 sekundy, DSLR 0,207 sekundy.

Naopak, pokud byste vzal A9, tak jste na hrozivých 0,345 sekundy ­(ale ta bude mít asi hledáček rychlejší než 0,03 sekundy­), zatímco u D5 byste byl na 0,189 sekundy a tam by to byl skutečně brutální rozdíl i se započtením fotografovy prodlevy.

Ve většině případů bude DSLR o něco rychlejší, to je samozřejmě pravda a souhlasím s tím, ale v celkovém procesu mohou být ty rozdíly relativně malé. Tyhle prodlevy fotoaparátu jsou v celkovém součtu toho, co se stane od okamžiku změny scény, do okamžiku vyfocení scény, relativně malým problémem. Pochopitelně, v obou koncepcích jsou výjimky ­(např. DSLR Pentaxu nebo CSC Sony dle Cejpatkových dat­), kde to dokáže nadělat větší paseku.

Uvedl jsem někde, že řeším jen rychlé profi zrcadlovky. Pomalé nemá cenu řešit. A jde o práci s rychlým CSC vs rychlé DSLR. Fotografové samozřejmě pálí sekvence, když fotí nějaké rychlé objekty. Je otázkou jak se chová CSC v rychlých sekvencích, tedy co tam je v hledáčku.
Ano, klíčový je fotograf. A ti mají dlouhodobě zažitou práci s rychlými DSLR. Mají to v krvi, nepřemýšlejí. Nepřemýšlejí jako když velmi zkušený řidič nepřemýšlí při řízení ­- řazení apod. Mají své gryfy. A nejrychlejší DSLR i díky optice na tom budou stále lépe. Tedy profi fotografové u sportu, wildlife nemají moc důvodů přecházet o svých špičkových DSLR. Mohou jen ztratit. Krajináři ­- tam je to něco jiného.
I když znám wildlife fotografa s CSC Fuji s X­-Tx foťáky. Koneckonců dpreview X­-T4 aktuálně považuje za jeden z nej CSC vůbec, co do vyváženosti a všestrannosti.

Časy jsou i se zaostřením?

Ano, zaostřeno namáčknutím spouště a pak měří čas od plného domáčknutí po pořízení snímku. Takže rychlost­/pomalost objektivu nemá vliv.
Viz např. https:­/­/www.imaging­-resource.com­/PRODS­/panasonic­-g95­/panasonic­-g95A6.HTM

"Lidskou prodlevu bych do toho nepočítal, ta je stejná u CSC i DSLR, takže je demagogie ji tam počítat, neboť s ní je rozdíl ​­"jen​­" cca 10%, zatímco bez ní je to už cca 44%­"

Demagogie to není, protože ta prodleva je tam u obou a u obou je nutno s ní počítat ­(u obou se podílí na celkové prodlevě­). Ano, fotografické zpomalení má CSC znatelně horší ­(to Vám nikdo nerozporuje­), ale to lidské zpomalení tam v celém tom procesu prostě je. A ukazuje, že ten velký rozdíl na straně fotoaparátu je ve skutečnosti relativně malý rozdíl v praxi, protože zpoždění člověka je výrazně větším problémem než zpoždění na straně fotoaparátu. Stačí jen menší koncentrace fotografa, trochu horší reflexy a už to může smazat veškerou pomalost CSC.

Pokud chceme porovnávat jen samotný fotoaparát, tak jasně, CSC nám vyjde pochopitelně hůř a klidně to takto porovnávejme. Jenže pokud se tu bavíme o vyfocení fotky, tak vyfocení samotné fotky není jen prací pro fotoaparát, ale také pro fotografa. A pokud vím, zatím jsme tu celou dobu řešili vyfocení fotky, tedy proces zahrnující fotografa, protože to je on, kdo se kouká do toho pomalého hledáčku a reaguje na obraz v něm.

V tom případě pro celý proces vyfocení fotky musím fotoaparát i zapnout a tam jsou CSC opět pomalejší a to velmi... cca 2­-3x dle typu. :­) No ale demagogicky lze dodat, že prací fotogagrafa je zpravidla i to vytáhnout přístroj z brašny a to opět smaže pomalost CSC. :D

To už zase přeháníte, ne? Bavíme se zde přeci o zpoždění při focení u zapnutého fotoaparátu, reakci na podnět při koukání do hledáčku?

Ale pokud to tam chcete dát, tak tím spíše bude ten rozdíl nevýznamný. Protože jestli Vám potrvá třeba 7 sekund vytáhnout fotoaparát, tak pak ta zpoždění CSC navíc budou opravdu nula nula nic.

No fotografa a jeho reakce jsem sem nezačal zatahovat já...
Ptáky sice nefotím, ale loni jsem zkoušel z hecu i se známým cvaknout vlaštovku v letu... CSC Olympus OMD­-M1 III bez šance ... 6 let stará ­"mrtvola­" DSLR na první pokus https:­/­/cutt.ly­/rvebfal

"No fotografa a jeho reakce jsem sem nezačal zatahovat já... ­"

Takže znova. Máme fotografa koukajícího do hledáčku ­(tedy vytažený a zapnutý fotoaparát­) a řešíme prodlevy do vyfocení snímku. Opravdu nevidím, kde se Vám mezi fotografa koukajícího do hledáčku vytaženého a zapnutého fotoaparátu a vyfocený snímek vejde vytažení z brašny a zapnutí fotoaparátu. Vy ano?

Naproti tomu mezi fotografem koukajícím do hledáčku vytaženého a zapnutého fotoaparátu a vyfoceným snímkem jsou jasně všechny prodlevy fotoaparátu i fotografa. Nebo snad prodleva fotografa to, jak pozdě snímek vyfotí, neovlivňuje? Fotoaparát snad dokáže číst fotografovy myšlenky a momentě, kdy něco registruje jeho mozek, začne fotit dříve, než vůbec celý motorický systém fyzicky zmáčkne spoušť? Takový fotoaparát neznám.

A k tomu zapnutí CSC. Nevidím důvod, proč byste nemohl při vytahování fotoaparátu z brašny a přikládání fotoaparátu k oku ten fotoaparát rovnou už zapnout. Tedy když ho přiložíte k oku, bude už zapnutý. Jak DSLR, tak i CSC. Fakt nevidím důvod, proč bych se zapínáním fotoaparátu měl čekat do doby, než ho přiložím k oku a ztrácet tak čas. Vy ano?

Řešíme prodlevu fotoaparátu a ne fotografa, ani nesmyslné otázky mimo mísu o čtení myšlenek...

Foťák můžu mít na monopodu, na popruhu na krku nebo v ruce... ale CSC musím kvůli úspoře energie vypnutou nebo uspanou v úsporném režimu, a než se CSC probere může být ten pravý okamžik fuč.

Stejně tak bude fuč ta vlaštovka, kterou v OVF na krátký okamžik uvidím, zatímco v EVF je prostě o něco později.

Dalším obrovským problémem, který tady nezazněl, je změna jasu EVF při změně světelných podmínek. Viz ta odkazovaná fotka... vlaštovka poletuje sem a tam po dvoře, ve stínu či na pozadí okolních budov ­(tam ji ale nechci fotit, blbé pozadí, AF se nechytá, ISO letí nahoru­), jakmile vyletí nad střechu, totálně se změní jas snímku a EVF to zřetelně trvá než se přizpůsobí vyššímu jasu, hledáček je přesvětlený, na okamžik nic nevidím a než se EVF ztmaví, je pták v čudu.

"Řešíme prodlevu fotoaparátu a ne fotografa­"

Však nikdo neříká, že ta prodleva není u CSC obecně větší. Jen chci poukázat na to, že při praktickém focení jsou v celém procesu i další prodlevy, které jsou mnohem významnější, než rozdíly prodlev DSLR vs CSC. To je celé. Nikdo tady nedělá z CSC rychlejší stroj. Jen chci ukázat, že ačkoli má CSC třeba i 2krát tak velkou prodlevu, v praxi to mezi zpozorováním objektu a jeho vyfocením udělá cca 10­-25 % a ne dvojnásobek. Fotograf je při focení významně větší brzdou než typ fotoaparátu.

P.S. Dá se pochopitelně najít kombinace, kdy to dvojnásobek bude, ale také se dá najít kombinace, kde bude CSC rychlejší než DSLR.

"V tom případě pro celý proces vyfocení fotky musím fotoaparát i zapnout a tam jsou CSC opět pomalejší...­"

No, ked uz prehaname, tak prehanajme poriadne :­)

V tom pripade su obycajne kompakty ultrazoomy ­(vo vecsine pripadov­) mnohonasobne rychlesie, nez DSLR ci CSC.
Pretoze pokym tam vymenim objektiv, na ultrazoome uz mam davno nazoomovane a vyfotene :­) :D

Tak šup se nějakou tu vlaštovku v letu, už vracejí ... :)

Btw jste to možná nepochopil, ale jde o DSLR jako např. https:­/­/www.dpreview.com­/products­/canon­/slrs­/canon_eos1dxiii
Tedy o důvody, proč se zatím tyto stroje prodávají a proč je zatím ve sportu a wildlife nenahrazují CSC.
Koneckonců je i jedno DSLR v APS­-C velmi zajímavé pro sport a wildlife ­- Nikon D500. Velmi chválená. Znám lidi, kteří prodávají fotky wildlife časopisům, zkoušeli kdeco a nechtějí nic jiného než toto DSLR.

Ad rychlost elektroniky. Já nepsal, že toho není schopna. Ale byla by pekelně drahá.
Spočetl jste si datový tok 5 MPx, 120 fps, a třeba i tu 8bit barevnou hloubku, když ne 10bit?

Víte vůbec, jaký je třeba datový tok FHD ­(1920 x 1080­), 25 fps 8 bit při kompresi dnes používané v DVB­-S?
I se zvukem to dělá klidně přes 5 MB­/s. A k tomu už potřebují některé přijímače chlazení ventilátorem.

Vždyť v normálních fotoaparátech Vám lítají stovky MB­/s a nikdo nic nechladí. 4K 60p při 10 bitech máme 3840×2160×60×1,25 = 622 MB­/s před Bayerovou interpolací ­(RAW­), které míří do procesoru. Vždyť i blbý 13MPx snímač v telefonu má 4kanálový výstup s 1,3 Gbps na kanál ­(celkem 650 MB­/s­), přičemž zvládá 4K30p­/10bit. A nevšiml jsem si, že by se tento 130krát větší datový tok, než uvádíte Vy, aktivně chladil.

Jenže píšete pouze o procesu zaznamenávání. Nikoliv o zobrazování.

Btw z manuálu jakéhosi SONY foťáku, jen záznam. Je vidět, že prostě přenos videa může být limitující. Profi si nemohou dovolit čekat, až se foťák ochladí.
-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-

Auto Pwr OFF Temp.
Nastavuje teplotu fotoaparátu, při které se fotoaparát
během snímání automaticky vypne. Při fotografování
v režimu z ruky nastavte na ­[Standard­].
-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-
Poznámky k souvislému záznamu videa ­(FHD­)
• Pořídit při souvislém záznamu videa video vysoké kvality vyžaduje mnoho
energie. Proto platí, že pokud budete v záznamu pokračovat, bude uvnitř
fotoaparátu stoupat teplota, zejména teplota obrazového snímače. V takových
případech se fotoaparát automaticky vypne, protože se povrch fotoaparátu zahřeje
na vysokou teplotu nebo vysoká teplota ovlivní kvalitu snímků či vnitřního
mechanismu fotoaparátu.
• Dostupný čas, který je k dispozici pro souvislý záznam videa, odpovídá dále
uvedeným hodnotám, když fotoaparát zahájí záznam poté, co byl fotoaparát po
nějakou dobu vypnutý. Následující hodnoty uvádějí čas souvislého záznamu od
okamžiku, kdy fotoaparát zahájí záznam, do okamžiku, kdy záznam ukončí.
XAVC S HD ­(60p 50M­/50p 50M­)
[Auto Pwr OFF Temp.­]: ­[Standard]

Ale no tak. Vždyť i ten telefon dokáže to video zobrazovat na 60Hz displeji a chladí se snad aktivně? Zaznamenává 4K 60p video, zpracovává ho, komprimuje ho do H.264­/H.265, ukládá ho do paměti a ještě zobrazuje ho ve Full HD na obrovské 6­"+ ploše v 10bitové hloubce. A kupodivu se nikde nic aktivně nechladí. Že se některé fotoaparáty při záznamu přehřívají, to je pravda, ale zrovna zde bych neřekl, že je problémem zobrazování, ale spíše jeho záznam a zpracování ­(překódování do H.264­/H.265­).

Problém není samotný displej. Co jsem měl otevřené mobily ­- uvnitř byly kovové části, kostra, asi hliníková slitina. Poměr hmotnosti kovu a zbytku byl vysoký. Teplo bylo odváděno přímo hliníkem ven ­(rámečkem­). Tvar mobilu maximalizuje pasivní chlazení ­(poměr povrch ­/ objem­). Ale i tak je běžné, že v mobilu je přes 50° C. Můj mobil má cca 47 teplotních senzorů ­(akumulátor, různé části mobilu­) a vsadím se, že nějak bude výkon snižován při zahřátí nebo vypínán.
Takže chlazení u mobilu je, byť pasivní ­(ale je a konstrukce je dost chlazení podřizována­) a monitoring také. Z vlastní zkušenosti vím, že přehřívání mobilu ­(nad 50° C­) zkracovalo životnost. I když nešlo o zahřátí v důsledku videa, video není můj koníček.

Např.

https:­/­/freebit.cz­/prehral­-se­-mi­-iphone­-co­-delat­-kdyz­-se­-smartphone­-od­-applu­-prehriva/

Oprava ­- v mobilu mi ukazuje info teplotu na 72 místech. Včetně obrazových senzorů. Takže můj mobil asi bude mít 72 senzorů tepla.

Satelitní přijímače musí běžet trvale třeba v 40° C ­(teplota okolí, ne nitra­). Nemohou se vypínat, jako foťáky. Podobně profifoťák prostě musí být schopen pracovat ve 40° C třeba zapnutý 30 min a déle a po celou dobu musí mít fotograf k dispozici k okamžité akci. Teoretizování je pěkné, ale praxe je prostě praxe.
Krajinky, apod., tam je to jedno. Ale čekání na zvířátko někde v tropech nebo fotit F1 v Malajsii při 40° C 100 % vlhkosti, to je prostě zadání. A bohužel, CSC v takových podmínkách dnes končí.

neustale napeti do snimace take asi nebude super plus teplota atd. jaka asi bude zivotnost?