Záležitost starého firmwaru. Leica před pár hodinami představila nový firmware, který zajišťuje kompatibilitu s objektivy Panasonicu. Zatím se neví, co se Sigmou a konvertorem ­(ty nejsou výslovně zmiňovány­), ale docela bych se divil, kdyby to nějaký další firmware také nepřinesl. Ostatně tam Leica píše ­"The firmware updates enable full compatibility with current and future L­-Mount lenses from Leica as well as from our L­-Mount Alliance partners­".

O tom jsem ale nepsal.
Týkalo se to Sigma MC­-21 Canon EF adapter for L­-mount.

Kapitalizmus už musí skončit konečně, je to fakt potřeba.

Ja by som to nevidel az tak cierne. Vyvoj a testovanie kvalitneho softweru je nakladny. Pri uvedeni fotaku na trh mohla byt k dispozicii iba nejaka prva verzia firmware, ktora vobec nemusi byt umyselne sprznena, obsahuje proste iba dovtedy poriadne odladene a otestovane funkcie. A az druha verzia, vyvinuta a otestovana neskor, obsahuje rozsirenu funkcionalitu.

Na mieste je samozrejme filozoficka otazka, ci ma za tento ­"upgrade­" vyrobca pytat peniaze navyse. Pokial upgrade iba opravuje chyby, popr. iba cisto kvantivativne zlepsuje niektore parametre ­(napr. rychlost ostrenia­), tak urcite nie. Ale pokial tento upgrade prinasa vysoko specializovane funkcie, ktore vyuziju ­(asi iba­) profesionalni kameramani, ktori nemaju problem si za ne priplatit pretoze investicia sa im rychlo vrati, tak nevidim na tom nic zleho.

no, pokud jde o modernějš kinofilmy z 90. let, tak tam už to fungovalo stejně jako dneska, mělo to v sobě něco jako počítač a firmware samozřejmě taky. Dokonce i blesk z 80. let umí komunikovat s dnešnim canonem, takže už v tý době tam musely bejt firmwary :­-)

To je strašný to chování dnešních firem a jak otevřeně plivou do ksichtu zákazníkovi. Věřim že za to můžou markeťáci a ne vývojáři panasonicu, bohužel schopný firmy se schopnym vývojem jsou postupně ničený kravaťákama.

Na druhou stranu ­- vynáší to v jiných sektorech, tak proč by to nezkusili? Teď se ten mor šíří i do aut.

A tohle je právě to co najatej markeťák nedokáže domyslet protože je v tý firmě třeba na rok a je mu to vlastně jedno co bude za 5, 10 let, chce aby dostal odměny až odejde a aby se napakoval. Že zkazí firmě reputaci do budoucna už neřeší. Ten současnej model fungování těch velkejch korporací je tragédie.

"Markeťák­", jak ho posměšně nazýváš, jen plní zadání. Tu firmu někdo vede. Někdo vede konkrétní divizi, vývojové oddělení. Ti všichni jsou lidé, kteří mohou takový nesmysl zastavit, ale neudělají to. Reputaci tak kazí firmě všichni, ne ten, kým ty pohrdáš. To bys musel odsoudit vedení jako celek.

Takhle to bohužel nefunguje, někdo kdo v tý firmě ­"jenom­" dělá opravdu nemůže zastavit nic a nemá žádný hlasovací právo, to je věc manažerů, majitelů a právě těch najatejch kravaťáků co vymejšlej to ten ­"byznys plán­". Někdo kdo dělá ve vývoji je sice na vysoce odborný pozici, ale furt má hlasovací právo stejný asi jako dělník, jenom musí dělat co se mu řekne, ne, fakt nemůže říct ­"tohle je nesmysl, to nebudeme dělat­" prostě nemůže. Myslíš že my ve nábytkový výrobě můžeme říct majiteli že to co vymejšlí je kravina a nebude to fungovat? Ne, prostě to tak musíme udělat i když je to nesmysl. Nebo vysvětlit jeho najatejm ajťákům že ten systém co tu zaváděj nebude fungovat, ne, taky to nemá smysl. Můžeš bejt na vysoký pozici na jaký chceš, ale pokud nejsi vrcholnej management tak nenaděláš nic a ani ty manažeři kolikrát nemůžou jít přes rozhodnutí majitele.

Na rozdiel od toho robotnika niekde na linke, ktory je ­(relativne­) lahko nahraditelny, moze odborny pracovnik pohrozit odchodom z firmu z firmy a svojim odchodom aj realne ohrozit schopnost firmy vyvijat nove produkty. Ak to urobi viac takychto ludi, firma vacsinou konci.

Markeťák a kravaťák jsou dva různé pojmy, ale proč ne... Rozbil jsem ti jednu teorii, tak honem vymýšlíš jinou přezdívku. Že jsem se vůbec snažil... Ty jsi prostě takový skrytý komunistíček...

Tak ona taky mohla ta S1 stát třeba 75 tisíc s těmi vylepšeními a člověk, který by je nechtěl, by musel 10 tisíc připlácet, ačkoli by to nechtěl.

A ono by to zákazníkovi ublížilo kdyby ty funkce byly v tom modělu za 60 když je to jenom SW záležitost? Sorry jako ale tohle prostě neuznávam. Chápu že vývoj firmwaru stojí prachy ale když už ty funkce vyvíjej tak je maj dát do všech highend foťáků a ne že udělaj stejnej HW ale jeden softwarově osekaj. Tady je vidět že výrobní náklady těch dnešních výrobků jsou uplně někde jinde když si tohle můžou dovolit. Kdyby výrobci chtěli tak by klidně mohli ten foťák prodávat za 30 a uplně by tak vymazali konkurenci z povrchu Zemskýho, ale proč by to dělali když se můžou všichni domluvit na cenách podobně jako operátoři u nás?

Ale zase to má výhodu že v budoucnosti bude stačit koupit levnější model a zavítat na ňákou torrentovou stránku a stáhnout firmware, případně crack nebo ňákej unlocker, takhle se na ně musí, na šmejdy.

To je docela naivní představa. Kdyby tomu tak bylo, výrobci fotoaparátů by měli brutální zisky, jenže oni mnohdy bojují o přežití. Takže kdyby to najednou všichni začali prodávat za poloviční cenu, tak by tady za dva roky taky nikdo nemusel být. Výsledná cena fotoaparátu zdaleka nejsou jen výrobní náklady, cožpak si to nikdo neuvědomuje? I např. Canon, který ovládá v podstatě polovinu trhu s fotoaparáty, má náklady ve výši 93 % svých příjmů.

Kdyby prodávali za poloviční cenu tak by si to nekoupilo 2x víc lidí ale mnohem víc, třeba 3x nebo i 4x, takhle to prostě funguje. Obyčejnej člověk prostě nemůže dát takový prachy za foťák a ta sázka na psodávání ­"luxusu­" přestává fungovat protože lidi na to prostě nemaj a profesionálové je neuživěj protože málo kterej profík si koupí 4­/3 čip, tohle by si měl Panasonic uvědomit a začít dělat foťáky spíš pro obyčejný lidi, respektive pro středně pokročilý. Jako fakt nevim jakej magor by dal 60+ za m4­/3 čip. Za 30 už by si to asi hodně lidí koupilo a museli by na tom vydělat víc.
Ale to jsme zase u toho co furt řikam, lidi co tvořej ty prodejní strategie vubec nevěděj jak uvažuje obyčejnej člověk co má o to zboží potenciálně zájem. Oni si myslej že udělaj m4­/3 foťák za 65 a někdo to bude kupovat, blázni.

PS: S tim Canonem, Canon ale většinu zrcadlovek co prodá, tak to jsou ňáký low end začátečnický foťáky a navíc vyrobit zrcadlovku je náročnější, je tam víc pohyblivejch dílů, zrcadlo atd...vyrobit bezzrcadlo musí bejt levnější.

S1 nie je m43, je to full frame.

Takhle to teda fakt nefunguje ­(nevím, kdes na to přišel­), cena rozhodně není jediný faktor ­(když bude Tatra 815 za pět tisíc, taky si ji obyčejní lidé nebudou kupovat, protože proč by to dělali­). 60+ za M4­/3 není fotoaparát pro obyčejné lidi, je to vysoce specializovaný video fotoaparát, který cílí na profi kameramany a ne na obyčejné lidi. Obyčejný člověk si v M4­/3 u Panasonicu půjde nanejvýš tak pro G9 za 36 tisíc.

Jenomže to v té ceně není vidět. Prostě uvidím, kolik ten foťák stojí a buď tu cenu přijmu nebo nikoliv. Druhý případ je zcela odlišný. V něm si koupím tělo přístroje za poměrně vysokou cenu, nicméně zároveň mi jeho výrobce ukáže, že jsem si jej koupil s nějak omezeným firmware a že za příplatek si budu moci pořídit firmware neomezený.

Myslím si, že si pak prostě dost zákazníků pomyslí něco nehezkého.

Mohla stat i 200, stejne si to minimalne z pocatku koupi hlavne ti, co naleti na reklamni kecy. Stejne jako Oly EM1X.

Opravdu si myslíte, že by takových bylo více, než těch, kteří budou z chování Panasonicu zklamáni?

Vždyť něco takového je ale přeci naprosto běžné. Softwarově omezené funkce máš u všech fotoaparátů, neřekl bych, že je na trhu jeden jediný fotoaparát, který by nebyl softwarem nějak omezený a běžel na 100 % svého potenciálu.

Být zklamaný z Panasonicu a nebýt zklamaný z někoho jiného, je nesmysl ­(tím pochopitelně neříkám, že by nebylo pěkné mít vše už v základu, je to ale smysluplnější, než mít dva hardwarově různé modely­). Zde má člověk možnost volby. Jde o běžný postup, kdy softwarové omezování dělá produkty ve výsledku levnější. Uvedu jednoduchý příklad. To měl Panasonic vyvíjet např. dva různé snímače a dvě různé elektroniky, procesory jen kvůli tomu, abys ty byl happy, že ti to běží na 100 % výkonu? Není opravdu jednodušší a mnohem levnější vyvinout jeden čip, jednu elektroniku, jeden procesor a pak ten výkon a cenu škálovat mnohem levněji softwarově? Nebude to ve výsledku levnější, než vyvíjet něco dvakrát, mít roztříštěné výrobní linky...

Nezajistí to ve výsledku to, že ty budeš mít levnější produkt a výrobce současně více vydělá, takže v budoucnu ti může opět nabídnout solidní produkt a neskončit v učebnicích dějepisu? Co když někdo netočí video a profi funkce videa ho nezajímají? Proč by měl platit ­"pozicování­" a s tím i funkce profivideomodelu na trhu? Nebude i pro něj jednodušší a především levnější zaplatit si rozšíření pro již vlastněný výkonný HW, když se nakonec rozhodne to video točit, než zahodit jeden foťák se zkripleným HW a koupit si nový s výkonnějším HW?

No jenomže takhle stupidně a syrově to nepředhodí zákazníkům ani ti, co ten trh ovládají. Ale tak Panasonic se asi cítí silný v kramflecích zrovna u modelu, u nějž se předpokládá, že minimálně o moc v kvalitě výstupu nepředžene GH5 tedy model s nesrovnatelně menším čipem, výrazně starší. Tak ale Panasonicu asi stačí prodávat telky a videokamerky na dovču.

A neni lepší prodávat jeden HW model s nezamčenym firmwarem za cenu tak akorát? Rozdělování do cenovejch kategorií jenom podle SW funkcí je prostěhnus a vždycky to hnus bude. Samozřejmě to nemůžeš srovnávat s PC, mobilama a podobně kde máš často placenej soft, to ale neni firmware kterej dělá přímo výrobce toho zařízení, to je dost rozdílná situace. Kdyby to prodávali za tu nižší cenu s těma neosekanejma funkcema tak toho prodaj mnohem víc a nemůže se jim to nevyplatit, já tohle prostě nedokážu pochopit.

Dobře, zkusím jiný příklad. Vezměme si auta, třeba Mazdu 3. Jsou zákazníci, kteří chtějí auta ve 100koňové třídě za cca 400 tisíc, 120 koňové za 480 tisíc a s cca 165 koňmi třeba za 550 tisíc. 100k varianta má motor 1.5, zatímco 120k a 165k varianta mají stejný 2.0 motor lišící se softem ­(teď odhlédneme od jednoho odlišného kolečka v téže převodovce­).

Dle tvé úvahy bys musel ten slabší motor 2.0 nahradit nějakou 1.6­-1.8, protože přece nechceš nic softwarově ořezaného. Takže by Mazda musela vyvíjet jeden motor navíc, což by stálo peníze. Také výroba menšího množství dvou různých motorů bude stát více než výroba jednoho motoru, do kterého jen nahraješ jiný soft. Takže opět zvyšuješ náklady. Nevím, snad naprosto každému musí být jasné, že když budu stále nabízet 1.5 100k, tu tvou novou 1.8 120k a 2.0 165k za stejné ceny, že ta Mazda bude mít na jejich výrobu znatelně vyšší náklady ­(jak na vývoj, tak na výrobu­). Takže automobilka buď na jednom kuse vydělá méně nebo to bude muset zdražit. Ne každý totiž chce 165k auto za 550 tisíc, když mu stačí 120k auto za 480.

Ale kvůli tobě, protože ty nechceš nic ořezaného, by buď musel přitlačit 70 tisíc a mít něco, co nepotřebuje nebo půjde jinam. Takže zákazníci mu nepřibudou, ale naopak ubydou. A tu 2.0 165k nemůžeš zlevnit na úroveň 2.0 120k modelu. To bys sice vzbudil vyšší zájem ­(s tím souhlasím­), ale zase bys prodával všechno s nízkými maržemi. Ti zákazníci, kteří by šli pro 120k model, by byli happy, protože by měli 165k místo 120k, ale měl bys z nich stejné peníze. Ti, kteří by chtěli 165k model, by byli ještě více happy, protože by dostali stejné auto o 70 tisíc levnějši, ale firma by zaplakala, protože by z nich měla méně peněz. A teď je otázka, zda ti vysoké prodeje s nízkou marží z prodeje modelu za 480 tisíc vykompenzují to, co jsi ztratil na prodejích ve srovnání s tím, kdybys prodával 165k za 550.

Všechny automobilky dnes řeší nabídku motorů omezeným počtem motorů, které jsou laděny softwarově. Proč asi? Protože se jim to dle tebe nevyplatí? Naopak, vytvořit jeden produkt a prodávat jej ve více verzích, které cenově a funkčně dávkuješ softwarově, je cesta, která se vyplácí ­(navíc máš u některých možnost upgradovat později, pokud se rozhodneš jinak místo toho, abys vyměnil produkt, což je neekologické a dražší­). Všichni to tak dělají a určitě ne proto, že je to pro ně nákladnější. Je to levnější i pro zákazníka. Já stále nechápu, proč si stěžujš na cenu, ale všechny tvé nápady by vedly k tomu, abys platil ve výsledku více.

Primerum rozumim, ale ty fotaky jsou preci jen trochu neco jineho.

Nicmene tak jak tak, ten zpusob, kterym se to snazi prodat, je zcela tupy. V principu to podobne delaji skoro vsichni, ale a ta ale jsou velka: ajtualizace firmware nabidnou treba az casem a to zdarma proste proto, aby byly i se starsim modelem konkurenceschopni nebo udelaji treba dva modely a zakaznik tak ma pocit, ze je vse OK. Takhle ma pocit, ze po nem nekdo chce ­"dalsi pulvyplatu­" za par radek kodu, ktere tam stejne mely byt od zacatku.

Jiste, delalo se to vzdy a vsude da se rict, ale fakt ne takhle stupidne.
napriklad pamatuji, ze nekdy v osmdesatych letech Sony vyrabelo CD prehravace CDP­-270 a CDP­-470, rozdil byl tenkrat v Nemecku tusim okolo 200DM.
Podle specifikace byl rozdil v tom, ze model 470 byl obladatelny infra ovladacem.
A v realu byl rozdil jen v tom, ze k tomu modelu 470 ten ovladac pribalili. Jinak 270i 470 bylo na chlup to samy, dokonce ta 270 sla rovnou tim infra ovladat, ani se nenamahali to blokovat.
ALE porad to meli na oko udelany tak, ze to nikoho nepopuzovalo.

No to je právě otázkou, zda tam být měly. Pokud to jsou vysoce specializované funkce, tak je pozicování modelů dle speciálních funkcí ­(které spousta lidí nevyžaduje­) docela v pořádku. Kdybychom se bavili o stěžejních funkcích nebo opravách chyb, tak by to samozřejmě bylo špatně. Je rozdíl oprava chyb + rozšíření běžných funkcí pro všechny a rozšíření fotoaparátu o speciální funkce pro vybranou skupinu. Panasonic také mohl uvést např. Lumix S1 a S1V, které by stály 65 a třeba 75 tisíc, přičemž S1 by tu funkci neměla a S1V ano. Jak by se to lišilo od nynějšího stavu? Jedním písmenkem v názvu a nemožností upgradu S1 na S1V, pokud by člověk později chtěl?

Je nutné si uvědomit, že pro výrobce je stěžejní udržet náklady na co nejnižší úrovni, a to se ­(ač je to k nevíře­) děje tím, že se co nejvíce zjednodušuje výroba. Pro výrobce je dokonce jednodušší do produktů dát HW a zakázat ho softwarově, než vyrábět dvě verze bez a s daným HW.

Excelentním příkladem je u např. aut Tesla. Ta v rámci snížení nákladů na výrobu oholila možnosti konfigurace barev na nějakých 5­-6 odstínů, protože větší množství zdražovalo výrobu. A co je úplně paradoxní, jsou baterky. Ačkoli Model S měl na výběr mezi 4 velikostmi, ve skutečnosti se tam fyzicky dávaly jen dvě. Pro Teslu bylo levnější tam rvát mnohem větší a dražší baterku a softwarově pětinu z ní zakázat, než vyrábět o pětinu menší baterii. Uživatel, který chtěl ušetřit, prostě zaplatil méně a dostal méně. Kdo chtěl více, dostal více za více peněz. Není důvod brát tomu šetřivému možnost koupit si menší baterii, pokud chce. Proč by měl dostat 100% a platit 100%, když nechce? A pokud se později rozhodne, je opět mnohem jednodušší, rychlejší a pro Teslu i zákazníka levnější tam nahrát jen nový firmware, který odemkne zbytek. Normálně by totiž musel do servisu, tam by se baterka musela vymontovat, namontovat nová, něco udělat s tou starou... A každý si to poskládá tak, jak chce a zaplatí jen to, co chce.

Pokud jde o Sony, tak tam to bylo od základu uděláno naprosto blbě. Tam byly placené i funkce, které měly v základu mnohem levnější fotoaparáty a u některých ­(a to dokonce dražších­) to bylo za poplatek bez nějakého smyslu, proč by to tam být nemělo. Za druhé, ten obchod snad nikde nefungoval a byl k dispozici jen v několika zemích.

""""" Lumix S1 a S1V, které by stály 65 a třeba 75 tisíc, přičemž S1 by tu funkci neměla a S1V ano. Jak by se to lišilo od nynějšího stavu? Jedním písmenkem v názvu a nemožností upgradu S1 na S1V, pokud by člověk později chtěl? ­""""
Lišilo by se to přeci tím, že lidé by až tak nebrblali. Přišlo by jim to více v pořádku. Takhle to vnímají jako útok na sebe, zlodějinu a já nevím co ještě. Samozřejmě ne všichni. Navíc je velmi hloupé, že to neohlásili dopředu­/nebo naopak o něco později po uvedení na trh, takhle to logicky vzbuzuje pocit, že nevědí, co ještě vymyslet, aby vyždímali ještě více. Navíc tu info vypouštějí v úplně hloupou dobu vlastně zároveň s uvedením přístroje na trh, čemuž předcházelo dlouhé a vícenásobné ohlašování evidentně uskutečňované jakožto udržení si pomyslného kroku s konkurencí. De facto navyšují cenu za zvýšení kvality videa v době, kdy se ještě reálně neví, jak na tom produkční kusy budou, ale ­"odborná komunita­" je plná prohlášení a diskuzí na téma, že oproti GH5 t zas nějaký velký posun v kvalitě video výstupu nebude.
Přijde mi to jejich jednání poněkud padlé na hlavu.

""""Je nutné si uvědomit, že pro výrobce je stěžejní udržet náklady na co nejnižší úrovni, a to se ​­(ač je to k nevíře​­) děje tím, že se co nejvíce zjednodušuje výroba.­""""
Jakože u foťáků? Odkud je taková infoirmace? Vžriba snad není až tak finančně náročná například oproti vývoji, ne?

Já tady nezpochybňuji to, co udělali, ale to, jak to udělali. :)

SW klic je preci bezna vec. U GH5 jsem si ji taky dokupoval ­(u GH5S je uz soucasti­) a az na to, ze to stoji nejake penize, tak na tom nevidim nic divneho.

Mimochodem, Panak oznamoval budouci uvedeni klice uz pri predstaveni.
Tady citace z jejich tiskove zpravy

LUMIX S1 umožňuje natáčení videozáznamů v rozlišení 4K rychlostí 60­/50p ve standardu 4:2:0 8­-bit přímo na kartu SD nebo XQD. Barevný sampling 4:2:2 lze využít při připojení přes standardní HDMI. V roce 2019 dostanou uživatelé k dispozici softwarový klíč, jímž bude možné odemknout možnost natáčet 4K 60­/50p 4:2:2 10­-bit přes HDMI výstup a 30p­/25p­/24p ve 4:2:2 10­-bit i interně. Po této softwarové aktualizaci bude možné ve fotoaparátu využít i standard V Log s profesionálním dynamickým rozsahem.

Osobne jsem jenom prekvapenej, ze to je tak brzo po uvedeni.
Ale zase to vnimam spis jako dobrou zpravu, ze sli rovnou k veci, misto dlouhych slibu.
Otazka samozrejme je, cena.

Milane, silnější motor neznamená jen jiný software. To by výrobci také nabízeli možnost navýšení výkonu za příplatek třeba po dvou letech, ale oni to neudělají. Proč asi? Protože je tam více jiných dílů, než jen software... Proto taky každé čipování motoru automaticky znamená ztrátu záruky.
Tohle opravdu nebyl dobře zvolený příměr.

Nikdo neříká, že je to pravda pro 100% motorů, ale spousta motorů je opravdu jen seškrcena softwarově ­(stačí se mrknout i na grafy momentu, které jsou třeba do 4­-5 tisíc otáček naprosto totožné a jen od určité hranice se to liší­). Typicky je to případ atmosférických motorů, kde se řeže výkonová špička. A je rozdíl zvýšit výkon nad rámec specifikace a zvýšit ho o to, o co to bylo ořezáno. A to, že ztrácíš záruku při neautorizovaném zásahu, snad není nic překvapivé. Jestli mají různé výkonnové verze mechanicky něco odlišného, tak je to zpravidla převodovka ­(slabší verze má obvykle těžší převody, aby působil méně dynamicky, neboť jinak by byla dynamika pro většinu jízdních situací totožná­).

To je bez debat. jako kdyby me dali zaruku, ze je to navic funkcni v rozsahu odpovidajicim tem cisilkum a funkcim, ktere uvadeji, pridal bych jim i 50.