Ptáme se za vás: Karla Nováčka z OEHLING CZ
9.8.2011, Karel Polívka, rozhovor
Máme tu vyhodnocení posledního rozhovoru série Ptáme se za vás, kde pokládáte otázky osobnostem ze světa fototechniky. Tentokrát se týkaly společnosti OEHLING CZ - odpovídal Karel Nováček, odborný poradce foto technika.
Další rozhovor série Ptáme se za vás, v němž jste mohli pokládat otázky přímo vy - čtenáři Digimanie, se týkal společnosti OEHLING CZ. A kdo vlastně odpovídal?
Pracuje ve firmě OEHLING CZ s.r.o. již téměř 4 roky a je odborným poradcem v oddělení foto technika. Sledování nových trendů ve fotografii a fototechnice je jeho velkým koníčkem, stejně tak i fotografování samotné. Jeho hlavními tématy je reportážní, sportovní, portrétní i krajinná fotografie. Není snad technického dotazu, který by Karel nedokázal zodpovědět. Ve svém volném čase, mimo fotografování, je velkým fandou horských kol a jízdy na něm. Však také okolí Klatov k této činnosti přímo vybízí.
Karel Nováček, odborný poradce foto technika
Společnost OEHLING CZ byla založena v roce 2001. Od samotného začátku byla a je orientována na fotografy, kteří mají rádi fotografii a věnují se jí celým svým srdcem jako svému koníčku nebo zaměstnání. Mimo známých a zaběhnutých značek jako je Canon, Nikon, Sony, Tamron, SIGMA, Tokina a další, má v nabídce široký výběr fotografického příslušenství, které se hodí na cestách, ale i v ateliéru. Firma je výhradním dovozcem stativů BENRO, bateriových držáků MEIKE, objektivů Samyang, pláštěnek Aquatech, ochranných obalů objektivů LensCoat, kompletní nabídky německé firmy B.I.G. a mnoho dalšího.
V rámci posilování vzájemných vztahů se svými zákazníky organizuje OEHLING Akademii, což je seriál foto workshopů se zajímavými lektory na důležitá fotografická témata. V letošním roce ještě přidali foto expedice na Island a do USA. Nejen její zákazníci, ale i ostatní fotografové se mohou zúčastnit fotografické soutěže a vyhrát tak jednu ze zajímavých cen. Soutěž běží na www.fotozcest.cz.
1. otázka od Milan Šurkala: Jak hodnotíte objektivy Samyang? Můžete prozradit něco o tom, jak moc jsou u nás populární a v jakém množství se u nás pohybují jejich prodeje? Koupil byste si některý z nich?
Populární jsou především širokoúhlé objektivy, kde nevýhody absence AF není tak patrná. V tomto segmentu je poměr výkon cena oproti konkurenci asi nejpatrnější. Velmi opticky povedené jsou modely 14 a 85mm a 500mm se světelností f6,3. V protiváze jsou však objektivy Nikonu a Canonu s AF, opticky lepší ale za výrazně vyšší cenu. Pro někoho, kdo se živí portrétem třeba 85 mm není, ale většině fotografům tato specializovaná pevná skla splní jejich požadavky, aniž by zruinovaly jejich rodinný rozpočet. Jejich popularita roste a odpovídá tomu, že se jedná o výrobce, který se na našem trhu objevil zcela nedávno. Tyto objektivy se těší vzrůstající oblibě mezi fotografy. Informaci množství všech prodaných kusů v ČR neznáme.
2. otázka od Lukino: Mám pár let staré zábleskové osvětlení Elinchrom 400W a rád bych jej použil i v exteriéru. Nevím, jaké baterie si koupit, abych záblesky na toto využil. Už jsem se ptal na několika fórech, psal do dvou shopů, ale kloudnou odpověď (nákup sestavy bateriový generátor + další světlo) jsem zatím nedostal. Děkuji za případnou radu či tip.
Obraťte se na svého prodejce, anebo na FlashCentrum.cz, areál Gatteo, Dolnoměcholupská 209/17, 102 00 Praha 10; info@flashcentrum.cz, info@elinchrom.cz, tel.: 608 745 456, 737 243 922; web: Flashcentrum.cz, anebo Elinchrom.cz
3. otázka od jmorous: Prosím o stručný popis procesu, jak staré negativy (kinofilm, svitk.film 6x6 cm) a barevné inverz. filmy uložit do PC a případně vytisknout.
Zdigitalizovat, buďto sám, anebo zadat u komerčního zpracovatele. Pro digitalizaci použít tak kvalitní skener, jak vysoké jsou naše nároky na kvalitu. Určitě je lépe použít skener specializovaný – přímo určený – na digitalizaci průsvitných předloh – filmů.
Některé ploché skenery mají adaptér pro skenování proužků kinofilmů a diapozitivů v rámečcích, ale mnoho z nich je určeno jen pro vytvoření náhledů či jakéhosi nutného digitálního archivu => určitě je třeba dobře zvážit, jaký model skeneru si pořídit.
Pro snadnou digitalizaci diapozitivů v rámečcích existují i nástavce – adaptéry, které lze uchytit k digitálnímu fotoaparátu (objektivu). Ale nevím, jaká je aktuální nabídka.
4. otázka od Josef Kolář: Současné 14 - 16 megapixelové kompaktní digitální fotoaparáty v důsledku vlivu automatického odšumování fotografie fotoaparátem a difrakce vytvářejí fotografie s množstvím detailů, které odpovídají fotografii ze starého 3 - 4 megapixelového fotoaparátu (problematiku Foveonu nyní neuvažujme). A to již při základní ISO citlivosti. V určitých případech (např. zobrazení trávy) je pak situace ještě o něco horší. Že tedy dochází k obelhávání zákazníka, je myslím jasné. Jak dlouho ještě míní prodejci a výrobci fotoaparátů hrát tuto hru? Anebo se konečně najde prodejce, který tyto fotoaparáty začne odmítat jako nekvalitní?
Bez odpovědi.
5. otázka od honza1: Jak odhadujete budoucnost bezzrcadlovek s většími čipy v příštích letech? Budou schopny konkurovat zrcadlovkám ve třídě amatérské a poloprofi? Která velikost čipu v této skupině - M4/3 nebo APS-C - má větší šance? Není absence pevně zabudovaného EVF u 2 výrobců této třídy ve všech jimi nabízených modelech marketingovou chybou? Jaké jsou Vaše osobní preference v této třídě?
To je téma na knihu. Ale stručně řečeno: Budoucnost těchto modulárních mikrosystémů závisí na několika faktorech. Jedním z nich je šíře nabídky a dostupnost výměnných objektivů a dalšího příslušenství. Druhým – navazujícím – pak ten, zda dostatečně velký počet spotřebitelů bude preferovat lehký, malý, maximálně kompaktní systém s výměnnými objektivy – zda ve skupině potenciálních uživatelů tohoto systému nakonec nepřevládne pohodlnost, a tedy nákup třeba lépe vybavených kompaktů s nevýměnnými objektivy, ať už s tím, či jiným rozsahem včetně tzv. ultrazoomů nebo superzoomů.
Jako další ovlivňující faktor lze uvést vývoj obliby natáčení videoklipů pomocí fotoaparátů. Zde mají výhody právě přístroje s elektronickým hledáčkem a tedy bez sklopného zrcátka, které slouží k vytváření obrazu v optickém hledáčku. Jednou z hlavních je možnost natáčet video s použitím elektronického hledáčku, u zrcadlovek je třeba použít displej.
Zda bylo marketingovou chybou nabízet kompaktní přístroje s výměnnými objektivy, které nemají pevně zabudovaný elektronický hledáček, je ještě předčasné. Na loňské Photokině byli výrobci plni optimismu a zveřejnili některé své dlouhodobé cíle. A ke dvěma výrobcům, kteří na tyto kompakty vsadili od počátku (Olympus, Panasonic), se dokonce vloni přidal třetí (Samsung – NX100) a letos oznámil svůj model čtvrtý (Pentax, model Q, který má dokonce čip CMOS s délkou úhlopříčky jenom 1/2,3 palce!). Počkejme tedy. Navíc – nelze soudit jen podle českého trhu, který je poměrně specifický, a to i díky svému historickému vývoji.
Osobně žádný z mikrosystémů nepreferuji. Nepreferuji ani systém Sony Alfa SLT.
6. otázka od: Michal Srna: Myslíte si, že v krajinné fotografii je lepší používat hliníkový stativ, který je těžší a tudíž i lépe odolává např. silnějšímu větru, či stativ karbonový, který má nižší hmotnost, lépe se nosí, ale není tak stabilní ve větru jako těžký stativ z hliníku? Nebo že budoucnost krajinářské fotografie leží ve stativech bazaltových, které jsou v současné době zatím příliš drahé, ale měly by kombinovat vlastnosti předchozích dvou?
Čedičové stativy mají vlastnosti blíže těm z uhlíkových vláken.
V některých případech nestačí ani těžký stativ z hliníkové slitiny, ba ani dřevěný, byť velmi robustní.
Obecně – chci-li lehčí stativ kvůli snížení celkové hmotnosti vybavení, které musím nosit, mohu si při fotografování v silnějším větru, typicky za silných větrných poryvů, pomoci tak, aby i tento stativ splnil to, co od něj žádám, tady pokud možno použít patice s ocelovými špicemi a fixovat do země (na holé skále nebo na střeše mrakodrapu je to bezpochyby problém), použít vhodnou zátěž, ... v některých případech je možno změnit o něco málo stanoviště a dostat se kupříkladu do zákrytu skály, terénní nerovnosti, keře, stromu, ... (na střeše mrakodrapu za vhodné technické prvky typu vyústění ventilace, klimatizační jednotku, budku výtahu či nouzového východu apod.). Někdy pomůže, zakryjeme-li stativ vlastním tělem.
7. otázka od Michal Srna: Jaký byste doporučil makroobjektiv na makrofotografii, nebo spíše na jaké parametry u tohoto typu objektivů by si měl uživatel dát pozor? Uvažujme cenu do 10 000 Kč a ideálně průměr předního závitu 67 mm. Případně jaké příslušenství se hodí si pořídit, když člověk chce začít fotografovat makro (polarizák ano/ne, blesk, makrosáňky?).
Dotaz je příliš obecný – s výjimkou naprosto konkrétní maximální ceny objektivu a ideálního průměru závitu na snímací filtry a předsádky. Přesně tento průměr, tedy 67 mm, má kupříkladu vynikající makroobjektiv Canon EF 100 mm 1:2,8 L IS USM, který ovšem stojí víc než 10 tisíc korun. Bohužel i druhý mekroobjektiv, který mohu doporučit, Tamron SP AF 60 mm 1:2 Di-II LD (IF) Macro 1:1, stojí víc než 10 – necelých 11 tisíc. Ale mám s ním velmi dobré zkušenosti.
Jaké vybavení koupit, to je nejen otázka, kolik do něj chci a mohu investovat peněz, ale také, jaké tvůrčí záměry chci realizovat. Je rozdíl, chci-li fotografovat houby a květiny, anebo včelku na květu, vážku, motýla, anebo dokonce detail hmyzu, případně stačí-li mi snímky v poměru 1:1, anebo požaduji „nadživotní velikost“, atp. atd.
Tedy: Pokud možno doplnit dotaz v tomto směru a také konkretizovat, na jaké tělo má být zvažovaný objektiv.
8. otázka od Michal Srna: Jaký je Váš názor na v současné době často diskutovanou light field fotografii představenou firmou Lytro, která do roka nabídne komerčně dostupný fotoaparát schopný pořizovat tyto snímky. Více informací zde. Myslíte si, že proces fotografování, kdy se pořídí snímek bez ostření a rovinu ostrosti je možné získat jakoukoliv až po expozici, má budoucnost?
Bez odpovědi.
9. otázka od Michal Srna: Na co nejdůležitějšího by se dle Vás měl zaměřit současný zájemce o pořízení digitální zrcadlovky. Na trhu je nepřeberné množství typů od různých výrobců, kteří se předhánějí v naprosto nepodstatných věcech, jen aby uměli o jednu funkci více než konkurence, a tak se stane, že běžný zákazník často "naletí" radám rádoby znalce z nejbližší prodejny fotoaparátů. Mohl byste tedy vyzdvihnout, na jaké aspekty by se čtenáři DM měli zaměřovat v případě, že uvažují o koupi nové neprofesionální DSLR?
Především je třeba vědět, proč si chci fotoaparát pořídit. Co chci a budu fotografovat. A také, co s pořízenými snímky budu dělat dál.
Také zvážit pořizovací náklady. Kolik chci a můžu investovat, a to do fotoaparátu, ale také do celého fotografického vybavení. Kolik při prvním nákupu a jak rozložit v čase následné „dovybavení“ – dalším výměnným objektivem/objektivy, externím bleskem, sadou snímacích filtrů, paměťovými kartami a čtečkou, náhradním akumulátorem, ... Ale jsou tu i pouzdra, brašny, batohy, nebo stativy, monopody, ministativy, ...
Také je dobré zvážit, zda koupit zlevněný „starý“ model, anebo si připlatit za novinku ve stejné kategorii. Abychom už po pár měsících zachmuřeně nežbrblali, že jsme přeci jen neměli tak škudlit. Faktem ovšem je, že vývoj digitálních fotoaparátů pádí vpřed mílovými kroky, takže – o obnově vybavení dříve nebo později budeme uvažovat. Tomu se nikdo z nás nevyhne. A tak si prostě můžeme příště koupit ještě vyspělejší stroj než ten, který jsme dříve odmítli.
10. otázka od Michal Srna: Jaká je přibližně životnost DSLR, zejména v oblasti mechanických částí (zrcátko atd.). Předpokládám, že se to určuje na počet cyklů (pořízených fotografií). Lze ji nějak prodloužit?
U zrcadlovek pro profesionály je hlavním kritériem technická úroveň, celková i jednotlivých funkčních modulů, využití moderních principů, technologií a systémů. Ruku v ruce s ní je funkční spolehlivost a odolnost, bezporuchový provoz při mnohdy enormní zátěži fotoaparátu v profesionálním nasazení. Výrobci často testují a zaručují bezvadnou, přesnou funkčnost vybraných segmentů pro 150 i 300 tisíc pracovních cyklů. Typickým příkladem je závěrka se sklopným zrcadlem, která představuje spojení přesného elektronického řízení s jemným mechanickým chodem. Zde také výrobci uplatňují nové speciální materiály. Jako příklad lze uvést Nikon D3x/D3s se závěrkou s lamelami z extrémně pevného a lehkého kompozitu z aramidových a uhlíkových vláken, ze kterých se vyrábějí díly pro konstrukce raket a letadel nebo neprůstřelné vesty.
Modely z nižších kategorií jsou adekvátně méně odolné, avšak některé mají kupříkladu také segment závěrky a sklopného zrcadla testovaný na minimálně 150 až 170 tisíc cyklů. Ale zátěž těchto přístrojů zase bývá nižší než u profimodelů.
A obdobně přístroje ze široké spotřební kategorie jsou opět adekvátně méně odolné než semiprofi.
Vhodným používáním, vhodnou péčí o přístroj a případným servisem, který je hoden naší důvěry, lze dosáhnout toho, že nám zrcadlovka slouží bez problémů opravdu dlouhodobě. Rozhodně déle, než „začneme pošilhávat“ po novém modelu, který více odpovídá současnému vývoji vědy a techniky.
Po dobu 7 dní bylo možné pomocí psát otázky na našem fóru, kde je mohli ostatní registrovaní čtenáři hodnotit. Po týdnu redakce vybrala 10 otázek s nejlepším skóre, přidala případně vlastní otázky a zaslala je k zodpovězení.
Tímto děkujeme panu Nováčkovi za zodpovězení otázek.
Redakce Digimanie
Karel Nováček se představuje
Pracuje ve firmě OEHLING CZ s.r.o. již téměř 4 roky a je odborným poradcem v oddělení foto technika. Sledování nových trendů ve fotografii a fototechnice je jeho velkým koníčkem, stejně tak i fotografování samotné. Jeho hlavními tématy je reportážní, sportovní, portrétní i krajinná fotografie. Není snad technického dotazu, který by Karel nedokázal zodpovědět. Ve svém volném čase, mimo fotografování, je velkým fandou horských kol a jízdy na něm. Však také okolí Klatov k této činnosti přímo vybízí.
Karel Nováček, odborný poradce foto technika
O společnosti OEHLING CZ
Společnost OEHLING CZ byla založena v roce 2001. Od samotného začátku byla a je orientována na fotografy, kteří mají rádi fotografii a věnují se jí celým svým srdcem jako svému koníčku nebo zaměstnání. Mimo známých a zaběhnutých značek jako je Canon, Nikon, Sony, Tamron, SIGMA, Tokina a další, má v nabídce široký výběr fotografického příslušenství, které se hodí na cestách, ale i v ateliéru. Firma je výhradním dovozcem stativů BENRO, bateriových držáků MEIKE, objektivů Samyang, pláštěnek Aquatech, ochranných obalů objektivů LensCoat, kompletní nabídky německé firmy B.I.G. a mnoho dalšího.
V rámci posilování vzájemných vztahů se svými zákazníky organizuje OEHLING Akademii, což je seriál foto workshopů se zajímavými lektory na důležitá fotografická témata. V letošním roce ještě přidali foto expedice na Island a do USA. Nejen její zákazníci, ale i ostatní fotografové se mohou zúčastnit fotografické soutěže a vyhrát tak jednu ze zajímavých cen. Soutěž běží na www.fotozcest.cz.
1. otázka od Milan Šurkala: Jak hodnotíte objektivy Samyang? Můžete prozradit něco o tom, jak moc jsou u nás populární a v jakém množství se u nás pohybují jejich prodeje? Koupil byste si některý z nich?
Populární jsou především širokoúhlé objektivy, kde nevýhody absence AF není tak patrná. V tomto segmentu je poměr výkon cena oproti konkurenci asi nejpatrnější. Velmi opticky povedené jsou modely 14 a 85mm a 500mm se světelností f6,3. V protiváze jsou však objektivy Nikonu a Canonu s AF, opticky lepší ale za výrazně vyšší cenu. Pro někoho, kdo se živí portrétem třeba 85 mm není, ale většině fotografům tato specializovaná pevná skla splní jejich požadavky, aniž by zruinovaly jejich rodinný rozpočet. Jejich popularita roste a odpovídá tomu, že se jedná o výrobce, který se na našem trhu objevil zcela nedávno. Tyto objektivy se těší vzrůstající oblibě mezi fotografy. Informaci množství všech prodaných kusů v ČR neznáme.
2. otázka od Lukino: Mám pár let staré zábleskové osvětlení Elinchrom 400W a rád bych jej použil i v exteriéru. Nevím, jaké baterie si koupit, abych záblesky na toto využil. Už jsem se ptal na několika fórech, psal do dvou shopů, ale kloudnou odpověď (nákup sestavy bateriový generátor + další světlo) jsem zatím nedostal. Děkuji za případnou radu či tip.
Obraťte se na svého prodejce, anebo na FlashCentrum.cz, areál Gatteo, Dolnoměcholupská 209/17, 102 00 Praha 10; info@flashcentrum.cz, info@elinchrom.cz, tel.: 608 745 456, 737 243 922; web: Flashcentrum.cz, anebo Elinchrom.cz
3. otázka od jmorous: Prosím o stručný popis procesu, jak staré negativy (kinofilm, svitk.film 6x6 cm) a barevné inverz. filmy uložit do PC a případně vytisknout.
Zdigitalizovat, buďto sám, anebo zadat u komerčního zpracovatele. Pro digitalizaci použít tak kvalitní skener, jak vysoké jsou naše nároky na kvalitu. Určitě je lépe použít skener specializovaný – přímo určený – na digitalizaci průsvitných předloh – filmů.
Některé ploché skenery mají adaptér pro skenování proužků kinofilmů a diapozitivů v rámečcích, ale mnoho z nich je určeno jen pro vytvoření náhledů či jakéhosi nutného digitálního archivu => určitě je třeba dobře zvážit, jaký model skeneru si pořídit.
Pro snadnou digitalizaci diapozitivů v rámečcích existují i nástavce – adaptéry, které lze uchytit k digitálnímu fotoaparátu (objektivu). Ale nevím, jaká je aktuální nabídka.
4. otázka od Josef Kolář: Současné 14 - 16 megapixelové kompaktní digitální fotoaparáty v důsledku vlivu automatického odšumování fotografie fotoaparátem a difrakce vytvářejí fotografie s množstvím detailů, které odpovídají fotografii ze starého 3 - 4 megapixelového fotoaparátu (problematiku Foveonu nyní neuvažujme). A to již při základní ISO citlivosti. V určitých případech (např. zobrazení trávy) je pak situace ještě o něco horší. Že tedy dochází k obelhávání zákazníka, je myslím jasné. Jak dlouho ještě míní prodejci a výrobci fotoaparátů hrát tuto hru? Anebo se konečně najde prodejce, který tyto fotoaparáty začne odmítat jako nekvalitní?
Bez odpovědi.
5. otázka od honza1: Jak odhadujete budoucnost bezzrcadlovek s většími čipy v příštích letech? Budou schopny konkurovat zrcadlovkám ve třídě amatérské a poloprofi? Která velikost čipu v této skupině - M4/3 nebo APS-C - má větší šance? Není absence pevně zabudovaného EVF u 2 výrobců této třídy ve všech jimi nabízených modelech marketingovou chybou? Jaké jsou Vaše osobní preference v této třídě?
To je téma na knihu. Ale stručně řečeno: Budoucnost těchto modulárních mikrosystémů závisí na několika faktorech. Jedním z nich je šíře nabídky a dostupnost výměnných objektivů a dalšího příslušenství. Druhým – navazujícím – pak ten, zda dostatečně velký počet spotřebitelů bude preferovat lehký, malý, maximálně kompaktní systém s výměnnými objektivy – zda ve skupině potenciálních uživatelů tohoto systému nakonec nepřevládne pohodlnost, a tedy nákup třeba lépe vybavených kompaktů s nevýměnnými objektivy, ať už s tím, či jiným rozsahem včetně tzv. ultrazoomů nebo superzoomů.
Jako další ovlivňující faktor lze uvést vývoj obliby natáčení videoklipů pomocí fotoaparátů. Zde mají výhody právě přístroje s elektronickým hledáčkem a tedy bez sklopného zrcátka, které slouží k vytváření obrazu v optickém hledáčku. Jednou z hlavních je možnost natáčet video s použitím elektronického hledáčku, u zrcadlovek je třeba použít displej.
Zda bylo marketingovou chybou nabízet kompaktní přístroje s výměnnými objektivy, které nemají pevně zabudovaný elektronický hledáček, je ještě předčasné. Na loňské Photokině byli výrobci plni optimismu a zveřejnili některé své dlouhodobé cíle. A ke dvěma výrobcům, kteří na tyto kompakty vsadili od počátku (Olympus, Panasonic), se dokonce vloni přidal třetí (Samsung – NX100) a letos oznámil svůj model čtvrtý (Pentax, model Q, který má dokonce čip CMOS s délkou úhlopříčky jenom 1/2,3 palce!). Počkejme tedy. Navíc – nelze soudit jen podle českého trhu, který je poměrně specifický, a to i díky svému historickému vývoji.
Osobně žádný z mikrosystémů nepreferuji. Nepreferuji ani systém Sony Alfa SLT.
6. otázka od: Michal Srna: Myslíte si, že v krajinné fotografii je lepší používat hliníkový stativ, který je těžší a tudíž i lépe odolává např. silnějšímu větru, či stativ karbonový, který má nižší hmotnost, lépe se nosí, ale není tak stabilní ve větru jako těžký stativ z hliníku? Nebo že budoucnost krajinářské fotografie leží ve stativech bazaltových, které jsou v současné době zatím příliš drahé, ale měly by kombinovat vlastnosti předchozích dvou?
Čedičové stativy mají vlastnosti blíže těm z uhlíkových vláken.
V některých případech nestačí ani těžký stativ z hliníkové slitiny, ba ani dřevěný, byť velmi robustní.
Obecně – chci-li lehčí stativ kvůli snížení celkové hmotnosti vybavení, které musím nosit, mohu si při fotografování v silnějším větru, typicky za silných větrných poryvů, pomoci tak, aby i tento stativ splnil to, co od něj žádám, tady pokud možno použít patice s ocelovými špicemi a fixovat do země (na holé skále nebo na střeše mrakodrapu je to bezpochyby problém), použít vhodnou zátěž, ... v některých případech je možno změnit o něco málo stanoviště a dostat se kupříkladu do zákrytu skály, terénní nerovnosti, keře, stromu, ... (na střeše mrakodrapu za vhodné technické prvky typu vyústění ventilace, klimatizační jednotku, budku výtahu či nouzového východu apod.). Někdy pomůže, zakryjeme-li stativ vlastním tělem.
7. otázka od Michal Srna: Jaký byste doporučil makroobjektiv na makrofotografii, nebo spíše na jaké parametry u tohoto typu objektivů by si měl uživatel dát pozor? Uvažujme cenu do 10 000 Kč a ideálně průměr předního závitu 67 mm. Případně jaké příslušenství se hodí si pořídit, když člověk chce začít fotografovat makro (polarizák ano/ne, blesk, makrosáňky?).
Dotaz je příliš obecný – s výjimkou naprosto konkrétní maximální ceny objektivu a ideálního průměru závitu na snímací filtry a předsádky. Přesně tento průměr, tedy 67 mm, má kupříkladu vynikající makroobjektiv Canon EF 100 mm 1:2,8 L IS USM, který ovšem stojí víc než 10 tisíc korun. Bohužel i druhý mekroobjektiv, který mohu doporučit, Tamron SP AF 60 mm 1:2 Di-II LD (IF) Macro 1:1, stojí víc než 10 – necelých 11 tisíc. Ale mám s ním velmi dobré zkušenosti.
Jaké vybavení koupit, to je nejen otázka, kolik do něj chci a mohu investovat peněz, ale také, jaké tvůrčí záměry chci realizovat. Je rozdíl, chci-li fotografovat houby a květiny, anebo včelku na květu, vážku, motýla, anebo dokonce detail hmyzu, případně stačí-li mi snímky v poměru 1:1, anebo požaduji „nadživotní velikost“, atp. atd.
Tedy: Pokud možno doplnit dotaz v tomto směru a také konkretizovat, na jaké tělo má být zvažovaný objektiv.
8. otázka od Michal Srna: Jaký je Váš názor na v současné době často diskutovanou light field fotografii představenou firmou Lytro, která do roka nabídne komerčně dostupný fotoaparát schopný pořizovat tyto snímky. Více informací zde. Myslíte si, že proces fotografování, kdy se pořídí snímek bez ostření a rovinu ostrosti je možné získat jakoukoliv až po expozici, má budoucnost?
Bez odpovědi.
9. otázka od Michal Srna: Na co nejdůležitějšího by se dle Vás měl zaměřit současný zájemce o pořízení digitální zrcadlovky. Na trhu je nepřeberné množství typů od různých výrobců, kteří se předhánějí v naprosto nepodstatných věcech, jen aby uměli o jednu funkci více než konkurence, a tak se stane, že běžný zákazník často "naletí" radám rádoby znalce z nejbližší prodejny fotoaparátů. Mohl byste tedy vyzdvihnout, na jaké aspekty by se čtenáři DM měli zaměřovat v případě, že uvažují o koupi nové neprofesionální DSLR?
Především je třeba vědět, proč si chci fotoaparát pořídit. Co chci a budu fotografovat. A také, co s pořízenými snímky budu dělat dál.
Také zvážit pořizovací náklady. Kolik chci a můžu investovat, a to do fotoaparátu, ale také do celého fotografického vybavení. Kolik při prvním nákupu a jak rozložit v čase následné „dovybavení“ – dalším výměnným objektivem/objektivy, externím bleskem, sadou snímacích filtrů, paměťovými kartami a čtečkou, náhradním akumulátorem, ... Ale jsou tu i pouzdra, brašny, batohy, nebo stativy, monopody, ministativy, ...
Také je dobré zvážit, zda koupit zlevněný „starý“ model, anebo si připlatit za novinku ve stejné kategorii. Abychom už po pár měsících zachmuřeně nežbrblali, že jsme přeci jen neměli tak škudlit. Faktem ovšem je, že vývoj digitálních fotoaparátů pádí vpřed mílovými kroky, takže – o obnově vybavení dříve nebo později budeme uvažovat. Tomu se nikdo z nás nevyhne. A tak si prostě můžeme příště koupit ještě vyspělejší stroj než ten, který jsme dříve odmítli.
10. otázka od Michal Srna: Jaká je přibližně životnost DSLR, zejména v oblasti mechanických částí (zrcátko atd.). Předpokládám, že se to určuje na počet cyklů (pořízených fotografií). Lze ji nějak prodloužit?
U zrcadlovek pro profesionály je hlavním kritériem technická úroveň, celková i jednotlivých funkčních modulů, využití moderních principů, technologií a systémů. Ruku v ruce s ní je funkční spolehlivost a odolnost, bezporuchový provoz při mnohdy enormní zátěži fotoaparátu v profesionálním nasazení. Výrobci často testují a zaručují bezvadnou, přesnou funkčnost vybraných segmentů pro 150 i 300 tisíc pracovních cyklů. Typickým příkladem je závěrka se sklopným zrcadlem, která představuje spojení přesného elektronického řízení s jemným mechanickým chodem. Zde také výrobci uplatňují nové speciální materiály. Jako příklad lze uvést Nikon D3x/D3s se závěrkou s lamelami z extrémně pevného a lehkého kompozitu z aramidových a uhlíkových vláken, ze kterých se vyrábějí díly pro konstrukce raket a letadel nebo neprůstřelné vesty.
Modely z nižších kategorií jsou adekvátně méně odolné, avšak některé mají kupříkladu také segment závěrky a sklopného zrcadla testovaný na minimálně 150 až 170 tisíc cyklů. Ale zátěž těchto přístrojů zase bývá nižší než u profimodelů.
A obdobně přístroje ze široké spotřební kategorie jsou opět adekvátně méně odolné než semiprofi.
Vhodným používáním, vhodnou péčí o přístroj a případným servisem, který je hoden naší důvěry, lze dosáhnout toho, že nám zrcadlovka slouží bez problémů opravdu dlouhodobě. Rozhodně déle, než „začneme pošilhávat“ po novém modelu, který více odpovídá současnému vývoji vědy a techniky.
Jak šlo pokládat otázky?
Po dobu 7 dní bylo možné pomocí psát otázky na našem fóru, kde je mohli ostatní registrovaní čtenáři hodnotit. Po týdnu redakce vybrala 10 otázek s nejlepším skóre, přidala případně vlastní otázky a zaslala je k zodpovězení.
Závěrem
Tímto děkujeme panu Nováčkovi za zodpovězení otázek.
Redakce Digimanie
