BenQ DC E1050: různorodý jako aprílové počasí
BenQ obohacuje trh zpravidla o malé stylové kompakty. Nejinak je tomu i s modelem DC E1050, který má rozlišení 10 MPix, 3× optický zoom a 3,0" LCD displej. Ten je u modelu E1050t dokonce dotykový, my vám však přinášíme recenzi verze s klasickým ovládáním.
Kapitoly článku:
Sférické zkreslení a vinětace
Nejkratší ohnisko příliš nepotěší, soudkovitost objektivu patří mezi ty trochu výraznější. Vada je patrná nejen v rozích obrazu, ale i ve středu, který je také roztažen. Naopak nejdelší ohnisko potěší, neboť poduškovitost je minimální.
 ohnisko 35,5 mm |
 ohnisko 106,5 mm |
V otázce vinětace objektiv na širokém ohnisku příliš nepotěší. Výsledky patří spíše jen k průměru. Nepomáhá ani vyšší zaclonění, výsledky jsou v podstatě totožné. Se vzrůstajícím ohniskem však tato vada významně klesá a nepůsobí vážnější problémy. Naopak, téměř si jí nevšimnete.
Digitální šum
BenQ DC E1050 má klasický 1/2,3" CCD snímač s rozlišením 10 megapixelů. To pro nízkou úroveň šumu nejsou právě nejlepší předpoklady. Opět využívám testovací fotografii s diskem CD. Na něm jsou jednolité plochy stejně jako detaily v podobě písmen. Uvidíme, jak se BenQ potýká s problémem digitálního šumu.
testovací fotografie
ISO 50
Na citlivost ISO 50 je snímek krásně ostrý a detailní. Šum je zde v podobě mírného zrna, které jen trochu narušuje jednolitost plochy. Objevuje se zde slabý barevný šum. Přiznávám, že od ISO 50 jsem čekal poněkud lepší výsledky. Nicméně dle expozičních časů mám dojem, že zmíněná citlivost je cca ISO 80, fotoaparát zde nevolí dvojnásobnou expozici proti ISO 100, ale zpravidla jen o jeden expoziční čas.
ISO 100
Další citlivost zachovává ostrost a detailnost, ale přidává výraznější barevný šum, což je na tak nízkou citlivost škoda. Každopádně v odšumovacím softwaru se dá tento problém výborně řešit.
ISO 200
U citlivosti ISO 200 se stává zrno trochu výraznějším a červená písmena začínají ztrácet trochu ostrosti. Fotografie, kde záleží na kvalitě, bych s ISO 200 ale už nedělal, nicméně ISO 200 mě trochu překvapilo stále rozumnou použitelností.
ISO 400
Pokračujme citlivostí ISO 400. Vidíme mnohem výraznější zrno, které již začíná nabourávat některé detaily více, než by bylo zdrávo. Světlá písmena jsou ale stále příkladně ostrá a kontrastní. Odšumovací software už zde začíná být krátký kvůli rozpíjení červených písmen. Tuto citlivost lze označit za vrchní nouzovou.
ISO 800
Další citlivostí je ISO 800, které opět zesiluje zrno, ztrácí detaily a výrazněji i barvy. Červená písmena se ještě více rozpíjí a jejich hrany jsou již minulostí. ISO 800 už nemá praktické využití.
ISO 1600
Poslední detaily vzaly za své, rozpíjí se už i světlá písmena. Nevidím žádné praktické využití citlivosti ISO 1600. Firmware fotoaparátu patrně filtruje barevný šum, protože ten se u vyšších citlivostí nevyskytuje.
ISO 3200
Velmi zajímavě můžete dojít k citlivosti ISO 3200. Normální fotoaparáty při nastavení nejvyšší citlivosti zpravidla sníží rozlišení, ale BenQ DC E1050 to neumožní. Zde se musí jít z opačného konce. Nejprve nastavit nižší rozlišení, tedy 3 megapixely, a až pak můžete navolit citlivost ISO 3200. Je to složitý proces, ale není to ani na škodu, protože ISO 3200 vypadá hrozně. Není vůbec ostré, barevný šum do výsledné barvy mluví až příliš, takže snímky jsou nepoužitelné.
Dále se podívejme na snímky králíka a jeho vousů. Tam krásně uvidíme degradaci detailů šumem i jeho softwarovou redukcí.
testovací fotografie
 ISO 50 |
 ISO 100 |
 ISO 200 |
 ISO 400 |
 ISO 800 |
 ISO 1600 |
 ISO 3200 |
|
Je překvapivé, že i fotografie na ISO 50 a ISO 100 vypadají docela rozpatlaně. U citlivosti ISO 200 začíná obraz působit ještě větším rozmazáním, jakoby silnou redukcí šumu, začíná ztrácet ostrost detailů. ISO 400 přidává výrazný šum, ISO 800 ještě víc s další silnou ztrátou detailů, což z něj dělá nepoužitelnou citlivost. Výčet pokračuje přes ISO 1600, které silně rozmazává celý obraz a přidává výrazný barevný šum. ISO 3200 je pak i s rozlišením 3 megapixelů naprosto nepoužitelná barevná změť. Pokračujme snímky bílého papíru.
 ISO 50 |
 ISO 100 |
 ISO 200 |
 ISO 400 |
 ISO 800 |
 ISO 1600 |
 ISO 3200 |
|
Překvapí poměrně velké množství barevného šumu už s citlivostí ISO 50. Ten se do ISO 200 udržuje, zatímco roste šum jasový. ISO 400 přináší mnohem větší nárůst jasového šumu, barevný jde trochu do pozadí, ale pak opět s dalšími citlivostmi roste. ISO 3200 je naprosto nekoukatelné.
Jak vidíte na přiloženém grafu, do ISO 200 roste šum jen pozvolna, pak ale nastává dramatický nárůst s tím, že ISO 800 a ISO 1600 přináší stejné rozdíly pixelů, ale trochu jiný charakter šumu. Citlivosti ISO 3200 nepomohlo ani snížení rozlišení k tomu, aby zůstal šum v rozumných mezích. Je vidět, že zelená barva s nižšími citlivostmi šumí o něco méně a stejně tak jasový šum je o něco menší. Ostatně to podporuje pozorování, kdy plochy vypadají jasově poměrně rovnoměrně, ale co se týče barevných odstínů, jsou rozdíly patrnější.
Vyvážení bílé, barvy
BenQ mě mile překvapil. Ve dne volil vyvážení barev v podstatě správně a za umělého osvětlení také neměl příliš problém. Snímky jsou při žárovce zpravidla trochu teplejšího nádechu, stále je lze ale označit za přirozené. Při manuální volbě vyvážení bílé na žárovku jsou dosaženy zpravidla poněkud studené tóny. Scény nočního města jsou ale na můj vkus trochu více oranžové, než by měly být.
 automaticky |
 denní světlo |
 oblačno |
 žárovka |
 zářivka V (H) |
 zářivka N (L) |
 ručně |
|
To byly snímky při zatažené obloze snímané v pokoji. Nyní se podíváme na vyvážení bílé u více reálné scény.
 automaticky |
 denní světlo |
 oblačno |
 žárovka |
 zářivka V (H) |
 zářivka N (L) |
 ručně |
|
Trochu mě překvapil více žlutý nádech u manuálního vyvážení u druhé série fotografií. Ještě se podívejme na vyvažování bílé při žárovce. Sami vidíte, že žárovkové světlo způsobí trochu žlutější nádech snímku, ale ruční vyvážení bílé na žárovku je až příliš agresivní a snímek je příliš studený, žlutá je spíše nazelenalá.
 automatické vyvážení |
 ruční vyvážení na žárovku |
V rychlém menu fotoaparátu můžete dále upravit barevnost snímku. Tedy zvýšit saturaci, pořizovat snímky v nádechu sépiové barvy, zelené, červené a modré, nebo pořídit fotografii černobílou.
 normální |
 živý |
 sépiový tón |
 ČB (černobílá) |
 živá červená |
 živá zelená |
 živá modrá |
|
U pořízené fotografie můžete udělat v podstatě tytéž úpravy plus navíc převod na negativ a mozaiku, která slije 44×44 pixelů do jednoho, rozlišení snímku zůstane.
 negativ |
 mozaika |
Další tři snímky se věnují nastavení ostrosti. Ta lze nastavit ve třech krocích. Jen trochu nechápu, proč je v menu možnost "vysoký" a "nízká", gramaticky to dost bije do očí.
 ostrost nízká |
 ostrost normální |
 ostrost vysoká |
|
Na nízkou ostrost raději nefoťte, snímky nevypadají hezky. Normální a vysoká ostrost vypadají o něco lépe, travní porosty nejsou tak silně rozpatlané. Dále můžete nastavit míru saturace barev.
 saturace nízká |
 saturace normální |
 saturace vysoká |
|
Míra nasycení barev jde vidět nejvíce na červené, která podstatně více svítí než v základním a nízkém nastavení. Modrá o tolik živější není. Poslední věcí je nastavení kontrastu.
 kontrast nízký |
 kontrast normální |
 kontrast vysoký |
|
Ani zde bych nedoporučoval nejnižší volbu. Fotografie nevypadá ani tak nekontrastně jako spíše rozpitě. Podobně jako při silné redukci šumu. Na vyšší volby jsou snímky mnohou lépe koukatelné, na vysokou míru se však vystavujete většímu riziku přepalů.
Měření rychlosti
BenQ DC E1050 je bohužel pořád stejný BenQ jako jeho předchůdci. Tedy funkcemi docela nabitý fotoaparát za nízkou cenu, ale velmi pomalý. V některých ohledech je docela dobrý, ale některé operace jsou opravdu nebývale dlouhé. U sekvenčního snímání se do výpočtu fps nezapočítává první startovní snímek pořízený v čase 0,00 s.
- První snímek - 3,2 sekundy (V této disciplíně je na tom fotoaparát celkem dobře. 3,2 sekundy patří k průměrným časům, rozhodně je dobré ocenit to, že lze zmáčknout spoušť již při nabíhání fotoaparátu a snímek se po doběhnutí skutečně pořídí.)
- Snímek bez namáčknutí wide - 0,85 sekundy (Ostření na nejkratší ohnisko patří spíše k těm pomalejším.)
- Snímek bez namáčknutí tele - 1,1 sekundy (Ani ostření na nejdelším ohnisku nepatří k nejrychlejším.)
- Snímek s namáčknutím - do 0,2 sekundy (Prodleva zde bohužel je, jde to přežít, ale není to příjemné.)
- Čas snímek-snímek bez náhledu - 3,0 sekundy (Pokud si nenecháte zobrazovat pořízenou fotografii, je pořizování snímku poměrně rychlé.)
- Čas snímek-snímek s náhledem - 4,3 sekundy (S náhledem je výsledek poněkud horší. Vadí zejména to, že dlouho trvá, než je fotoaparát opět připraven v pohotovosti. Zobrazí se fotografie, fotoaparát nic nedělá, poté naskočí pět reálný obraz, ale až cca po sekundě se objeví ikonky jednotlivých nastavení. Teprve tehdy fotoaparát je připraven na pořízení dalšího snímku.)
- Čas snímek-snímek s bleskem - 3,35 sekundy (Pořizování snímku s bleskem příjemně překvapí, nabíjení blesku je docela rychlé, a pokud si nenecháte zobrazovat pořízené fotografie, lze dosáhnout vcelku slušných časů.)
- Sekvenční snímání - 0,7 fps (12 snímků za 17,3 sekundy. Na trhu není mnoho fotoaparátů, které by měly sekvenční snímání ještě pomalejší.)
- Expoziční bracketing AEB - 0,4 fps (3 snímky za 5,35 sekundy. Vzhledem k pomalosti fotoaparátu doporučuji u expozičního bracketingu stativ.)
- Přezoomování - 1,3 sekundy (Zde fotoaparát se svižností skutečně nemá problémy.)
Sami vidíte, že to není žádná sláva. Když se k tomu započítá hrozné menu, ve kterém musíte pořád něco nastavovat, protože fotoaparát neustále něco resetuje, začne pomalost fotoaparátu skutečně vadit. Například náhledy úprav fotografií zaberou u každé položky tak 1-2 sekundy (zobrazení fotografie třeba v negativu, a to v malém rozlišení na LCD displeji). Pravá legrace nastane, když se pokusíte tuto fotografii skutečně upravit. Zpracování 10MPx snímku ve fotoaparátu zabere, a teď se držte, neskutečných 13,5 sekundy!
