Canon EOS 1200D: vylepšený základ

Pro test rychlosti jsme použili rychlé SDHC karty od společnosti SanDisk, konkrétně verzi Extreme se zápisem s rychlostí až 45 MB/s.

Na fotoaparátu je nutno ocenit velmi rychlé naběhnutí, slušnou rychlost ostření a krátké prodlevy. Při focení do RAWu ale toto přestává rychle platit, protože buffer pojme jen 6 RAWů, resp. 4 RAW+JPEG. Sekvenční snímání dosahuje rychlosti necelé 3 fps, což je na dnešní dobu skutečně málo.

Vyvážení bílé pracuje u Canonu EOS 1200D dost slušně, většinou jsem neměl pocit s nastavením jakkoli hýbat. Co se mi ale u zrcadlovek Canon už dlouhodobě nelíbí, je nastavování vlastního vyvážení sejmutím bílé plochy. Nejprve je nutné klasicky vyfotit bílý/šedý snímek, a to celoplošně. Teprve tento snímek v menu použijete pro nastavení vyvážení bílé a až pak jej můžete použít pro focení. Je to neuvěřitelně zdlouhavé a v případě, že nemáte dostatečně velkou bílou plochu, i nemožné. Přitom kompakty Canonu mají klasické sejmutí malého čtverečku a záležitost zabere řádově méně času.

Fotoaparát podporuje i tzv. Picture Style, což jsou nastavení, ve kterých lze upravit ostrost, kontrast, saturaci a tón barvy.

V kreativním režimu si pak lze vybrat rovněž několik přednastavených režimů.

Zde se podíváme na optický zoom základního objektivu 18-55mm III.

Díky crop faktoru 1,6 by měl mít 18-55mm objektiv tohoto Canonu užší úhly záběru než jiné fotoaparáty s APS-C snímači, které mají crop 1,5. Pravda je však taková, že např. Nikkor 18-55mm VR II dával v podstatě totožný úhel záběru a Canon je tedy širokoúhlejší, než by napovídaly papírové specifikace. Testovaný kus objektivu zde byl slabší na levou stranu, která je máznutá. Uvítal bych i trochu nižší odšumování trávy.

Opět mohu srovnat s Nikkorem a je vidět, že Canon je trochu univerzálnější. Zatímco začátek mají stejný (přestože by neměly mít), maximální zoom už u Canonu odpovídá papírovým specifikacím a úhel záběru je tak trochu užší. Dá se tedy říci, že pokud má Nikkor 27-82 mm, pak Canon nabídne 27-88mm. Zde mi naopak přišla slabší pravá strana. Levá vypadá krásně ostře.

Úhel záběru je dostatečně široký, trochu zklame mírná chromatická aberace (vůbec nic vážného, navíc se dá snadno odstranit) a zbytečně silné odšumování, což jde vidět v keřích nalevo nebo na stromech vzadu.

Optický zoom je jen o trochu více než 3násobný, takže čekejte standardní přiblížení a jen základní možnosti zoomování. Kvalita kresby je průměrná. Ostrost je celoplošně vyrovnaná, ale ne nadprůměrně ostrá nebo detailní.

Vyzkoušíme také focení v protisvětle.

Výsledky mě moc nepotěšily. Zimní slunce je obecně problém, dynamický rozsah je scény je obrovský a fotoaparát má tendenci podexponovávat. Třetina EV do plusu nestačila, nicméně funkce optimalizace jasu přidala ještě trochu na expozici (celé 2/3 EV proti jiným snímkům), takže toto je jeden z mála snímků ze série, který se netopí ve tmě. Stíny jsou přesto viditelně hodně odšuměné a nelíbí se mi ani výraznější chromatická aberace. Můžete se podívat i na RAW, kde je jasně vidět, že ve stínech je opravdu hodně šumu a dokonce i po odšumění zbudou ve stínech barevné fleky. Každopádně s RAWem dokážete snímek změnit k nepoznání, zejména je lepší potlačit jen barevný šum a ne i jasový, krásně se dá potlačit i výrazná chromatická aberace. JPEGy opravdu moc dobré nejsou.

Zde se objevil výraznější odlesk objektivu. Opět je vidět výraznější chromatická aberace a ani rohová ostrost moc nepřesvědčila. RAW znovu ukazuje poměrně velké množství barevného šumu ve stínech. Dynamický rozsah není moc bohatý ani ve stínech, ani ve světlech.

Zde bylo nutné opravdu hodně přidat na expozici, a přesto je snímek velmi, velmi tmavý. Proto nepřekvapí, že stíny jsou takřka bez kresby. Z RAWu něco vytáhnete (např. v panelácích nalevo), ale nepočítejte s tím, že byste mohli něco výrazného vytáhnout ze stromů vpravo.

Musel jsem použít opravdu hodně výraznou korekci expozice do plusu, a přesto je snímek ještě docela tmavý. Dynamickým rozsahem jde o velmi náročnou scénu. RAW obsahuje ještě docela dost kresby ve stínech, byť s velkým množstvím šumu.

Priorita zvýraznění tónu použila trochu jiné expoziční nastavení. Je vidět, že se výrazně snížil přepal v obloze. Když se ale na snímky podíváte pořádně, zjistíte, že je to na úkor šumu ve stínech, který je u druhého snímku o něco výraznější.