Canon EOS 600D: pokračování rodové linie

Focení v noci je s Canonem EOS 600D hračka. Bohatý rozsah časů končí u 30 sekund (minuta by ale taky nebyla na škodu), k dispozici je i bulb režim. Je lepší ostřit na centrální AF bod, neboť je jako jediný křížový. Ostatní body mohou mít občas trochu problém.

Velký čip se zde ukázal v dobrém světle, šum je nízký. Objektiv při středním zaclonění vytváří stylové hvězdy kolem světel (k dispozici je i RAW snímek). Dále se podíváme na výřezy snímků s různými citlivostmi. Vlevo je JPEG, vpravo pak konvertovaný snímek z RAWu.

ISO 100 je čisté a ostré. U RAWu jemný šum lépe odpovídá kresbě, JPEG je odšuměný.

Ani u citlivosti ISO 200 není větší problém, šum je v obou případech nízký.

Navýšení citlivosti na ISO 400 stále neznamená zhoršení kvality. Šum je v normě.

ISO 800 už má v RAWu pozorovatelný šum, detaily jsou nicméně stále velmi dobré. I JPEG vypadá dobře.

U citlivosti ISO 1600 je už v RAWu šum dobře vidět a snímek za sebe lehce "schovává". JPEGy jsou ještě dostatečně kvalitní, ale můžete si všimnout lehkého náběhu k vytváření ustřelených pixelů.

ISO 3200 už není pěkné. RAW vykazuje silnější jasový i barevný šum, JPEG je poněkud neostrý.

Navýšení citlivosti na ISO 6400 způsobuje silný šum v RAWu a silné odšumování v JPEGu, kde vznikají ustřelené pixely a klesá saturace barev.

Nejvyšší citlivost ISO 12800 je jen těžko použitelná (možná nouzově v malých rozlišeních). Šum je opravdu hodně vysoký a detaily málo zřetelné, rozmazané.

Nechybí ani dva tradiční snímky.

Obloha je už typicky přepálená (foceno je v protisvětle, takže se to dá chápat). Ve větvích je trochu chromatické aberace, kresba je slušná, zejména v RAWu.

I zde se obloha lehce přepaluje a chytá zvláštní azurové barvy. Detaily jsou slušné (opět zejména v RAWu), na budově si lze všimnout chromatické aberace.