Canon EOS 6D Mark II: vylepšený full frame základ

 

Full frame zrcadlovky obvykle bývají větší než APS-C modely, i když by pro to kvůli stejnému bajonetu neměl být důvod. EOS 6D Mark II patří sice menší full frame modely, přesto je ale poměrně velkou a ne zrovna lehkou zrcadlovkou. Držení je poměrně dobré, ale třeba na mou ruku je už fotoaparát dost velký (osobně by mi vyhovoval trochu kratší grip). Zpracování je velmi dobré, fotoaparát působí tuhým dojmem, byť materiál těla nepůsobí až tak hodnotně. Jenže o luxusním vzhledu zrcadlovky opravdu nejsou, ty mají především fotit.

 

 

Zepředu vidíme zrcátko, za kterým se skrývá nový 26MPx full frame senzor. Odjišťování objektivu je nalevo z pohledu fotografa, pod tímto tlačítkem je pak ještě gumová krytka konektoru pro dálkové ovládání. Na druhé straně od bajonetu si můžete všimnout indikátor samospouště a dálkového ovládání (na fotografii to jde ve stínu dost těžko vidět), na gripu je pak přijímač pro bezdrátové ovládání. Nahoře jsou pak ještě dva malé otvory, za kterými se skrývají mikrofony.

 

 

Pro test jsme zvolili základní objektiv Canon EF 24-105mm 1:3.5-5.6 IS STM. Ten má příjemně univerzální rozsah od širokého úhlu záběru po rozumně použitelné základní přiblížení (4,4× optický zoom) a standardní světelnost. Krokový motorek je výborný zejména pro natáčení videa (tichý a svižný), nicméně zoomovací prstenec moc optimalizace pro video nepobral a docela se kouše při zoomování. Zaostřovací prstenec má elektronickou vazbu, která je přesná a zde není vůbec co vytýkat. Na těle objektivu pak ještě najdete přepínače pro ostření a optickou stabilizaci obrazu.

 

 

Z horního pohledu vyniknou rozměry zrcadlovky. Nejde o žádného drobka, nicméně máme na trhu i mnohem rozměrnější a těžší přístroje. Uprostřed jsou vidět sáňky na blesk, interní tu pak chybí a musíte se spolehnout pouze na ty externí.

 

 

Kvůli stavovému displeji napravo se přestěhovala páčka na zapínání přístroje nalevo, což znemožňuje zapnutí přístroje jednou rukou (fotoaparát je ale docela velký, takže jej stejně budete většinou držet oběma rukama). Vidíte tu kolečko fotografických režimů, které má pojistku proti otočení. Je ale velká škoda, že se pojistka nedá vypnout a ti, kteří takové řešení nemají moc v lásce, nemohou využívat kolečko bez toho, aniž by vždy museli tisknout toto tlačítko.

 

 

Na pravé straně vidíte stavový displej, u nějž můžete zapnout oranžové podsvícení (to svítí zhruba 6 sekund). Vedle toho jsou tu tlačítka na úpravu měření expozice, ISO citlivosti, sekvenčního snímání a AF režimu (jednorázové, průběžné,...). V těchto menu nabídkách se můžete pohybovat oběma otočnými ovladači (vzadu i nahoře u spouště). Právě ten horní je dalším ovládacím prvkem, který tu vidíte. Jeho chod je možná až příliš aretovaný (dost tvrdě kliká).

 

Směrem dopředu je zde ještě jedno tlačítko pro nastavení režimu výběru AF bodů. Mezi jednotlivými režimy se zde překlikáváte opětovným stiskem tohoto tlačítka, neboť polohu AF bodu nastavujete otočnými rollery (horní roller do stran, zadní roller nahoru dolů) nebo šipkami. V menu přístroje si můžete zapnout i přímé polohování AF bodu pomocí kurzorových šipek. Spoušť má sice trochu gumovější chod, ale přesto se ovládá poměrně dobře.

 

 

 

 

Vidíme, že na zadní části je ovladačů opravdu dost. Kousek od hledáčku je vidět páčku s tlačítkem zapínající live view (stiskem tlačítka) a natáčení videa (posunutí páčky a poté stisknutí tlačítka). Musím říci, že u testovaného kusu šla páčka bohužel neuvěřitelně ztěžka. Přepínání do live view je však relativně svižné. Odezva na stisk tlačítka při natáčení videa je excelentní. Video je totiž natáčeno už za nějakých 0,15-0,2 sekundy po stisknutí, což je doposud asi nejlepší čas, který jsem u testovaného fotoaparátu zaznamenal a pokud ne nejlepší, určitě jeden z nejlepších.

 

Dále je tu tlačítko AF-ON, které je programovatelné a rozhodně zde nemusíte mít jen zamykání autofokusu a expozice, ale i její korekci, ISO nebo přepínání mezi zaostřovacími režimy. Úplně stejně tak je programovatelné další tlačítko s hvězdičkou. Třetí tlačítko vybírá AF body, má tedy podobnou funkci jako obdobné tlačítko u spouště (jen trochu jiné ovládání).

 

Pojďme níž. Tlačítko lupy zvětšuje náhled snímku, pokud ale chcete snímek dále zvětšovat, musíte použít horní roller, případně dotykový displej. Tlačítko pro vstup do režimu prohlížení asi není třeba nikomu představovat, tlačítko Q pak spouští quick menu. V něm se můžete pohybovat kurzorovými šipkami nebo dotykem, k nastavování voleb pak slouží oba rollery. Konečně tu máme i již zmiňovaný zadní roller. Ten se otáčí docela pohodlně a pokud je aktivní expozimetr, koriguje expozici (jinak prochází menu a podobně). Kurzorové šipky pomáhají navigaci v menu. Při focení jsou neaktivní, nicméně je možné jim nastavit funkci přímého polohování AF bodu.

 

Prostřední tlačítko SET slouží jako potvrzovací. Nakonec je zde ještě tlačítko s ikonkou koše pro smazání snímku a páčka LOCK, která znemožní aktivaci vybraných ovladačů (oba rollery, šipky a dotykový displej). Sami si můžete vybrat, které z těchto ovladačů mají nebo nemají být blokovány.

 

 

Vidíme tu také jeden slot pro SD karty (podporovány až SDXC UHS-I). Na dvojici slotů se tu tedy místo bohužel nenašlo. Jinak na pravé straně v podstatě není nic zajímavého.

 

 

Prohlídku levé strany začneme ještě trochu více vepředu. Zde je vidět port pro vstup dálkového ovládání.

 

 

Pod spodní gumovou krytkou jsou dva porty. Ten spodní je plnohodnotné HDMI, nahoře je pak klasické USB.

 

 

Je tu ještě jedna krytka, pod kterou najdete vstup pro externí mikrofon (3,5mm jack).

 

 

Fotoaparát je napájen Li-Ion akumulátorem LP-E6N (s napětím 7,2 V a kapacitou 1865 mAh). Nechybí ani kovový závit pro stativ.

 

 

Zde ukazujeme balení fotoaparátu včetně přídavného objektivu. K přístroji tedy je dodáván popruh, kryt těla, vícejazyčný manuál, baterie a nabíječka s kabelem. Samotný objektiv pak přidává ještě další dvě krytky.

 

 

Máme za sebou první zkušenosti se zrcadlovkou Canon EOS 6D Mark II a další kapitoly se podívají na praktické použití.