reklama
Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Canon EOS 6D Mark II: vylepšený full frame základ

19.3.2018, Milan Šurkala, recenze
Canon nedávno uvedl novou základní full frame zrcadlovku EOS 6D Mark II. Přináší snímač s 26MPx rozlišením a technologií Dual Pixel AF. Nabídne GPS modul i odolnou konstrukci. Jak si povede v našem testu?

Autofokus, ostření

 
Jako první tu máme povídání o zaostřovacím systému. Ten klasický (přes zrcátko) nabízí 45 křížových bodů, přičemž centrální je dvojitě křížový a nabídne citlivost už od -3 EV. Fotoaparát nabídne slušnou citlivost a při testu na panelák osvětlený pouliční lampou v noci (tato scéna, červená šipka) byl schopen zaostřit někam mezi druhé a třetí patro. Ostatní body jsou už méně citlivé a dají se pochopitelně snadno polohovat několika různými způsoby. V Live view výrobce slibuje jen o trochu horších -2,5 EV, v testu mi přišlo být toto ostření minimálně stejně tak dobré.
 
Režimů pro výběr bodů je zde pět. Máme tu dva bodové režimy s větší a menší ploškou pro zaostření. Tento bod lze pochopitelně polohovat. Následuje zónové ostření, kdy si vyberete oblast 3×3 body, automatika pak ve vybrané zóně sama vybere potřebné body. Rozšířené zónové AF funguje stejně jako předchozí, pouze oblasti jsou větší v podobě 3×5 bodů. Jako poslední tu máme automatický výběr AF. Ten si sám vybere jeden nebo více bodů ze 45 dostupných.
 
Možnosti se mohou lišit také dle toho, zda využíváte jednorázové ostření One Shot, kombinované AI Focus nebo plně průběžné AI Servo. Pokud jej zkombinujete s plnou automatikou, pak jde vlastně o bodové ostření se sledováním. Zaostří se na vybraný bod (ten lze polohovat) a poté se objekt s dosti slušnou úspěšností sleduje. Má to pouze jeden háček. Pokrytí bodů je opravdu dosti malé a vlastně všech 45 bodů je hustě nastřádáno v centrální oblasti. Rychlost ostření přes zrcátko je velmi slušná, nicméně čekal bych i lepší výsledky. Doostření je dílem zhruba 0,25 až 0,35 sekundy. Zprvu se totiž zdá, že fotoaparát neví, kterým směrem se vydat. Ono i celkové přeostření tohoto 24-105mm objektivu z nekonečna na půl metru zabere okolo 0,7 sekundy.
 
Canon EOS 6D Mark II má nicméně i technologii Dual Pixel AF, tedy fázové ostření na senzoru. Jsou zde jen tři zaostřovací režimy, malý bod, zónové zaostřování (v podstatě větší bod) a automatika s detekcí tváří. Ta je poměrně slušná, bere tváře i z větších úhlů. K dispozici je pak jednorázové ostření One Shot a průběžné Servo. To v automatice opět nabídne hodně dobré sledování objektu. Pokud jde o rychlost, na nejširší ohniskové vzdálenosti jsem většinou naměřil okolo 0,5 sekundy, na maximálním zoomu spíše okolo 0,35 sekundy. Někdy ale fotoaparát doostřil okamžitě a pak mluvíme o času 0,1 sekundy.
 
Canon EOS 6D Mark II možnost ladění AF
 
Rozhodně lze pochválit možnost ladění autofokusu (AF micro adjustment), díky němuž můžete vyladit fázový autofokus tak, aby ostřil spolehlivěji a přesněji. Nutno říci, že testovaná sestava vyladění potřebovala, neboť byla nepřesně seřízena.
 
 

Nastavení expozice, automatika

 
Jako každá správná moderní zrcadlovka, i Canon EOS 6D Mark II nabídne klasické čtyři hlavní expoziční režimy, tedy automatiku, prioritu clony, času a plný manuál. Jsou zde také čtyři metody měření expozice, celoplošné se zdůrazněným středem, bodové, částečné a poměrové. Poněvadž jde o zrcadlovku, v hledáčku nemáte jak posoudit jas výsledné fotografie a některé režimy vás pak při nesprávném nastavení mohou překvapit agresivním nastavováním jasu (až přehnaný důraz na jas v místě AF bodu a podobně). Takovou nejjistější volbou je poměrové měření, pokud si s tím nechcete moc hrát.
 
Poněvadž jde o základní full frame zrcadlovku, výrobce zůstal jen u omezeného rozsahu expozičních časů do 1/4000 sekundy do 30 sekund, můžete pak ještě využít i bulb režim. V případě citlivostí je tu rozsah ISO 100 až ISO 40000. V režimu rozšíření se lze ale dostat i na ISO 50 ve směru dolů a ISO H1 (51200) a H2 (102400) směrem nahoru. Pochopitelně lze korigovat i automatické ISO, a to opravdu velmi bohatě. Předně je možné nastavit si prostě čas, při kterém půjde ISO nahoru, a to od 1 sekundy až po 1/4000 sekundy (po 1EV krocích). Další možností je pravidla převrácené hodnoty ohniskové vzdálenosti, kde lze ještě nastavit, že může vůči tomuto pravidlu volit o 1, 2 nebo 3 EV kratší nebo delší časy.
 
Canon EF 24-105mm IS STM průběh světelnosti
 
Třetím do party je clona, její průběh nicméně u zrcadlovek závisí na použitém objektivu. V našem případě (EF 24-105mm F3,5-5,6 IS STM) tak dostáváme standardní rozsah světelností pro běžné objektivy F3,5 až F5,6. Průběh je rozumný, poměrně lineární. Poněvadž jde o full frame fotoaparát, počítejte s tím, že bude potřeba často hodně clonit a objektiv se nejlépe cítí někde kolem F13.
 
Neměli bychom zapomenout na to, že k dispozici tu máte korekci expozice od -5 EV do +5 EV. K dispozici je také expoziční bracketing, kdy lze vyfotit 2, 3, 5 nebo dokonce 7 snímků. Volit můžete i pořadí jasů (střední, pak tmavší a světlejší nebo série od nejtmavšího po nejsvětlejší). Rozpětí může být opravdu velmi bohaté. Počítejte akorát s tím, že samotný bracketing se zapíná úplně někde jinde, než kde se konfiguruje. V nabídce je také HDR (max. až +/-3EV) a lze také volit styl efektu od uměleckých filtrů až po realistické HDR.
 
 

Videosekvence

 
Canon je bohužel společností, která prozatím dává 4K video jen do opravdu těch nejvyšších tříd a zatímco někteří umí 4K i u kompaktů, v případě Canonu jej u této full frame zrcadlovky bohužel nenajdeme. Maximem je tak Full HD rozlišení (1920×1080 pixelů) při 50 snímcích za sekundu s normou PAL.
 
Canon EOS 6D Mark II videosekvence
 
Kvalita videa hodně záleží na tom, zda aktivujete digitální stabilizaci obrazu. Pokud ano, obraz sice bude stabilnější, ale přijdete o široký úhel záběru (video bude více zazoomované) a především kvůli výřezu vypadá podstatně méně kvalitně. Při nejvyšším výkonu stabilizace vypadá video zhruba jako HD (viz ukázky níže).
 


Ukázky rozdílů detailů, úhlů záběru a stabilizačního účinku u různých režimů digitální stabilizace. První dvě ukázky mají stejnou reálnou ohniskovou vzdálenost objektivu a díky jinému cropu jiný úhel záběru, poslední ukázka má různou reálnou ohniskovou vzdálenost objektivu, aby navzdory jinému cropu byl dosažen stejný úhel záběru.
 
Velký čip se odráží v nízkém šumu za špatného světla, a tak noční videosekvence působí naopak poměrně slušně. Velmi dobrý je však autofokus díky podpoře fázového zaostřování a dotykovému displeji. Snadno lze polohovat AF bod a využívat i sledování objektu. Občas se sice rozjede lehce na opačnou stranu než by měl, ale většinou to trefí správně.
 
Přeostřování je ve výchozím nastavení v režimech detekce tváře se sledováním a plynulém zónovém ostření rozumně plynulé (ani moc rychlé, ale ani pomalé). Pokud využijete režim "Live 1 bod AF", pak můžete měnit rychlost odezvy od -3 do +3 (při -3 na nový objekt před původní scénou reaguje až po hodně dlouhé době) a také lze nastavit rychlost přeostřování od -7 do +2. Nižší rychlosti se hodí tehdy, když chcete vytvořit profesionálnější efekt pomalého přeostřování na pozadí nebo popředí.
 


Ukázky HDR videosekvencí ve Full HD rozlišení.
 
Pokud jde o nastavení expozice, v režimech automatiky, priority clony a času si nic moc nenastavíte a budete se muset spokojit s automatikou. Můžete měnit akorát korekci expozice. Pokud jste ale v režimu M, už si můžete nastavit citlivost ISO (a to i dotykem, tedy bez otřesů a klikání), expoziční čas i clonu. Čas lze nastavit od 1/4000 sekundy do převrácené hodnoty snímkovací frekvence (např. při 50 fps je maximem 1/50 sekundy). Pokud navolíte scénické režimy SCN, natáčí se HDR video. To potěší plným Full HD rozlišením, nicméně vzhledem k tomu, že se tvoří z více expozic, má jen 25 fps. Na srovnání vlastností klasického a HDR videa se můžete podívat v ukázce zveřejněné nad tímto odstavcem.
  • 1920×1080 / 50p - 7500 kB/s (60 Mbps)
  • 1920×1080 / 25p - 3800 kB/s (30 Mbps)
  • 1920×1080 / 25p lehká - 1500 kB/s (12 Mbps)
  • 1280×720 / 50p - 3200 kB/s (26 Mbps)
  • 1280×720 / 25p - 500 kB/s (4 Mbps)
K posouzení kvality videa lze použít ještě následující dvě videosekvence. Jedna je venkovní za dne (16 sekund, 118 MB), druhá je pak natáčena v noci (13 sekund, 93 MB).

Autor: Milan Šurkala
Vystudoval doktorský program v oboru informatiky a programování se zaměřením na počítačovou grafiku. Nepřehlédněte jeho seriál Fotíme s Koalou o základech fotografování.
reklama
reklama