Canon EOS M: první pokus

S CSC fotoaparáty si Canon dával hodně na čas. Nakonec se ale pod tíhou konkurence podvolil a představil svůj APS-C fotoaparát EOS M. Ten disponuje 18MPx snímačem, jehož základ známe už např. ze zrcadlovky EOS 650D. Rovněž zde má hybridní ostření, které kombinuje kontrastní a fázové. Fotoaparát se řadí k Samsungu NX, Sony NEX a Fuji X, které mají rovněž APS-C snímače. Zajímavostí je dotykové ovládání, nebo např. podpora bezdrátových blesků. Nabídka objektivů je zatím velmi chudá, zahrnuje dva kousky v podobě základního zoomu 18-55mm F3,5-5,6 IS ISM a pancaku 22mm F2 STM. I to může být důvodem docela malé obliby tohoto přístroje. My se v dnešní recenzi podíváme, zda je to oprávněné nebo nikoli.

 

Do testu jsme dostali černou verzi, která je barevně poměrně nevýrazná. K tomu tu máme základní zoomovací objektiv 18-55mm F3,5-5,6 IS STM. Ke zpracování nelze cokoli namítat, tělo i objektiv působí dojmem velmi dobrého zpracování, vše je tuhé, nikde nic nevrže, prostě paráda. O něco slabší je to s ergonomií. Pro ruku tu zbylo docela málo místa a máte-li nasazen objektiv a externí blesk Speedlite 90EX, začne to být už přeci jen dost velká tíha vzhledem k možnosti úchopu. Myslím ale, že s pancakem bude držení naprosto v pohodě.

Příď je poměrně jednoduchá. Je tu docela velký bajonet, za nímž najdete 18MPx APS-C CMOS snímač. Vedle něj je tlačítko pro odjištění objektivu. Směrem výše je indikace samospouště, resp. pomocné AF světlo, pod sebou má pak senzor dálkového ovládání. Na druhé straně přístroje je maličký grip.

Testovaným objektivem je již zmíněný Canon EF-M 18-55mm 1:3.5-5.6 IS STM. Jde o základní setový zoom s 3,1× optickým zoomem v přepočteném rozsahu 29 až 88 milimetrů a typickou světelností F3,5-5,6. K dispozici je optická stabilizace a krokový zaostřovací motorek STM. Objektiv si poradí s filtry o průměru 52 mm. Zoomovací kroužek jde krásně, tuhost je přiměřená, nikde se nezasekává, chod je naprosto plynulý. V podstatě totéž platí i o ostřícím kroužku. Oproti konkurenci tu ale nemáte automatické zvětšování náhledu, toto si bohužel musíte na displeji vyklikat.

V našem případě jsme dostali set vybavený i malým externím bleskem Speedlite 90EX (fotoaparát totiž žádný interní blesk nemá). I zde se Canon od konkurence liší a tento blesk má své vlastní napájení. Musíte jej tedy ručně zapínat a nezapomenout, že pro jeho funkci potřebuje dvě mikrotužkové AAA baterie.

Horní strana je vzhledem k absenci PASM kolečka poněkud chudší. Na levé straně jsou dva mikrofony pro stereo zvuk. Následují sáňky pro externí blesk , dále je to tlačítko pro vypnutí a zapnutí přístroje a nad ním maličký reproduktor. Horní kolečko zde slouží pouze k výběru automatického režimu, dalších fotografických režimů (PASM + scénické režimy se konkretizují v menu) a videosekvencí. Spoušť má trochu delší chod, ale ovládá se velmi příjemně, tuhost je ideální. Po stranách přístroje jsou zajímavé kovové ouška na provlečení popruhu.

Na zádi je 3,0" LCD displej s velmi vysokým rozlišením 1.040.000 bodů (720×480 pixelů). Pozorovací úhly jsou výborné, kontrast klesá ze stran jen minimálně. Displej je dotykový, což umožňuje mnohem snazší nastavování, než byste při tak málo tlačítkách čekali. Oceňuji také to, že se moc nepatlá, otisky na něm nejsou nějak nadměrně vidět. Jediné, co se mi nelíbí, je prohlížecí režim a nutnost zvětšovat náhled snímků roztažením dvou prstů. Zde bych uvítal i nějakou "tlačítkovou" možnost. To, co výborně funguje u smartphonů, není u mnohem těžšího fotoaparátu až tak ideální.

Nahoře vpravo je malé červené tlačítko pro nahrávání videosekvencí. U něj se mi líbila krátká prodleva, která činí zhruba 0,5-0,6 sekundy. To jsou v dnešní době slušné časy. Naopak nerozumím tomu, proč nefunguje v normálních expozičních režimech. Když chcete natáčet videosekvence, musíte horním kolečkem navolit režim videosekvencí a pak až tímto tlačítkem zahájit jejich natáčení. Toto tlačítko tak v podstatě postrádá svůj smysl, protože obvykle slouží právě k tomu, aby nebylo nutné volit režim videosekvencí na horním kolečku.

Dále je tu tlačítko pro vstup do hlavního menu (v tom se můžete pohybovat šipkami i dotykově na displeji), modré tlačítko vás pak dostane do režimu prohlížení vyfocených snímků. Následuje otočný čtyřsměrný ovladač, ke kterému nemám výhrady. Je dostatečně vystouplý a neklouže. Je jím možné ovládat clonu, čas, pohybovat se v záložkách hlavního menu, nemluvě o quick menu, kde jen stačí prstem kliknout na dané nastavení (nebo se tam doklikat šipkami) a pak kolečkem (nebo opět dotykem) zvolit konkrétní hodnotu. Směrem nahoru volíte samospoušť a sekvenční snímání, vpravo je korekce expozice, dole mazání snímků, vlevo pak zámek expozice (čtyři možnosti blokace expozice a ostření v menu).

Tlačítko "dolů" s ikonkou koše je programovací, můžete sem dát jednu z pěti možností (aktivace středového AF bodu, náhled hloubky ostrosti, ISO, kompenzace blesku a dočasné zvýšení jasu displeje). Osobně by se mi tu nejvíce líbilo přepínání manuálního a automatického ostření, to ale není v nabídce. Tlačítko Q/SET spouští quick menu, funguje tedy totožně jako tlačítko "Q" na displeji v jeho pravém horním rohu. Má také funkci potvrzovacího tlačítka. Jako poslední je tu tlačítko INFO, které mění zobrazení displeje (v podstatě funkce jakou byste čekali od tlačítka DISP, kdyby tu bylo). Jedno z nabízených zobrazení je druhé quick menu na displeji.

Na pravé straně není mnoho zajímavého, snad jen zvláštní kovové ouško na provlečení popruhu. Vidíte také velikost externího blesku Speedlite 90EX.

Na levé straně je krytka prostoru skrývajícího port pro připojení externího mikrofonu, HDMI port a USB port.

V ose objektivu je kovový závit pro stativ. Na straně je pak krytka prostoru pro baterii a akumulátor.

Napájení tu má na starosti Li-Ion akumulátor LP-E12. Používat můžete paměťové karty SD, SDHC a SDXC.

Až na maličké drobnosti má Canon EOS M solidní ergonomii danou promyšleným dotykovým ovládáním. Pro některé věci bych však i přesto upřednostnil tlačítko. V dalších kapitolách se podíváme na to, jak tento fotoaparát fotí.