Canon IXUS 285 HS: kamarád do kabelky

Canon IXUS 285 HS má malý 1/2,3" CMOS BSI snímač, jehož rozlišení je ale zbytečných 21,1 megapixelů (20,2 MPx efektivně). To je opravdu hodně vysoké rozlišení a hodně vysoká pixelová hustota, což pro šum nevyznívá zrovna nejlépe.

Nejnižší citlivost ISO 80 už vykazuje projevy odšumování (mdlejší barvy), pro běžné použití je to ale určitě dostatečné.

ISO 100 je hodně podobné, nicméně obraz je trošku více zastřený.

Navýšení citlivosti na ISO 200 dále navyšuje jasový šum, rozmývání ale není většinou moc silné, což chválím. Fotoaparát se snaží zachovávat detaily i za cenu vyššího šumu.

ISO 400 zakrývá obraz šumovým závojem, detaily výrazně ztrácí svou ostrost a výraznost.

ISO 800 vytváří hodně ustřelených pixelů. K dispozici je i multiexpozice, ta ale hodně přibližuje obraz. Pokud tedy chcete stejný úhel záběru, musíte dost odzoomovat. Ustřelené pixely pak zmizí, ale obraz je poněkud rozmytý.

Citlivost ISO 1600 ztrácí barvy, zůstávají jen ty nejvýraznější detaily.

Nejvyšší citlivost je bez detailů a v podstatě i bez barev. Tuto citlivost opravdu nemá smysl používat. Dále se podíváme na výsledky po převedení na 12MPx rozlišení pro možnost srovnání výsledků napříč recenzemi.

Kvalita obrazu je slušná při ISO 80 a 100, pak už je ztráta detailů postupně vidět. Do citlivosti ISO 400 jde o použitelné výsledky, ISO 800 je pak už vyloženě nouzové. Nebudou chybět ani snímky vousů plyšového zajíce, kde bude dobře vidět míra zachování detailů.

I při nejnižší citlivosti lze vidět rozmývání obrazu a třepení linií, ale ještě ISO 200 vypadá přijatelně. Výše se to už dost maže. Podíváme se na výřezy při rozlišení 12 megapixelů pro vzájemné srovnání mezi recenzemi.

Při zmenšení rozlišení na 12 megapixelů se část nedokonalostí schová, nicméně závěry budou podobné. Do ISO 200 včetně jsou výsledky dobré, ISO 400 je na hraně a výše je to už dost rozmyté.

Na snímcích bílé plochy je dobře vidět, že fotoaparát silně barevně odšumuje a ani na nejvyšší citlivosti nenajdete barevné fleky.