Canon PowerShot G1 X: vnitřní revoluce

Canon PowerShot G1 X je vybaven novým procesorem DIGIC 5, který slibuje nejen lepší kvalitu snímků, ale i rychlejší zpracování dat. Musím přiznat, že co se týče různých prodlev v menu, mohl by na tom být fotoaparát mnohem lépe. K testu jsem použil SDHC kartu SanDisk Extreme s rychlostí zápisu až 30 MB/s.

Fotoaparát rozhodně není žádný rychlík. Náběh je celkem OK, ale ostření je průměrné, prodlevy mezi snímky jsou dlouhé i na kompakt (dnes se obvykle pohybují kolem 1,5 sekundy), natož ve srovnání se zrcadlovkami (obvykle kolem 0,5 sekundy). Sekvenční snímání svou rychlostí také nepřesvědčí a HQ sice nabídne téměř 4,5 fps, ale jen pro 6 fotografií. Problémy s RAW bufferem jsem díky pomalosti snímání nezaznamenal.

Vyvažování bílé bývá u Canonů sice často trochu problematičtější, ale PowerShot G1 X mě mile překvapil. Zde tento systém funguje skutečně dobře a občas vám možná jen "žárovkové" snímky přijdou troch více "atmosférické", než by nutně musely být. Ale ani zde bych neřekl, že jde o něco vážného a systém vyvažování bílé funguje poměrně dobře i v případě, že se na scéně vyskytují dva zdroje světla s různou barevnou teplotou (např. žárovka a LCD displej).

Dále je tu několik barevných ladění (Mé barvy), která najdete ve quick menu. V nastavení Mé barvy můžete upravovat ostrost, kontrast, saturaci, červenou, zelenou, modrou barvu a tón pleti.

Další bohatou nabídku barevných režimů najdete na vrchním ovladači.

Objektiv nabídne 4× optický zoom v klasickém rozsahu 28 až 112 milimetrů.

Úhel záběru je dostatečně široký. Potěšila mě velmi slušná kresba po celé ploše obrazu a překvapivě dobrá je i v rozích. Chválím také absenci chromatické aberace, kterou není vidět ani v RAWu.

Nečekejte nějak závratné přiblížení, pro běžnou práci to ale postačí a rozhodně si užijete více zoomu než se standardním 18-55mm objektivem zrcadlovek. I zde je kresba velmi pěkná a vyrovnaná po celé ploše.

Ani tady nemám co vytýkat. Kresba je krásně ostrá a detailní po celé ploše. V JPEGu je velmi dobře korigováno sférické zkreslení objektivu. Ani zde nevidím žádnou vážnější chybu, obraz je bez šumu a objektiv v podstatě bez vad.

Opět není vidět nějak dramatické přiblížení. Líbí se mi slušné detaily na snímku, ostrost je průměrná, ale to je ovlivněno i smogem ve vzduchu.

Čtyřnásobný digitální zoom se už viditelně projevuje na kvalitě snímků. Slušně ostře (na pixelové úrovni) vypadají snímky tak do rozlišení 1 megapixelu.

Podíváme se na focení ve velmi náročném protisvětle. Zde se musí snažit jak snímací čip, tak i objektiv.

V protisvětle čekejte nemalé přepaly, jinak mě ale obraz potěšil velmi slušnou detailností a minimálním optickými vadami. V RAWu můžete vidět, že se toho na silnici dá ještě mnoho zachránit, v obloze je to už trochu horší, ale není to špatné.

K dispozici je funkce Korekce DR, a to buď Auto, 200% nebo 400%. Procenta vlastně znamenají navýšení citlivosti ve stínech a současně stažení expozice ve světlech. Tento snímek byl pořízen při DR 400 %, což se projevilo v citlivosti ISO 400. Jasy jsou na tom mnohem lépe, nicméně v prosvětlených stínech si můžete všimnout mnoha barevných flíčků a nepříliš dobré kresby. Tento režim je k dispozici pouze v JPEGu. Osobně bych preferoval první možnost, fotit do RAWu a jasy si pak doladit svépomocí. Ale to se nemusí chtít dělat každému.

Fotoaparát disponuje i hardwarovým HDR režimem. Ten je ale bez stativu (nicméně většinou i s ním) téměř k ničemu. Předně jde o HDR fungující na lokální bázi, což znamená, že u světlých ploch se stahuje expozice celého okolí, čehož důsledkem jsou roztodivné přechody mezi světly a stíny. Druhým problémem je to, že z ruky to HDR v podstatě neudržíte, není zde žádné inteligentní skládání, fotoaparát to slepí, jak to přijde. V podstatě všechna HDR budou roztřesená. Bez stativu to nemá smysl a osobně výrazně doporučuji běžný bracketing a nějaký normální software pro HDR, který slepí i snímky focené z ruky a bude pracovat více s globálním a nikoli jen lokálním kontrastem.

S prosvětlováním DR 200 % to ještě jde. I prosvětlené stíny jsou dostatečně detailní a bez výraznějšího šumu. Potěšilo mě, že objektiv netrpí na odlesky ani aberaci, chválím také dobrou ostrost až do rohů.

Opět bez rušivých odlesků (jsou zde jen paprsky slunce), obloha je přepálena kvůli velkému podílu stínů. Příjemně mě překvapila prokreslenost stinných partií. Snímek vypadá mnohem lépe než na displeji. K dispozici dávám i RAW snímek.

Zde výborně vidíte, jak funguje HDR pouze v určitém okolí. Na přechodech světlo/stín fotoaparát zachovává lokální kontrast, proto jsou stinné partie hodně tmavé. V hluboké tmavé ploše už do toho ale světla nekecají a fotoaparát tak prosvětluje naplno. Opět je vidět roztřesenost HDR, které není přesně skládáno.