Casio EXILIM ZR100: kapesní formule

Objektiv vám nabídne 12,5× optický zoom v rozsahu od velmi širokoúhlých 24 mm do maximálních 300 mm.

Úhel záběru je velmi široký, ostrost je zejména uprostřed na danou kategorii velmi slušná. Rohy jsou na tom o něco hůř, ve trávě najdete silnější patlání obrazu, nicméně aspoň nějaký dojem kresby je zachován.

Po přizoomování jde ale kvalita obrazu opravdu velmi strmě dolů. Linie jsou roztřepené, najdete zde hodně ustřelených pixelů a celkově je snímek hodně špatný.

Technologie Multi SR Zoom využívá dvojitou expozici pro zvýšení rozlišení snímků a tím umožňuje zvýšit "optický zoom". Množství detailů je o něco lepší, takže technologie skutečně funguje, nicméně kvalita snímku je i tak nízká. Kdyby odšumování nebylo tak silné, přínos technologie by byl určitě vyšší.

Digitální zoom dále snižuje kvalitu snímku a ten je dobře použitelný jen v malých rozlišeních.

Zpracování obrazu má na starosti procesor Exilim Engine HS. Testy byly provedeny s rychlou SDHC kartou SanDisk Extreme s přenosovými rychlostmi až 30 MB/s.

Náběh přístroje je přiměřený, rychlost ostření je dobrá na širokém ohnisku, ale už po menším přizoomování se znatelněji prodlužuje. Prodlevy mezi snímky jsou průměrné, sekvenční snímání je výborné. Rozhodně musím pochválit to, že na rozdíl od předchozích modelů umožňuje Casio ZR100 fotit další snímky sekvenčním snímání, aniž by byla uložena předchozí série. Samozřejmě, buffer má kapacitu jen na oněch 30 snímků, takže je možno vyfotit jen tolik snímků, kolik již bylo uloženo. Hlavní je ale to, že se nemusí čekat na doukládání všech. Fotoaparát navíc na displeji ukazuje, kolik snímků se do bufferu ještě vejde.

Rychlost můžete nastavit na 3, 5, 10, 15, 30 nebo dokonce 40 fps. Můžete omezit počet vyfocených snímků na 5, 10, 20 nebo 30 snímků, což je právě kapacita bufferu. A aby toho nebylo málo, máte zde i mezipaměť, kdy si fotoaparát pamatuje snímky vyfocené ještě před domáčknutím spouště (ale po namáčknutí). Sami si můžete nastavit interval, a tedy i počet snímků, které se před domáčknutím spouště budou pamatovat a v případě domáčknutí spouště uloží na kartu. Samozřejmě, že po domáčknutí spouště se zaznamenají i snímky poté do maximálního počtu fotografií dle nastavení (max. 30). Bravo, bravo a ještě jednou bravo!

Většině zajímavých režimů jsme se věnovali už ve specifických kapitolách (Anti Shake, HDR,...), takže se nyní podíváme na to, co zbývá, a tím jsou panoramata. Ta se skládají přímo ve fotoaparátu a využívají dnes populární techniku plynulého záznamu. Jen zmáčknete spoušť a točíte se. Škoda, že je povoleno je jediné ohnisko, a to nejširších 24 mm. Občas by se hodila i delší ohniska.

Kvalita skládání je slušná, jen občas se najdou malé přehmaty. Výsledné rozlišení je zde 7296×1920 pixelů (180° panorama focené na výšku). Samozřejmě můžete fotit i klasicky na šířku a dosáhnout až 360° panoramat (11520×1080 pixelů) a omezit tyto rozsahy na 60, 120, 180, 240 a 360° (poslední dva nedostupné pro panoramata focená na výšku).

I zde odvedl fotoaparát solidní práci a snímku není moc co vytýkat.