Externí blesky – cesta ke kvalitní fotografii
4.5.2005, Jan Dudek, recenze
Možná si to mnozí amatérští fotografové neuvědomují, ale blesk je jednou z nejdůležitějších součástí fotoaparátu. Je mnohem důležitější než počet Mpixelů na senzoru fotoaparátu nebo množství funkcí. Blesk pomáhá při fotografování snad všech kategorií vyjma krajinek. S bleskem docílíte nesrovnatelně lepší portréty v interiéru i exteriéru.
Rozhodli jsme se udělat větší test externích blesků a celou problematiku fotografování s bleskem osvětlit. Testovali jsme tři velmi zajímavé externí blesky – Metz 54 MZ-4i, Metz 44 AF-4 a skvělou Sigmu Super 500 EO-ETTL (také označována II). Všechny tyto blesky jsou od alternativních výrobců, proto je můžete použít v kombinaci s širokou paletou značek – Canon, Nikon, Pentax nebo Sigma. Jedná se o poloprofesionální až profesionální blesky, které nabízejí všechny náročné bleskové funkce. Žádný z nich nezklame a několikrát svými možnostmi překoná integrovaný blesk. Velkou výhodou alternativních značek je také příznivější cena než u originálních značkových blesků při zachování maximální kompatibility a spolehlivosti.
Proč externí blesk?
Mnoho "lidových" fotografů používá blesk pouze v případě, když se pro něj rozhodne automatika fotoaparátu. Většinou když v okolí není dostatek světla. Ve výsledku jsou sice fotografie ostré, ale lidé/objekty vrhají nepřirozené tvrdé stíny. Portrétované osoby mají na tváří nepříjemné odlesky a ve většině případů dochází k efektu červených očí. Nedávno se mě ptala jedna paní, jak jde odstranit efekt červených očí. Má odpověď byla, že u kompaktních fotoaparátu to nelze. Ano, existují určité postupy, jak se tohoto efektu u kompaktů vyvarovat, ale nikdy se to nepovede na 100 %. Důvodem je blízkost blesku a objektivu. Nejspolehlivějším řešením pro odstranění efektu červených očí je pořídit si externí blesk.
Jenže redukce červených očí nebude pravděpodobně dost pádný argument, proč si externí blesk pořídit. Velkou výhodou těchto blesků je možnost jakkoliv měnit směr hlavice blesku. Můžete světlo odrážet od zdí či okolních předmětů. Světlo z blesku se díky tomu radikálně změkčuje a dává fotografii profesionálnější nádech. Dalším argumentem pro externí blesk je množství velmi užitečných funkcí jako je zoomování, fotografování s časy kratšími, než je synchronizační čas fotoaparátu nebo synchronizace na druhou lamelu. Všechny tyto pojmy si vysvětlíme dále v článku.
Využití blesku
Externí blesky se nepoužívají jen v případě, kdy trpíme nedostatkem světla, ale hlavně pokud si chceme určitý objekt přisvětlit. S bleskem se fotografuje běžně venku, když pozadí je světlejší než popředí. Jde o případy fotografování u okna za velmi slunečného počasí nebo při západu slunce. Nemusíme fotografovat pouze osoby, abychom využili blesk. Pokud si myslíme, že objekt, třeba i menší budova, je příliš tmavý oproti pozadí, vyplatí se blesk použít.
Blesk se také hodí, když chcete využít rychlejších časů nebo dosáhnout vysokých clon. Nezapomínejte, že pokud pořádně cloníte, tak jsou snímky znatelně ostřejší (clona 12 proti cloně 4). Externí blesk jde samozřejmě nahradit světelným objektivem (se světelností pod 2.8), vyšším ISO nebo odraznými deskami, ale jedná se někdy o neohrabané řešení. Jako příklad mohu uvést mé fotografování dětského karnevalu objektivem 50 mm/1.8. Fotografie byly dobře exponovány při cloně 1.8, ISO 400 a času 1/40 a 1/60s, ale nemohl jsem více clonit a ani zachytit soutěže, protože děti byly rozmazané. S bleskem bych takové starosti neměl.
Druhy blesků
Integrovaný blesk:
Nejběžnějším bleskem, se kterým se v levných fotoaparátech setkáte, je integrovaný blesk (pravděpodobně blízko objektivu) - je to nejhorší, co může být. Výsledné fotografie s použitím blesku působí nepřirozeně. Velmi často se setkáváme s efektem červených očí. Integrovaný blesk je z nouze ctnost a vůbec nejde svými možnostmi s lepšími blesky srovnávat. Je využitelný hlavně na různé fotografie z party atd. Jakákoliv kreativní činnost je skoro nemožná.
Vyskakovací blesk (pop up)
Jedná se o určitý pokrok oproti integrovaným bleskům, protože se nachází dále od objektivu a také existují finty, jak světlo blesku změkčit. Máte možnost koupit Soft Screen od Lumiquestu, což je speciální malý softbox designovaný pro vyskakovací blesky nebo si vyrobit odrazku z alobalu a tvrdého papíru, která bude odrážet světlo blesku ke stropu a tím ho změkčovat. Můžeme vám někdy příště přinést návod, jak si v amatérských podmínkách takovou odrazku za pár korun vyrobit.
Externí blesk
Externí blesk je jiná káva. Kromě toho, že je několikanásobně silnější než integrované nebo vyskakovací blesky, tak je možné jakkoliv směr záblesku měnit. Lze ho výkonnostně regulovat nebo odpalovat na dálku. Externí blesky nabízejí přehršle funkcí, které vám otevřou dveře do nové dimenze fotografie a pochopíte, jak je kvalitní blesk důležitý pro každého fotografa. Dokonce i na kompaktech s možností připojení externího blesku, pak budete moci pořídit mnohem kvalitnější fotografie. Výhodou externích blesků je velké množství příslušenství k nim nabízených. Jak už zmíněné výrobky značky Lumiquest, tak různé odpalovací zařízení nebo různé nástavce.
Napájení blesků externích blesků
Většina blesků je napájená pomocí klasických tužkových AA baterií, které dostanete v každém obchodě. Přesto ale nedoporučuji používat jakékoliv normální baterie. Nejlepší řešením jsou NiMH akumulátory, které mají počet nabíjecích cyklů v řádu stovek až tisíců. NiMH akumulátory dokáží na jedno nabití vyprodukovat 100 až 300 záblesků v plné síle externího blesku. Cena je při svých výhodách velmi příjemná – 50 až 150 Kč za kus. Dražší záležitostí je ale nabíječka, která může stát od pár set korun do několika tisíců. Rozdíl v ceně hraje rychlost, se kterou nabíječka nabíjí. Pokud vám nevadí doba nabíjení až 12 hodin, tak stačí utratit pár stovek, pokud chcete mít baterie do 15 minut zaplatíte 2 až 3 tisíce. Já osobně zastávám zlatou střední cestu a pokud hledáte pozorně dá se za 1 000 Kč koupit hodinová nabíječka se 4x 2500 mAh (nabíječka Sanyo).
Základní pojmy:
Guide Number – Směrné číslo
Udává světelný výkon zábleskového zařízení. Směrné číslo nám říká kolik prostoru blesk osvětlí při určité námi nebo fotoaparátem nastavené cloně. Například pokud náš blesk má směrné číslo 50, tak při cloně 8 dokáže prosvětlit 6 m prostoru na ohnisku 105 mm a ISO 100. Čas uzávěrky zde nehraje roli, protože záblesk probíhá kratší dobu, než je otevřená závěrka. GN (Guide Number) se počítá nejčastěji k ISO 100 a ohniskové vzdálenosti 105 mm. Při zdvojnásobení ISO (zvednutí o 1EV) se vám směrné číslo znásobí 1,4x a po zvednutí o 2 EV se znásobí 2x vůči ISO 100.
1,0x ISO 100 = 50
1,4x ISO 200 = 70
2,0x ISO 400 = 100
2,7x ISO 800 = 135
Interní blesky mají směrné číslo kolem 10. Externí blesky mají sílu 30 – 60. Profesionální ateliérové blesky mají GN i přes 100.
Zoom reflektor
Externí blesk reguluje úhel svitu blesku podle použitého ohniska. Při 28 mm se snaží pokrýt co nejvíce prostoru a při 105 mm vykrývá jen malý prostor. Mění se i směrné číslo. Při 105 mm je GN 50 a při 50 mm se zmenší zhruba na 30. Moderní blesky dokáží zoomovat souběžně s vaším objektivem. Bohužel naproti objektivu blesk zoomuje po skocích – např. 50mm, 85mm a 105 mm. Blesky podporující větší než ohniskovou vzdálenost 105 mm se nevyrábějí a nejmenší ohnisko je 17 mm. Zde se musí ale ještě použít difuzní předsádku, která rozptýlí světlo po větším prostoru. Po překročení vrchního nebo spodního limitu blesk drží poslední používanou hodnotu. Zoom reflektor se hodí zejména při přímém osvětlení objektu. Pokud s hlavou blesku hýbete, zoom se přepne na 50 mm.
Širokoúhlá předsádka
Nachází se snad v každém blesku. Její hlavní úkol je rozptylovat světlo na maximální prostor při použití ohniskové vzdálenosti 17 mm. Využít však lze i jako odrazná plocha, když měníte úhel hlavy blesku. Na druhou stranu není toto řešení nejideálnější, protože se jedná hlavně o difúzní plochu. Někteří výrobci blesků dělají blesky i s odraznými destičkami. Zajímavým řešením je i Lumiquest 80-20, který 20 procent světla odrazí k objektu a 80 procent odrazí o strop.
Pomocný ostřící paprsek
Canon je znám u svých zrcadlovek neřestí přisvětlování tmavé scény přímo bleskovým světlem (vyskakovacího blesku). Toto řešení je pro mnoho lidí nepříjemné, ale hlavně je velmi nespolehlivé a pomalé. Například Nikon tuto choulostivou expoziční záležitost řeší pomocnou lampou přímo ve fotoaparátu. Naštěstí součástí blesků jsou i infračervené pomocné ostřící paprsky, které i v absolutní tmě pomůžou fotoaparátu rychle zaostřit. Jedná se o velkou vymoženost, kterou ocení hlavně majitelé fotoaparátu Canon.
Vysokorychlostní synchronizace (HSS nebo také označována jako režim FP – Focal Plane)
Nepřítelem každého fotografa je synchronizační čas mezi bleskem a fotoaparátem. Tento čas udává, jaký nerychlejší čas můžeme použít při focení s bleskem. U Canonu je tento čas 1/200s a u Nikonu D70 až 1/500s. Blesky tuto nectnost fotoaparátu obcházejí sérií krátkých (proto také rychleji vypálených) záblesků v určitém sledu podle zvoleného času. Díky HSS můžete fotit třeba až na 1/4000s nebo 1/8000s. Podle intenzity blesku je také odvislá délka záblesku. Při plném výkonu trvá záblesk v řádech setin sekundy, ale při sníženém výkonu může trvat záblesk méně než desetitisícinu sekundy.
Synchronizace na první nebo druhou lamelu
Stává se vám často, že fotografovaný člověk při záblesku mrknete a tím se pokazí celá fotka? Na to u lepších fotoaparátu existuje lék s názvem synchronizace na druhou lamelu (2nd Curtain). Záblesk většinou trvá několik setin sekundy, ale většinou fotíme s bleskem s expozičními časy v řádech desetin sekundy - čas záblesku je kratší než expoziční čas. U většiny fotoaparátu probíhá fotografování se synchronizací na první lamelu, záblesk proběhne na začátku expozice a po zbytek času je exponováno to, co se stane po záblesknutí. Synchronizace na druhou lamelu znamená, že záblesk je odpálen až ke konci expozice a díky tomu, už se na senzor nezachytí mrknutí, které bylo vyvoláno nepříjemným zábleskem.
Fill-in blesk
Takzvaný vyplňovací blesk. U některých blesků se jedná o speciální funkci, ale jedná se spíše o druh použití externího blesku. Možná se někteří budou divit, ale blesk se používá běžně venku – zejména, když scéna s objektem je tmavší než pozadí. Jedná se v podstatě o přisvícení. Ale pozor, pokud záblesk blesku nezměkčíte softboxem nebo deštníkem, tak docílíte nepříliš hezké fotky. Musíte také bleskovou expozici snížit o – 1 až – 3. Méně znamená více. Jinak bude sice popředí osvětlené, ale objekt bude osvícen nepřirozeně bílým světlem a stíny budou velmi ostré. Osobně používám blesk s Lumiquest Big Bounce se značně sníženou bleskovou expozicí až k -3. Ve finále sice objekt není příliš osvícen, ale v očích a na rtech můžete vidět hezký odlesk, který dodá obrázku jiskru.
Stoborežim blesku
Lepší blesky dovolují nastavit odpal série záblesků při určité frekvenci (často až 200x za sekundu). Omezením je, že výboj není v plné síle blesku a pokud chcete provést dlouhou sérii blesků, tak musíte značně snížit jejich výkon. Např. 10x při síle 1/16 výkonu blesku atp. Stoborežim se hodí v případě, když chcete, aby objekt byl výraznější než okolí. Díky složitosti nastavování – vše se nastavuje manuálně a těžko se odhaduje, kolik záblesků bude potřeba, je tento režim určen především pro profesionály.
Bezdrátové odpalování a Master a Slave režim blesku
Celá problematika hromadného odpalování blesku je zralá na samotný článek. Současné blesky jsou velmi pokročilé a dokážou si mezi sebou vyměňovat bezdrátově data nejenom o zablesknutí, ale i další informace o správné expozici či dokonce o vzdálenosti od objektu (E-TTL II algoritmus). Lepší blesky podporují režim Master, v tomto režimu jeden blesk ovládá určitý počet dalších blesků, které jsou v režimu Slave. Když hlavní blesk rozkáže odpálit záblesk, tak ho ostatní blesky, které jsou nastaveny jako Slave následují. Blesky mohou být rozděleny do několika skupin – A, B, C. Těmto skupinám může být přiřazena síla záblesku.
Aby šly blesky bezdrátově odpalovat, tak musí být navzájem kompatibilní. Canon či Nikon mají vlastní systémy. Například Sigma je plně kompatibilní s Canonem. Avšak Metz má vlastní systém, který není kompatibilní s ničím jiným.
Externí blesky mohou z části nahrazovat profesionální studiové záblesky značek Hensel, Fomei nebo Bovens, avšak mají oproti nim několik záporů. Většinou se dělají kolem GN 50, to odpovídá zhruba 300 Ws zábleskům. Na portréty to stačí, ale kdybyste chtěli fotit velké objekty jako jsou například auta, tak byste potřebovali 600 a více Ws záblesky. Také nemáte modelační světlo a bleskům musíte neustále měnit baterky. Na druhou stranu máte výhodu v mobilnosti a cenně – ta je asi o 50 % nižší než u profi studiových záblesků.
Je lepší koupit originální značkový blesk nebo zkusit alternativního výrobce?
Vlastní blesky výrobců jsou 100 % kompatibilní s fotoaparáty a mezi sebou, ale na druhou stranu nepřinášejí mnoho navíc než alternativní výrobci. Dokonce je například blesky Metz ve své upgradovatelnosti překonávají. Na druhou stranu Sigma nabízí kompatibilní blesky, které splní všechny náročné požadavky, ale přitom jsou nabízeny za velmi příznivou cenu. Každá značka má svoje specifika, ale obecně lze říci, že když zvolíte alternativního výrobce, tak ušetříte. Originální výrobce nabízí dobré externí blesky, ale často jsou předražené. Proto se nebojte a zkuste alternativní výrobce.
V příštím díle se podíváme detailně na skvělý blesk Sigma 500 Super II (nebo také značení EO-ETTL), který za cenu 8 000 Kč nabízí profesionální funkce a plnou kompatibilitu s blesky Canon.
Proč externí blesk?
Mnoho "lidových" fotografů používá blesk pouze v případě, když se pro něj rozhodne automatika fotoaparátu. Většinou když v okolí není dostatek světla. Ve výsledku jsou sice fotografie ostré, ale lidé/objekty vrhají nepřirozené tvrdé stíny. Portrétované osoby mají na tváří nepříjemné odlesky a ve většině případů dochází k efektu červených očí. Nedávno se mě ptala jedna paní, jak jde odstranit efekt červených očí. Má odpověď byla, že u kompaktních fotoaparátu to nelze. Ano, existují určité postupy, jak se tohoto efektu u kompaktů vyvarovat, ale nikdy se to nepovede na 100 %. Důvodem je blízkost blesku a objektivu. Nejspolehlivějším řešením pro odstranění efektu červených očí je pořídit si externí blesk.
Blesk byl odražen o strop – stíny měkké a absence efektu červených očí
Jenže redukce červených očí nebude pravděpodobně dost pádný argument, proč si externí blesk pořídit. Velkou výhodou těchto blesků je možnost jakkoliv měnit směr hlavice blesku. Můžete světlo odrážet od zdí či okolních předmětů. Světlo z blesku se díky tomu radikálně změkčuje a dává fotografii profesionálnější nádech. Dalším argumentem pro externí blesk je množství velmi užitečných funkcí jako je zoomování, fotografování s časy kratšími, než je synchronizační čas fotoaparátu nebo synchronizace na druhou lamelu. Všechny tyto pojmy si vysvětlíme dále v článku.
Využití blesku
Externí blesky se nepoužívají jen v případě, kdy trpíme nedostatkem světla, ale hlavně pokud si chceme určitý objekt přisvětlit. S bleskem se fotografuje běžně venku, když pozadí je světlejší než popředí. Jde o případy fotografování u okna za velmi slunečného počasí nebo při západu slunce. Nemusíme fotografovat pouze osoby, abychom využili blesk. Pokud si myslíme, že objekt, třeba i menší budova, je příliš tmavý oproti pozadí, vyplatí se blesk použít.
Fotografováno se Sigmou 500 Super II, změkčeno deštníkem – čas 1/100, clona 9, Canon 300D a 85/1.8. Vyfotil Václav Širc
Blesk se také hodí, když chcete využít rychlejších časů nebo dosáhnout vysokých clon. Nezapomínejte, že pokud pořádně cloníte, tak jsou snímky znatelně ostřejší (clona 12 proti cloně 4). Externí blesk jde samozřejmě nahradit světelným objektivem (se světelností pod 2.8), vyšším ISO nebo odraznými deskami, ale jedná se někdy o neohrabané řešení. Jako příklad mohu uvést mé fotografování dětského karnevalu objektivem 50 mm/1.8. Fotografie byly dobře exponovány při cloně 1.8, ISO 400 a času 1/40 a 1/60s, ale nemohl jsem více clonit a ani zachytit soutěže, protože děti byly rozmazané. S bleskem bych takové starosti neměl.
Druhy blesků
Integrovaný blesk:
Nejběžnějším bleskem, se kterým se v levných fotoaparátech setkáte, je integrovaný blesk (pravděpodobně blízko objektivu) - je to nejhorší, co může být. Výsledné fotografie s použitím blesku působí nepřirozeně. Velmi často se setkáváme s efektem červených očí. Integrovaný blesk je z nouze ctnost a vůbec nejde svými možnostmi s lepšími blesky srovnávat. Je využitelný hlavně na různé fotografie z party atd. Jakákoliv kreativní činnost je skoro nemožná.
Vyskakovací blesk (pop up)
Jedná se o určitý pokrok oproti integrovaným bleskům, protože se nachází dále od objektivu a také existují finty, jak světlo blesku změkčit. Máte možnost koupit Soft Screen od Lumiquestu, což je speciální malý softbox designovaný pro vyskakovací blesky nebo si vyrobit odrazku z alobalu a tvrdého papíru, která bude odrážet světlo blesku ke stropu a tím ho změkčovat. Můžeme vám někdy příště přinést návod, jak si v amatérských podmínkách takovou odrazku za pár korun vyrobit.
Externí blesk
Externí blesk je jiná káva. Kromě toho, že je několikanásobně silnější než integrované nebo vyskakovací blesky, tak je možné jakkoliv směr záblesku měnit. Lze ho výkonnostně regulovat nebo odpalovat na dálku. Externí blesky nabízejí přehršle funkcí, které vám otevřou dveře do nové dimenze fotografie a pochopíte, jak je kvalitní blesk důležitý pro každého fotografa. Dokonce i na kompaktech s možností připojení externího blesku, pak budete moci pořídit mnohem kvalitnější fotografie. Výhodou externích blesků je velké množství příslušenství k nim nabízených. Jak už zmíněné výrobky značky Lumiquest, tak různé odpalovací zařízení nebo různé nástavce.
Napájení blesků externích blesků
Většina blesků je napájená pomocí klasických tužkových AA baterií, které dostanete v každém obchodě. Přesto ale nedoporučuji používat jakékoliv normální baterie. Nejlepší řešením jsou NiMH akumulátory, které mají počet nabíjecích cyklů v řádu stovek až tisíců. NiMH akumulátory dokáží na jedno nabití vyprodukovat 100 až 300 záblesků v plné síle externího blesku. Cena je při svých výhodách velmi příjemná – 50 až 150 Kč za kus. Dražší záležitostí je ale nabíječka, která může stát od pár set korun do několika tisíců. Rozdíl v ceně hraje rychlost, se kterou nabíječka nabíjí. Pokud vám nevadí doba nabíjení až 12 hodin, tak stačí utratit pár stovek, pokud chcete mít baterie do 15 minut zaplatíte 2 až 3 tisíce. Já osobně zastávám zlatou střední cestu a pokud hledáte pozorně dá se za 1 000 Kč koupit hodinová nabíječka se 4x 2500 mAh (nabíječka Sanyo).
Základní pojmy:
Guide Number – Směrné číslo
Udává světelný výkon zábleskového zařízení. Směrné číslo nám říká kolik prostoru blesk osvětlí při určité námi nebo fotoaparátem nastavené cloně. Například pokud náš blesk má směrné číslo 50, tak při cloně 8 dokáže prosvětlit 6 m prostoru na ohnisku 105 mm a ISO 100. Čas uzávěrky zde nehraje roli, protože záblesk probíhá kratší dobu, než je otevřená závěrka. GN (Guide Number) se počítá nejčastěji k ISO 100 a ohniskové vzdálenosti 105 mm. Při zdvojnásobení ISO (zvednutí o 1EV) se vám směrné číslo znásobí 1,4x a po zvednutí o 2 EV se znásobí 2x vůči ISO 100.
1,0x ISO 100 = 50
1,4x ISO 200 = 70
2,0x ISO 400 = 100
2,7x ISO 800 = 135
Interní blesky mají směrné číslo kolem 10. Externí blesky mají sílu 30 – 60. Profesionální ateliérové blesky mají GN i přes 100.
Zoom reflektor
Externí blesk reguluje úhel svitu blesku podle použitého ohniska. Při 28 mm se snaží pokrýt co nejvíce prostoru a při 105 mm vykrývá jen malý prostor. Mění se i směrné číslo. Při 105 mm je GN 50 a při 50 mm se zmenší zhruba na 30. Moderní blesky dokáží zoomovat souběžně s vaším objektivem. Bohužel naproti objektivu blesk zoomuje po skocích – např. 50mm, 85mm a 105 mm. Blesky podporující větší než ohniskovou vzdálenost 105 mm se nevyrábějí a nejmenší ohnisko je 17 mm. Zde se musí ale ještě použít difuzní předsádku, která rozptýlí světlo po větším prostoru. Po překročení vrchního nebo spodního limitu blesk drží poslední používanou hodnotu. Zoom reflektor se hodí zejména při přímém osvětlení objektu. Pokud s hlavou blesku hýbete, zoom se přepne na 50 mm.
Širokoúhlá předsádka
Nachází se snad v každém blesku. Její hlavní úkol je rozptylovat světlo na maximální prostor při použití ohniskové vzdálenosti 17 mm. Využít však lze i jako odrazná plocha, když měníte úhel hlavy blesku. Na druhou stranu není toto řešení nejideálnější, protože se jedná hlavně o difúzní plochu. Někteří výrobci blesků dělají blesky i s odraznými destičkami. Zajímavým řešením je i Lumiquest 80-20, který 20 procent světla odrazí k objektu a 80 procent odrazí o strop.
Pomocný ostřící paprsek
Canon je znám u svých zrcadlovek neřestí přisvětlování tmavé scény přímo bleskovým světlem (vyskakovacího blesku). Toto řešení je pro mnoho lidí nepříjemné, ale hlavně je velmi nespolehlivé a pomalé. Například Nikon tuto choulostivou expoziční záležitost řeší pomocnou lampou přímo ve fotoaparátu. Naštěstí součástí blesků jsou i infračervené pomocné ostřící paprsky, které i v absolutní tmě pomůžou fotoaparátu rychle zaostřit. Jedná se o velkou vymoženost, kterou ocení hlavně majitelé fotoaparátu Canon.
Vysokorychlostní synchronizace (HSS nebo také označována jako režim FP – Focal Plane)
Nepřítelem každého fotografa je synchronizační čas mezi bleskem a fotoaparátem. Tento čas udává, jaký nerychlejší čas můžeme použít při focení s bleskem. U Canonu je tento čas 1/200s a u Nikonu D70 až 1/500s. Blesky tuto nectnost fotoaparátu obcházejí sérií krátkých (proto také rychleji vypálených) záblesků v určitém sledu podle zvoleného času. Díky HSS můžete fotit třeba až na 1/4000s nebo 1/8000s. Podle intenzity blesku je také odvislá délka záblesku. Při plném výkonu trvá záblesk v řádech setin sekundy, ale při sníženém výkonu může trvat záblesk méně než desetitisícinu sekundy.
Synchronizace na první nebo druhou lamelu
Stává se vám často, že fotografovaný člověk při záblesku mrknete a tím se pokazí celá fotka? Na to u lepších fotoaparátu existuje lék s názvem synchronizace na druhou lamelu (2nd Curtain). Záblesk většinou trvá několik setin sekundy, ale většinou fotíme s bleskem s expozičními časy v řádech desetin sekundy - čas záblesku je kratší než expoziční čas. U většiny fotoaparátu probíhá fotografování se synchronizací na první lamelu, záblesk proběhne na začátku expozice a po zbytek času je exponováno to, co se stane po záblesknutí. Synchronizace na druhou lamelu znamená, že záblesk je odpálen až ke konci expozice a díky tomu, už se na senzor nezachytí mrknutí, které bylo vyvoláno nepříjemným zábleskem.
Fill-in blesk
Takzvaný vyplňovací blesk. U některých blesků se jedná o speciální funkci, ale jedná se spíše o druh použití externího blesku. Možná se někteří budou divit, ale blesk se používá běžně venku – zejména, když scéna s objektem je tmavší než pozadí. Jedná se v podstatě o přisvícení. Ale pozor, pokud záblesk blesku nezměkčíte softboxem nebo deštníkem, tak docílíte nepříliš hezké fotky. Musíte také bleskovou expozici snížit o – 1 až – 3. Méně znamená více. Jinak bude sice popředí osvětlené, ale objekt bude osvícen nepřirozeně bílým světlem a stíny budou velmi ostré. Osobně používám blesk s Lumiquest Big Bounce se značně sníženou bleskovou expozicí až k -3. Ve finále sice objekt není příliš osvícen, ale v očích a na rtech můžete vidět hezký odlesk, který dodá obrázku jiskru.
Stoborežim blesku
Lepší blesky dovolují nastavit odpal série záblesků při určité frekvenci (často až 200x za sekundu). Omezením je, že výboj není v plné síle blesku a pokud chcete provést dlouhou sérii blesků, tak musíte značně snížit jejich výkon. Např. 10x při síle 1/16 výkonu blesku atp. Stoborežim se hodí v případě, když chcete, aby objekt byl výraznější než okolí. Díky složitosti nastavování – vše se nastavuje manuálně a těžko se odhaduje, kolik záblesků bude potřeba, je tento režim určen především pro profesionály.
Bezdrátové odpalování a Master a Slave režim blesku
Celá problematika hromadného odpalování blesku je zralá na samotný článek. Současné blesky jsou velmi pokročilé a dokážou si mezi sebou vyměňovat bezdrátově data nejenom o zablesknutí, ale i další informace o správné expozici či dokonce o vzdálenosti od objektu (E-TTL II algoritmus). Lepší blesky podporují režim Master, v tomto režimu jeden blesk ovládá určitý počet dalších blesků, které jsou v režimu Slave. Když hlavní blesk rozkáže odpálit záblesk, tak ho ostatní blesky, které jsou nastaveny jako Slave následují. Blesky mohou být rozděleny do několika skupin – A, B, C. Těmto skupinám může být přiřazena síla záblesku.
Aby šly blesky bezdrátově odpalovat, tak musí být navzájem kompatibilní. Canon či Nikon mají vlastní systémy. Například Sigma je plně kompatibilní s Canonem. Avšak Metz má vlastní systém, který není kompatibilní s ničím jiným.
Externí blesky mohou z části nahrazovat profesionální studiové záblesky značek Hensel, Fomei nebo Bovens, avšak mají oproti nim několik záporů. Většinou se dělají kolem GN 50, to odpovídá zhruba 300 Ws zábleskům. Na portréty to stačí, ale kdybyste chtěli fotit velké objekty jako jsou například auta, tak byste potřebovali 600 a více Ws záblesky. Také nemáte modelační světlo a bleskům musíte neustále měnit baterky. Na druhou stranu máte výhodu v mobilnosti a cenně – ta je asi o 50 % nižší než u profi studiových záblesků.
Je lepší koupit originální značkový blesk nebo zkusit alternativního výrobce?
Vlastní blesky výrobců jsou 100 % kompatibilní s fotoaparáty a mezi sebou, ale na druhou stranu nepřinášejí mnoho navíc než alternativní výrobci. Dokonce je například blesky Metz ve své upgradovatelnosti překonávají. Na druhou stranu Sigma nabízí kompatibilní blesky, které splní všechny náročné požadavky, ale přitom jsou nabízeny za velmi příznivou cenu. Každá značka má svoje specifika, ale obecně lze říci, že když zvolíte alternativního výrobce, tak ušetříte. Originální výrobce nabízí dobré externí blesky, ale často jsou předražené. Proto se nebojte a zkuste alternativní výrobce.
V příštím díle se podíváme detailně na skvělý blesk Sigma 500 Super II (nebo také značení EO-ETTL), který za cenu 8 000 Kč nabízí profesionální funkce a plnou kompatibilitu s blesky Canon.
