Fujifilm FinePix HS20EXR: důstojný nástupce

Fotoaparáty Fujifilmu většinou patří k průměru v problematice rychlosti. Některé nepříjemnosti v menu nabídkách pak práci zbytečně prodlužují. Použil jsem SDHC kartu SanDisk Extreme se zapisovací rychlostí až 30 MB/s.

Náběh přístroje je trochu pomalejší, ostření na širokém ohnisku je ale vynikající. Už při středním zoomu ale rychlost znatelně klesá. Pokud ostříte na opravdu hodně kontrastní linie, i na nejdelším ohnisku lze dosáhnout vynikajících 0,4 sekundy, bohužel v běžných podmínkách se budete pohybovat kolem sekundy a nezřídka i mnohem delších časů. Ostření se zoomem není rychlé. Prodlevy mezi snímky jsou v pořádku, jak je ale u Fujifilmu typické, s RAWem jsou jen a jen problémy. 6 RAW snímků má necelých 150 MB, při dané rychlosti karty by to mohlo jít zvládnout řekněme tak do osmi sekund (nepočítám s tím, že by karty zvládly maximální udávanou rychlost). Proč to ale zabere skoro půl minuty?

Očividně je zde RAW buffer pro oněch 6 snímků, tak se ptám, proč jej fotoaparát pořádně nepoužívá? Proč nelze s fotoaparátem pořádně pracovat, zatímco se RAW snímky ukládají na kartu? Letitá nectnost Fujifilmů tak stále přetrvává. Naštěstí můžete v průběhu ukládání snímků fotit, ale nemůžete nic nastavit. Vždy musíte počkat, až se všechny RAWy uloží. A protože je z nepochopitelných důvodů ukládání RAWů asi třikrát pomalejší, než dovoluje karta, je problém o to palčivější. Zkoušel jsem i 10MB/s karty, a tam už jeden RAW ukládáte asi 10-12 sekund.

Musím uznat, že s barvičkami a vyvážením bílé jsem byl u Fujifilmu spokojen. Tlačítko WB jsem za celou recenzi použil snad jenom jednou (nepočítám-li snímání následujících snímků). Nechybí ani měření pomocí bílé plochy, přesná volba pomocí Kelvinů není možná. Je zde však možnost jemné kalibrace.

Dále zde najdete několik filmových režimů.

Můžete nastavit i tón snímků (v podstatě kontrast).

Upravit můžete i ostrost a saturaci. My se budeme věnovat jen ostrosti.

S vyšším doostřováním určitě čekejte vyšší šum na hranách. Určitě bych ostrost nezvedal, pro přirozenější snímky bych ji spíše snížil.

Objektiv nabídne vysoký 30× optický zoom a nyní se podíváme, jak se to projevuje v praxi.

Úhel záběru rozhodně neodpovídá 24mm ohnisku, ale je daleko širší (odhadem tak 21-22 mm). S Fujifilmem HS20EXR se vám do záběru vejde skutečně mnohé. Kvalita obrazu je průměrná, obraz se docela třepí a detaily se však moc nepatlají, což je dobře.

Přiblížení je velmi dobré. Ostrost uprostřed obrazu je přijatelná, rohy jsou však docela neostré.

Opět si můžete všimnout nebývale širokého úhlu záběru. DR režim navolil vyšší citlivost, což se projevuje vyšším šumem. Tráva je rozpatlaná, plot dole nemá téměř žádnou kresbu. V RAWu, který dávám k dispozici, je pozorovatelná chromatická aberace, JPEG je jí účinně zbaven.

Tentýž snímek, tentokrát ale na EXR DR režim s rozlišením 8 megapixelů. Na pixelové úrovni vypadá mnohem lépe, nicméně tráva se pořád dost patlá a některé jiné části (např. plot) jsou dost přeostřovány. Pro porovnání je tu i RAW snímek.

Největší 30× zoom znamená velkou změnu úhlu záběru, hotový dalekohled. Kresba by mohla být detailnější, viděl jsem však i mnohem horší ultrazoomy.

Fotoaparát nabízí dvě technologie na prosvětlování stínů a rozšiřován dynamického rozsahu. DR200% a DR400% zvětšuje citlivost na dvojnásobek, resp. na čtyřnásobek, což by teoreticky mělo vést k silnějšímu šumu. Dále je zde EXR DR režim, kdy polovina pixelů fotí na "světla" a polovina na "stíny". Stinnou stránkou je jen poloviční rozlišení, ale to činí stále velmi pěkných 8 megapixelů.

Obloha se přepaluje, stíny jsou tmavé, nepříliš dobře prokreslené. Ve větvích je trochu chromatické aberace, objektivu se bohužel nevyhýbají odlesky.

Technologie DR400% zde zvýšila citlivost na ISO 400, což má hned několik negativních dopadů. Logicky je to velmi nepříjemný šum v prosvětlených plochách, za druhé je to nutnost hodně clonit, což zde způsobuje difrakci a tedy rozmazaný obraz. Nutno však uznat, že obloha se méně přepaluje a i krajina má trochu lepší jas.

EXR DR režim se předvedl jako nejlepší. Přepal v obloze je nejmenší, krajina je krásně barevná. Díky nižšímu rozlišení 8 megapixelů vypadá snímek docela slušně (jisté patlání si ale nelze nevšimnout). Odlesky nicméně pořád zůstávají.

Krajina je velmi tmavá, téměř bez kresby. V obloze je opět přepal, na větvích chromatická aberace. Můžete si stáhnout RAW.

S DR400% se sice dočkáte trochu lepších jasů (slabší přepal na obloze, světlejší krajina), šum je ale v plném rozlišení při ISO 400 opravdu nepříjemný.

I zde je sice krajina dost tmavá, ale přeci jen lépe prokreslená, ani obloha se moc nepřepaluje. A rozlišení 8 megapixelů dle mého názoru stačí. Mimochodem, stačí nastavit napevno rozlišení 8 megapixelů, povolit automatiku DR a bude se místo DR200% a DR400% používat EXR DR režim i v běžných PASM režimech.