Fujifilm X-M1: našlapaná stylovka

Fujifilm X-M1 je vybaven APS-C X-Trans senzorem s rozlišením 16 megapixelů. Díky X-Trans matici by měl mít více detailů než běžné APS-C čipy s Bayerovou maskou. My se podíváme na JPEGy se standardním odšumováním a RAWy převedené přes RAW File Converter. Méně zpracované RAWy se mi přes žádný program nepodařilo dostat.

Nejnižší citlivost ISO 100 je rozšířenou citlivostí (tedy ztmavené ISO 200), k dispozici je pouze ve formátu JPEG. Šum nikde není, výchozí odšumování je v některých detailech trochu silné.

Citlivost ISO 200 je krásně čistá, zde lze rozhodně chválit.

Ani citlivost ISO 400 na tom není špatně, jasový šum je velmi jemný a nepřekáží.

ISO 800 přináší trochu více jasového šumu do RAWů, stále jde ale o velmi pěkný výsledek. JPEGy jsou nadále pěkné, může však docházet ke slabému slévání barev zejména v červených plochách.

S navýšením citlivosti na ISO 1600 opět lehce stoupá jasový šum. I přesto se z RAWů stále dají vytáhnout dosti kvalitní výsledky. JPEGy trochu ztrácí barvy (opět je vidět patlání v červených odstínech).

ISO 3200 už jasově šumí docela dost, stále se to dá s odšumovacími algoritmy udržet v rozumných mezích. JPEGy jsou barevně méně výrazné a slabší detaily se rozlévají, nicméně ještě to nevypadá hrozně.

Nouzově použitelné je i ISO 6400, ale rozhodně od něj nesmíte moc chtít. Kresba je ve slabších detailech rozpatlaná.

Citlivost ISO 12800 je rozšířenou citlivostí (dvakrát prosvětlené ISO 6400). Vypadá dost špatně, odšumování se postaralo o výrazné rozmazání mnoha detailů a této citlivosti bych se už vyhnul.

Nejvyšší citlivost ISO 25600 je už bez barev i detailů a opravdu nemá smysl ji používat. Nyní se podíváme na tyto snímky konvertované do rozlišení 12 megapixelů pro snazší porovnání s jinými fotoaparáty.

Do citlivosti ISO 800 fotoaparátu prakticky není co vytýkat, i ISO 1600 vypadá hezky. ISO 3200 už sice trochu ztrácí na saturaci barev, ale vypadá použitelně a jako nouzovka by snad šlo použít i ISO 6400, ale to už jen výjimečně. Vyšší citlivosti jsou k ničemu.

RAWy také ukazují pěkné výsledky do ISO 800 a vcelku solidní ISO 1600. Výše je to už horší, ale ISO 3200 bych ještě pokládal za docela dobré a ISO 6400 jako nouzovku, která už bude vyžadovat nějaký ten post-processing. Fotoaparát podporuje nastavení síly odšumování v pěti krocích od -2 do +2.

Na nejnižší citlivosti je vliv nastavení síly odšumování prakticky nepozorovatelný. To se ale změní u vyšších citlivostí.

Zde už jde mydlení u vyššího nastavení dost vidět. Standardní odšumování je vcelku v pořádku a přiznám se, že vyšší šum při slabších nastaveních se alespoň mně osobně líbil více, neboť působil dojmem lepší kresby. Pojďme se nyní podívat na zachování detailů při různých citlivostech na snímcích vousů plyšového zajíce. Odšumování v JPEGu bylo nastaveno na nulu, tedy střední sílu.

Do citlivosti ISO 800 šum téměř neexistuje, RAWy i JPEGy jsou velmi kvalitní. ISO 1600 je na tom trochu hůře, ale stále je to velmi dobré a myslím, že i ISO 3200 je poměrně dobře použitelné, což u APS-C čipů nebývá zvykem. Teprve ISO 6400 má šumu už docela dost a JPEGy ztrácí detaily, stále se ale snaží zachovat nějaké zdání kresby (snižuje se spíše ostrost, než že by byl obraz rozmydlený). To se týká spíše rozšířených citlivostí ISO 12800 a ISO 25600.

Při zmenšení obrazu na 12 megapixelů je vidět až do ISO 1600 pěkné detaily. ISO 3200 má sice o něco nižší ostrost, ale stále je to pro pěkné snímky dostatečné a této citlivosti bych se moc nebál. ISO 6400 už je na hraně.

V RAWech vidíte dobré výsledky až po ISO 1600 a vyšší citlivost ISO 3200 také nevypadá zle. ISO 6400 je už zašuměné a s touto citlivostí bych byl opatrnější. Nebudou chybět ani ukázky bílé plochy.

Na těchto snímcích vidíte, že RAWy jsou už barevně odšumovány. Otázkou samozřejmě je, nakolik jde o původní RAWy a nakolik jsou upravené konvertorem RAW File Converter (odšumování bylo vypnuto).