Fujifilm X-T20: zatraceně dobře fotící APS-C
6.11.2017, Milan Šurkala, recenze
V této recenzi se podíváme na zoubek APS-C CSC fotoaparátu Fujifilm X-T20. Má X-Trans CMOS III snímač s 24 megapixely, podporu 4K videa i výklopný dotykový displej a retro design. Vypadá to, že je nač se těšit.
Kapitoly článku:
Autofokus, ostření
Pokud jde o ostření, bude toho docela dost. Fujifilm X-T20 je totiž vybaven hybridním ostřením (fázové+kontrastní) a každý režim má nějaké své specifické vlastnosti. Občas se tak může stát, že vám nebude jasné, proč najednou nelze aktivovat tohle a tamto. Nabídka zaostřovacích módů se totiž liší v režimu AF-S a AF-C a u videa je opět odlišná.
Začneme tedy jednorázovým ostřením AF-S. To nabídne jednobodové ostření, kde lze AF body polohovat tlačítky i dotykově. Velikost bodu můžete nastavit v pěti různých velikostech. Dále je zde zónové ostření (na vybranou oblast), kdy si vybíráte zónu 3×3 bodů a v nich už automatika vybere adekvátní bod. Nakonec je zde plně automatický výběr zaostřovacích bodů. Zajímavé je, že v režimu plné automatiky (AUTO u kolečka expozičních časů) se 49 body [7×7) mi přišlo, že výběr funguje o něco lépe než v PASM režimech s 91 body (13×7).
Dále zde máme průběžné ostření AF-C. První dva režimy zůstávají, tedy bodové a na vybranou oblast. Novinkou je zde ale úprava automatického režimu. Můžete si vybrat bod, na který zaostřit a fotoaparát jej pak velmi dobře dokáže sledovat, s větší změnou zoomu si ne vždy poradí. Obraz někdy dost pulzuje, při domáčknutí se pokusí doostřit.
Otázkou je ale přesnost. Nikdy jsem nebyl fandou fázového ostření kvůli jeho možné nepřesnosti, a to ani u zrcadlovek a dokonce ani u CSC, které mají fázové senzory přímo na čipu. V přesnosti ostření je kontrastní ostření nedostižné a i zde se ukazuje (velmi dobře to jde vidět na grafu zaostření), že co namáčknutí spouště, to jiná naměřená vzdálenost. Třeba při testu objektivu, kdy bylo nutno ostřit opravdu naprosto přesně, jsem musel vybírat z několika různých pokusů. Při kontrolách snímků a výběru fotografií do galerie ilustračních snímků jsem byl dost nemile překvapen tím, kolik jich bylo lehce špatně zaostřeno, a to nezřídka i v AF-S režimu. Rozhodně za žádnou cenu nepovolujte prioritu závěrky, ale jen prioritu zaostření, obzvláště v AF-C režimu
Tam jsem také získal pocit, že od F11 se využívá jen kontrastní ostření, protože tehdy bylo zaostřeno vždy naprosto přesně na rozdíl od F8. U průběžného ostření jako takového je výkon spíše slabší vzhledem k tomu, že ostří s pomocí fáze, stále ale překonává spoustu kontrastních systémů. Nestíhá rychlejší pohyby a s přesností to také není ideální. Dobré je ale to, že můžete nastavit chování autofokusu a zda se má držet i zakrytého objektu, očekávat velkou změnu rychlosti a podobně. Je vidět, že Fujifilm opravdu myslel komplexně na celou problematiku ostření, chce to ale doladit výkon.
Těmito snímky jsem vám chtěl ukázat DR režimy. Bohužel dva ze tří snímků zde byly zaostřeny mimo. To byl ale extrém, obvykle je chybovost výrazně nižší. Vlevo je dobře zaostřený snímek, vpravo pak jeden ze dvou, které byly mimo.
Pokud jde o citlivost autofokusu, Fujifilm hodnoty u nového modelu neuvádí. Sice nepatří ke špičce, ale od dob starších senzorů byla citlivost zlepšena a za špatného světla fotoaparát ostří obstojně. Mám zde teď na test i zrcadlovku s citlivostí od -1 EV a mohu říci, že zrcadlovka ostří rozhodně hůře.
Podíváme-li se na rychlost, Fujifilm tvrdí, že je fotoaparát schopen zaostřit za 0,06 sekundy. Pokud ale dobře chápu údaje Fujifilmu, jde o doostření při průběžném ostření a namáčknuté spoušti. V režimu AF-S totiž zaostří za zhruba 0,25 až 0,3 sekundy, což je sice hodně rychlé, ale stále poněkud vzdálené tomu, kde je dnešní standard (některé fotoaparáty i s kontrastním ostřením dokážou zaostřit za zhruba jednu desetinu sekundy).
Nastavení expozice, automatika
Fujifilm X-T20 využívá staršího způsobu nastavování expozice, máte zde tedy jako kolečko pro expoziční čas, tak clonový kroužek na objektivu (pokud máte XC objektiv bez clonového kroužku, lze využít přední roller). Kolečko je zde dokonce i pro korekci expozice v rozsahu -3 EV až +3 EV. To má na sobě i volbu C, kdy se korekce nastavuje předním rollerem a rozsah korekce se zvýší na -5 EV až +5 EV.
Fotoaparát podporuje všechny režimy jako je automatika, priorita clony, času a plný manuál. Nenajdete zde však PASM kolečko, ale tyto režimy si zvolíte na základě toho, zda ručně nastavíte čas, clonu nebo jeden, případně oba dva parametry nastavíte na hodnotu A, tedy automatiku. Pokud jde o expoziční čas, na kolečku jsou 1EV kroky, ale zadním rollerem můžete ručně přidat a ubrat jednu nebo dvě třetiny EV (při nastavení 1/60 sekundy tak může jít na 1/100 sekundy jedním směrem a až 1/40 sekundy druhým).
Rozsah expozičních časů činí 1/4000 sekundy až 30 sekund (časy nad 1,5 sekundy lze navolit v režimu T na horním kolečku). Při použití elektronické závěrky lze jít až na pouhou 1/32000 sekundy. Volit můžete mechanickou závěrku, elektronickou nebo kombinaci (pak se také liší rozsah expozičních časů). Volba závěrky ale ovlivňuje i ISO citlivosti, neboť ta elektronická nepodporuje rozšířené ISO. Základem je ISO 200 až ISO 12800, režim rozšíření nabídne ale i ISO 100 a směrem nahoru pak ISO 25600 a ISO 51200.
V režimu P mě překvapilo, že fotoaparát volil poměrně nízké hodnoty clony. Docela rád se držel hodnot do cca F5,6, což na krajinky není úplně ideální. Plná automatika (AUTO na páčce na horní straně přístroje) nicméně správně rozpozná druh scény a u krajinek volí spíše hodnoty kolem F8. Nechybí expoziční bracketing pro tři snímky s rozdíly expozic až 2 EV. Dostalo se dokonce na bracketing ISO citlivostí (rozdíl do 1 EV), filmových simulací a vyvážení bílé. Potěší také intervalové snímání s intervalem od 1 sekundy do 24 hodin. Počet snímků může být od jednoho do 999, je zde ale i možnost neomezeného snímání.
Videosekvence
X-T20 se snaží útočit i na ty, kteří natáčí videosekvence. Přináší totiž podporu 4K videosekvencí (rozlišení 3840×2160 pixelů) při 30 snímcích za sekundu, možnost manuálního nastavení expozice a dokonce je tu i 2,5mm jack pro připojení externího mikrofonu.
4K videosekvence, klikněte pro zvětšení
Míra detailů je skutečně velmi dobrá a potěší i ten fakt, že nedochází k ořezu a vyčítají se data z obou stran senzoru. Kdo chce vyšší snímkovací frekvenci, musí se spokojit s Full HD rozlišením 1920×1080 pixelů. které je k mání i při 60 snímcích za sekundu. I zde mohu kvalitu obrazu chválit. Detailů je skutečně dostatek. Příjemným překvapením je i výborná stabilizace obrazu ve spolupráci s 18-55mm objektivem.
Nezapomnělo se na možnost nastavit expozici, a to tedy jak expoziční čas, tak i clonu a ISO citlivost. Všechny tři parametry je navíc možné nechat i na automatice. U expozičních časů musíte akorát počítat s tím, že v režimech při 60 fps nelze nastavit delší čas než 1/60 sekundy a při 30 fps pak 1/30 sekundy (při 50 fps je to 1/50 sekundy). Potud tedy všechno v pořádku. Přesto je vidět, že Fujifilm s videosekvencemi teprve začal a velmi solidní hardware nemá adekvátní software. Přicloňování je v automatice nepříjemně skokové, a to se dokonce týká i manuálně nastavené expozice při zoomování. Alespoň se to týká 18-55mm objektivu. I když máte napevno nastavenou clonu, čas a ISO, při zoomování se expozice jemně skokově mění.
Autofokus je zde fázový, což znamená poměrně slušnou reakci na změnu roviny ostrosti. Zatímco při změně pozice objektu je odezva dobrá, při zoomování to fotoaparát moc dobře nedává a obraz bývá poměrně dlouhou dobu rozostřený. Zde by to chtělo ještě zapracovat. Potěší ten fakt, že u videa můžete využít dotykový displej a snadno polohovat, kam se má zaostřit. Jednou z vad na kráse, kterou jsem si všiml, je i docela silný rolling shutter efekt (především u 4K videa). Pokud jde o rozlišení a snímkovací frekvence včetně datových toků, výčet najdete níže.
- 4K (3840×2160) / 29,97p, 25p, 24p, 23,98p - cca 12650 kB/s (101 Mbps)
- Full HD (1920×1080) / 59,94p, 50p, 29,97p, 25p, 24p, 23,98p - cca 4650 kB/s (37 Mbps)
- HD (1280×720) / 59,94p, 50p, 29,97p, 25p, 24p, 23,98p - cca 2450 kB/s (20 Mbps)
Dávám pochopitelně k dispozici i ukázky ke stažení. Máme zde Full HD video ukazující rychlost jednoduchého přeostřování (23 sekund, 106 MB), dále pak 4K video s problematickým autofokusem při zoomování (19 sekund, 239 MB). Nakonec je tu ještě jedna podvečerní 4K videosekvence (17 sekund, 209 MB).
