Fujifilm X-T20: zatraceně dobře fotící APS-C

Dále se budeme věnovat focení v protisvětle a dynamickému rozsahu použitého senzoru. Podíváme se také na různé DR režimy.

 

 

 

Tento snímek byl pořízen při DR 100%, tedy bez úprav pro rozšíření dynamického rozsahu. V obloze jsou velké přepaly, ve stínech je obvykle vcelku dobrá kresba, jen hodně stinná místa jsou nevýrazná. Můžete se mrknout na snímek v RAW formátu. Tam uvidíte, že některé jasné plochy ještě zachráníte a ze stínů vytáhnete opravdu dost kresby, aniž by byl šum nějak přehnaný.

 

 

DR 200% fotí s poloviční expozicí, čímž zachrání spoustu jasů a stíny pak prosvětlí. Překvapivě se to nepodepsalo na vyšším šumu a výsledek vypadá dost slušně.

 

 

Nejvyšší DR 400% pak stáhne expozici ještě o další EV a přepaly pak krásně zmizí. Opět musím říci, že kvalita prosvětlených stínů je překvapivě dobrá a příliš neutrpěla.

 

 

Obloha se zde dost přepaluje, chtělo by to zápornou korekci expozice. Opět dávám k dispozici RAW ke stažení, takže se o dynamickém rozsahu senzoru můžete sami přesvědčit. Něco rozhodně zachráníte, nicméně Fujifilm je z těch fotoaparátů, kde je lepší tahat kresbu ze stínů než ze světel.

 

 

Tento snímek jsem pořídil na plnou automatiku, která fotí jen do JPEGu. Musím říci, že plná automatika sama o sobě lépe cloní a i nastavení expozice bývá obvykle o něco lepší. Přesto se snímku nevyhnuly velké přepaly. Oceňuji excelentní kresbu objektivu. Tolik detailů, to se jen tak nevidí.

 

 

Tady je barevné podání trochu zvláštní (poněkud do zelena). Většinou i ve stínech je nějaký mírný náznak kresby, byť odšumování si rozhodně vybírá svou daň. Levá strana je zde slabší, patrně problém objektivu. Ani zde jsem nezapomněl na RAW snímek.

 

 

Zde vidíte snímek focený na plnou automatiku, která dělá fotografie poněkud kontrastními a ve stínech jsou tak tmavší než obvykle (je tam také trochu slabší kresba).