Fujifilm X10: retroborec

O recenzi profi kompaktu Fujifilm X10 jste si často psali a dnes jste se dočkali. Jedná se o fotoaparát velmi zajímavých specifikací i vlastností. Základem je poměrně velký 2/3" EXR CMOS snímač s rozlišením 12 megapixelů. Ten nabízí klasické EXR režimy jako EXR HR (focení ve 12 megapixelech), EXR DR (rozšíření dynamického rozsahu v 6MPx rozlišení, polovina pixelů snímá na světla, polovina na stíny) a EXR SN (slučování pixelů pro snížení šumu, rovněž v 6 MPx). Senzor zvládá Full HD video i zpomalený videozáznam. Objektiv má manuální 4× optický zoom a pootočením objektivu se fotoaparát také zapíná. Vedle toho nabídne optický průhledový hledáček, sáňky na blesk a spoustu dalších zajímavých vymožeností. Nyní se podíváme jak se ovládá a jak fotí.

 

 

Fotoaparát má pěkný retro design, který budí pozornost a spousta lidí si myslela, že jde ještě o kinofilmový přístroj. Zpracování je velmi dobré, fotoaparát se díky menším gripům i dobře drží. Vzhledem k vystouplému objektivu nepočítejte, že byste si jej mohli vzít do kapsy u kalhot (což třeba se Sony Cyber-shot RX100 jakž takž jde), ale do podzimní nebo zimní bundy se vejde v pohodě.

Po sejmutí krytky, která není nijak jištěna, na vás vykoukne objektiv Fujinon. Jeho pootočením se fotoaparát zapne stejně jako pootočením zpátky jej můžete vypnout. Ohniskový rozsah 28 až 112 milimetrů je jištěn aretací, na objektiv tedy musíte trochu silou, aby překonal koncovou 28mm polohu a vypnul se. Nemusíte se tedy bát, že byste jej omylem vypnuli. Nahoře vidíte malý mechanicky výklopný blesk.

Vedle objektivu je páčka ostřících režimů, která vybírá mezi jednorázovým, průběžným a manuálním ostřením. Nad objektivem je průhledový hledáček. Chválím, že tu vůbec nějaký hledáček je, nicméně počítejte s tím, že jeho pokrytí je docela malé a na nejširším ohnisku vidíte objektiv v záběru. Škoda, že Fujifilm nevyužil alespoň části hybridního hledáčku z X100. Úplně by stačilo, kdyby měl větší pokrytí a focený výřez byl zobrazen bílým rámečkem jako u X100. Takto sice zhruba vidíte co fotíte, ale realita je přeci jen trochu jiná. Osobně by se mi tu více líbil elektronický hledáček (pak byste při zaostření i věděli, nač jste zaostřili - zde jen víte, že jste zaostřili, ale nevíte na co), ale to už je silně subjektivní. Na druhé straně je ještě přisvětlovací dioda, která funguje i jako kontrolka samospouště.

Objektiv Fujinon nabízí 4× optický zoom v rozsahu od 28 do 112 milimetrů. Někomu tak může vadit jen středně širokoúhlý začátek, ale to je opět silně subjektivní a mně osobně to vůbec nevadilo, spíše naopak. Potěší i světelnost, která činí výborných F2,0 na nejširším ohnisku a neméně tak pěkných F2,8 na nejdelším. Díky tomu můžete velmi dobře fotit i za horšího světla a dosahovat rozmazaného pozadí. Nechybí ani optická stabilizace obrazu. Jak už bylo řečeno, pootočením objektivu z pozice OFF na 28mm ohnisko se fotoaparát zapíná. Zoomování je manuální a velmi plynulé. Zde dostává Fujifilm jen kladné body.

Na horní části vlevo vidíte výklopný blesk. Směrem doprava následují sáňky pro blesk a poněkud tužší, ale stále dobře ovladatelné kolečko fotografických režimů. Dále tu máte tlačítko spouště, kterému rovněž nemám vůbec co vytknout a kolečko pro ovládání korekce expozice. I to má poměrně tuhý chod a na rozdíl od toho prvního se už nedá chytit oběma prsty.

LCD displej má 2,8" úhlopříčku a rozlišení 460.800 bodů (320×480 pixelů). Pozorovací úhly jsou slušné, ze stran dochází jen k mírnému poklesu kontrastu. Nalevo od displeje máte čtyři tlačítka, která se mohou hodně hodit. Nejprve je to tlačítko pro vstup do režimu prohlížení, dále je tu AE pro změnu expozičního měření, případně ke zvětšení náhledu. AF pak mění polohu ostřícího bodu (potvrzuje se tímtéž tlačítkem nebo namáčknutím spouště, tlačítko OK vrací AF bod doprostřed), případně slouží jako odzoomování v režimu prohlížení snímků. Jako poslední je tu WB ke změně vyvážení bílé. Nad displejem je již probíraný optický hledáček s dioptrickou korekcí a posuvné tlačítko pro vyklopení blesku.

Napravo jsou pak další ovládací prvky. Nahoře je to roller, kterým můžete nastavovat clonu nebo expoziční čas (v režimu M nastavuje clonu). Fujifilm moc chválím za to, že clonu nebo čas v prioritních režimech lze ovládat jak tímto rollerem, tak i otočným kolečkem čtyřsměrného ovladače. Každý si může vybrat, co mu vyhovuje. Stisknutím rolleru se přepínáte mezi časem a clonou v režimu M. Směrem níže najdete AEL/AFL tlačítko, jeho chování je nastavitelné v menu (může zamykat expozici, ostření, případně oboje).

Dále tu najdete čtyřsměrný ovladač. Směrem nahoru nastavujete sekvenční snímání, vpravo je blesk, dole samospoušť (zůstává aktivní i po vyfocení, další pochvala pro Fujifilm) a vlevo je pak makro. Další pochvala je za to, že menu nabídky se dají vždycky prolézat i tlačítkem, kterým jste do něj vstoupili a nejste odkázání výhradně na tlačítka vlevo/vpravo. Uprostřed je potvrzovací tlačítko MENU/OK, které slouží také ke vstupu do hlavního menu. Čtyřsměrný ovladač má i tenké otočné okruží, které pomáhá rychlému nastavování, uvítal bych však větší šířku. Jako poslední je tu dvojice tlačítek DISP/BACK a RAW. To první upravuje nastavení displeje, případně jej úplně vypíná. RAW konečně nastavuje kvalitu záznamu trvale a nikoli jen pro jediný snímek. Pro přepínání RAWu a JPEGu tak konečně nemusíte lozit do složitého menu (nelogické umístění fotografické volby doprostřed technického menu - proč? - totiž i nadále zůstalo).

Pod krytkou je USB a HDMI port. Nad krytkou vidíte ouško na provlečení poutka nebo popruhu.

Z levé strany vynikne poměrně velká tloušťka přístroje. Ten už rozhodně nepatří mezi kompakty, které strčíte do kapsy u kalhot. Nechybí druhé ouško pro popruh.

Vespod je kokový závit pro stativ poněkud mimo osu fotoaparátu a na straně krytka prostoru pro Li-Ion akumulátor a SD/SDHC/SDXC kartu.

Fujifilm X10 nám po prvním ohledání dělal spíše jen radost. Udělá nám ji i při focení?