Fujifilm X100: splněný sen

Uvedení fotoaparátu Fujifilm X100 je v dnešním poměrně nudném světě digitální fotografické techniky velkým překvapením. Fujifilm zkusil hodně zariskovat a přišel na trh s fotoaparátem, který má výrazný retro design připomínající staré dálkoměry, nicméně technika je doslova supermoderní. APS-C CMOS čip nabídne rozlišení 12 megapixelů, objektiv Fujinon je pevný s 23mm ohniskem, což po přepočtu dává klasických 35 milimetrů. Světelnost F2 rovněž potěší. Dále tu je mnoho klasických ovládacích prvků jako clonění na objektivu a výběr časů na horním kolečku.

 

Aby toho nebylo málo, fotoaparát nabízí hybridní opticko-elektronický hledáček. Jednoduše řečeno, máte zde velmi pěkný optický hledáček, který lze doplnit o několik digitálních ukazatelů, např. aktuální výřez i vodováhu. Kdo má rád elektronický hledáček, může páčkou přepnout na klasické EVF s velmi vysokým rozlišením. Nechybí blesk, spousta možností ovládání, a tak není divu, že i přes na první pohled vysokou cenu 27.000 Kč s DPH je o fotoaparát takový zájem.

 

 

Design přístroje je na dnešní poměry netradiční, což je ale dobře. Vypadá skutečně skvěle, bytelně, prostě jako poctivý kus fotografické techniky. Tedy i zpracování je na velmi vysoké úrovni. Z fotoaparátu budete mít luxusní pocit, a to jsem ještě nehovořil o krabici! Držení je díky malému gripu docela dobré. Velikost je tak akorát, fotoaparát není ani velký ani těžký, ale v kapse asi moc často nebude. Na to jsou už jeho rozměry přeci jen poněkud velké.

Vepředu je pevný objektiv, o němž budeme mluvit za chvíli. Z tohoto pohledu napravo je opticko-elektronický hledáček. V běžném stavu funguje jako klasický optický průhledový hledáček (můžete v rohu vidět kousek objektivu). Kombinován je však se zobrazováním aktuálního výřezu, má totiž asi "150%" pokrytí. Krásně vidíte, co vše je okolo a bílými čarami je ohraničeno to, co bude vyfoceno. Ačkoli zobrazení tohoto pokrytí se mění dle ostřící vzdálenosti, není úplně přesné. Skutečný záběr je ve skutečnosti o něco větší než je zobrazeno v hledáčku (bílý obdélník má asi 90% pokrytí, což mi není jasné, proč není toto ohraničení na 100% hranici). Optický hledáček lze doplnit dokonce i o zobrazení vodováhy!

Páčkou, kterou vidíte na fotografii vlevo od objektivu, můžete přepnout na klasické EVF (tento typ známe např. z fotoaparátů Micro Four Thirds systému). Má 0,47" úhlopříčku a velmi vysoké rozlišení 1.440.000 bodů (800×600 pixelů). Obraz je tedy velmi ostrý, nicméně přišel mi o něco horší než třeba u zmíněných MFT fotoaparátů. Jeho obraz je totiž poněkud tmavý (moc kontrastní). Díky tomuto řešení si sami můžete vybrat, zda budete chtít fotit s elektronickým hledáčkem nebo tím optickým. Máte na výběr, skvělé!

I pokud fotíte s optickým hledáčkem, vyfocený snímek se logicky zobrazuje elektronickým hledáčkem, dojde tedy k automatickému přepnutí. Je to úžasný pocit, když se vám najednou objeví fotografie tak, jak ji fotoaparát ve skutečnosti vyfotil (s menším pokrytím než je kompletní záběr optického hledáčku, ale větším pokrytím než je bílé ohraničení záběru v tomtéž hledáčku - s každým snímkem překvapení :-)). Nad objektivem je ještě interní blesk, vedle pak mikrofon a na druhou stranu pomocná AF dioda, která může sloužit také jako kontrolka samospouště. Nutno uznat, že svítí opravdu dost silně.

Objektiv Fujinon má reálné ohnisko 23 milimetrů, po přepočtu na kinofilm pak klasických 35 milimetrů. Někomu to může připadat málo širokoúhlé, někomu zas málo dlouhé, mně osobně přijde toto ohnisko jedno z nejideálnějších. Světelnost objektivu je vynikajících F2, maximální clona je pak F16. K dispozici máte i 3EV ND filtr. Závěrka není u čipu, ale v objektivu, je tedy možno synchronizovat s bleskem neuvěřitelně krátké expoziční časy, které u klasické závěrky nejsou možné. Clona je 9lamelová a ručně ovládána na objektivu. Vynikající způsob.

Mechanickou formu stabilizace byste zde hledali marně, není ani na čipu ani v objektivu, ale díky výborné světelnosti objektivu a kvalitnímu čipu vám ani nebude chybět. Ač to tak nevypadá, X100 podporuje i filtry, ale poněkud nešikovným způsobem, kdy je nejprve nutno zakoupit adaptér AR-X100 a vymontovat stávající objímku objektivu. Filtry mohou mít 49mm v průměru.

Seshora vypadá fotoaparát rovněž výborně. Najdete zde sáňky na blesk, vedle nich ovládací kolečko expozičních časů. Žádné PASM volby zde nejsou, je to jednoduché. Pokud je clonové kolečko a kolečko časů na volbě A, jde o režim automatiky P. Pokud je clona na nějaké hodnotě, jde o režim priority clony, naopak pokud je kolečko expozičních časů na některé z vybraných hodnot, jde o režim priority času. Pokud jsou obě kolečka na neautomatických hodnotách, dostáváte režim M, tedy plný manuál.


Testovaný kus z nějakého prapodivného důvodu neumožňoval nastavit časy 1/250 s a 1/15 s. Kolečko tam fyzicky natočit šlo, firmware to ale nebral v potaz. Pod položkou T máte režim, kdy můžete ručně nastavit čas od 1/2 sekundy do 30 sekund, a to po 1/3EV krocích (kroky clony a časů na kolečku jsou jinak po 1 EV). Dále zde najdete páčku zapínající fotoaparát, mohla by trochu méně klouzat, ke spoušti nemám žádné výhrady. Dále je zde kolečko pro korekci expozice a funkční tlačítko Fn. Tomu můžete přiřadit některou z funkcí, osobně jsem si tam uložil ND filtr. Obrovská škoda, že podobných tlačítek není na fotoaparátu více, aspoň jedno navíc by to zoufale chtělo (např. pro filmové režimy).

Vzadu opět vidíte hledáček. Pomocí tlačítka VIEW MODE dole můžete nastavit jeho chování, tedy zda bude zapnutý jenom hledáček nebo jen LCD displej, nebo zda bude v pohotovosti čidlo, které automaticky při přiblížení oka přepne z LCD na hledáček. Horší je jen jedna věc, že toto přepínání nefunguje při ukládání snímků na kartu. Jinak řečeno uložení na kartu a zobrazení snímku je bráno jako jedna nedělitelná operace. Pokud tedy fotoaparát začne ukládat na kartu v momentě, kdy byl aktivní hledáček, nepřepne se na LCD displej až do doby, než skončí zobrazení vyfoceného snímku. Nechybí optická korekce hledáčku.

Nahoře je tlačítko pro vstup do režimu prohlížení snímků. Zde je další z nesčetných nelogičností firmwaru. Každé prohlídnutí fotografie totiž ruší makro režim a ten je tak nutno zapínat téměř po každém snímku znovu. Makro se také ruší větší změnou clony (jak kdy, většinou při změně o dva kroky se makro samo od sebe zruší). Tlačítko AE umožní vybrat režim měření expozice (případně slouží jako lupa v režimu prohlížení), AF pak vybírá ostřící bod (je nutno držet a šipkami vybírat). O posledním tlačítku jsme již mluvili.

LCD displej má 2,8" úhlopříčku a rozlišení 460.000 bodů (320×480 pixelů). Obraz je tedy dostatečně ostrý. Pozorovací úhly jsou slušné, za silného světla to jde, ale určitě raději budete využívat jeden ze dvou režimů hledáčku. Ty jsou šíleně návykové.

Nahoře si můžete všimnout malé černé páčky. Ta funguje jako volič vpravo a vlevo (v menu nabídkách), při jejím stisknutí pak zvětšuje náhled při manuálním ostření. Tlačítko AFL/AEL zamyká expozici a ostření (dle nastavení v menu). Následuje čtyřsměrný ovladač. Směrem nahoru se aktivuje sekvenční snímání, bracketing nebo video, vpravo je blesk, dole vyvážení bílé a nalevo makro. Otáčením voliče se lze pohybovat v menu, případně nastavovat čas v režimu T. Nerozumím tomu, proč je kolem ovladače (na němž jsou ikonky jako květinka, blesk nebo WB) vystouplý okraj. Ten opravdu hodně ztěžuje ovladatelnost a člověk má chuť ho snad i upilovat.

Prostřední tlačítko MENU/OK slouží k potvrzování voleb a vstupu do hlavního menu. To je dělené na dvě záložky, fotografické a technické menu. Je zde docela dost voleb, a tak není divu, že je v něm občas docela těžké něco najít. Situaci ztěžuje také to, že některé fotografické možnosti jsou z nepochopitelných důvodů v technickém menu. Bude o nich ještě řeč. Tlačítko DISP.BACK upravuje zobrazení LCD a EVF i OVF, tlačítko RAW pak jednorázově (de)aktivuje snímání do RAWu.

Napravo je krytka, pod níž najdete HDMI a USB port. Nahoře je ouško na provlečení popruhu, to si však musíte namontovat sami (to ale není negativum, naopak, pro fotografa je to téměř slavnostní akt). V balení najdete pomůcku na jeho montáž.

Nalevo je druhé ouško a posuvný přepínač mezi manuálním ostřením a autofokusem.

Vespod je krytka prostoru pro SD kartu a akumulátor. Dále tu najdete kovový závit pro stativ a reproduktor.

Napájení má na starosti Li-Ion akumulátor NP-95, použít můžete SD, SDHC a SDXC karty.

Designem tedy fotoaparát drtí veškerou konkurenci, trochu horší je to s ovládáním. Hodně bych uvítal větší počet Fn tlačítek, neuškodilo by také opravit spoustu nepříjemných chyb ve firmwaru.