Megatest ultrazoomových objektivů
22.3.2011, Milan Šurkala, recenze
Dnes jsme vyzkoušeli pětici ultrazoomových objektivů na zrcadlovkách Canon. Postavíme proti sobě Canon 18-200 mm, dále Sigmu 18-200 mm, Sigmu 18-250 mm, Tamron 18-200 mm a Tamron 18-270 mm. Který z nich bude nejlepší?
Kapitoly článku:
- Megatest ultrazoomových objektivů
- Autofokus, ostření, světelnost, bokeh, stabilizace
- Sférické zkreslení, vinětace, chromatická aberace
- Kresba v praxi 1
- Kresba v praxi 2
- Protisvětlo a optický zoom
- Noční a standardní scéna
- Galerie: Canon EF-S 18-200mm f/3.5-5.6 IS
- Galerie: Sigma 18-200mm F3.5-6.3 DC OS
- Galerie: Sigma 18-250mm F3.5-6.3 DC OS HSM
- Galerie: Tamron AF 18-200mm F/3.5-6.3
- Galerie: Tamron AF 18-270mm F/3.5-6.3 Di-II PZD
- Závěr
Máme zde poslední objektiv, a to Tamron 18-270mm s piezoelektrickým ostřením.
Kresba je neostrá, až má člověk pocit, že objektiv nezaostřil tam, kam by měl.
Zde je už snímek mnohem ostřejší, bokehu by prospěla nižší clona (lepší světelnost).
Objektiv zde neměl problémy s ostřením, trochu mě překvapily chladné barvy. Bokeh je zvláštní, jakoby mlhavý místo toho, aby působil rozostřeně.
Ani s Tamronem 18-270mm není problém fotit panning, obzvlášť když je lehce zamračené počasí. Zde se mi už plnější ostrost dobře chytit nepodařilo.
Když jsem zde fotil několik snímků, raději jsem využíval manuální ostření, poněvadž měl autofokus občas problémy se správně chytnout.
Dům je rozumně ostrý a detailní, potěší absence chromatické aberace.
Dobrou kresbu uprostřed sráží horší ostrost hranová a rohová, nicméně pochválit lze znatelně nižší chromatickou aberaci ve srovnání s konkurencí.
Ostrost a detailnost láhve jsou v pořádku. Opět chválím absenci aberace.
Tamron 18-270mm aberuje opravdu minimálně, jeho kresba by ale mohl být trošku ostřejší.
Přiměřená práce. Větvičky na jasném nebi poněkud modrají, kresba by mohla být ostřejší (menší ostrost za slunečným závojem však lze chápat).
I zde se ukazuje, že Tamron trochu hůře přenáší méně výrazný kontrast (větve,...)
Kresba je neostrá, až má člověk pocit, že objektiv nezaostřil tam, kam by měl.
Zde je už snímek mnohem ostřejší, bokehu by prospěla nižší clona (lepší světelnost).
Objektiv zde neměl problémy s ostřením, trochu mě překvapily chladné barvy. Bokeh je zvláštní, jakoby mlhavý místo toho, aby působil rozostřeně.
Ani s Tamronem 18-270mm není problém fotit panning, obzvlášť když je lehce zamračené počasí. Zde se mi už plnější ostrost dobře chytit nepodařilo.
Když jsem zde fotil několik snímků, raději jsem využíval manuální ostření, poněvadž měl autofokus občas problémy se správně chytnout.
Dům je rozumně ostrý a detailní, potěší absence chromatické aberace.
Dobrou kresbu uprostřed sráží horší ostrost hranová a rohová, nicméně pochválit lze znatelně nižší chromatickou aberaci ve srovnání s konkurencí.
Ostrost a detailnost láhve jsou v pořádku. Opět chválím absenci aberace.
Tamron 18-270mm aberuje opravdu minimálně, jeho kresba by ale mohl být trošku ostřejší.
Přiměřená práce. Větvičky na jasném nebi poněkud modrají, kresba by mohla být ostřejší (menší ostrost za slunečným závojem však lze chápat).
I zde se ukazuje, že Tamron trochu hůře přenáší méně výrazný kontrast (větve,...)