Mju 700: Neortodoxní mjučko
Olympus už tolikrát upgradoval svou povedenou řadu mju, že už jenom pozorný příznivec digitální fotografie a zároveň této značky přesně ví, co se v ní nachází za poklady. Ze záplavy mjuček jsme si tentokrát vybrali na recenzi model mju 700. Jde o automat, který je podobně jako všechny poslední mjučka odolný nejenom prachu, ale také částečně vodě a především disponuje extravagantními tvary. Jak je vidět, i běžná cihlička nemusí vypadat fádně...
Kapitoly článku:
- Mju 700: Neortodoxní mjučko
- Ovládání a další popis
- Menu
- Kvalita zobrazení
- Ilustrační fotografie
- Závěr
Hned na úvod se vrátíme v naší recenzi ke tvarům nové sedmistovky, protože to je koneckonců to první, čeho si u novinky všimnete. Model se totiž směrem zprava doleva nečekaně zužuje, a to až tak, že levou rukou přidržovat si aparát při focení dělá menší problémy. Na druhou stranu se předpokládá asi ovládání jen jednou pravou rukou a v ní se model drží díky onomu „zduření“ velmi dobře. Na silnějším boku najdete na horní straně nejenom spoušť a zapínač, ale také zespodu slot pro paměťovou kartu a akumulátor. Design je to sice originální a určitě zajímavý, přesto nevím, jestli se podobnými „zešikmeními“ bude ubírat další vývoj…
Pojďme se však podívat na další, již neoddiskutovatelná, fakta o fotopřístroji. Do relativně malého CCD snímače (1/2,5“) se podařilo vměstnat hned 7,1 milionů efektivně využitelných obrazových buněk, navíc podobně jako u nedávno recenzovaného modelu 720SW je možné nastavit citlivost snímače až na 1600 ISO. Dokonce opět v režimu Svíčka je možné, že automat nastaví citlivost až na 2500 ISO! Ovšem vzhledem k našemu testu bych doporučoval v zájmu získání kvalitní nezrnité fotografie používat maximálně 200 ISO.
Maximální rozlišení snímků je tedy 3072 x 2304 bodů, zápis probíhá pouze ve formátu JPEG. Natáčet můžete i ozvučený videozáznam, a to v až v rozlišení 640 x 480 bodů, ovšem pouze rychlostí 15 snímků za sekundu. Můžete ovšem délku záznamu natahovat až do té doby než zapníte právě používanou paměťovou kartu. Data se tedy ukládají buď do vnitřní paměti (19 MB) anebo na paměťové karty xD.
Pokud se podíváme na optiku, tak je ve skrze tradiční (pro kategorii malých kapesních automatů). Ano, jde o trojnásobný optický zoom, který má navíc pomalé přezoomování z nejkratšího na nejdelší ohnisko - trvá to téměř dvě sekundy. Jinak rozsah ohniskových vzdáleností je od 6,5 do 19,5 mm (v přepočtu od 37 do 111 mm) při světelnosti až od F3,4 do F5,7. Běžně autofocus ostří od 30 cm, v Makru od 15 cm, naštěstí je tu ještě Super makro, kdy zaostříte alespoň od 8 centimetrů.
Expozice tedy probíhá automaticky (celoplošně či bodově) a uživatel ji může ovlivnit nejenom všudypřítomnou korekcí, ale také výběrem některé z 23 přednastavených scén (Portrét, Krajina s portrétem, Krajina, Sport, Noční scéna, Noční scéna s portrétem, Interiér, Svíčka, Autoportrét, Dostupné světlo, Západ slunce, Ohňostroj, Muzeum, Za sklem, Kuchyně, Dokumenty, Aukce, Vyfoť a vyber 1, Vyfoť a vyber 2, Pláž a sníh, Podvodní širokoúhlý 1, Podvodní širokoúhlý 2, Podvodní makro). Závěrka se nastaví také automaticky v rozmezí od 1/1000 až do čtyř sekund. K dispozici je i sériové snímání, kdy uděláte až tři snímky v sérii rychlostí přibližně jedné fotografie za sekundu. Manuální kalibrace bílé není dostupná, vystačit si budete muset s šesti přednastavenými hodnotami (z čehož jsou tři zářivky). K plusům modelu musíme připočítat reálný histogram, k záporům pak jeho složitou aktivaci (viz další kapitoly).
Rychlost provozu
Pojďme se však podívat na další, již neoddiskutovatelná, fakta o fotopřístroji. Do relativně malého CCD snímače (1/2,5“) se podařilo vměstnat hned 7,1 milionů efektivně využitelných obrazových buněk, navíc podobně jako u nedávno recenzovaného modelu 720SW je možné nastavit citlivost snímače až na 1600 ISO. Dokonce opět v režimu Svíčka je možné, že automat nastaví citlivost až na 2500 ISO! Ovšem vzhledem k našemu testu bych doporučoval v zájmu získání kvalitní nezrnité fotografie používat maximálně 200 ISO.
Maximální rozlišení snímků je tedy 3072 x 2304 bodů, zápis probíhá pouze ve formátu JPEG. Natáčet můžete i ozvučený videozáznam, a to v až v rozlišení 640 x 480 bodů, ovšem pouze rychlostí 15 snímků za sekundu. Můžete ovšem délku záznamu natahovat až do té doby než zapníte právě používanou paměťovou kartu. Data se tedy ukládají buď do vnitřní paměti (19 MB) anebo na paměťové karty xD.
Pokud se podíváme na optiku, tak je ve skrze tradiční (pro kategorii malých kapesních automatů). Ano, jde o trojnásobný optický zoom, který má navíc pomalé přezoomování z nejkratšího na nejdelší ohnisko - trvá to téměř dvě sekundy. Jinak rozsah ohniskových vzdáleností je od 6,5 do 19,5 mm (v přepočtu od 37 do 111 mm) při světelnosti až od F3,4 do F5,7. Běžně autofocus ostří od 30 cm, v Makru od 15 cm, naštěstí je tu ještě Super makro, kdy zaostříte alespoň od 8 centimetrů.
Expozice tedy probíhá automaticky (celoplošně či bodově) a uživatel ji může ovlivnit nejenom všudypřítomnou korekcí, ale také výběrem některé z 23 přednastavených scén (Portrét, Krajina s portrétem, Krajina, Sport, Noční scéna, Noční scéna s portrétem, Interiér, Svíčka, Autoportrét, Dostupné světlo, Západ slunce, Ohňostroj, Muzeum, Za sklem, Kuchyně, Dokumenty, Aukce, Vyfoť a vyber 1, Vyfoť a vyber 2, Pláž a sníh, Podvodní širokoúhlý 1, Podvodní širokoúhlý 2, Podvodní makro). Závěrka se nastaví také automaticky v rozmezí od 1/1000 až do čtyř sekund. K dispozici je i sériové snímání, kdy uděláte až tři snímky v sérii rychlostí přibližně jedné fotografie za sekundu. Manuální kalibrace bílé není dostupná, vystačit si budete muset s šesti přednastavenými hodnotami (z čehož jsou tři zářivky). K plusům modelu musíme připočítat reálný histogram, k záporům pak jeho složitou aktivaci (viz další kapitoly).
Rychlost provozu
| Pořízení prvního snímku | 1,2 s |
| Snímek s namáčknutím spouště | < 0,3 s |
| Snímek bez namáčknutí | < 0,6 s |
