Nikon Coolpix B700: přírodovědec

13.8.2018, Milan Šurkala, recenze

Coolpix B700 je ultrazoomem, který jistě zaujme velmi slušným 60× optickým zoomem, podporou RAW formátu i 4K videosekvencí. Nechybí mu ani hledáček a výklopný displej. Bude tedy tak slibný i v praxi?

Kapitoly článku:

Nikon Coolpix B700: přírodovědec
Ostření, expozice, videosekvence
Stabilizace, portréty, výdrž, displej, Wi-Fi
Digitální šum
Protisvětlo
Vlastnosti objektivu
Optický zoom, rychlost, scénické režimy
Noční a standardní scéna
Galerie ilustračních snímků
Závěr

Stabilizace

Pochopitelně jsme vyzkoušeli také úroveň optické stabilizace obrazu u fotografií. Test proběhl s 250mm přepočtenou ohniskovou vzdáleností.

1/6 sekundy, se stabilizací

1/6 sekundy, bez stabilizace

Nadpoloviční úspěšnost jsem dosahoval při opravdu velmi dlouhém expozičním času 1/6 sekundy. Jak sami vidíte, bez stabilizace byl snímek naprosto mimo, a to většina z nich byla ještě horších. Stejnou úspěšnost bez stabilizace jsem dosahoval někde kolem časů 1/160 až 1/200 sekundy. Účinek stabilizace se tedy pohyboval pod 5 EV. To je opravdu vynikající číslo. Záleží ale na ohniskových vzdálenostech, v některých situacích mi až tak dobrý nepřišel (především na max. zoomu bych to až na 5 EV neviděl),

Fotografování portrétů, blesk

U kompaktů rozhodně nelze počítat s nějakými extra kvalitními portréty, obzvlášť pokud je chcete fotit s hodně rozmazaným pozadím. Na to malý snímač a světelnost nebudou stačit. K většímu mazání pozadí je potřeba více zoomovat, to ale udělá portréty hodně plochými a nevypadá to hezky.

Výklopný blesk je k dispozici pro prosvětlení snímků, v testu jsem ho ale moc nepoužíval. Pokud jde o červené oči při focení portrétů, v podstatě jsem se s nimi nesetkával.

Výdrž baterie

Fotoaparát je napájen Li-Ion akumulátorem EN-EL23 (3,8 V, 1850 mAh). Nikon tvrdí, že má vystačit na pořízení velmi slušných 420 snímků na jedno nabití. V praxi jsem se pohyboval v ještě lepší číslech a průměrem ze tří nabití bylo 435 fotografií a 20 minut videa.

Stinnou stránkou je dvoustavový ukazatel, takže přesně nevíte, kdy vlastně dojde baterie (nemáte tušení, zda ještě vyfotíte 400 nebo jen 70 fotek, když se pořád ukazuje plná baterie). Akumulátor se nabíjí přes USB kabel, takže jej dobijete i nabíječkou na mobilní telefon, klidně i z powerbanky. Pozor ale na fakt, že mu nevoní rychlé porty (z 2,1A portu se nenabíjí, z 1,0A portu ano).

Displej

V rychlosti se podíváme také na zobrazení displeje a rozvržení ikonek.

Ve spodní části vidíte expoziční informace, bohužel však při automatickém nastavení ISO citlivosti není zobrazena její hodnota. Ukazatel stavu baterie má jen dvě hodnoty, takže se velmi těžko odhaduje, kolik energie vlastně zbývá. Nahoře jsou pak informace o kvalitě záznamu. Pravý snímek pak ukazuje manuální zaostřování se zvětšeným náhledem. Vlevo je volba síly focus peakingu, vpravo pak přibližná zaostřená vzdálenost.

Zde vidíte Fn menu, kdy první dvě funkce jsou oněmi vlastnostmi pro nastavení, třetí je pak samotná konfigurace menu. Vpravo je pak natáčení videosekvencí.

Hlavní menu se dělí na několik záložek, především jsou to fotografická nastavení, pak video, Wi-Fi a technická nastavení. Menu se může lehce lišit podle zvoleného režimu.

Zobrazování vyfocených snímků může být celoplošné, což lze doplnit i o některé informace, bohužel ale ne ty expoziční. Zmenšený náhled však přidává již zmíněné expoziční i další hodnoty a nechybí ani histogram.

Wi-Fi, Bluetooth

Musím říci, že bezdrátové spojení bylo nejprve docela oříšek. Za nic na světě se nechtělo rozjet, telefon (Apple iPhone SE) prostě fotoaparát neviděl. Zkoušel jsem i smazat veškerá nastavení ve fotoaparátu, přeinstalovat aplikaci SnapBridge, ale nic. Až po několika hodinách jsem to naprosto totožným způsobem zkusil znovu a aplikace se zázrakem rozjela.

Na to, že má fotoaparát Wi-Fi, Bluetooth i NFC, si Nikon na možnostech ovládání nedal moc záležet. Pomocí Bluetooth je možné udělat základní spojení, na kopírování snímků a dálkové ovládání je potřeba využít rychlejší Wi-Fi. Musím říci, že její aktivace trvá docela dlouho a navíc se při každé příležitosti ráda vypne, takže musíte spouštět síť znovu a znovu se k ní zdlouhavě připojovat. Přesto je tu i něco pozitivního. Aplikace se sama dokáže připojit na Wi-Fi fotoaparátu a nemusíte tuto síť ručně vybírat v operačním systému vašeho telefonu (alespoň na iOSu 11 to tak funguje).

Pokud jde o dálkové ovládání, velmi mě zklamala dlouhá odezva na stisknutí spouště a také nemožnost cokoli nastavit jak v telefonu, tak i na fotoaparátu. Ovládat lze pouze zoom. Jak už bylo řečeno, bezdrátových technologií skoro více než na telefonu, ale funkčnost téměř žádná. A jen tak mimochodem, po prvním úspěšném spojení jsem už bezdrátovou funkci nikdy nerozjel.