Nikon Coolpix P330: do vyšších sfér

V JPEGu se se skreslením v podstatě nesetkáte. Fotoaparát provádí korekci této vady (totéž platí o konvertoru ViewNX 2), a tak na nejširší ohniskové vzdálenosti dostanete sférické zkreslení s hodnotou +0,6 %, což si téměř nevšimnete a na nejdelší pak téměř rovné linie s +0,1 %. Pokud ale otevřete RAW v konvertoru, který korekci neprovádí (RawTherapee, dokonce i Camera Raw), dozvíte se, co vlastně fotoaparát skutečně vyfotil. Zatímco na maximálním zoomu téměř nejsou rozdíly (+0,2 %), na nejširším je dosaženo enormní sférické zkreslení +9,7 % a skutečný obraz je vytvořen z výřezu s rozlišením necelých 10 megapixelů (ten je narovnán, oříznut a zvětšen na 12 MPx).

Pokud budete pracovat s RAWy bez korekce zkreslení, připravte se na opravdu extrémní vinětaci s hodnotou přes 2,5 EV. Po korekci zkreslení (ve ViewNX 2 nebo JPEGu) se ale vinětace pohybuje okolo 2/3 EV, a to se už dá v pohodě snést. Na maximálně cloně je vinětace téměř nepostřehnutelná.

Nyní se podíváme na kvalitu kresby uprostřed i v rozích obrazu. Začneme ostřením na krátkou vzdálenost v řádu desítek centimetrů. Tentokrát budu prezentovat výsledky z JPEGu i RAWu bez korekce zkreslení.

V JPEGu jsou výsledky velmi dobré, rohy jsou i na plně otevřené cloně docela dobré. RAW krásně ukazuje, jak moc jsou JPEGy vlastně doostřené a zkorigované. Zkreslení je enormní, chromatická aberace výrazná a vinětace také. Ta mizí až někde okolo F4.

Tady jsou už rozdíly menší. Rohy mají vcelku slušnou ostrost, ale vytváří jemné duchy, což jde ještě více vidět v RAWu. Tam je i trochu chromatické aberace.

U 67mm ohniskové vzdálenosti je střed v pořádku, rohy mají opět samy o sobě solidní ostrost, která je lehce poničena duchy. Ti snižují kontrast a roztahují kresbu směrem ven.

Střed je opět dobrý (v RAWu ne až tolik ostrý), rohy mají lehkou neostrost a tentokrát chromatickou aberaci i v JPEGu (v RAWu ale v trochu větší míře). Nyní zkusíme tentýž test při ostření na větší vzdálenost.

Se středovou ostrostí nejsou nikde problémy. Rohy jsou jen lehce neostré, zde to P330 v JPEGu zvládá dobře. RAWy jsou ale úplně mimo a bez korekce zkreslení nepoužitelné.

I na plně otevřené cloně je v JPEGu kresba dobrá až do rohů. V RAWu jsou rohy trochu horší, lehce mléčné.

Střed je opět v pořádku, v JPEGu vypadají slušně i rohy a jsou ostřejší při nižších clonách než při vyšších (tam už nastupuje difrakce).

Zde nejsou žádné větší problémy, prostředek je velmi ostrý a detailní, rohy jsou jen o trochu slabší.

Dále se budeme věnovat míře chromatické aberace.

Na nejkratší ohniskové vzdálenosti je chromatická aberace místy výraznější, s přicloněním paradoxně roste (vznikají duchové).

U 40mm ohniskové vzdálenosti je chromatická aberace stále patrná, jde spíše o namodralé duchy.

67mm ohnisková vzdálenost je v podstatě bez chromatické aberace, duchové jsou jen velmi mírní, zde nejsou problémy.

Na největším zoomu se vyskytuje jen mírné vyblednutí, ani zde nejsou problémy.