Nikon Coolpix P510: lovec rekordů

S fotoaparátem Nikon Coolpix P510 můžete natáčet až Full HD videosekvence v rozlišení 1920×1080 pixelů při 30 progresivních snímcích za sekundu. K dispozici jsou i zpomalené (120fps a 60fps) a zrychlené (15fps) videosekvence.

Co se týče kvality videa, určitě jde o použitelné videosnímky, ale jsou zde jisté kompromisy a na některé konkurenční přístroje prostě P510 nemá. Ačkoli stabilizace pro statické snímky funguje výborně, u videa je její účinek spíše jen průměrný. Autofokus byl proti předchůdcům o něco vylepšen, je spolehlivější, ale přesto se zde vyskytuje občasné rozostření obrazu a na hodně dlouhých ohniscích nefunguje v podstatě vůbec. Pokud se spokojíte s nějakým rozumným cca 10 až 15× zoomem, nebudete mít výraznější problémy.

Kvalita obrazu je dostatečná, rolling shutter efekt je střední, smear efekt neexistuje (jde o CMOS snímač). Clonění je příjemně plynulé. Pokud se chcete vyhnout úpravám jasu v průběhu natáčení expozice, je zde zámek expozice AE-L (tlačítko vpravo). Zámek může aktivovat a deaktivovat kdykoli v průběhu natáčení. Zvuk je stereo, poryvy větru bohužel zaznamená, ale celkově bych řekl, že jde o jeden z těch lepších mikrofonů.

K dispozici dávám i čtyři ukázky. Prvně je to venkovní videosekvence (82 sekund, 186 MB), dále interiérová (70 sekund, 158 MB) a dvě zpomalené. Při 120 fps (4krát zpomalená) je to VGA video (91 sekund, 30 MB a 57 sekund, 19 MB) a při 60 fps pak 2krát zpomalené HD video (36 sekund, 36 MB).

Ve fotoaparátu najdete optickou stabilizaci, kterou můžete vypnout. Její test probíhal na vzdálenost zhruba dvou metrů s expozičním časem 1/8 sekundy a 85mm ohniskem.

Je vidět, že stabilizace je skutečně velmi účinná, výkonnější jsem snad zatím ještě neviděl. Skutečně vynikající práce.

S detekcí tváří nebudete mít větší problémy, delší ohniska při jakž takž dobré světelnosti dovolí lehce rozmazávat pozadí, nečekejte však zázraky.

Musím říci, že mě příjemně překvapila míra detailů, a to jak ve tváří, tak docela i ve vlasech. Sice se tam třepí linie, ale odšumování není přehnané a kresba se nepatlá. U integrovaného blesku můžete korigovat jeho sílu od -2 EV do +2 EV. Nabízí tradiční režimy jako automatiku, předblesk, vypnuto, zapnuto, pomalou synchronizaci na první nebo druhou lamelu závěrky. Aby blesk fungoval (a to i automatika), musí být nejprve ručně vyklopen, což považuji za dobré řešení.

Samotný blesk není nikterak přehnaně silný (přestože snímky využívají poměrně dlouhého času 1/30 sekundy), pro běžné focení je jeho síla dostatečná. Při automatickém nastavení citlivostí si k vyššímu výkonu dopomáhá navýšením ISO citlivosti.

Ve fotoaparátu najdete i GPS modul. Nutno říci, že jsem ve fotoaparátech viděl i lepší GPS. První start bývá poměrně dlouhý, zhruba okolo 2 až 3 minut. Po následném zapnutí přístroje se signál hledá znovu, a to dokonce i v případě, že mát zapnuté protokolování trasy. To samo o sobě funguje dobře a poměrně spolehlivě, trasu sleduje dobře a přesně. Proč si fotka nemůže vytáhnout GPS pozici z protokolu, ale hledá si pozici sama, skutečně netuším. Jestli budete mít na výletě tak 10-15 % fotografií s GPS souřadnicí, bude to hodně. Přesnost GPS je další kapitola. Rozdíly od skutečné polohy jsou občas malé (kolem 5-10 metrů), někdy se ale budete lišit v mnoha desítkách i stovkách metrů (dosaženým maximálním ustřelením bylo asi 230 metrů). Nevšiml jsem si však výrazně negativního vlivu na výdrž baterie.