Nikon Coolpix P60: rychlý maratonec
Model P60 vypadá slibně. Už nedávno testovaný Coolpix S210 mě přesvědčil o svých kvalitách, a proto jsem byl zvědav na další kompakt značky Nikon. Dokáže procesor EXPEED, 5× násobný zoom a manuální nastavení udělat z modelu P60 hit letošního léta?
Kapitoly článku:
- Nikon Coolpix P60: rychlý maratonec
- Expoziční režimy a ostření
- Výbava a nastavení
- Fotografické testy
- Galerie ilustračních snímků
- Závěr
Abyste mohli sami lépe posoudit kvalitu fotografií, můžete se podívat na několik ilustračních fotografií.
Zde musím pochválit nízkou hodnotu šumu a opět slušnou úroveň detailů. Méně radosti však udělala automatika, která snímek trošku podexponovala a dala mu trochu teplejší barvy, než by bylo zdrávo.
Fotit pohybové fotografie s fotoaparátem Nikon Coolpix P60 je vcelku jednoduché. Nabízí manuální nastavení expozice, takže kromě opravdu tropického slunečného počasí je možno dosáhnout delších časů a vytvořit iluzi pohybu. Dopomáhá tomu i poměrně dlouhé ohnisko, kde i malý pohyb vyústí ve slušné rozmazání.
Takto to vypadá, když to necháte na automatice. Zbytečně vysoká clona. Pro obyčejné foto rozhodně lepší alternativa díky větší hloubce ostrosti, ale automatika prostě nepozná, že zrovna v tomto případě byla žádána hloubka ostrosti co nejmenší. Proto je dobře, že fotoaparát disponuje i manuálním nastavením expozice. Problémem je, že tento snímek se musel fotit naslepo. V LCD displeji nebylo vidět vůbec nic a hledáček byl tak nízko nad zemí, že nebylo možné se přes něj dívat.
Zde naopak vysoká clona přichází vhod (byl nastaven scénický režim Krajina). Díky tomu je velká hloubka ostrosti. Díky ní a zaostření na větší vzdálenost je také všechno ostré. Opět se mi zdá, že snímek má zbytečně teplé barvy.
Makro u tohoto fotoaparátu není zrovna příliš dobré, ale i tak se dají pořídit zajímavé obrázky. Zde jsem se až divil, jak dokázal fotoaparát dobře zaostřit. Pozadí se krásně rozmazalo, nemám námitek.
Jedna fotografie z ulic. Překvapivě se tu neprojevuje ve větší míře soudkovité zkreslení, na které fotoaparát silně trpí. Je vidět jen perspektiva.
U fotografie tohoto typu ani nevadí vyšší citlivost. Na ISO 320 je výsledek velmi pěkný. Kůže dinosaura totiž sama o sobě vypadá jako šum, a tak tam vyšší citlivost není příliš vidět.
Na normální režim byly pořízené fotografie často studeného nádechu, a tak jsem raději zvolil režim "Západ slunce", který předvedl velmi dobrou práci. Fotografie však při blízkém pohledu působí rozmazaně, ostření na takovou oblohu dělalo fotoaparátu trochu problémy.
Zde musím pochválit nízkou hodnotu šumu a opět slušnou úroveň detailů. Méně radosti však udělala automatika, která snímek trošku podexponovala a dala mu trochu teplejší barvy, než by bylo zdrávo.
Fotit pohybové fotografie s fotoaparátem Nikon Coolpix P60 je vcelku jednoduché. Nabízí manuální nastavení expozice, takže kromě opravdu tropického slunečného počasí je možno dosáhnout delších časů a vytvořit iluzi pohybu. Dopomáhá tomu i poměrně dlouhé ohnisko, kde i malý pohyb vyústí ve slušné rozmazání.
Takto to vypadá, když to necháte na automatice. Zbytečně vysoká clona. Pro obyčejné foto rozhodně lepší alternativa díky větší hloubce ostrosti, ale automatika prostě nepozná, že zrovna v tomto případě byla žádána hloubka ostrosti co nejmenší. Proto je dobře, že fotoaparát disponuje i manuálním nastavením expozice. Problémem je, že tento snímek se musel fotit naslepo. V LCD displeji nebylo vidět vůbec nic a hledáček byl tak nízko nad zemí, že nebylo možné se přes něj dívat.
Zde naopak vysoká clona přichází vhod (byl nastaven scénický režim Krajina). Díky tomu je velká hloubka ostrosti. Díky ní a zaostření na větší vzdálenost je také všechno ostré. Opět se mi zdá, že snímek má zbytečně teplé barvy.
Makro u tohoto fotoaparátu není zrovna příliš dobré, ale i tak se dají pořídit zajímavé obrázky. Zde jsem se až divil, jak dokázal fotoaparát dobře zaostřit. Pozadí se krásně rozmazalo, nemám námitek.
Jedna fotografie z ulic. Překvapivě se tu neprojevuje ve větší míře soudkovité zkreslení, na které fotoaparát silně trpí. Je vidět jen perspektiva.
U fotografie tohoto typu ani nevadí vyšší citlivost. Na ISO 320 je výsledek velmi pěkný. Kůže dinosaura totiž sama o sobě vypadá jako šum, a tak tam vyšší citlivost není příliš vidět.
Na normální režim byly pořízené fotografie často studeného nádechu, a tak jsem raději zvolil režim "Západ slunce", který předvedl velmi dobrou práci. Fotografie však při blízkém pohledu působí rozmazaně, ostření na takovou oblohu dělalo fotoaparátu trochu problémy.