Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Nikon Coolpix P7700: silnější než kdy předtím

26.11.2012, Milan Šurkala, recenze: specifikace produktu
V dalším testu se mrkneme na nejnovější profi kompakt Nikon Coolpix P7700. Ten nabídne nový 12MPx snímací čip a objektiv se 7× optickým zoomem. Oproti předchůdci byla znatelně zlepšena světelnost objektivu. Jak si povede v náročném testu?

Autofokus, ostření


Nikon Coolpix P7700 má téměř nekonečné množství ostřících režimů. Na kompakt jich je opravdu dost. Nejprve je tu klasické ostření, pak dva makro režimy (první z nich by měl ostřit jen na krátké vzdálenosti, druhý i na dálku, v praxi však ostření na blízko i dálku zvládají oba), ostření na nekonečno (preferuje větší vzdálenosti) a samozřejmě nesmí chybět manuální režim ostření. Šipky nahoru a dolů zajišťují velmi rychlé přeostření, čtyřsměrným kolečkem pak provádíte jemnější změny. Výsledkem je, že se jedná o jedno z nejlepších manuálních ostření na kompaktu. Je rychlé i přesné. Uprostřed obrazu se ukáže zvětšený náhled (skutečně detailnější, nejde tedy o hloupý softwarově interpolovaný výřez), což dále usnadňuje správné zaostření.

Ještě širší jsou možnosti výběru ostřících bodů. Jako první je tu detekce tváří, která sice není nejrychlejší, ale nabízí nadprůměrnou úspěšnost a poradí si i s problematickými úhly a ne úplně ideálním osvětlením. Výběr ostřícího bodu můžete nechat na automatice, která funguje docela spolehlivě. Máte zde i manuální výběr jednoho z 99 bodů a dva režimy středového ostření (s normálním a velkým AF bodem). Ostření se sledováním funguje průměrně za dobrého světla, za horšího spíše nepracuje. Jako poslední je tu plná automatika s vyhledáním hlavních objektů. Kombinuje detekci tváří, automatiku a umí vytvořit i hodně roztodivné AF plochy.

Rychlost ostření je dost závislá na podmínkách. Ve dne ostří akceptovatelně rychle, ale pozor na zapnutý makro režim. V takovém případě se doba ostření značně prodlužuje. Totéž platí o snímání za horšího světla, kde zároveň znatelně klesá jinak solidní úspěšnost ostření (vyžaduje jasné linie, takže na osoby ostří velmi špatně, ale třeba v mnohem větší tmě zaostří na pouliční lampu vcelku bez potíží).





V klasickém režimu je možné ostřit od přibližně 20 centimetrů, na nejdelším ohnisku se pak přiblížíte k 70 cm. Makro režim nabídne 1,5 centimetru na nejširším ohnisku a příjemné je také ostření od 4 cm na ohniscích okolo 60 mm. Pak můžete využít 0,8× virtuální zvětšení, což sice není mnoho, ale při této ohniskové vzdálenosti je to vcelku použitelné. Na nejdelším ohnisku je pak možné ostřit od necelých 40 cm, maximální virtuální zvětšení je pak solidních 0,4×.





Na tomto snímku působí zvětšení dosti dobrým dojmem, což je dáno také dobrou světelností, která výrazněji maže pozadí a umocňuje tak dojem z makra. Na kontrastních hranách je vidět chromatickou aberaci.




expoziční čas 1/30 s, clona F2, citlivost ISO 160, ohnisko 28 mm, korekce +0,7 EV, klikněte pro zvětšení




Nastavení expozice, automatika


Fotoaparát disponuje všemi důležitými expozičními režimy. Máte zde tedy plnou automatiku, prioritu clony, času a plný manuál. Měření expozice může být celoplošné matrix, se zdůrazněným středem a bodové. Spolehlivost je docela dobrá, počítejte obecně s jemným tažením k přeexpozici. Lehká korekce do minusu tedy není občas na škodu. Rozsahy nastavení jsou velmi bohaté. Citlivosti mohou být od ISO 80 do ISO 3200 plus režim rozšíření Hi1 (ISO 6400). Automatika má rozmezí od ISO 80 do ISO 200, 400, 800 nebo 1600 dle zvoleného nastavení. Pokud je využít Active D-Lighting, lze nastavit maximálně ISO 800.

Expoziční časy mohou být od 1/4000 s do 1 sekundy v režimech P, S a A. Při nižších clonách jsou ale minimální časy o něco delší, u některých clon je omezení až na 1/2000 sekundy. Naopak v manuálním režimu M při citlivostech do ISO 400 lze zvolit expoziční čas až 60 sekund (při ISO 800 je to už jen 30 sekund, při ISO 1600 pak 15 sekund, při ISO 3200 je to 8 sekund a u Hi1 jsou to 2 sekundy).





Ani rozsah clon není právě malý. Clona je irisová, má 7 lamel. Na nejširším ohnisku ji můžete nastavit od F2 do F8, na nejširším pak od F4 do F8. Při běžném použití fotoaparát používá hodně rád velmi nízké clony. Za dobrého světla je to ale dle mého názoru trochu zbytečné a s trochu vyšším přicloněním by mohla být kresba a hloubka ostrosti o něco lepší. K dispozici je dokonce i interní ND filtr s 3EV účinkem, čímž se možnosti nastavení dále prohloubí.

Korekce expozice nabídne rozsah od -3 EV do + 3 EV, což je nadprůměrné. Nesmí chybět ani expoziční bracketing pro 3 nebo 5 snímků. Rozdíly expozic mohou být 0,3 EV, 0,7 EV nebo 1 EV. Expoziční bracketing lze navíc kombinovat s korekcí expozicí.


Expoziční a fotografické režimy


Fotografické režimy najdete na horním kolečku.




  • M (Manual) - Manuální nastavení expozice. Displej může částečně odpovídat nastavené expozici (pokud to hodně přeženete, obraz na displeji se už nemění, abyste pořád viděli, co fotíte), případně může být stále dobře exponovaný v závislosti na nastavení v menu. Citlivost lze nastavit od ISO 80 do ISO 3200, případně ISO Hi1 (ISO 6400). Pokud máte nastavenu automatiku, použije se ISO 80. Pokud je nastaven Active D-Lighting, maximální citlivost činí ISO 800. Čas lze nastavit od 1/4000 s do 60 sekund. Při nižších clonách je ale minimum nižší, a to až 1/2000 s. Naopak při citlivostech ISO 800 a vyšších se maximální čas zkracuje, viz předchozí kapitola. Clonu lze nastavit od F2-F4 (dle ohniska) do F8. Nechybí ani možnost aktivace 3EV ND filtru.
  • A (Priorita clony) - Zde uživatel volí clonu (rozsah viz režim M). Fotoaparát dopočítá expoziční čas od 1/4000 s do 1 sekundy, s nižšími clonami je minimální čas omezen až na 1/2000 sekundy. Citlivost může být nastavena ručně (viz režim M), ale je zde i automatika s rozsahem ISO 80 až ISO 200, 400, 800 nebo 1600. K dispozici je expoziční korekce od -3 EV do +3 EV. Je tu i expoziční bracketing pro 3 nebo 5 snímků s až 1EV rozdíly a ND filtr.
  • S (Priorita času) - Nastavujete expoziční čas (rozsah viz A), fotoaparát dopočítá clonu. Pro rozsahy clon a citlivostí včetně dalších detailů platí totéž co pro režim A.
  • P (Program AE) - Automatické nastavení expozice, rozsahy jsou totožné s režimy A a S. Navíc je zde možnost programového posunu, tedy úpravy clony. Fotoaparát pak znovu dopočítá expoziční čas. V tomto případě je maximální clona F5,6.
  • Automatika
  • U1, U2, U3 - Uživatelské pozice, nepamatují se ale některá technická nastavení, např. stabilizace.
  • EFFECTS - Barevné efekty
  • SCENE - Scénické režimy
  • CSM - Videosekvence s manuálním nastavením
  • Videosekvence



expoziční čas 1/1250 s, clona F2, citlivost ISO 80, ohnisko 30 mm, klikněte pro zvětšení



U panoramat nečekejte nějak vysoké rozlišení, zde je to jen něco okolo 3 megapixelů. Toto je výsledek automatického skládání. K dispozici je nicméně i režim panoramat s asistencí, kdy se na displeji ukazují průhledné části předchozího snímku a o sloučení se už musíte postarat sami (v takovém případě si můžete užít plného rozlišení). Automatické slučování je docela dobré, ale místy se vyskytují artefakty (opakování vzorů).

Autor: Milan Šurkala
Vystudoval doktorský program v oboru informatiky a programování se zaměřením na počítačovou grafiku. Nepřehlédněte jeho seriál Fotíme s Koalou o základech fotografování.