Nikon Coolpix P90: napodruhé mnohem lépe

Sférické zkreslení a vinětace

Objektiv fotoaparátu na nejširším ohnisku opravdu velmi silně soudkovitě zkresluje. Pokud zapnete korekci zkreslení, výsledek se výrazně zlepší, nicméně klesne svižnost fotoaparátu (fotografie se zhruba o sekundu déle zpracovává), mírná soudkovitost zůstane, ale je akceptovatelná. Na nejdelším ohnisku je téměř neznatelné poduškovité zkreslení.

ohnisko 28 mm	ohnisko 624 mm
ohnisko 28 mm, korekce zkreslení	ohnisko 624 mm, korekce zkreslení

Objektiv fotoaparátu překvapí minimální vinětací na začátku ohniskového rozsahu, ani na nejširším ohnisku není příliš viditelná. Podstatně výraznější je ale tato optická chyba od ohniska cca 250 mm.

Digitální šum

Nikon bohužel stejně jako mnoho jiných výrobců přešel k 12MPx rozlišení na malinkém 1/2,33" snímači. Praxe ukázala, že to není dobrý nápad, takže se pojďme podívat, zda u Nikonu je tento problém také tak výrazný, nebo je na tom o něco lépe. Na modré ploše CD disku dobře uvidíte jasový šum, na bílém pozadí barevný šum a písmena ukáží, jak moc fotoaparát zachovává detaily.
Při nejnižší citlivosti ISO 64 nelze mít ke snímku vážnější výhrady. Jasový šum neexistuje, míra detailů je vynikající, na bílé ploše je patrný jen slabý barevný šum (zelené a fialové flíčky).
Citlivost ISO 100 mírně navyšuje jasový a barevný šum. Pořád se však jedná o dostatečně kvalitní výsledek, takže citlivost ISO 100 je bez problémů.
Nicméně zde už je vidět, že citlivost ISO 200 se na obrazu začíná trochu projevovat. Naštěstí nijak drasticky, v podstatě jen klesla ostrost a kontrast linií, šum je stále poměrně nízký a přijatelný.
ISO 400 zvyšuje jasový šum, o barevný se očividně postarala redukce šumu. Výsledek je poměrně dobrý, ale dále klesá ostrost, lze to vidět zejména na červených písmenech vpravo dole.
Od citlivosti ISO 800 produkuje Nikon Coolpix P90 špatné obrázky. Klesá barevnost a výrazně také ostrost, naopak se o své slovo začíná hlásit výraznější jasový šum.
Už při prvním pohledu na fotografii pořízenou s citlivostí ISO 1600 je jasné, že nemá nejmenší smysl tuto citlivost používat.
Od ISO 3200 jste omezeni na maximální rozlišení 3 megapixely. Ani to však moc nepomůže, šum je velmi silný.
Nejvyšší citlivost ISO 6400 ztrácí i to málo detailů, které byly u předchozí citlivosti a výrazně pozbývá i barev. Takto vysoké ISO nelze dobře používat. Na další testovací scéně jsem použil plyšového zajíce a konkrétně jeho vousy, na kterých půjde dobře vidět zachování detailů při zvyšujících se citlivostech.

ISO 64	ISO 100
ISO 200	ISO 400
ISO 800	ISO 1600
ISO 3200	ISO 6400

První tři citlivosti ISO 64 až ISO 200 jsou se šumem vcelku v pořádku, nicméně ostrost není právě ideální. ISO 400 výrazně rozmazává detaily, ISO 800 přidává jasový šum. Vyšší ISO 1600 naprosto ztrácí jakoukoli ostrost a v podstatě totéž platí i pro ISO 3200 a ISO 6400, které jsou k dispozici pouze do rozlišení 3 megapixely.

ISO 64	ISO 100
ISO 200	ISO 400
ISO 800	ISO 1600
ISO 3200	ISO 6400

Na snímcích bílého papíru je vidět poměrně hladkou plochu od ISO 64 po ISO 200. Od ISO 400 začíná růst jasový šum. Nejvyšší citlivosti ISO 3200 a 6400 jsou viditelně rozpatlané.
Jak je vidět, do citlivosti ISO 400 je šum docela v normě, rozdíl jasů jednotlivých pixelů není příliš velký. To však nehovoří o tom, jak moc jsou zachovány detaily a ostrost. Vyšší citlivosti se sníženým rozlišením (ISO 3200 a 6400) rozdíly jasů snižují díky rozmazávání.

Vyvážení bílé, barvy

Vyvážení bílé je tradiční bolístka fotoaparátů Nikon. Ani Coolpix P90 není výjimkou. Ve dne a dokonce ve stínech nemá problémy, což je dobře, ale žárovka je opět postrachem. Fotografie jsou nepřirozeně žluté, nicméně je to trochu lepší než u předchůdce (občas se už trefí).

automatická	manuální nastavení
denní světlo	žárovkové světlo
zářivkové světlo	zataženo
blesk (bez blesku)	blesk (s bleskem)

Podíváme se také na klasickou venkovní scénu a vliv vyvážení bílé.

automatická	manuální nastavení
denní světlo	žárovkové světlo
zářivkové světlo	zataženo
blesk (bez blesku)

Fotoaparát dále nabízí možnosti upravovat barevné podání fotografií. Možností je poměrně mnoho, je zde zejména několik filtrů pro černobílé fotografie.

normální	měkčí
živý	živější
portrét	černobílý (žádný filtr)
černobílý (žlutý filtr)	černobílý (oranžový filtr)
černobílý (červený filtr)	černobílý (zelený filtr)

V praxi se však neukázalo, že by mezi jednotlivými režimy byl výraznější rozdíl. U černobílých fotografií jde vidět rozdíl mezi červeným a zeleným filtrem, u barevných je pak režim "živější" trochu svěžejší, ale jinak moc rozdílů nenajdete. Nyní se podíváme na nastavení kontrastu.

kontrast -2	kontrast +0
kontrast +2

Rozdíly mezi nastaveními jsou rozumné, lze nastavit od -2 do +2. Volbu lze také nechat na automatice. Dále lze nastavit ostrost.

ostrost -2	ostrost +0
ostrost +2

Ostrost je dobré nepřehánět, protože snímek o mnoho ostřejší není, ale výrazně vzroste nepříjemná charakteristika šumu (foceno na ISO 400). Takže nechat na nule nebo spíše ubrat. Jako poslední je úroveň saturace.

saturace -2	saturace +0
saturace +2