Nokia Lumia 1020: nejlepší PureView?

V této kapitole se podíváme na optické kvality objektivu.

Zkreslení je sférické s hodnotou +1,4 %, tedy střední. Nebude nějak extrémně vadit, občas si ho ale můžete všimnout.

Prostředek má dobrou ostrost, bohužel rohy na tom nejsou nikterak úžasné, a to zejména při ostření na větší vzdálenosti. Zde se to už moc nepovedlo a neostrost je docela viditelná.

Vinětace objektivu (ztmavené rohů) je střední, rohy jsou tmavší o 0,91 EV, což není málo. Naštestí je vinětace pozvolná.

Aberace hodně závisí na kontrastu. Pokud není moc vysoký, ani s aberací nebudou problémy. Pokud ale vznikají přepaly (což při zamračeném počasí vzniknou snadno), pak máte problém. Uvedená ukázka je asi největší extrém, který se mi podařilo dosáhnout. Na 5MPx snímku to už tak moc vidět nepůjde, každopádně na protisvětlo si dávejte pozor.

Kapitola o digitálním šumu bude trochu delší než je zvykem. Může za to PureView technologie, kdy se budeme dívat na snímky v plném rozlišení 38 MPx a pak na zmenšené 5MPx snímky tak, jak je zpracovala Lumia 1020. Snímač má 1/1,5" úhlopříčku a velmi vysoké rozlišení 41 megapixelů, díky čemuž dosahuje velmi vysoké pixelové hustoty lehce přes 70 MPx/cm2.

V plném rozlišení je vidět, že per pixel ostrost není úplně nejvyšší, ale na mobil to vůbec není zlé, ba naopak. Šum je velmi mírný, zde je vše v pořádku. Snímek v 5MPx rozlišení je nádherně ostrý, detailní a bez šumu.

Citlivost ISO 200 jen velmi lehce zvyšuje šum v plném rozlišení, oba snímky jsou stále velmi dobré.

U citlivosti ISO 400 se šum zvyšuje a s ním i odšumování. Začíná lehce klesat barevnost. 5MPx snímek je stále vynikající.

ISO 800 se už více patlá, klesá barevnost. 5MPx snímek má tedy lehce sníženou saturaci barev, ale detaily a šum jsou i nadále v pořádku.

U citlivosti ISO 1600 je už barevné odšumování hodně výrazné, což se projevuje na ztrátě barev. Ty jsou velmi slabé. Projevuje se to i v 5MPx snímku, který je i nadále bez šumu, ale barevně to není dobré. Barevný kontrast se snižuje, barvy jsou rozpité.

Citlivost ISO 3200 to dále zvyšuje, zůstává jakž takže ještě žlutá barva. Ostatní jako je zelená, červená nebo modrá se nemilosrdně táhnou k černé.

Nejvyšší citlivost ISO 4000 dává v 5MPx snímcích mírný jasový šum, ale barevně je to velmi špatné. Podíváme se také na snímky konvertované na standardizované rozlišení 12 megapixelů.

Pokud jde o detaily, na nižších citlivostech překoná Nokia Lumia 1020 i mnohem větší snímače. Můžete se podívat např. na některé recenze Micro Four Thirds nebo fotoaparátů. Řekl bych, že zde se začíná srovnávat spíše tak s APS-C fotoaparáty. Míra detailů je opravdu neskutečná i přes vysokou pixelovou hustotu a maličký objektiv. Toto ale Lumii vystačí tak do ISO 200. Od ISO 400 už začíná lehké patlání, ale výsledek je stále dobrý (vynikající na mobilní telefon). Maximem je tak ISO 800, kdy lze už pozorovat lehké barevné rozpíjení, míra detailů ale zůstává pořád na poměrně vysoké úrovni. Od ISO 1600 začíná obrovský problém s barvami, vše se táhne buď do černé nebo do bílé. Dále se podíváme na vousy plyšového zajíce, kde bude dobře vidět míra zachování jemných detailů.

Zde vidíte výřezy ze 38MPx JPEGů. U dvou nejnižších citlivostí je šum přijatelný, detaily nejsou ostré, ale dá se to přežít (už kvůli vysokému rozlišení to není špatné). ISO 400 začíná výrazněji odšumovat a při ISO 800 je už kresba dost rozmazaná. Od 1600 výše je problém, snímky jsou tmavé a nemají žádnou kresbu.

V 5MPx rozlišení je to úplně o něčem jiném. Při citlivosti ISO 100 a 200 je kresba velmi ostrá, detailní, až řezavá. ISO 400 lehce ubírá na detailkontrastu, ale i nadále je kresba vysoce nadprůměrná a kvalitní. Dokonce i ISO 800 vypadá dost pěkně. ISO 1600 a výše už moc dobrého nenabídnou. Znovu se podíváme i na konverzi na 12MPx rozlišení.

ISO 100 a 200 vypadají dobře. Citlivost ISO 400 už přináší rozmazání odšumováním, ale není to nic vážného. Opatrný bych byl při ISO 800, kde je odšumování už docela patrné a vyšší citlivost bych raději nepoužíval.

U mobilních telefonů jsou často potíže s vyvažováním bílé a předchozí model 808 PureView např. dělal velmi rád hodně studené a málo saturované snímky i za dobrého světla. Nokia Lumia 1020 mě ale docela potěšila. Ve dne volí rozumné barvičky, saturace je přiměřená, snímky vypadají líbivě. Ve stínu (např. v lese) by ale barvičky mohly být trochu teplejší. Zde je však nutno říci, že mnoho kompaktů je na tom ještě hůře. V interiéru to s teplotou nepřehání, spíše jsou barvy chladnější, ale záleží na konkrétním snímku.

Je tu jen jeden problém, a to jsou barvy při použití blesku a zejména pokud při tom svítí žárovka. To se pak dočkáte zvláštně nažloutlých nezdravých tónů.

Zde je vidět, že snímek má jakési zvláštní žluté ladění. Toto zesilování žlutých odstínů je pro interiéry s Lumií 1020 docela typické. Při citlivosti ISO 200 lze vidět trochu šumu, žluté odstíny se slévají, naopak jinde jsou detaily velmi dobré.

Dále se zaměříme na rychlost přístroje. Poněvadž tento fotomobil nemá slot pro paměťovou kartu, byla k testu využita interní paměť přístroje.

Rychlost bohužel není výsadou testovaného fotomobilu. Náběh zabere téměř 7 sekund, ostření lehce přes jednu sekundu také moc nenadchne, prodleva spouště není ani zdaleka okamžitá a prodlevy mezi snímky s délkou přes pět sekund také nepotěší.

Zde se podíváme na sekvenční snímání pomocí aplikace Nokia Smart Cam. Ta vyfotí 10 snímků za zhruba 2,3 sekundy a zachytí pohyb, se kterým umí dále pracovat. Aplikace umí sama vybrat nejlepší snímek nebo další věci. Kvalita snímku je zejména ve stínech horší, je tu silné odšumování.

Jednou z možností je zvýraznění pohybu. Aplikace sama detekuje pohybující se objekt, který zachová a pozadí rozmaže ve směru pohybu, který je detekován. Můžete zvolit jednu ze dvou nabízených rychlostí pohybu (efektu).

Další možností je akční snímek, kdy se naopak detekovaný pohybující se objekt na snímku opakuje. Vy si sami můžete zvolit, ze kterých snímků se objekt dolepí. Zde jsem zvolil každý druhý snímek.